Jiřina je moje nejlepší kamarádka od mládí. Prožily jsme toho spolu hodně, rozvody i nové lásky. Když jsem se zamilovala, byla první, kdo to věděl.

Nemohla jsem se dočkat, až Jiřinu s Karlem seznámím. „Co mu říkáš?“ hned jsem na ni vybalila, jakmile jsme se ocitly samy. „Fešák a sympaťák,“ pravila. „Ale můj typ to není,“ dodala, čímž mě trochu překvapila.

Život nás rozdělil

S Jiřinou se známe už více než čtvrtstoletí. Poznaly jsem se v práci, kam jsme obě po škole nastoupily. Já jsem tehdy už měla přítele. Byl to můj první kluk, se kterým jsem se znala už ze základky.

Rok po nástupu jsem otěhotněla, vdala se, porodila dceru a za další dva roky syna.

I když jsem měla méně času, lítala jsem kolem domácnosti, na Jiřinu jsem si čas vždy udělala. Občas jsme se sešly a skoro denně jsme si volaly. Jiřina si také našla přítele, vdala se a porodila syna.

Byly jsme jedna druhé vrbou a často mi noční telefonát s ní zvedl náladu a pomohl

se na život a problémy dívat jejíma očima. Jiřka je oproti mně větší pohodář a smíšek.

Rozpadly se nám vztahy

Já všechno moc řeším, všude vidím nějaké problémy a zádrhele, ale ona bere život s humorem a nadhledem. „Však ono to nějak dopadne!“ říkala vždy a měla pravdu. Také mi pomohla, když se moje manželství začalo hroutit. Byla jsem jeho první, stejně tak on můj. Jednoho dne mi manžel oznámil, že chce rozvod.

„Nezlob se, ale už nemohu. Cítím se s vámi hrozně omezovaný, svázaný a musím z toho ven!“ Rozvedli jsme se a já byla na pokraji zhroucení. Jiřka mě z toho dostala. Netrvalo dlouho a skončilo i Jiřinino manželství, takže já byla na oplátku oporou pro ni.

Objevil se znenadání

Zhruba před rokem jsem poznala Karla. A to jsem už žádného muže nechtěla! Najednou mám po svém boku člověka, se kterým bych chtěla zestárnout. „Nechtěla by sis mě vzít?“ zeptal se mě nedávno. Samozřejmě jsem to hned volala Jiřce.

„Půjdeš mi za svědka, viď?“ plánovala jsem nadšeně. Byla jsem přesvědčená, že ti dva si sednou.

Mají stejný smysl pro humor, pozitivní přístup k životu. A taky ano. Jiřina mě dost překvapila. Chovala se vyzývavě a vyloženě flirtovala. Když kamarádka odjela, na přítele jsem uhodila, že jsem si připadala jako blbec:

„Vůbec se mi vaše vzájemné flirtování nelíbilo!“ Karel mě ale chlácholil, že si z její strany žádného flirtu nevšiml.

Chce ho

„Ano, líbila se mi. Je to příjemná a zábavná ženská, ale to je všechno. Miluji jen tebe a jinou nechci!“ Mně ale bylo jasné, že Jiřina Karla opravdu balila, natolik ji znám. Navíc se nikdy k žádnému mému muži takhle nechovala.

A potvrdila mi to při dalším setkání. Zase flirtovala, mluvila v narážkách, vyjadřovala se dvojsmyslně. Došlo to i Karlovi, který se malinko stáhl, ale i tak se dobře bavil.

Nevěřím jí

Jiřině jsem zatím nic neřekla, nezeptala se jí, proč se tak chová. Jenže mě to její chování hrozně ničí, příteli věřím, ale jí ne. Proč to dělá? Už mě několik dní opět bombarduje telefonáty, že bychom se zase všichni tři měli vidět. Vymlouvám se, že se nám to teď nehodí, ale nemůžu to natahovat donekonečna.

Jitka K. (54), Ústí nad Labem