Domů     Pomoc starším mě naplňuje
Pomoc starším mě naplňuje
5 minut čtení

Odmalička jsem si přála stát se zdravotní sestrou, která pomáhá. Byla to má jediná dětská hra, do které jsem angažovala celou rodinu.

Mě škola bavila a učila jsem se dobře, takže jsem po maturitě místo našla snadno. Všechno šlo tehdy jako po másle.

Měli mě rádi

Práce se mi líbila, byť jsem dělala se starými lidmi, kde to občas bylo opravdu náročné. Ale měla jsem pocit, že to má smysl, že mě potřebují. „Jiřinko, vy jste tak hodná…“ říkávali mi a v očích se jim zračila dojemná vděčnost.

„Jiřinka, to je náš anděl,“ slýchala jsem na chodbách a vždycky mi to vykouzlilo úsměv na rtech a zahřálo mě to u srdce. Po čase jsem se rozhodla, že budu studovat, abych mohla dělat i náročnější činnosti. A právě tady začal problém.

Nikdo mě, ani když jsem úspěšně získala bakalářský titul, k ničemu stejně nepustil.

Chtěla jsem víc pomáhat

Stále na mě zbývaly jen ty podřadnější práce. Práce mi nevadila, to vůbec ne! A moje pečovatelské sklony se také nikam nevytratily, ale chtěla jsem být ještě víc prospěšná!

Jenže od toho tu byly starší sestry, které, i když třeba měly nižší vzdělání, což nikdo nebral v úvahu, stejně dál šéfovaly.

Ani platově jsem si nijak nepomohla, což mi začalo vadit hlavně ve chvíli, kdy jsem se zamilovala a plánovali jsme koupit na hypotéku byt a založit rodinu.

Méně práce, víc peněz

A tak mi došla trpělivost a já dala výpověď. „Hele, můžu ti dohodit prima místo v reklamce. Tam budeš mít peněz, o kterých se ti doteď ani nesnilo!“ nabídla mi kamarádka Míša. Dostala jsem na starost farmaceutickou oblast, v níž jsem se celkem vyznala.

Najednou jsem měla skoro třikrát větší plat, a přitom volné víkendy, večery i noci, jedním slovem nádhera!

S Markem jsme si koupili vytoužený byt a začali se těšit ze života! Mohli jsme si najednou dovolit cestovat, já se už nemusela vydávat do obchodů jen v období slev, chodili jsme na večeře a kupovali si všemožné dobrůtky. Připadala jsem si jako v jiném světě.

Peníze mě nenaplňovaly

Na růžovém obláčku jsem se vznášela asi rok. Pak na mne padl zvláštní smutek. Všechno jsem začala brát jako samozřejmost a ta všelijaká potěšení už mi vlastně ani nedělala radost. Pak si toho všiml i Marek: „Víš, že ses v poslední době skoro přestala smát?“

A měl pravdu. Přestala jsem se i těšit. Hlavně do práce. Něco mi tam chybělo. Dost dlouho mi trvalo, než jsem pochopila co. Až když mě kolegyně nutila překrucovat fakta ve prospěch našeho klienta, došlo mi to.

Chci být užitečná

Tahle práce vůbec není opravdová a nepřišla mi ani užitečná. Najednou jsem si uvědomila, jak moc mi chybí moji starouškové. Už mi nikdo neříkal: „Vy jste tak hodná, Jiřinko!“ Už ve mně nikdo neviděl anděla. Už jsem se nesetkávala s očima plnýma vděku.

Zjistila jsem, jak mě to táhne tam, kde budu opravdu někomu užitečná. Měla jsem pocit, jako by mi chyběla má rodina.

Můj muž mě chápal

Markovi jsem se o svých pocitech napřed bála zmínit. Řekne si, že jsem blázen, když se chci vrátit někam, kde budu mít mnohem nižší plat a přitom nesrovnatelně víc práce. Navíc, co hypotéka? Přijal to ale úplně báječně.

Nejdřív mě sice chvíli zkoušel umluvit, abychom si pořídili miminko, když mám potřebu se o někoho starat, ale dobře věděl, že se ve své současné práci začínám trápit a jen kvůli penězům ji dělat nedokážu.

Nikdy mu nepřestanu být vděčná, že mě tehdy pochopil a podpořil.

Radil mi dobře

Poskytl mi další důkaz, že je pro mě ten pravý, že je to partner na celý život. „Vrať se do té eldéenky, Jiřinko, k těm svým babkám a dědečkům,“ řekl po chvíli a jeho výraz náhle zvážněl.

„Já tě chci mít doma šťastnou, a tebe ta jejich vděčnost tak nabíjela, že jsi z ní svítila i doma. Teď nesvítíš. Tohle nechci. Tu hypotéku nějak zvládneme, prostě budeme muset trošku šetřit,“ dodal už zase vesele.

Ještě si ze mě utahoval

„Začneme tím, že půjdeš vrátit ten drahý kabát, co sis koupila.“ Když viděl můj vyděšený výraz, dodal pobaveně: „To víš, že si ho nech. To byla legrace, přece!“ Tolik se mi ulevilo. Zjistila jsem, že mám nejbáječnějšího chlapa na světě a nejbáječnější práci.

Na mé staré místo žádný velký nával nebyl, a tak jsem se mohla ihned vrátit zpět.

Jsem zase mezi svými

V reklamní agentuře mi také nebránili, došlo jim, že by to stejně nemělo smysl. Na mém starém pracovišti se navíc během mé „pauzy“ změnilo vedení a já se díky tomu dostala i k na místo vrchní sestry, a tudíž k lepšímu platu.

I když to asi většině lidí přijde nepochopitelné, ale já nikdy neměla pocit, že chodím do práce, ale vždy jsem se mezi svými staroušky cítila jako doma – jako mezi svými. Oni vždy byli, jsou a budou má velká rodina, bez které neumím žít!

Jiřina R. (58), Ústí nad Labem

Související články
3 minuty čtení
Svěřila jsem se kolegyni s trápením, které jsem prožívala doma. Jenže její snaha pomoci spustila lavinu, kterou už nešlo zastavit. Když jsem nastoupila do nemocniční prádelny, nikoho jsem tam neznala. Gábina byla první, kdo se mě ujal. Ukázala mi, jak se třídí prádlo z jednotlivých oddělení, kde co najdu a na koho si mám dát pozor. Nebyla zrovna upovídaná, ale měla jsem pocit, že se na ni mohu
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
nasehvezdy.cz
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
Zavládla snad krize i v druhém manželství hvězdy seriálu Kriminálka Anděl Davida Švehlíka (54)? Média herce chválila, že dorazil na premiéru filmu Wirbel do pražského Kina Pilotů, a to i se ženou, u
Posilovna pro zdravé vlasy
nejsemsama.cz
Posilovna pro zdravé vlasy
Zdravé a silné vlasy nemusejí být nedostižným cílem. To, jak vypadají, je odrazem jídelníčku i vlasové péče. Jak posílit slabé vlasy? Jednoduše. Dopřejte jim správnou péči, a to jak zevnitř, tak i zvenčí. Nakrmte je Když je v těle něco v nepořádku, často se to nejdříve projeví právě na vlasech nebo nehtech. Především v zimě je na místě zamyslet se nad tím,
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud