Domů     Před očima se mi odehrála vražda
Před očima se mi odehrála vražda

Kamarádi měli pro strach uděláno a rozhodli se prozkoumat polorozbořené stavení u hřbitova. Na tu výpravu do konce života nezapomenu.

Před několika lety jsem se nechala kamarády přemluvit k noční návštěvě hřbitova a polorozpadlého domu. Šuškalo se, že v tom stavení jistý muž zabil svoji ženu kvůli nevěře a že tam dodnes straší.

Když jsem tam s obavami vstoupila, zahlédla jsem tam něco děsivého, co mě pronásleduje dodnes.

Naše hnízdečko

S přítelem Vaškem jsme tehdy bydleli nedaleko hřbitova v jedné jihočeské vesnici. Byli jsme spolu tři roky a bylo to naše první společné bydlení. Nebylo to nic luxusního, ale nám to stačilo. Byli jsme rádi, že máme konečně něco vlastního a že můžeme být pořád spolu.

Oslava narozenin

Ten den jsem zrovna slavila narozeniny. O žádnou velkou oslavu jsem nestála, spíš jen o nějaké posezení s dobrými kamarády. S Vaškem jsme předem obvolali několik našich známých, kteří se u nás v den mých narozenin k večeru sešli.

Těšila jsem se na to, že prožiji příjemný večer plný zábavy, ale místo toho mě kamarádi přemluvili, abychom se vydali do polorozpadlého baráku, který stojí u hřbitovní zdi. Byl to vlastně nápad Lucky s Pavlem.

Povídačky o starém domě

Seděli jsme u dobrého jídla, popíjeli víno a vyprávěli si různé historky, když Pavel najednou začal mluvit o tom domě. „Slyšel jsem, že v něm kdysi nějaký chlap zabil manželku, protože ho podváděla. A od té doby se tam prý dějí zvláštní věci,“ rozpovídal se.

Než kdokoliv stihl zareagovat, přišla jeho přítelkyně Lucka s nápadem, že se tam půjdeme podívat. Mně se do toho tedy moc nechtělo. „Já si to nepřeju,“ oponovala jsem. „Snad se nebojíš?“ provokoval mě přítel Vašek. „Nechci tam jít. Už je venku zima a tma,“ zdůrazňovala jsem a doufala, že od toho nápadu upustí.

Chtěli zažít dobrodružství

Místo toho se ale všichni nahrnuli do chodby, a začali se oblékat. Ač nerada, držela jsem s partou a šla jsem také. „Vezmeme to přes hřbitov a zapálíme té ženě svíčku,“ navrhla Lucie. „Skvělý, ještě na hřbitov. V noci.

Jsem celá žhavá,“ pronesla jsem podrážděně. „Neboj, bude sranda,“ mačkal mě k sobě Vašek.

Měla jsem zlé tušení

Když jsme vyšli ven, byla pěkná kosa. Vyrazili jsme nejprve na hřbitov. Neměla jsem z toho vůbec dobrý pocit. Po celém těle mi běhal nepříjemný mráz. Nemyslela jsem si, že je dobré dráždit duchy, a ještě lézt do polorozpadlého domu.

Jenže mě nikdo neposlouchal. Všichni toužili po dobrodružství.

Chtěla jsem domů

Když jsme stáli u hrobu té ubohé ženy, dala se do mě ještě větší zima. Ostatní šli napřed a já se upřeně dívala na náhrobek. Náhle jsem zahlédla nějaký stín. Cukla jsem s sebou. „Viděli jste to?“ otázala jsem se, ale všichni už byli pryč. Celá nesvá jsem se je snažila dohonit.

Pokaždé, když jsem se otočila, zahlédla jsem u hrobu té zavražděné ženy postavu. Přemlouvala jsem ostatní, abychom se vrátili, ale měli mě za zbabělce. Přeskočili jsme hřbitovní zeď a šli do toho rozbořeného domu.

Už z dálky mi naháněl strach, když jsme ale stáli u něj, mrazilo mě po celém těle.

Každý se vydal jinam

Nejdřív do domu vstoupili kluci, a pak my holky. Každý se vydal jiným směrem. Nevím proč, ale mě to táhlo do ložnice. Pomalu jsem stoupala schodištěm ke dveřím a opatrně je otevřela. Na prahu jsem zůstala stát opařená hrůzou.

Svědkem dávné vraždy

Přímo přede mnou se odehrával jakoby snový výjev. Nějaký muž v něm křičel na ženu a nadával jí, že se tahá s cizími chlapy. „Zabiju tě, děvko!“ řval na ni. Chtěla jsem něco udělat, ale nemohla jsem se ani pohnout.

Ani křičet jsem nemohla. Stála jsem tam jako zkamenělá a sledovala dávnou vraždu, která se zde odehrála. Ten muž vzal nůž a podřízl ženě hrdlo. Dlouhé minuty sípala, než zemřela.

