Domů     Své štěstí jsem našla na fakultě
Své štěstí jsem našla na fakultě
5 minut čtení

Vyrostla jsem v Liberci, kde jsem to jako dítě milovala. Když jsem se v osmnácti letech rozhodovala, co bych chtěla dál dělat, líbila se mi představa studií v Praze.

Z rodného města jsem odjížděla nerada, ale přesto jsem byla celá natěšená. Rodiče byli pyšní. Když nastal můj důležitý den, odvezl mě tatínek na autobus, a než jsem nastoupila, strčil mi do rukou krabici máminých koláčů a políbil mě na tvář.

Život na koleji

Autobus zastavil a já vystoupila na nádraží kousek od centra Prahy. Můj pravý život zrovna začal. První zastávka byla fakulta, kam jsem si šla vyzvednout rozvrh. Poté jsem zamířila na kolej, kde jsem si chtěla uložit všechny své věci.

Ubytování nebylo žádná sláva, ale já nebyla náročná. Bohatě mi stačila jedna postel, pár šuplíků a titěrná koupelna. Když jsem vybalovala, přišla spolubydlící. Představila se jako Markéta a hned mi začala vykládat o svém soukromém životě. Po týdnu jsme spolu zašly na oběd a postupem času se spřátelily.

Vzkaz na nástěnce

Asi po půl roce jsem měla konečně trochu času, abych zjistila i zajímavější věci. Třeba že každé pondělí chodí do jídelny nádherný svalnatý kluk, který si vždy objedná řízek s kaší. Nebo že mu nejvíce sluší červená. A taky že si mě nikdy ani nevšiml.

Jednoho dne jsem odešla z oběda dřív, a když jsem míjela nástěnku, na které většinou visely inzeráty a výsledky zkoušek, zastavila jsem se. Tentokrát tam byl totiž vzkaz, který se zásadně lišil od všech ostatních.

Byla jsem jako opařená

„Ahoj, neznámá. Každý týden tě vídám v jídelně, ale ještě nikdy jsem nesebral dostatek odvahy, abych tě oslovil. Teď v pondělí jsi na sobě měla modrou halenku a černé džíny. Rád bych tě pozval na schůzku. V sobotu v 15:00 budu čekat před budovou fakulty.

Moc bych si přál, abys přišla. Honza.“ Zůstala jsem stát jako opařená. Ta dívka jsem byla já! V sobotu ráno jsem vstala a cítila narůstající nervozitu. V půl třetí jsem vyrazila ke škole.

Podlomila se mi kolena a v duchu jsem jásala nadšením, když jsem ho uviděla, jak tam na mě čeká.

Naše první schůzka

Den jsme strávili v parku, kde jsme se procházeli a povídali si. Dozvěděla jsem se, že rád hraje florbal a také že závodně vesluje. Od té doby jsme se začali vídat pravidelně.

Jednou večer se zastavil u nás na koleji, jestli bych nechtěla jít na chvíli na procházku.

Ten večer mě poprvé políbil. Tak nádherný a nekonečný polibek jsem ještě nikdy předtím nezažila. Markéta mé nadšení však nesdílela. „Stejně mi přijde jako floutek,“ rýpala do mě a já nechápala, co se jí najednou stalo. Vždyť jsme byly kamarádky a tohle si přátelé přece nedělají.

Závistivá spolubydlící

Po pár dnech jsem to vyprávěla Honzovi. „Jo, Markéta. Taková ona je, když nedostane, co chce.“ „Co tím chceš říct?“ opáčila jsem. „To je jedno. Na tom nezáleží,“ snažil se to zamluvit. „Něco jsi tím asi myslel. Pověz mi pravdu!“

„No dobře, ale nebudeš se kvůli tomu zlobit, že ne? S Markétou se totiž znám už dlouho. Před pár měsíci se mi svěřila, že se jí líbím a že by se mnou chtěla trávit čas. Jenže já to necítil jako ona, na rovinu jsem jí řekl, že k ničemu nikdy nedojde. To ji nejspíš naštvalo a teď se snaží zkazit náš vztah.“

Ukázala pravou tvář

Byla jsem v šoku. Proč mi nikdy neřekla, že se s Honzou zná? Rozhodla jsem se, že to nenechám jen tak a s Markétou si to vyříkám. Když jsem přišla večer na pokoj, seděla na posteli a četla knížku. Uhodila jsem na ni a řekla jí, že znám pravdu.

