Domů     Zlobím jenom jeden den v týdnu
Zlobím jenom jeden den v týdnu
5 minut čtení

Kamarádka nazývá moje milostné eskapády zlobením. Vždycky mě nabádá, abych nezlobila! Já si vzala její radu k srdci a snažím se. Svoje zlobení jsem omezila jen na jeden den v týdnu!

Začalo to úplně nevinně. V lázních, jak jinak! Takové klišé, ale zřejmě obvyklejší, než by člověk čekal. Můj pobyt v lázních byl k nevydržení. Samé procedury, tělocvik a večer nudný program. Nic horšího se nedalo vymyslet. Nejhorší bylo, že snad všechny zúčastněné to bavilo.

Ukrutně jsem se nudila

Neustále jsem slyšela chválu na dobrou kuchyni a ochotné sestry i personál. Ne že by to nebyla pravda, ale to přece k nějakému pobavení nestačí! Pokud někdo namítne, že lázně mají sloužit k zotavení a ne k zábavě, musela bych oponovat.

Zábava je přece to, co lidi drží při životě. A bez dobré nálady nemůže být nikdo zdravý. Naštěstí jsem po necelém týdnu pobytu našla spřízněnou duši. Podobně smýšlejícího pána.

Za normálních okolností by mě absolutně ničím neupoutal, byl průměrný ve všech ohledech.

Tím myslím vizáž i inteligenci. Za jeho největší klad jsem považovala jeho nízký věk a temperament. Ani on ze mě nebyl asi úplně nadšený, představoval si jistě mladší! Ale navzdory věku jsem byla hodně aktivní a čilá.

Pojil nás stejný cíl

Už první večer byl ze mě nadšený! Prý si takhle s manželkou neužil už hodně let… Nikdo jiný k mání nebyl, a tak jsme se bez dlouhých řečí sblížili rychle a intenzivně. Za stejným účelem. Trochu se pobavit.

No, zábava to byla náramná, někdy i během dne, proč čekat na večer… Po příjezdu se mi po takovém adrenalinu občas zastesklo. Vzpomínala jsem na chvíle, kdy jsem mohla zapomenout na všechny bolesti i trápení!

Kamarádka mi dohodila milence

Můj manžel byl hodný, ale přece jen. Po těch letech trochu okoukaný a předvídatelný. Trvalo snad půl roku, než mě napadla jednoduchá věc. Udělat si takové malé lázně doma. Myslím tím, proč si nepořídit milence i bez lázní? Vůbec jsem nedokázala pochopit, proč mě to nenapadlo už dřív.

S nápadem jsem se svěřila nejlepší kamarádce. Sdílely jsme společně mnohá tajemství, a tak ani nebyla moc překvapená. „Vlastně se divím, že něco takového neprovádíš už dávno.

Říkala jsem si kolikrát, zda tě to napadne!“ smála se bezstarostně a hned mi dala kontakt na svého kamaráda. Prý by určitě měl zájem! No, nemýlila se.

Potřebovala jsem alibi

Jenže to nebylo tak snadné jako v lázních. Potřebovala jsem nějaké krytí. Alibi. Ne že by byl můj muž nějak extrémně žárlivý, to ne, ale přehled mít chtěl. Stačilo se opozdit v práci a už volal. Kontroloval mě pod nějakou líbivou záminkou.

Jako že mě zrovna chtěl pozvat na večeři nebo jít do kina. Jo, ten tak! Vždycky jsem ho uchlácholila, protože jsem opravdu byla tam, kde jsem tvrdila. Ale teď jsem potřebovala čas jen pro sebe a svoji zábavu.

Kamarádka se po delším přemlouvání uvolila, že mi ta alibi poskytne. Ale jednou, jedinkrát týdně! No, nemusí zatím pršet, jen když kape. Smířila jsem se s faktem, že budu zlobit jen jeden den v týdnu. Klapalo to náramně.