Omdlela jsem hrůzou

Muž následně otevřel okno a vyskočil z něj. Vyděšeně jsem zalapala po dechu. Když jsem se konečně probrala z transu, rychle jsem prchala ze schodů dolů. „Musíme okamžitě pryč!“ volala jsem na ostatní. Nikde nikdo nebyl. „Kde jste všichni? Tohle není sranda! Musíme zmizet!“ křičela jsem, ale nikdo se neozýval.

Jak jsem se snažila utíkat, před domem jsem zakopla a praštila se do hlavy. Začala jsem se motat. Znovu jsem měla před očima ten výjev, v němž muž podřezává svou ženu. A pak už bylo jenom černo.

Nikomu jsem nic neřekla

Probudili mě až kamarádi. „Kde jsi byla? Nemohli jsme tě nikde najít,“ ptal se mě vystrašeně Vašek. Nedokázala jsem jim říct, co jsem viděla. Když jsem se naposledy otočila, zahlédla jsem znovu postavu toho muže, jak na mě výhružně zdvihá pěst, jako by říkal:

„A už se sem nevracejte!“ Od té doby mě už ani nenapadne, abych ještě vkročila do nějakého rozpadlého domu zahaleného temnou minulostí.

Veronika M. (51), Vyškov

Předchozí článek
Další článek
reklama
Související články
27.5.2024
Byla jsem nesnesitelná. Neměla jsem žádnou kamarádku a každý přítel ode mě utekl. A stačilo tak málo! Už jako malé dítě jsem byla vzteklá a nepříjemná. Měla jsem dva starší sourozence a těm jsem dělala jen to nehorší. Ve škole jsem žalovala na druhé a taky mě neměl nikdo rád. Život se mnou nebyl lehký. Matka mě dokonce vodila k dětské psychiatričce, která toho se mnou mnoho nesvedla. Řekla, že
27.5.2024
Spatřili jsme se na pláži. Naše pohledy se setkaly a já věděla, že ho znám odjakživa. Ten muž mě přitahoval jako magnet. Naše cesty se ale musely zase rozejít! Je tomu sice už mnoho let, na to setkání ale nikdy nezapomenu. Když jsem nedávno četla o minulých životech, hned jsem si na toho mladíka vzpomněla. Bylo to takové letmé setkání, o němž mladý člověk zase tak moc nepřemýšlel. Až s přibývaj
26.5.2024
Zabloudily jsme s vnučkou na houbách. Už se začalo stmívat. Kde se vzaly, tu se vzaly ‒ dvě veverky přiskákaly. Vyvedly nás z lesa ven. Byla jsem už rok vdova, manžel mi zemřel na infarkt. Krátce před jeho smrtí jsme koupili domek na okraji vísky v Lužických horách. Já houbařila a chodila do lesa na výlety, on pobýval jen na zahrádce. Ale i to mu dělalo dobře. Když můj muž navždy odešel,
24.5.2024
Ten den jsem byl hodně unavený z práce a usínal za volantem. Najednou jsem nebyl v autě sám. Na zadním sedadle seděl kluk. Rozhodl jsem se sjet z hlavního silničního tahu mezi Hradcem a Pardubicemi a projet klidnou krajinou Polabí, zvlněnou jen sopečnou vyvřelinou kolem Kunětické hory. Blížil se podvečer. Mlžný opar se jako shluk průhledných mořských chaluh valil z polí přes silnici. Pod víč
24.5.2024
Nikdy jsem nevěřila na různé pověry a na sny taky ne! Dokonce i černá kočka přes cestu mě nechává dodnes klidnou. Ovšem předpověď o fazolích se naplnila. Jako malá holčička jsem prý mívala sny, podle kterých moje babička vykládala, co se do dvou dnů stane. Můj otec ale byl zapřísáhlý nepřítel jakékoli pověry a všeho, co zavánělo tajemnem. Byl to učitel matematiky a věřil pouze tomu, co si mohl
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Las Médulas: Při zlaté horečce Římané zničili celé pohoří
historyplus.cz
Las Médulas: Při zlaté horečce Římané zničili celé pohoří
V břidlicovém pohoří Las Médulas v severozápadním Španělsku je k vidění mnoho červenohnědých skal nejroztodivnějších tvarů. Bizarní krajina však není hříčkou přírody, jak by se mohlo zdát, ale dílem člověka. Kdysi tu býval rozlehlý horský masiv, který Římané kvůli zlatu rozvrtali do současné podoby…   Římská říše je závislá na zlatě…Potřebuje ho k financování válečných výbojů i k
HI-TECH kuchyně
rezidenceonline.cz
HI-TECH kuchyně
Také pro jednu z nejdůležitějších součástí obytného prostoru je důležitá harmonie designu a technologií. Jen tak kuchyně získá nejen potřebnou funkčnost a komfort, ale také moderní estetickou přitažlivost. Jedním z nejvýraznějších trendů v kuchyňském designu je použití pastelových barev, jako je pudrově růžová, šeříková, broskvová nebo vanilková. Ostatně tři ze jmenovaných odstínů se staly uznávanými