„Ty naděláš! Jsem snad povinna ti říkat o všech svých známých? Nemám ti napsat seznam?“ Čekala jsem pokoru, ale místo toho přede mnou stála sebevědomá dívka, kterou jsem neznala. „Jak chceš, dneska spím jinde!“ Vzala jsem si pár věcí a vyběhla z místnosti.

Naše láska pokračovala

Nohy mě nesly za Honzou, který mě u sebe nechal přespat. Byla to nádherná noc, a kdyby Markéta věděla, že se stala vlastně díky ní, pukla by vzteky. Další den jsem si zařídila přestěhování k jiné spolubydlící.

S Markétou jsme se přestaly zdravit, dokonce jsme se na sebe přestaly i dívat. Ale já byla vlastně šťastná.

Za pár let jsem úspěšně ukončila školu, získala diplom a nastoupila do zaměstnání. S Honzou jsme byli pořád stejně zamilovaní a plánovali společnou budoucnost, která přišla záhy. V pětadvaceti letech jsem otěhotněla a za necelý rok se nám narodila holčička. Když byly malé tři roky, narodil se nám ještě kluk.

Máme šťastný život

Za život nás potkala spousta ran a starostí, ale vždy jsme drželi při sobě jako rodina. Teď už jsme v důchodu, naše děti jsou dospělé a obě přivedly na svět naše vnoučátka, která nám dělají jen radost.

S Honzou jsme se odstěhovali do Liberce, zpátky do mého domova, a jsme tu šťastní. Občas se vypravíme do Prahy a projdeme si naše místa, která jsou protkána vzpomínkami. A abych řekla pravdu, na Markétu si ani nevzpomeneme.

