Domů     Manžel vydržel moje nálady
Manžel vydržel moje nálady
3 minuty čtení

Chovala jsem se jako stíhačka. Byla jsem hysterická, podezíravá a manžela jsem obviňovala, že má jinou.

Nedokázala jsem si zkrátka pomoci a za vším jsem viděla manželovu nevěru. Došlo to tak daleko, že mi řekl, že jsem blázen a abych se šla léčit. Poslechla jsem, nechtěla jsem ho totiž ztratit.

Bylo to jenom v mojí hlavě

Ani vlastně pořádně nevím, kdy se u mě rozvinula ta šílená žárlivecká posedlost, podezírání a pronásledování mého muže. Vůbec se mu nedivím, že se mnou nechtěl být.

Nedávala jsem mu žádný prostor, nevěřila jsem mu jediné slovo, ačkoli nic zlého neprovedl, a dělala jsem mu jenom ostudu.

První červíček pochybností

S odstupem času nejspíš tuším, co bylo spouštěčem. Tehdy jsme seděli se známými na zahrádce jedné místní hospůdky a dobře se zabavili. V jednu chvíli kolem našeho stolu prošla známá a podívala se na mého muže. Ten jí na můj vkus věnoval až příliš dlouhý pohled.

Nic špatného neudělal

Usmáli se, jako by spolu flirtovali. Okamžitě jsem to Prokopovi vytkla. Atmosféra začala houstnout, tak jsem se raději zvedla k odchodu. Můj muž šel se mnou a celou cestu domů mě ujišťoval, že šlo skutečně jen o zdvořilostí úsměv.

Jako posedlá

Uplynula nějaká doba a já začala být doslova posedlá tím, že je mi manžel nevěrný. Nejprve jsem ho podezírala, že má něco s tou známou z hospody, jenže po čase jsem mu podsouvala každou ženskou, která kolem něho prošla.

Kontrolovala jsem mu mobil, chodila za ním do práce, prolézala jsem mu počítač. Doma jsme se dnes a denně hádali. Manžel ze mě byl zoufalý a nevěděl prý už, jak mi dokázat, že miluje jenom mě a že o žádnou jinou ženu zájem nemá.

Už nemohl dál

Když se ohlédnu zpátky, vidím, jak směšná a umanutá jsem byla. Jednou mi Prokop dokonce v hádce řekl, že ho tímhle svým chováním akorát tak vháním jiným ženským do náruče, protože se mnou se to prý nedá už vydržet. „Jdi se léčit, jinak odcházím! Takhle já žít nechci,“ dal mi jednou večer ultimátum.

Našla jsem pomoc

Zprvu jsem nechtěla, ale vidina ztráty manžela mě donutila jednat. Vyhledala jsem jednu úžasnou paní psycholožku a spolu s ní jsme dostaly mou žárlivost pod kontrolu. Nebylo to hned a stálo to spoustu práce, ale manžel stál celou dobu při mně.

A já konečně pochopila, že kdyby nechtěl, nebyl by se mnou. Důvodů jsem mu totiž dala spoustu, on ale vydržel, stejně jako naše manželství. Každý den děkuji za to, jak báječného muže po svém boku mám. Myslím si, že každý jiný by se se mnou už dávno rozvedl.

Dagmar S. (60), Mariánské Lázně

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
5 minut čtení
Měla jsem toho už tak akorát. Už jsem nemohla poslouchat další řeči o „ideálních“ nápadnících, které mi rodina neustále podstrkovala. Bylo mi tenkrát třicet dva let a byla jsem sama, bez partnera. Nevadilo mi to. Vždycky jsem se dokázala zabavit sama, měla jsem spoustu koníčků a přátel a chlapa jsem k životu ani nepotřebovala. Ovšem nátlak ze strany sestry a matky byl už pro mě neúnosný, a tak
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.