Domů     Můj táta byl legenda, ale žilo se s ním těžko
Můj táta byl legenda, ale žilo se s ním těžko
3 minuty čtení

Oslňoval celý kraj. Bavil chlapy po hospodách, psal protirežimní verše, krásně zpíval, ženy mu ležely u nohou. Domů chodil jen přespat.

Táta byl chloubou našeho okresu. Měla bys být na něj pyšná, plácali mě po ramenou obyvatelé města, v němž jsem se narodila. Psál básničky proti režimu, pěkně zpíval, songy si sám skládal a při kytaře jimi oslňoval bojovníky za svobodu, a ještě víc bojovnice.

Hrával amatérské divadlo, párkrát pronikl i do menších profesionálních, byl to frajer. Byla jsem na něj opravdu pyšná a ráda bych mu obdiv dala najevo – kdyby byl aspoň občas doma.

Nosila jsem jeho fotku v peněžence, spolužačky ji občas chtěly vidět a vzdychaly: Ten tvůj táta je ale fešák!

Uhrančivé černé oči, plnovous umocňoval mužné kouzlo. Ale taky bych tátu občas ráda viděla i jinak, než jen na snímku. Máma jen krčila rameny. „Lidi říkají, že je táta hrdina,“ ujišťovala mě. „A to víš, hrdinové mají spoustu povinností.“

S cizí slečnou

Čas od času se moje hodná a tichá máma vzbouřila a upozornila tátu, že má mimo jiné i manželku a dceru a že by mohl doma také s něčím pomoci, třeba odnést prádlo do prádelny anebo dovléci velký nákup.

„A měl by ses také věnovat Lence,“ navrhla. „Víš co? Odveď ji ke kadeřnici, potřebuje to jako sůl. A pak si skočte třeba na zmrzlinu.“ Srdce se mi rozbušilo radostí. Opravdu strávím nějaký čas s tátou?

Zprvu to tak skutečně vypadalo. Mile se na mě usmál, vzal mě za ruku a vyšli jsme do usměvavého jarního dne. Na náměstí zaklepal na galerii, vyběhla moc hezká slečna, dostala bankovku a následující instrukce:

„Lásko moje, buď tak hodná a vem Lenku k holiči, na zmrzlinu, do parku a co já vím, někde se dvě hoďky courejte. Pak mi ji přiveď ke Slovanu, máš to u mě, zlato.“ A zmizel ve výčepu. Ohromeně jsem za ním hleděla. Kdepak s tátou!

Strávím odpoledne s úplně cizí slečnou, které táta ještě ke všemu říká – lásko moje.

Schované básničky

Párkrát byl na policii, máma se děsila, že ho zavřou, na amatérských divadelních scénách recitoval verše vysmívající se politikům, ale vězení unikl. Zato jakživ nesehnal pořádnou práci, a za zakázané básničky a písničky si kabát nekoupíš.

Ale vyšly mu pak v několika sbornících, které mám samozřejmě dodnes schované. Sem tam mě ještě někdo z pamětníků řekne s nelíčeným obdivem: „Leni, tvůj táta byl legenda, musíš na něj být hrdá.“

No nevím. Asi bych měla raději tátu než legendu. Mámy už se zeptat nemohu, ale vsadila bych se, že by se daleko líp než s legendou cítila s laskavým chlapíkem, který by opravil kapající kohoutek a vzal nás v neděli na výlet.

Lenka (61), východní Čechy

Související články
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
3 minuty čtení
Bývalá žena mého muže mi dělala ze života peklo. Intrikovala a štvala proti mně svého syna, až padla poslední kapka. Začala jsem se bránit. Můj muž se s exmanželkou nerozešel v dobrém, ale má s ní, bohužel, syna. Hned na začátku našeho vztahu jsem byla svědkem jejich scény. Z ničeho nic k nám ta ženská přivedla syna, že prý chce vidět tátu. Spíš ale chtěla ona obhlídnout mě. Neměla jsem z ní do
2 minuty čtení
Celé roky jsme žili s tím, že se naše dcera narodila předčasně. Ale co když ne? Co když je jejím otcem někdo jiný? Je směšné, co dokáže život vymyslet. Byla to jen krátká záležitost. Flirt! Krátký románek s kolegou, který byl ženatý. Nečekala jsem od toho nic! Jen vášeň! Až se objevil můj budoucí muž. Během měsíce jsem ukončila vztah s kolegou a začala žít s mužem, do kterého jsem se zamilovala
5 minut čtení
Vždycky jsem si přála, aby naši dva synové drželi při sobě. Jenže byli každý úplně jiný a dědovo rozhodnutí mezi nimi vykopalo hlubokou propast. Když mi manžel Tonda jednoho večera řekl, že náš mladší syn Libor hodlá prodat dědův les, musela jsem se posadit. O tom, že mu děda ještě za života převedl tři hektary lesa u potoka, jsme věděli. Jenže od jeho smrti jsme se o tom raději nebavili. Dě
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
historyplus.cz
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
nasehvezdy.cz
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
Hvězda Kriminálky Anděl Marta Dancingerová (34) už svou novou lásku rozhodně neskrývá. Herečka, kterou si diváci oblíbili mimo jiné i ve Zlaté labuti a taneční soutěži StarDance, tvoří už několik m
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Rostliny jako strážci domova
nejsemsama.cz
Rostliny jako strážci domova
Nejsou jen krásnou zelenou dekorací. Jsou to vlastně malé magické bytosti s jemnými vibracemi, které dokážou přitahovat radost a klid. Pěstování květin není jen o pouhém zalévání a utírání prachu z listů. Je to tichý, neobyčejně hluboký rituál propojení s přírodou přímo uprostřed vašeho obývacího pokoje. Rostliny nasávají těžkou energii, čistí vzduch od škodlivin, ale především vyzařují harmonii, která