Aneta L. (68), Liberec

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Můj muž je gentleman, vždy se zastával slabších, což se projevilo již na základní škole ve chvíli, kdy jsem nutně potřebovala pomoci. Byla jsem holka krev a mlíko, a to už na základce. Klukům jsem se líbila a dávali mi to najevo nejrůznějšími způsoby, obdivnými pohledy, zamilovanými psaníčky, všelijakými řečičkami, tu hloupými, jindy ještě hloupějšími. Jeden mi napsal „miluji tě“ křídou na zeď
4 minuty čtení
Prodávala jsem pánské obleky v malém butiku. Práce mě moc bavila. Jedna naplánovaná schůzka s novým zákazníkem dopadla nečekaně. Byl čtvrtek po poledni, když přišel on. Vysoký, trochu nejistý, ale usměvavý. Měl objednaný termín na výběr svatebního obleku. Vzala jsem ho do oddělení s našimi nejkvalitnějšími obleky – vlněnými, jemnými na dotek, s precizně vypracovanými detaily. Jako první jsme zk
3 minuty čtení
Normální člověk se sotva těší na konec prázdnin. Když mi bylo sedmnáct, loučila jsem se v té depresivní době s Tomášem a brečela jsem. Vzpomínám si, jak těžce jsem vždycky nesla, když končily prázdniny. A nejhorší ze všeho to bylo v době, kdy jsem se zamilovala do Tomáše. Bylo mi sedmnáct, jemu o rok víc. Byla jsem naivní, venkovská dívenka, on světem protřelý lufťák z velkého města. Umírala js
3 minuty čtení
Ze žárlivosti je člověk schopen udělat leccos. Jsem už daleko rozumnější než zamlada, zdaleka ne tak vznětlivá a bláznivá. Ale stále zamilovaná. Vdobách, kdy jsme s mým mužem teprve chodili, jsem docela dost žárlila. Naštěstí mě to už nepronásleduje, protože s tím by se nedalo žít, v lepším případě bych skončila jako rozvedená, opuštěná ženská, v horším ve vězení. Jezdívali jsme na chatu jeho r
5 minut čtení
Svůj život jsem promarnila s nesprávným mužem a okamžik, kdy jsem potkala toho pravého, mě málem minul. Nikdy jsem nepatřila k děvčatům, která chtějí dělat kariéru, nebo jen ulovit bohatého chlapa a mít se dobře. Já chtěla najít hodného a chápavého muže a s ním si pořídit velkou rodinu. A našla jsem ho už za studií. Jmenoval se Martin, končil práva, nebyl to sice krasavec, ale byl milý a pozorn
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Udělala jsem největší chybu svého života
nejsemsama.cz
Udělala jsem největší chybu svého života
S manželem jsme nadšení houbaři, a přesto se nám stalo, že jsme se jednou otrávili. A stačilo k tomu udělat jedinou, ale zato fatální chybu! O prázdninách k nám jezdí pravidelně vnoučata. To osudové léto bylo Davídkovi šest a Karolínce deset. Toho roku bylo tolik hub, že se na ně mohlo chodit s nůší. Vnoučata chodila každý den s námi a vždy jsme přinesli dva
Zmizelé kolonie v Americe: Osud osadníků z Roanoke se stal jednou z největších záhad historie!
enigmaplus.cz
Zmizelé kolonie v Americe: Osud osadníků z Roanoke se stal jednou z největších záhad historie!
Historie je plná nevyřešených záhad, a jedna z nich se odehrála na malém ostrově u pobřeží Severní Karolíny. V roce 1587 zde byla založena anglická kolonie Roanoke s cílem připravit půdu pro další osa
Jedna královna a dva druhy: Neuvěřitelná reprodukční strategie středomořských mravenců
21stoleti.cz
Jedna královna a dva druhy: Neuvěřitelná reprodukční strategie středomořských mravenců
V říši hmyzu vědci objevili zcela neobvyklou strategii rozmnožování, která jakoby snad ani nepocházela z tohoto světa. Královny středomořských mravenců druhu Messor ibericus totiž dokážou produkovat s
Půjčka na cokoliv je v moderní době velmi populární
epochalnisvet.cz
Půjčka na cokoliv je v moderní době velmi populární
Rychlá pomoc v případě, že domácnost navštíví finanční výdaje, s nimiž nikdo dopředu nepočítal. Ano, taková je online cesta, díky které rozhodně není nutné chodit na pobočku nebo vyřizovat časově náročný telefonický rozhovor. Stačí jen základní osobní údaje, ve hře není dlouhá zpověď nebo kontakt mezi čtyřma očima. Chcete znát všechna důležitá čísla, abyste měli jasnější představu
S muži je to složité. Bude Bernášková raději sama?
nasehvezdy.cz
S muži je to složité. Bude Bernášková raději sama?
Po rozvodu s producentem Rudolfem Merknerem (53), se kterým má syna Theodora (11), je herečka ze seriálu ZOO Nové začátky sama. Nějaké to rande prý už sice proběhlo, ale žádný chlap do života se n
Tokio spustilo mega projekt za 5,8 miliardy dolarů
iluxus.cz
Tokio spustilo mega projekt za 5,8 miliardy dolarů
Tokio se chystá na jednu z nejambicióznějších stavebních proměn své historie. Investice ve výši 5,8 miliardy dolarů přetvoří areál bývalého rybího trhu Tsukiji v ultramoderní čtvrť s celkovou podlažní
Medvědí česnek je jarní rostlina nabitá energií
tisicereceptu.cz
Medvědí česnek je jarní rostlina nabitá energií
Období medvědího česneku se blíží, proto by byla škoda ho promeškat. Máme pro vás totiž chutné recepty z této jarní bylinky. Bylinkové máslo Do mixéru dejte 250 g změklého másla, 60 g medvědího
Kvůli muži na mě zanevřela
skutecnepribehy.cz
Kvůli muži na mě zanevřela
Když jsem byla mladší, měla jsem spoustu představ o tom, jak by měl život mých dětí vypadat. Jenže vize se naprosto rozešly s realitou. Možná až příliš jsem měla na srdci dobro pro své děti. Někdo by řekl, že jsem si myslela, že když jsem je přivedla na svět, kojila je, vodila do školy, tak tím získávám
Peruánské pyramidy: Skryté poklady dávných civilizací starší než egyptské
epochaplus.cz
Peruánské pyramidy: Skryté poklady dávných civilizací starší než egyptské
Zatímco o egyptských pyramidách ví dnes už každé malé dítě, ty v Peru stále stojí tak trochu na okraji zájmu běžných turistů i milovníků historie. Navíc pokud je někdo spatří poprvé, jen stěží se ubrání zklamání. Vypadají totiž jako kopce nahnědlé hlíny. Přesto se pod nánosem staletí skrývají fascinující svědectví o vyspělých kulturách, které předcházely
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Nepotopitelná Violet přežila ztroskotání tří lodí včetně Titanicu
historyplus.cz
Nepotopitelná Violet přežila ztroskotání tří lodí včetně Titanicu
„Postarejte se o něj!“ křikne lodní důstojník na mladou stevardku a do náručí jí vloží dítě. Žena je oběma rukama obejme a v záchranném člunu začnou klesat. Titanic se v tu dobu už nebezpečně naklání na příď. Píše se 15. duben 1912 a údajně nepotopitelný parník jde po nárazu do ledovce ke dnu. Z více