Domů     Dlouho jsem jenom toužila
Dlouho jsem jenom toužila
4 minuty čtení

I ta naše, starší generace, má svoje sny. Já, ač mi táhlo na sedmdesátku, toužila po svém spolužákovi ze základní školy. Doufala jsem, že není pozdě!

Už na základní škole se mi moc líbil. Vytáhlý kluk, na nose pihy a vlasy delší, než bylo tehdejším učitelům milé. Za svůj účes dokonce dostal ředitelskou důtku! V mých pubertálních očích byl hrdina.

Byla jsem vzduch

On ale o mě ani očkem nezavadil. Taky proč. Byla jsem na svůj věk malá a neduživá. Nejmenší a nejhubenější ze třídy! Proč si to nepřiznat, že nejste ten typ, po kterém se všichni kluci ohlížejí a dělají lumpárny, aby na sebe upozornili.

Po základní škole jsme se rozešli do světa a mohli se vídat jen na nějakém tom třídním srazu. Ale buď nedorazil on, nebo já. Neviděla jsem ho dlouhých padesát let!

Líbil se mi i po tak dlouhé době

Až obrovský sraz celé školy mi dopřál ho konečně vidět. V mých očích to byl stále ten stejný kluk, co kdysi. Vytáhlý, hubený, s pihami na nose. Jen prošedivělý a vrásčitý. To mu ale nijak neubíralo z charismatického a přitažlivého vzhledu.

Ostře řezaná tvář, orlí nos a široká ramena. Nohy se mi podlamovaly, jen co jsem ho uviděla. On si mě, jako vždy, vůbec nevšímal. Já už ale nebyla ta nesmělá holka jako kdysi.

Měla jsem za sebou dvě nepovedená manželství, několik dost fyzicky náročných zaměstnání, a taky problémy s dětmi se mi bohužel nevyhnuly.

Vychovávala jsem dvě vnoučata, o která se moje vlastní dcera nedokázala, a asi ani nechtěla postarat. Měla jsem toho prostě naloženo vrchovatě, a tak mě nějaký odmítavý postoj mého celoživotního idolu nemohl příliš vychýlit!

Dal mi naději

„Ahoj, Slávku, tak jak se celé ty roky máš? Víš, že na tebe často myslím?“ oslovila jsem ho a on se k mému obrovskému údivu začervenal jako nějaký mladíček. Chvíli mu trvalo, než odpověděl, ale to, co mi řekl, mě úplně odrovnalo:

„Víš, že na tebe, Radunko, také hodně myslím? Vždycky ses mi moc líbila!“

Tak to bylo tedy překvapení. Spolkla jsem otázku, proč si mě tedy nikdy nevšiml, a kula železo, dokud bylo žhavé: „Tak to bychom se mohli někdy vidět? Co zítra?“ Opět s odpovědí váhal a potom mě nepříjemně zklamal: „No, já nemohu. Vlastně to asi nepůjde vůbec.“ Jen co tohle dořekl, otočil se a odešel.

Zůstala jsem jako opařená! „Zapít pořádně žal!“ To bylo jediné, co mě v tu chvíli napadlo. Usedla jsem k baru a poručila si velkého frťánka. Asi jsem byla myšlenkami úplně mimo, protože do reality mě dostal až pořádný šťouchanec loktem.

Šla jsem ho navštívit

Otočila jsem se na toho nezdvořáčka, co do mě dloubal. Byl to třídní šašek, Pavel! Přátelsky se na mě křenil a hned spustil, že mě viděl s mým miláčkem Slávkem. Že ho odjakživa miluji, bylo v naší třídě veřejným tajemstvím.

Jen on to asi nevěděl… „Tak co Slávek? Nemá na tebe čas, co?“ pokrčil rameny a odmlčel se.

Jakoby věděl něco, co bych asi neměla vědět já. Potom se ale dal do vysvětlování. Slávek se staral o svého postiženého syna a byl vytížený od rána do večera! Asi nechtěl nikoho obtěžovat. Najednou jsem vše viděla v jiném světle. Naše osudy nebyly stejné, ale v lecčems si byly podobné.