Proměna chleba a vína v maso a krev: Opravdu se někdy takový zázrak stal?
enigmaplus.cz
Proměna chleba a vína v maso a krev: Opravdu se někdy takový zázrak stal?
Křesťanský obřad, který připomíná události poslední večeře Ježíše Krista, se označuje pojmem eucharistie. Ve své podstatě jde o rituální konzumaci chleba a vína, aby byly připomenuty tělo a krev Ježíš
Z hlubin temného lesa nám ukázaly cestu veverky
skutecnepribehy.cz
Z hlubin temného lesa nám ukázaly cestu veverky
Zabloudily jsme s vnučkou na houbách. Už se začalo stmívat. Kde se vzaly, tu se vzaly ‒ dvě veverky přiskákaly. Vyvedly nás z lesa ven. Byla jsem už rok vdova, manžel mi zemřel na infarkt. Krátce před jeho smrtí jsme koupili domek na okraji vísky v Lužických horách. Já houbařila a chodila do lesa na výlety, on pobýval jen
Gigantická exploze ve vesmíru. Její konec je v nedohlednu
21stoleti.cz
Gigantická exploze ve vesmíru. Její konec je v nedohlednu
Že vesmír je poněkud děsivé místo, ukazuje několik posledních astronomických objevů. V květnu astronomové oznámili pozorování hvězdy, která právě polyká jednu ze svých vlastních planet. Krátce předtím
Vaječné muffiny se sýrem
tisicereceptu.cz
Vaječné muffiny se sýrem
Hledáte inspiraci pro netradiční snídani? Připravte své rodině vejce, samozřejmě s pořádnou dávkou slaniny. Suroviny 10 plátků anglické slaniny 1 červená paprika 2 hrsti jarní cibulky 10 vaje
Večer se značkou Norqain v hodinářství Koscom
iluxus.cz
Večer se značkou Norqain v hodinářství Koscom
Ve středu 22. května uspořádalo renomované hodinářství Koscom večer věnovaný švýcarské značce Norqain. Ta je úzce spojená s hokejem, a tak měla akce návaznost na aktuálně probíhající Mistrovství světa
Kaple Cyrila a Metoděje na Radhošti
epochanacestach.cz
Kaple Cyrila a Metoděje na Radhošti
Rožnov leží pod Radhoštěm, a ten bychom rozhodně na svých cestách po tomto kraji minout neměli. Na jeho vrcholku stojí výjimečná kaple svatého Cyrila a Metoděje s byzantskou kopulí, vysvěcená už v roce 1898. Je to jedna z nejvýše položených církevních staveb na našem území a přestože si toho na první pohled sotva povšimneme, stojí jednou polovinou na
Srbský král tušil nebezpečí smrti
epochaplus.cz
Srbský král tušil nebezpečí smrti
Když Alexandr I. Karađorđević (1888–1934) usedá 17. října 1921 na trůn Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, nemá jednoduchou pozici. „Jednota Srbů, Chorvatů a Slovinců, která vznikla v ovzduší poválečné euforie, se ukázala v praxi jako těžko realizovatelná. Jak zajistit soužití národů, jež jsou sice stejného původu, ale jejich osudy se od pozdního středověku rozcházely? Ještě
Pohřbili kancléře zaživa?
epochalnisvet.cz
Pohřbili kancléře zaživa?
„To ne! Proboha ne!“ vykřikne kancléř a celý vyděšený se posadí na posteli. Ten příšerný sen se mu zdál už potřetí! Je v něm pohřben do rakve, v níž ovšem po pár dnech obživne!   Svého času je prakticky nejmocnějším mužem v zemi. Je mu něco málo přes 40 let, a už má za sebou funkci diplomata, císařského
Jsi mi nevěrný Rančáku? Tak o tohle přijdeš!
nasehvezdy.cz
Jsi mi nevěrný Rančáku? Tak o tohle přijdeš!
Herečce ze seriálu Ulice Anetě Krejčíková (33) už prý s partnerem, tělocvikářem Ondřejem Rančákem (39), dochází trpělivost. Ze všech stran se k ní dostávají různé povídačky, jak si kde dopisoval a d
Pravdu jsme zjistily až po letech
nejsemsama.cz
Pravdu jsme zjistily až po letech
Někdy stačí domněnka k tomu, aby se rozbilo krásné přátelství. Je snadné někoho obvinit a pak se urazit a přestat s ním mluvit. Vím to až moc dobře, prožila jsem si to na vlastní kůži a dodnes toho lituji. Nikdo jiný to nevěděl Romana byla moje velká kamarádka už od mateřské školky. Od první do deváté třídy