Domů     Dědeček mi po smrti nechal dar
Dědeček mi po smrti nechal dar

Uprostřed noci mě probudil důvěrně známý zvuk. Vylezla jsem z postele a vydala se do kůlny, kde na mě čekalo obrovské překvapení.

Trvalo bezmála dlouhých deset let, než jsem přijala smrt mého milovaného dědečka a smířila se s ní. Nebyla jsem schopná ani vejít do jeho chalupy.

Poslední návštěva

Všechno mi ho tam připomínalo. Když se však moji rodiče rozhodli stavení prodat, cítila jsem, že se tam musím ještě naposledy zajet podívat. Během noci se mi tam přihodilo něco velmi zvláštního. Svého dědečka Miroslava jsem měla hrozně moc ráda.

Měla jsem k němu velmi blízko už od dětství. Chodili jsme spolu na houby, na ryby nebo jsme se jen tak toulali přírodou.

Měli jsme k sobě velmi blízko

Jako malá holka jsem u prarodičů trávila každý víkend. Nikde jinde jsem to neměla raději. Ale i poté, co jsem vyrostla a měla vlastní rodinu, jsem dědečka pravidelně navštěvovala. Vždy jsme si spolu nad štamprlí slivovice měli dlouhé hodiny co vyprávět.

Proto, když před dvanácti lety zemřel, nedokázala jsem přijmout fakt, že už ho nikdy neuvidím. Nedokázala jsem ani zavítat na místa, kde často pobýval. Jeho věci jsem nechala skoro deset let ležet ladem, aniž bych je vzala do ruky. Až teprve událost před dvěma lety to změnila.

Nejmilovanější prarodiče

K dědovi s babičkou jsem jezdila celé dětství. Měli roubenku v horách. Opravdu krásnou patrovou chalupu. Babička mě vždycky přivítala domácími kynutými buchtami s povidly nebo smaženicí z hub, které dědeček sám nasbíral. Byla to výborná kuchařka. Děda mě zase s oblibou zasvěcoval do svých koníčků.

Vášnivý sběratel

Velmi rád rybařil, sbíral houby a také brousil nože. Měl jich stovky, protože je celý život sbíral. Čas od času je všechny vytáhl z truhly a brousil je. Většinou čekal na mě, až u nich budu. Pro mě byla slast ten zvuk poslouchat.

Děda u toho měl vždycky povystrčený jazyk. To kvůli soustředění, jak rád říkával.

Nesměl to ale dělat v kuchyni, to babička vždycky zuřila. Zalezli jsme si tedy vždycky do kůlny v přízemí. Hodiny jsme tam spolu seděli, povídali jsme si a děda brousil nože. Možná zvláštní vzpomínka na prarodiče, ale mělo to velké kouzlo.

Neomrzelo mě to, ani když jsem byla starší. Babičku s dědou jsem milovala, až jsem si někdy přála, aby oni byli mými rodiči.

Tajil přede mnou vážnou nemoc

To, že je děda vážně nemocný, jsem zjistila až při jedné návštěvě, kdy si nemohl pomalu stoupnout na nohy. „Dědo, co ti je?“ bála jsem se o něj. „Teď už ti to můžu říct. Mám rakovinu a nedá se s tím nic dělat.

Takový je ale život, takže nesmíš brečet,“ kladl mi na srdce. Pláč byl samozřejmě to první, co jsem po sdělení takové zprávy udělala.

Odešel navždy

Při další návštěvě u prarodičů už tam děda nebyl. Nemoci bez většího boje podlehl. Ve mně se něco hnulo. Měla jsem na něj vztek, že nic neřekl. Zlobila jsem se, že mě tady jen tak nechal, aniž by se pokusil zákeřné nemoci vzdorovat.

Bylo mi třicet jedna let, když zemřel. A i když jsem byla už dávno dospělá, jeho smrt jsem nesla velice těžce.

Od dědovy smrti jsem tam nevkročila

Od té chvíle jsem na chalupě nebyla. Babička tam ještě několik let žila sama, než ji maminka umístila do domova důchodců. Rodiče se o chalupu další roky starali. I mě několikrát požádali, abych jela s nimi a pomohla jim. Já to ale vždy odmítala.

Nedokázala jsem si představit, že bych viděla dědovy věci, že bych tam měla být, když tam není on. Vydržela jsem to téměř deset let.

Všechno bylo jako kdysi

Když se rodiče rozhodli, že chalupu prodají, musela jsem tam naposledy zajet. Maminka se nabízela, že mě doprovodí, já ale měla nutkavý pocit, že tam musím být sama. Jakmile jsem do chalupy vstoupila, vyhrkly mi slzy. Většina věcí ležela na svých místech.