Ani on nemohl v důchodu odpočívat! Rozhodla jsem se Slávka navštívit. I se svými dvěma vnučkami. Nebylo jim ještě ani deset let. Otevřel mi v zástěře, a dokonce s vařečkou v ruce. Měla jsem co dělat, abych se nerozesmála. Slávek vypadal přece tak legračně!

Rozpaky zmizely

Bez ptaní jsem vstoupila a rovnou mu řekla, že o jeho synovi vím. A také jsem mu představila vnučky! Počáteční rozpaky se pomalu měnily v zájem a porozumění. Pomohla jsem Slávkovi s vařením večeře a seznámila se s jeho synem.

Byl na vozíku, ale s pomocí otce mohl i ven na vyjížďky a sem tam i na nějaký delší výlet. Pozvala jsem oba chlapy k nám domů, na oběd a rovnou i na večeři. Začali jsme se navštěvovat pravidelně a čím dál častěji.

Půl století zpoždění

Vzájemná náklonnost nakonec přerostla v lásku. Přestože jsem nikdy nepřestala doufat v lásku, moc jsem nevěřila, že se něco tak nádherného a vzácného může stát po takových letech. Svého prince ze základní školy jsem si nakonec vzala za muže.

Na svoje sedmdesátiny! Na svatbu jsme pozvali všechny bývalé spolužáky. Konečně jsme měli sraz, který stál za to!

