Domů     Manžel pookřál
Manžel pookřál

Věděla jsem, jak moc si manžel přeje syna. Jako první se ale narodila holka. Manžel se s tím smířil a dceru miloval. Svého snu se ale nevzdal.

Moc dobře jsem věděla, že si Tomáš přeje syna. Nebylo to žádným tajemstvím. Už když jsme spolu chodili, tak každou chvíli říkal, jak moc touží po synovi. Měl jasnou představu o jeho budoucnosti, aniž by byl chlapeček na světě.

Maloval si, jak mu předá své jméno, své rady a v neposlední řadě na něj jednoho dne přepíše rodinnou firmu. Přišlo mi to milé, ale nepřikládala jsem tomu hlubší význam – každý chlap si přece přeje syna.

Musí to být kluk!

S Tomášem jsme se vzali po dvou letech vztahu. Na první dítě jsme čekali bezmála tři roky. Měla jsem v té době problémy se štítnou žlázou a otěhotnět nebylo snadné. Když se to konečně podařilo, slavili jsme.

Tomáš se od začátku upnul k jasné představě o pohlaví dítěte. „Bude to kluk jako buk!“ říkával ještě dřív, než nám lékaři cokoliv potvrdili. Nic jiného si nepřipouštěl.

Získala si ho

Bála jsem se, co se stane, když nepřivedu na svět syna. V polovině těhotenství jsme společně vyrazili na velký ultrazvuk. „Je to jasné kávové zrnko,“ oznámil nám gynekolog. „Holka?“ otázal se smutně Tomáš. Byl zklamaný, ale díky bohu ne nadlouho.

Když se Ema narodila, zcela si ho omotala kolem prstu. Zamiloval si ji a mně spadl kámen ze srdce. Přebaloval ji, mazlil se s ní. Miloval ji. Sotva začala mluvit a chodit, stali se z nich parťáci.

Necháme se překvapit

Když byly Emě tři roky, zjistila jsem, že jsem znovu těhotná. Manželovi zářily oči jako tehdy. „Tak teď to bude určitě kluk. Teď je řada na mně. Uvidíš, tentokrát to vyjde,“ přesvědčoval sám sebe, že druhé dítě bude určitě chlapec.

Najednou jsem se bála mnohem víc než u prvního těhotenství. Bála jsem se tak moc, že jsme si nenechali říct, co čekáme. Mně to bylo jedno. Byla jsem šťastná za to, že nám Bůh nadělil další dítě.

Utekl pryč

Tomáš už kupoval klučičí věci. Žil pro to, že se nám co nevidět narodí syn. Dál se ale vzorně staral o Emu. Čím více se blížil porod, tím více jsem se bála, co se stane. Tomáš u něj samozřejmě nesměl chybět. Když doktor prohlásil, že je to holčička, manžel šel do kolen.

„Holka? Další holka?“ zamumlal a utekl z porodního sálu. Nepochoval si ji, nevyfotil si ji. Jako kdyby nebyla jeho. Celé jsem to dost těžce nesla, i když jsem mohla tušit, jak špatně Tomáš ponese narození druhé holky.

Úplně si mě přestal všímat

V porodnici jsme strávily tři dny. Tomáš za námi ani jednou nepřišel. Když nás pustili domů, manžel se choval divně. Malou Anežku přehlížel, jako bych domů přijela sama. Veškerou péči o ni nechával na mně.

Nechoval ji, nepusinkoval. Prostě nic. Navíc byla Anežka oproti Emě dost neklidná. Neustále plakala a vztekala se. Byl to náročný rok. Myslela jsem si, že mě to zničí. Manžel se věnoval jen Emě.

Na mě jako by se zlobil, že jsem mu nedala syna. Blížily se prázdniny a já měla s dcerami odjet na tři týdny ke své matce na Šumavu. Pár dní před cestou ovšem Anežka ošklivě spadla ze schodů a zranila si nohu.

Všechno zlé je pro něco dobré

Manžel byl u toho, takže se z toho sesypal. Musela dva dny strávit v nemocnici na pozorování. Tomáš si vynutil, že tam s ní chce být. „Je to moje vina. Měl jsem ji lépe hlídat,“ prohlásil. Tím se vše změnilo.

Nejenže Anežka přestala být tak vzteklá a vzpurná, ale manžel se do ní zamiloval. Na rukou ji nosil. Jako by mu došlo, co se mohlo stát. Od té doby jsme opět milující rodina.

