Domů     Co může být horšího než vánoční samota?
Co může být horšího než vánoční samota?
3 minuty čtení

Syn se oženil do ciziny, od té doby se málo vídáme. Vnuka znám hlavně z fotografií. Dost těžko to snáším.

Nejsmutnější je samota. Vždycky jsem se jí bála jako moru, s léty čím dál víc. Nechápu, čím jsem si ji zasloužila. Byla jsem, myslím, docela dobrá máma. Syna skoro nevídám ne proto, že by mezi námi panovaly špatné vztahy – oženil se do ciziny.

Když to dobře dopadne, setkáme se jednou, nanejvýš dvakrát ročně. Proč tak málokdy? Podezřívám z toho snachu, je to taková nesympatická štěkna. Nemá mě ráda, přitom mě zas tolik nezná, protože anglicky mluvím bídně. Zkrátka jsme si, jak se říká, nesedly.

Já jí v duchu vyčítám, že mi syna odvedla tak daleko, ona mi v duchu jistě také vyčítá kdeco. Proč ale nepřijeli ani na Vánoce? Timovi jsou dva roky, a kolikrát jsem ho viděla, bych spočítala na prstech jedné ruky. Mám jen několik jeho fotografií. No řekněte, které babičce by to stačilo?

Hezky prostřeno

Nejvíc mi ublížili loni před svátky. Byla jsem přesvědčena, že přijedou, syn mi to několikrát do telefonu potvrdil. Ani nedokážu slovy vypovědět, jak moc jsem se těšila.

Navařila jsem, napekla, uklidila tak, že se podlahy i okna leskly jako zrcadlo – aby si ta cizinka, studená jako psí čumák, nepomyslela, že jsem nepořádnice. Měli přijet na Štědrý den odpoledne.

Už jsem měla prostřeno, dala jsem si záležet, vlastně jsem to udělala přesně podle fotografie v časopise.

Uprostřed stolu trůnila vlastnoručně upečená vánočka a tác s několika druhy vánočního cukroví. Obalila jsem kapra a čekala. Nemohla jsem se dočkat. Vnímala jsem všechny, i sebetišší zvuky. Někdo otevírá dveře, teď si přivolal výtah. Venku zastavilo auto… Zazvonil telefon.

Honem dovnitř

Nepřijedou. A zapomněli mi to zatelefonovat včas. Myslela jsem, že se mi to jenom zdá, že spím a mám hrozný sen. „Moc se mi po tobě i po Timovi stýská,“ řekla jsem synovi.

Očima jsem zoufale přejížděla po dozlatova vypečené vánočce, obalených kaprech, vanilkových rohlíčcích, lesknoucích se oknech, smrkových větvičkách ve váze. Neuměla jsem si představit, jak přežiji Štědrý večer a svatou noc.

Ukončila jsem hovor, přehodila si přes šaty kabát a bezmyšlenkovitě vyšla ven, kde už zářily hvězdy. Byl mráz a bylo jasno. V duchu jsem počítala do sta a zhluboka dýchala. Když už jsem za sebou chtěla zavřít dveře, o nohy se mi otřelo strakaté kotě.

„Mourku,“ řekla jsem udiveně. „Honem dovnitř, nebo zmrzneš.“ Neprotestovalo, blaženě vrnělo, když jsem ho nesla do teplého bytu. Najednou jsem se cítila líp. Měla jsem společníka.

Nalila jsem mu do misky vlažné mléko, nalámala vánočku, dívala se, jak se cpe, a bylo mi dobře.

Ludmila (63), Hodonín

Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud