Domů     Už nás nebaví vyhrávat
Už nás nebaví vyhrávat
4 minuty čtení

Touha po výhře vzala zasvé, když se nám začaly hromadit v bytě nepotřebné věci. Už jsme nechtěli vyhrávat, ale nedokázali jsme přestat!

Vše začalo úplně nevinně. S manželem jsme společně, čistě z nudy, vyluštili pár křížovek a zaslali příslušné kódy do nějakého časopisu. K našemu velkému překvapení jsme vyhráli rovnou první cenu – ledničku!

Naše nadšení neznalo mezí! Manžel hned běžel do nejbližší trafiky a nakoupil snad všechny časopisy s křížovkami, co tam měli. Nastala perná práce. Vše vyluštit a poslat v daném časovém termínu! Bylo s tím dost práce, ale tušili jsme, že se to vyplatí.

Úplně jsme ztloustli

Někdy jsme si lámali nad těmi chytáky hlavu až do půlnoci. „Je to dřina,“ pochvaloval si manžel a dodal: „Stojí to za to! Máme už nejen ledničku, ale i horkovzdušnou fritézu, čokolády, žvýkačky a ty máš ten krém proti vráskám!“ Já jeho nadšení nesdílela.

Už tehdy jsem tušila, že nám tenhle nový koníček trochu roste přes hlavu. Přestali jsme chodit na naše pravidelné vycházky. Nedostatek pohybu a konzumace sladkých výher se podepsaly na našich postavách.

Ztloustli jsme a zlenivěli. „Přemku, měli bychom se sebou něco dělat. Úplně jsme se změnili. Jsme jako zhypnotizovaní“ domlouvala jsem mu, ale manžel nedbal. Nejzáhadnější bylo, že jsme vyhrávali opravdu často.

Už jsme nevěděli, co si počít s výhrami

Časem nás začal přecházet smích. Vyhráli jsme druhou pračku a nikdo ji nechtěl. Stála uprostřed pokoje a my se jí vyhýbali. Vedle ní časem přibyla další trouba a sada talířů.

Po značkové čokoládě se jen zaprášilo, ale vnoučata k nám přicházela s přísným zákazem konzumace čehokoli a my všechno sníst také nemohli.

„Je na čase přestat! Najdeme si jiného koníčka!“ apelovala jsem na manžela snad denně. „Jsem na těch výhrách závislý. Jako nějaký alkoholik nebo hráč na automatech. Ale co, buď ráda, že nejsem alkoholik,“ odbyl mě a zabořil hlavu do křížovek.

Tentokrát se hrálo o elektrokolo a já pocítila velké obavy z výhry. Na kole neseděl od mládí, a pokud vyhraje, určitě si namlátí! Přemýšlela jsem, jak tenhle kolotoč zastavit. Jsme děti štěstěny, ale nejsme z toho šťastní.

Z elektrokola jsem měla strach

Asi ani nemusím říkat, jak to dopadlo. Elektrokolo si Přemek vyzvedl na poště a domů už si to přištrádoval na něm.Musím něco vymyslet, než tohle bláznění špatně skončí,“ rozhodla jsem se a o radu poprosila maminku.

Zrovna si chudák namáčela suchárek, co dostala od nás. V hořké kávičce změkl a ona si na něm alespoň nevylámala zuby.

Měla je i ve svém věku všechny svoje a u zubaře ji ukazovali jako přírodní úkaz. „A to jsem si čistila celé dětství zuby kartáčkem s prasečími štětinami!“ smála se vždycky pyšně tahle devadesátiletá krasavice. Měla krásné dlouhé vlasy zapletené do copu. Teď si na ně povinně lila kondicionéry z našich výher…

Maminka mi poradila

„Mami, poraď,“ poprosila jsem a ona se jen tak mírně usmála. Pohladila mě po hlavě a řekla: „Samozřejmě že ti poradím. A ráda! Udělala bych to už dávno, ale nechtěla jsem se vnucovat. Ale když chceš, radu ti dám! Zamysli se. Komu by vaše výhry udělaly radost? Kdo uvítá novou pračku a spoustu dalšího?“

Nevěděla jsem. Kamarádky nic nechtěly a dětem jsem občas něco vnutila proti jejich vůli. „Nevím,“ přiznala jsem upřímně. Ona se znovu usmála: „No přece nějaké organizace.

Dětský domov, Klokánek, Domov pro seniory nebo třeba Ubytovna pro matky v tísni…“ Koukala jsem na maminku úplně nechápavě.

Vůbec jsem totiž nechápala, že mě něco tak prostého nenapadlo už dávno. Každý den jsem přece chodila okolo ubytovny pro bezdomovce! Vyskočila jsem, jako by mi za patami hořelo. Pospíchala jsem domů. „Koukej luštit, a rychle!

Máme toho spoustu na práci!“ zatřásla jsem manželem, který si zrovna dával spokojeně šlofíka u televize. Naší třetí…

Děláme radost potřebným

Nechápavě na mě koukal, ale když jsem mu vše vysvětlila, jásal radostí. Jeho luštění konečně dostalo smysl! Netrvalo ani týden a my měli v bytě pořádek. Po výhrách ani památky! Vše jsme rozdali a těšíme se na všechno, co se nám podaří vyhrát!

Potřebujeme toho ještě spoustu darovat! Konečně máme pocit opravdového štěstí. Rozdáváme radost.

Anna P. (67), Most

Související články
5 minut čtení
Se snachou jsme si jednoduše nesedly. Asi bychom s tím mohly obě v klidu žít, jenže péče o vnučku nás nutila spolupracovat. A to moc nešlo. Hlavně mně. Když mi syn Adam oznámil, že se bude ženit, měla jsem radost. Připravila jsem slavnostní večeři a těšila se, že se s jeho nastávající lépe poznáme. Renata přinesla květiny, pochválila jídlo a nabídla se, že umyje nádobí. Byla milá, ale od začátk
3 minuty čtení
Po manželově smrti se o mě příbuzní začali nečekaně zajímat. Nejdřív mě jejich starostlivost těšila, pak mi ale došlo, že to nebude jen tak. Ve svém pražském bytě žiju už dlouhá léta. S manželem jsme ho kdysi pořídili za částku, která by dnes nestačila ani na pořádné auto. Teď má hodnotu několika milionů. Pro mě ale zůstává především domovem plným vzpomínek. Jenže po manželově smrti se najednou
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika