Domů     Můj táta byl legenda, ale žilo se s ním těžko
Můj táta byl legenda, ale žilo se s ním těžko
3 minuty čtení

Oslňoval celý kraj. Bavil chlapy po hospodách, psal protirežimní verše, krásně zpíval, ženy mu ležely u nohou. Domů chodil jen přespat.

Táta byl chloubou našeho okresu. Měla bys být na něj pyšná, plácali mě po ramenou obyvatelé města, v němž jsem se narodila. Psál básničky proti režimu, pěkně zpíval, songy si sám skládal a při kytaře jimi oslňoval bojovníky za svobodu, a ještě víc bojovnice.

Hrával amatérské divadlo, párkrát pronikl i do menších profesionálních, byl to frajer. Byla jsem na něj opravdu pyšná a ráda bych mu obdiv dala najevo – kdyby byl aspoň občas doma.

Nosila jsem jeho fotku v peněžence, spolužačky ji občas chtěly vidět a vzdychaly: Ten tvůj táta je ale fešák!

Uhrančivé černé oči, plnovous umocňoval mužné kouzlo. Ale taky bych tátu občas ráda viděla i jinak, než jen na snímku. Máma jen krčila rameny. „Lidi říkají, že je táta hrdina,“ ujišťovala mě. „A to víš, hrdinové mají spoustu povinností.“

S cizí slečnou

Čas od času se moje hodná a tichá máma vzbouřila a upozornila tátu, že má mimo jiné i manželku a dceru a že by mohl doma také s něčím pomoci, třeba odnést prádlo do prádelny anebo dovléci velký nákup.

„A měl by ses také věnovat Lence,“ navrhla. „Víš co? Odveď ji ke kadeřnici, potřebuje to jako sůl. A pak si skočte třeba na zmrzlinu.“ Srdce se mi rozbušilo radostí. Opravdu strávím nějaký čas s tátou?

Zprvu to tak skutečně vypadalo. Mile se na mě usmál, vzal mě za ruku a vyšli jsme do usměvavého jarního dne. Na náměstí zaklepal na galerii, vyběhla moc hezká slečna, dostala bankovku a následující instrukce:

„Lásko moje, buď tak hodná a vem Lenku k holiči, na zmrzlinu, do parku a co já vím, někde se dvě hoďky courejte. Pak mi ji přiveď ke Slovanu, máš to u mě, zlato.“ A zmizel ve výčepu. Ohromeně jsem za ním hleděla. Kdepak s tátou!

Strávím odpoledne s úplně cizí slečnou, které táta ještě ke všemu říká – lásko moje.

Schované básničky

Párkrát byl na policii, máma se děsila, že ho zavřou, na amatérských divadelních scénách recitoval verše vysmívající se politikům, ale vězení unikl. Zato jakživ nesehnal pořádnou práci, a za zakázané básničky a písničky si kabát nekoupíš.

Ale vyšly mu pak v několika sbornících, které mám samozřejmě dodnes schované. Sem tam mě ještě někdo z pamětníků řekne s nelíčeným obdivem: „Leni, tvůj táta byl legenda, musíš na něj být hrdá.“

No nevím. Asi bych měla raději tátu než legendu. Mámy už se zeptat nemohu, ale vsadila bych se, že by se daleko líp než s legendou cítila s laskavým chlapíkem, který by opravil kapající kohoutek a vzal nás v neděli na výlet.

Lenka (61), východní Čechy

Související články
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
3 minuty čtení
Bývalá žena mého muže mi dělala ze života peklo. Intrikovala a štvala proti mně svého syna, až padla poslední kapka. Začala jsem se bránit. Můj muž se s exmanželkou nerozešel v dobrém, ale má s ní, bohužel, syna. Hned na začátku našeho vztahu jsem byla svědkem jejich scény. Z ničeho nic k nám ta ženská přivedla syna, že prý chce vidět tátu. Spíš ale chtěla ona obhlídnout mě. Neměla jsem z ní do
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.