Pozval mě do lázní

Zazlobila jsem si a domů se vrátila v dobré náladě. Zbytek týdne jsem sekala latinu. Všichni byli spokojení! Tedy až na mého milence. Začal si nárokovat víc času, než jsem mu mohla dát. Nakonec to vyřešil po svém. Koupil mi lázně! „Představ si to štěstí.

Vyhrála jsem poukaz do lázní! A to jen za vyluštěnou křížovku!“ chlubila jsem se manželovi a čekala, zda mi na tu lež skočí.

On ale zpozorněl. „Prosím tě, a odkdy ty luštíš? V životě jsi nic nevyluštila, natož abys něco někam posílala…“ Já jen krčila rameny, abych nějakým výrokem situaci ještě nezhoršila. I manžel mlčel a doma zavládlo napětí. Ani pusu na dobrou noc mi nedal, jak z té novinky byl vykolejený.

Pobyt ve třech

Druhý den ale vstal s dobrou náladou. U snídaně mi slavnostně oznámil, že do těch lázní pojede se mnou. Abychom si užili společně! Radost jsem neměla, ale co dělat? Předstírala jsem ale, že jsem nadšená. A tak mě čekaly nejzábavnější lázně všech dob. Měla jsem totiž s sebou milence i manžela.

Bylo jen nutné zařídit, aby se ti dva nepotali. Jen co se manžel ponořil do vany s rašelinou, utíkala jsem za milencem. A jen co se milenec oddal masážím, obšťastňovala jsem manžela, aby měl dobrou náladu a neprudil. Byla to fuška, ale tentokrát mi šly lázně k duhu.

Smějeme se společně

Zhubla jsem a rozhýbala všechny kosti v těle. Škoda že takový druh lázní neproplácí zdravotní pojišťovna! Doma jsem pak hned vše vyprávěla kamarádce. Smála se, až jí málem zaskočilo. Rozhodla se vzít z mého počínání příklad.

Také si našla jednoho pána, s kterým si zpestřuje svoje nudné manželství. Každý týden si u dortíku vyprávíme, co jsme zažily. Dortík si můžeme obě dovolit. Tělocviku máme víc než dost!

Karolína R. (60), Plzeň

Související články
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
3 minuty čtení
Nikdy jsme neměli doma zvířátko. Až v důchodu si manžel našel na procházce netradičního domácího mazlíčka. Nejprve jsem se toho zvířátka bála, člověk si ale zvykne. Když se naše dvě děti osamostatnily, zůstali jsme s manželem doma v našem bytě na sídlišti sami. Neměli jsme nikdy žádné zvíře, ani mě, ani manžela to nelákalo. Nemohu tudíž pochopit, co se to v mém muži probudilo, když si jednoho d
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Jak zatočit s chloupky ve tváři
nejsemsama.cz
Jak zatočit s chloupky ve tváři
Znáte to. Naneseme na obličej make-up, a rázem je vidět každý chloupek, který byl předtím sotva znát. Co dělat, abychom se jich zbavily, šetrně, bez podráždění? Depilace, nebo raději epilace? O depilaci se jedná, když odstraňujeme jen viditelnou část chloupků žiletkou či depilačním strojkem, epilací se jich zbavujeme i s kořínky. První způsob je určitě pohodlnější, ale krátkodobé řešení. Jak
Uhlídá si Dyková svého muže?
nasehvezdy.cz
Uhlídá si Dyková svého muže?
Herečka Tatiana Dyková (48) ze seriálu Případy mimořádné Marty měla zřejmě důvod, proč svého muže Vojtěcha Dyka (41) nechtěla pustit do soutěže StarDance. Jeho účast jí totiž dělala od začátku těž
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
historyplus.cz
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
Pawiak pomstíme! Právě tento nápis zaplaví ke konci roku 1942 varšavské ulice. Polští odbojáři už mají plné zuby toho, jak nacisté zacházejí s vězni v místním žaláři, a rozhodnou se okupantům pustit žilou. Vyšlápnou si na obyčejné bachaře i na tu nejodpornější nacistickou „svini“!   Stavět se začíná v roce 1830 a dokončena je o šest let