Naši jen vymalovali a koupili nová kamna. Jinak bylo vše jako kdysi. Dědovo křeslo s dekou, jeho dýmka v poličce, vedle fotky ze svatby. Prošla jsem postupně celý dům, místnost po místnosti, a se vším jsem se loučila. Ten den jsem šla brzy spát.

Probudil mě známý zvuk

Pod tíhou smutku a vzpomínek jsem usnula téměř okamžitě, co jsem si lehla do postele. V noci mě ale vzbudil zvuk, jako když někdo brousí nože. Vyšla jsem z pokoje a hned jsem poznala, odkud to vychází. Vydala jsem se směrem ke kůlně.

Když jsem tam došla, posadila jsem se před dveře a poslouchala. Napočítala jsem pět broušených nožů, poté zvuk utichl.

Nože na památku

Pomalu jsem vzala za kliku a vešla. Na truhle ležela pětice nožů. Vzala jsem si je, protože jsem najednou věděla, že mi je tam nechal děda, abych se o ně postarala. Kdybych mohla vrátit čas, přišla bych se rozloučit mnohem dřív.

Od té doby je mám doma ve vitríně a vždy, když je mi po dědovi smutno, si je vezmu na klín a vzpomínám na naše společné okamžiky.

Eliška D. (49), Havířov

reklama
Související články
16.5.2024
Byla to moje vina. Nehoda, při níž zemřel člověk! Teď se mi o něm bude zdát až do smrti? Chodí se mi snad v noci mstít? Když jsem po třech letech znovu uchopil volant, proběhlo mým tělem mrazení. Znejistil jsem. Po nepříjemné autonehodě, při které jsem přišel málem o nohu, jsem v sobě konečně našel odhodlání a nasedl do auta, které patřilo mé matce. Volala mi krátce poté, co jsem s vozem vyjel.
16.5.2024
Na chatu jsme jezdili každou druhou sobotu a neděli. Střídali jsme se tam se sestrou a její rodinou. Vždy jsem si ale před cestou vyložila karty. Tehdy jsem s kartami začínala. Byla doba, kdy se nám tyto ezoterické disciplíny otvíraly jako nový svět. Nakoupila jsem si nejen vykládací karty ale také kyvadlo, abych si to všechno vyzkoušela. Inklinovala jsem k těmto věcem, už jako mladá dívka j
16.5.2024
Dopis mi přišel bez podpisu a stálo v něm, že se musím dostavit na určitou adresu, je to prý důležité! Dozvěděla jsem se tam, že mé dny jsou už možná sečteny. Ten kopec snad neměl konce! Připadala jsem si jako dýchavičný slimák, plazící se silou vlastní vůle. Často jsem se zastavovala a chytala dech, už taky nejsem nejmladší. Na samém vrcholku kopce stál dům, ke kterému jsem měla namířeno. D
15.5.2024
Mrak na obloze nevypadal nebezpečně. Najednou z něho ale vyšlehl blesk, který zasáhl strom. Kdybychom nedali na našeho psa, byl by s námi asi konec. Ačkoli náš pes byl vzrůstu malého, původu rozmanitého a dobrácké psí duše, byl to pravý hrdina! Byl moc chytrý a statečný, jak mohl mnohokrát za svůj osmnáctiletý život předvést. Nezalekl se ani toulavé kočky, která byla postrachem pro mnohem vě
11.5.2024
Opakovaně se mi zdál děsivý sen. Budila jsem se zpocená hrůzou, a tak jsem musela jeho významu přijít na kloub. Děsivý sen se mi pravidelně vracel a já se budila se srdcem v krku a zpocená hrůzou. Noční můry jsem mívala pravidelně při každém úplňku! Už jsem z toho byla zoufalá. Nevěděla jsem, jestli mám všechno řešit s psychiatrem nebo psychologem. Touha po klidnějším bydlení Byla jsem zv
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zámek Červená Lhota: Jméno podle ďábelské legendy
epochanacestach.cz
Zámek Červená Lhota: Jméno podle ďábelské legendy
Pohádková krása zrcadlená ve vodní hladině! Vodní hrady a zámky zrcadlící se na hladině bývaly nedobytnými baštami i pohodlnými luxusními šlechtickými sídly a dnes jsou perlami české krajiny, za kterými putují statisíce turistů. A snad nejvýraznější mezi nimi je zámek Červená Lhota. Jméno podle ďábelské legendy Pro to, aby se jejich tvrz změnila ve vodní,
Automatické mlýny: K chrámu moderní architektury patří 212 klíčů
historyplus.cz
Automatické mlýny: K chrámu moderní architektury patří 212 klíčů
