Domů     Z mého manžela je zlý dědek!
Z mého manžela je zlý dědek!
4 minuty čtení

Vždy jsem se bála, co bude, až můj muž půjde do důchodu. Byl to společenský člověk a miloval svoji práci. Vše předčilo mé nejčernější představy.

Už dávno jsem tušila, že až půjde Sláva do důchodu, bude to pro něj utrpení. Celý život byl zvyklý na to, že pořád něco dělal. Živil se jako řidič náklaďáku, denně přicházel do kontaktu s lidmi.

Důchodu se báljako čert kříže

Ve volném čase pracoval na naší chatě nebo chodil do hospody hrát na kytaru a karty. Do důchodu se netěšil a každý z rodiny to věděl. Já jsem přece jen doufala, že si v tom najde zalíbení a trochu se zklidní.

Když nadešel čas jeho odchodu do důchodu, domluvil se s majitelem firmy, že dokud mu to zdraví a především lékař dovolí, může dál jezdit. Kvalitních a spolehlivých zaměstnanců, jako je Slávek, je holt stále nedostatek.

A tak můj muž ignoroval svůj věk a s chutí pracoval dál a někdy mi přišlo, že dokonce víc, jen aby všem dokázal, že on na to ještě má!

„Slávo, neblázni! Mysli na své zdraví a na mě. Co bych si bez tebe počala?“ snažila jsem se ho mírnit. Jen se zasmál a mávl rukou. Jenže tělo neošálíš a můj srdnatý muž neprošel další zdravotní prohlídkou.

Začal si hledat zábavu

Začal mít problémy s očima a také srdce nepracovalo, jak mělo. Žádný doktor si nevezme na triko, že řidič takového monstra, jako je tirák, dostane v práci infarkt. Jednoho dne tedy zůstal natrvalo doma a byl z toho velmi přešlý.

Po čase se mu vrátila jeho aktivita. „Nechceš, Anežko, abych skočil do obchodu?“ ptal se mě hned po ránu.

Když bylo potřeba, šel klidně tři kilometry pro chleba a máslo, jen aby byl v pohybu. Bydlíme v Praze a chatu máme za Prahou. Zprvu dost času trávil tím, že se autobusem dopravil na chatu, tam si vypil kávu a jel zase domů.

Potřeboval vědět, že žije, a tak si na každý den vymýšlel nějakou aktivitu. Já mu společnost nedělala, protože jsem často hlídala vnoučata. „To není práce pro chlapy,“ odbyl mě, když jsem mu nabídla, že by mi mohl pomoci. Pak si ale našel zálibu, která zpočátku vypadala velmi dobře.

Začal skoro denně jezdit po pražských památkách: „Konečně si také prohlédnu, co každý cizinec zná lépe než já!“ Prolezl snad celé Staré Město, a dokonce si našel ještě dalšího koníčka. Fotografoval si domovní znamení.

Říkala jsem si, že by mohl aspoň chvíli zůstat doma, ale bylo zase lepší, když měl zábavu a nenudil se.

Začal chodit do hospody

Zničehonic doma začal velmi pečlivě třídit odpad. Především papír. Nikdy mu na tom nějak zvlášť nezáleželo. Teď třídil jako šílenec. Byl rád, když byl koš s papírem plný a on ho mohl jít vyhodit.

U nás byla popelnice skoro stále plná, a tak chodil o dva bloky dál a po cestě se vždy zastavil na pivko nebo dvě. Nevadilo mi to. „Jen ať si také trochu poklábosí s chlapy,“ říkala jsem sousedce. „No, aby se z něho nestal nakonec ožrala,“ starala se sousedka. Prý ten její na tom byl stejně.

Každý den končíval v hospodě, kde mazal karty o peníze. A protože prohrával, často jim chyběly peníze na složenky, protože ten její stihl prohrát nejen svůj, ale i její důchod.

Záchranu viděla v tom, že jednou při návratu domů spadl na schodech a zlomil si ruku. Hrát už nemohl.

Všem nadával

Jenže Sláva se začal vracet čím dál později. A já náhodou zjistila, že si našel nového „koníčka“! Když se vracel z hospody po celkem rušné cestě domů, našel si lavičku, ze které začal pozorovat, jak se lidé na ulici chovají. A také je peskovat!

Jednou, když dlouho nešel a mobil si nechal doma, jsem se mu vydala naproti. Nevěřila jsem svým očím, když jsem ho viděla, jak buzeruje kolemjdoucí.

Stydím se za něj

Když kolem něj prošla mladá holka, která odhodila na zem nedopalek od cigarety, vyskočil a rychle za ní mazal, aby jí vynadal, a současně ji donutil, aby nedopalek zvedla a hodila do koše. To samé udělal vzápětí jednomu pejskaři, který neuklidil po svém miláčkovi.

Pokřikoval i po mladících, kteří se na chodníku projížděli po skateboardech. A všem jenom nadával! Jak moc jsem se za něj styděla. Když přišel domů, tak jsem si ho podala a on mi slíbil, že toho nechá, anebo že to alespoň nebude dělat v naší čtvrti. Já se teď děsím, co dalšího ho napadne!

Anežka H. (68), Praha

Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zázračné oleje jsou tu pro vás
nejsemsama.cz
Zázračné oleje jsou tu pro vás
Kdyby pokožka uměla mluvit, na kosmetické oleje by psala ódy. Jsou totiž přesně tím, co potřebuje, když je unavená a napjatá. Suchá, napjatá nebo citlivá pokožka si někdy žádá víc než běžný krém. Vlivem věku, stresu, hormonálních změn či počasí ztrácí pružnost, rychleji se dehydratuje a hůř drží vlhkost. Právě tehdy přichází ke slovu rostlinné
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Šílený Magnus Vasa se vrhl z okna za přízrakem
historyplus.cz
Šílený Magnus Vasa se vrhl z okna za přízrakem
„Jsi mi drahý, nikdy jsi mě nerozčílil,“ pronesl Gustav Vasa ke svému třetímu synovi Magnusovi. Měl o mladíka starost, varoval ho v dopisech před přílišným běháním, aby si nepolámal nohy. Tehdy ještě netušil, že prince bude ohrožovat mnohem závažnější zdravotní problém. Osud mu zprvu přál. Byl otcův oblíbenec, třetí v pořadí následníků švédského trůnu. Stejně jako
Hned po svatbě mu Hebká nasadila parohy?
nasehvezdy.cz
Hned po svatbě mu Hebká nasadila parohy?
Skandální tvrzení se šíří kuloáry. Herec ze seriálu Pod hladinou Marek Němec (45) už čtyři roky září zamilovaností vedle nové partnerky, nyní již manželky, Petry Hebké (42). Básnil, že má ženu, ktero