Radka S. (71), Plzeň

Související články
3 minuty čtení
Každý nám říkal, jak jsme perfektní pár, já jsem ale věděla své. Naše manželství stálo na pokraji krachu, který se nedařilo zvrátit. Bylo mi pětadvacet, když jsem oblékla svatební šaty a Mirkovi slíbila lásku a věrnost na celý život. Vůbec by mě tehdy napadlo, že se naše manželství otřese v základech už tak brzy. Po sedmi letech se začaly na naší obloze objevovat první mráčky. Vždy jsme se d
3 minuty čtení
Můj muž je gentleman, vždy se zastával slabších, což se projevilo již na základní škole ve chvíli, kdy jsem nutně potřebovala pomoci. Byla jsem holka krev a mlíko, a to už na základce. Klukům jsem se líbila a dávali mi to najevo nejrůznějšími způsoby, obdivnými pohledy, zamilovanými psaníčky, všelijakými řečičkami, tu hloupými, jindy ještě hloupějšími. Jeden mi napsal „miluji tě“ křídou na zeď
4 minuty čtení
Prodávala jsem pánské obleky v malém butiku. Práce mě moc bavila. Jedna naplánovaná schůzka s novým zákazníkem dopadla nečekaně. Byl čtvrtek po poledni, když přišel on. Vysoký, trochu nejistý, ale usměvavý. Měl objednaný termín na výběr svatebního obleku. Vzala jsem ho do oddělení s našimi nejkvalitnějšími obleky – vlněnými, jemnými na dotek, s precizně vypracovanými detaily. Jako první jsme zk
3 minuty čtení
Normální člověk se sotva těší na konec prázdnin. Když mi bylo sedmnáct, loučila jsem se v té depresivní době s Tomášem a brečela jsem. Vzpomínám si, jak těžce jsem vždycky nesla, když končily prázdniny. A nejhorší ze všeho to bylo v době, kdy jsem se zamilovala do Tomáše. Bylo mi sedmnáct, jemu o rok víc. Byla jsem naivní, venkovská dívenka, on světem protřelý lufťák z velkého města. Umírala js
3 minuty čtení
Ze žárlivosti je člověk schopen udělat leccos. Jsem už daleko rozumnější než zamlada, zdaleka ne tak vznětlivá a bláznivá. Ale stále zamilovaná. Vdobách, kdy jsme s mým mužem teprve chodili, jsem docela dost žárlila. Naštěstí mě to už nepronásleduje, protože s tím by se nedalo žít, v lepším případě bych skončila jako rozvedená, opuštěná ženská, v horším ve vězení. Jezdívali jsme na chatu jeho r
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
enigmaplus.cz
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
V roce 1972 svět žasne nad fotografiemi amerického hudebníka a vědce Roberta Rinese (1922–2009) pořízenými u jezera Loch Ness. [gallery ids="158512,158511,158513"] Zřetelně je na nich vidět útv
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
epochalnisvet.cz
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
Nepřehlédnutelné jsou už z dálky, skutečné překvapení nabízí ale až detailní pohled na jejich fasády. Chrámy v indickém Khadžuráhu totiž mají velmi nezvyklou výzdobu. Jejich zdi jsou poseté stovkami reliéfů, které zachycují divoké sexuální praktiky.   Britský vojenský geodet Cornet James Franklin nevěří vlastním očím. V roce 1819 totiž v džungli střední Indie objevuje pozapomenuté chrámové
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
21stoleti.cz
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
Z jedné skupiny dobrovolníků se stanou vězni a z druhé jejich věznitelé. Tak lze popsat základ experimentu, realizovaného v létě 1971 na kalifornské Stanford University. Cílem bylo sledovat, jak se ch
Barvy podzimu ve špercích LOEE
iluxus.cz
Barvy podzimu ve špercích LOEE
Podzim je obdobím, kdy příroda maluje své nejkrásnější tóny – zlatavé, cihlově červené, hořčicově žluté, borovicově zelené. A my se chceme obklopovat teplými barvami, které podtrhují emoce, eleganci i
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
skutecnepribehy.cz
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
Nevěřila jsem, že dokáže energie místa uzdravovat. Až mi poradila bylinkářka léčivou studánku. Viděla jsem tu vodu pít divokou zvěř, a tak jsem ji zkusila. Od chvíle, co zemřel můj muž, začalo se všechno v mém životě hroutit. Syn se odstěhoval do daleké ciziny a já zůstala sama. Do toho mě začalo trápit zdraví. Lékaři mi sdělili, že
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
nasehvezdy.cz
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
Nečekaný příchod herečky Sandry Novákové (43) do seriálu Ulice okamžitě vyvolal vlnu nevole mezi fanoušky, ale očividně měl také rychlý dopad na její manželství s režisérem Vojtěchem Moravcem (38).
Perfektně naložení utopenci
tisicereceptu.cz
Perfektně naložení utopenci
Na utopence nutně potřebujete dvě základní věci – kvalitní buřty a poctivě kyselý lák. Po popíjení se budou hodit. Ingredience 20 ks kvalitních špekáčků náplň 3 feferonky nakrájené na kolečka
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
historyplus.cz
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
Zcestovalý panovník Edwarda VII. chytla u srdce česká příroda Britský král Edward VII. (1841–1910) rád cestuje. Do světa vyráží reprezentovat svou zemi, jednat se státníky nebo ze zdravotních důvodů. Mariánské Lázně poprvé navštíví v roce 1897, tedy v době, kdy ještě nesedí na trůnu (vládl od ledna 1901). A byť se záměrně ubytuje pod jiným jménem, jeho
Letadlo těžší než vzduch
epochaplus.cz
Letadlo těžší než vzduch
Už nejstarší mýty vypráví o létání. S křídly to zkouší už Ikaros, který ale vyletí příliš blízko slunci, jež jej spálí. Křídla se i v průběhu středověku a novověku staví z peří, ale i z jiných materiálů, a odvážní vynálezci s nimi skáčou z věží a pod věžemi si lámou nohy. I Leonardo da Vinci (1452–1519) propadne létání a navrhne hned
Už vám není dvacet? A co má být?
nejsemsama.cz
Už vám není dvacet? A co má být?
Právě nyní nejlépe víte, že zralá pleť chce pravidelnou péči, něhu a respekt. My vám zase prozradíme ty nejlepší triky. Spolu se středním věkem přichází i menopauza, kdy dochází ke snížení tvorby ženských hormonů estrogenu a progesteronu. To má mimo jiné vliv i na pleť a pokožku. Asi nejčastěji se menopauza na pokožce projeví suchostí. Proto je potřeba
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i