Bývaly doby, kdy architekti dokázali i obyčejným funkčním továrnám vtisknout eleganci výstavných zámků. Pardubice jeden takový skvost mají, a dokonce si ho v posledních letech vycizelovaly k dokonalosti. Umění, které mele Na břehu řeky Chrudimky v Pardubicích stával mlýn už v roce 1586. Na počátku 20. století však mlynářské konkurenci v oblasti vládnou bratři Egon (1871–1932) a Karel (1879–1944) Winternitzovi,
Perlové týdny Halada prezentují raritní šperky
iluxus.cz
Perlové týdny Halada prezentují raritní šperky
Právě probíhající „Perlový týden“ překvapil fantastickým náhrdelníkem značky Mikimoto. Ten bude možné vidět až do neděle v pražském butiku v ulici Na Příkopě, následně se všemi ostatními šperky poputu
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Pružné tělo v 50+? Je to snadné…
nejsemsama.cz
Pružné tělo v 50+? Je to snadné…
Bolí vás svaly a klouby, ládujete do sebe pilulky tišící bolest, a nic nezabírá? Chce to změnu… Vyčleňte si jen pár minut denně na protažení celého těla, a budete se cítit jako znovuzrozená. Protažení trapéz Tento cvik můžete provádět vsedě i vestoje, dodržet musíte jen zcela rovná záda. Jednou rukou přitáhněte hlavu k rameni, druhé rameno se
Podmořský monument Jonaguni: Jde o pozůstatky bájného kontinentu Mu?
enigmaplus.cz
Podmořský monument Jonaguni: Jde o pozůstatky bájného kontinentu Mu?
Jonaguni je ostrov náležející do japonské prefektury Okinawa. Poblíž něj leží pod mořskou hladinou gigantické kamenné bloky, které připomínají obrovské terasy se schodišti vytesanými do kamene. Odhadu
Když může Prachař, koketuje i ona
nasehvezdy.cz
Když může Prachař, koketuje i ona
Herečka Sara Sandeva (26) ze seriálu Jedna rodina to s Jakubem Prachařem (40) zřejmě nemá jednoduché! Že by jí už docházela trpělivost? Ještě než se dali dohromady, říkalo se, že není krásné ženy, k
Tajný tunel pod brooklynskou synagogou: Kdo ho vybudoval a proč?
epochalnisvet.cz
Tajný tunel pod brooklynskou synagogou: Kdo ho vybudoval a proč?
Bizarní skandál na začátku tohoto roku otřásá židovskou komunitou v New Yorku. Pod historickou synagogou je objeven tajný podzemní tunel vedoucí do suterénu prázdného obytného domu. O jeho původu a účelu se hned po odhalení rozhoří divoké spekulace. Sloužil k obchodování s dětmi nebo k jiným nezákonným činnostem, jak tvrdí konspirační teoretikové?   V polovině
Tagliatelle s bazalkovým pestem
tisicereceptu.cz
Tagliatelle s bazalkovým pestem
Tagliatelle představují dlouhé široké nudle. Seženete je v každém supermarketu. A nejlépe chutnají právě s pestem. Ingredience 1 balení těstovin tagliatelle dvě hrsti čerstvé bazalky 6 lžic ol
Naše Galaxie je domovem myriád bludných světů
21stoleti.cz
Naše Galaxie je domovem myriád bludných světů
Země a jejích sedm sestřiček se od svého zrodu drží pomyslných máminých sukní. Možná se jejich orbity v minulosti měnily, možná pohltily některé ze svých sourozenců, ale z dálky Sluneční soustava půso
Musím zachránit manželství!
skutecnepribehy.cz
Musím zachránit manželství!
Krásně jsme si žili, v klidu a pohodě. Vůbec by mě nenapadlo, že se můj život najednou zvrátí do nejistoty a emocí. Můj manžel Petr je velmi šikovný zahradník. Proto se před pěti lety rozhodl, že si založí firmu, aby měl ještě nějaké peníze ke klasickému platu navíc. Jsme manželé už mnoho let. Zamilovali jsme
Co potkalo planety na vesmírné cestě?
epochaplus.cz
Co potkalo planety na vesmírné cestě?
Bylo jednou jedno Slunce a mělo osm dětí. Jejich jména všichni známe. Mají ale něco společného s lidmi? I když už jsou to dnes dospělé planety, životem si nesou následky svého divokého dětství. Příběh se začíná psát před 4,6 miliardami let. Okolo právě vznikající hvězdy se vytvoří rotující prachoplynný disk. Částice v něm se začnou srážet