Anna H. (50), Česká Lípa

reklama
Související články
6.5.2024
Zjistila jsem, že se s mámou vídám jen z povinnosti. Přece jen mě porodila a měla bych jí být vděčná. Jenže se chová tak hrozně, že je mi vedle ní vyloženě úzko. Nemám úplně ideální vztah s mámou. Chápu, že je to celkem běžné, přijde mi to ale zároveň moc smutné. Sama si neumím představit, že bych své dítě srážela, jak to dělá ona, kdybych nějaké mohla mít. Nechápu, proč to dělá, co z toho má,
6.5.2024
Jsou hlučná, líná a všude drobí. Jejich dědeček je z nich nadšený. V jeho očích jsou prostě géniové. Každá moje kritika skončí hádkou. Kdybych to martyrium s třemi vnoučaty musela snášet jednou měsíčně, ani bych nedutala. Tiše bych přetrpěla víkend a těšila se na ten další, kdy bych měla klid. Ale ona jsou u nás každou sobotu i neděli! Ráno je manželův syn přivede a jen nám oznámí, kdy si děti
27.4.2024
Moje sestra byla taková už odmalička. Dostala, čeho se jí zachtělo. Rodiče jí vždycky nadržovali a já jí vše odpouštěla. A z ní vyrostl sobec. Přestože byla moje sestra jen o pět let mladší, vypadala spíš jako moje dcera, kterou jsem nikdy neměla. Štíhlá a drobná, plavovlasá. Já byla vysoká a statná. Žáky jsem vždy milovala Pracovala jsem coby učitelka na základní škole a každý myslel, že
27.4.2024
Nezaslouží si mít tak zlobivou dceru. Obětovala se pro ni a po rozvodu se už nevdala, jen aby jí nepřivedla domů cizího chlapa. Je jí sotva dvacet, ale chová se, jako by snědla všechnu moudrost světa. Nic jí není dobré, hlavně to, co udělá moje dcera. Ani já v jejích očích nejsem bez viny, i když nevím o ničem, čím bych jí kdy ublížila. Když ke mně přijde na návštěvu, úplně se mi stáhne žaludek
26.4.2024
Nevím, kde se to v nich vzalo. Stále ode mě něco potřebují. Hlavně peníze. Nestačí jim můj důchod ani úspory, které se rychle tenčí. Dělají si zálusk i na můj domek! Snažila jsem se jim dát všechno, jen aby se necílily ukřivděné a méněcenné oproti ostatním dětem ve třídě. Moje dvě holčičky totiž vyrůstaly bez otce, kterého jsem jim nedokázala opatřit. Pořídila jsem si je takřka na poslední chví
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jindřich II. & Diana z Poitiers: Milenka dostala darem korunovační klenoty
historyplus.cz
Jindřich II. & Diana z Poitiers: Milenka dostala darem korunovační klenoty
V očích krále Františka I. se zračí zoufalství. „Copak vy jste mého syna někdy viděla veselého?“ otočí se na hraběnku Dianu z Poitiers. Pohledná Francouzka se jen lišácky usměje. „Nechte to na mně, Sire. Udělám ho svým rytířem,“ slíbí mu nakonec. Tento úkol splní nade vše očekávání. Princ Jindřich (1519–1559) se do půvabné vdovy, která je o
Pečená kořenová zelenina s medem
tisicereceptu.cz
Pečená kořenová zelenina s medem
Zeleninu si vyberte podle chuti nebo toho, co máte zrovna doma k dispozici. Potřebujete 1,5 kg kořenové zeleniny (mrkev, petržel, celer, dýni, pastinák, batáty, červenou řepu…) 1 palici česneku
Na vázách Františka Jungvirta se zabydleli brouci, žáby a ještěrky
iluxus.cz
Na vázách Františka Jungvirta se zabydleli brouci, žáby a ještěrky
Sklářský designer, výtvarník a malíř skla František Jungvirt se ve své nové sběratelské sérii uměleckých váz přenesl do zvířecí říše. Vybrané kusy z jeho stávajících kolekcí Garden a Trifid aktuálně z
Půl roku na ISS – HTC VIVE Focus 3 pomáhá s duševním zdravím i tělem kosmonautů
epochalnisvet.cz
Půl roku na ISS – HTC VIVE Focus 3 pomáhá s duševním zdravím i tělem kosmonautů
Společnost HTC VIVE úspěšně nasadila headset HTC VIVE Focus 3 na mezinárodní vesmírné stanici ISS. Jde o první headset pro duševní zdraví, který dokáže bez problémů každodenně pomáhat veliteli šestiměsíční mise Andreasi Mogensenovi z Evropské vesmírné agentury se zvládáním dlouhého odloučení od Země i blízkých. Nyní přichází další fáze testů, tentokrát zaměřená na udržení kondice a
Novinky ze světa rychlovlaků
21stoleti.cz
Novinky ze světa rychlovlaků
Na počátku dvacátého století představovaly vlaky nejrychlejší dopravní prostředek na delší vzdálenosti. Dnes je v našich očích nahradila letadla. V celé řadě zemí však stále platí, že pokud člověk chc
Krásy skalních měst – Česká republika
nejsemsama.cz
Krásy skalních měst – Česká republika
Toužíte prozkoumat svět mohutných pískovcových věží, skalních stěn a krásných soutěsek? Skalní města jsou cílem mnoha turistů od nás i ze zahraničí. Kam zaplatíte vstupné, a kde můžete krásy přírody obdivovat zdarma? Pravčická brána Nejkrásnějším útvarem zdejší přírody a Národního parku České Švýcarsko je Pravčická brána, která se nachází asi 15 km od Děčína. Rozpětí celého oblouku má neuvěřitelných 26,5
Proč je Sabina Remundová na všechno sama?
nasehvezdy.cz
Proč je Sabina Remundová na všechno sama?
Diváci znají Sabinu Remundovou (51) jako ráznou státní zástupkyni ze seriálu Případy 1. oddělení. V soukromém životě by se ale ráda o někoho opřela. Bohužel je však na řadu věcí sama. Její manžel,
Muzeum v přírodě Zubrnice: Nejmladší skanzen zachraňuje staré tradice
epochanacestach.cz
Muzeum v přírodě Zubrnice: Nejmladší skanzen zachraňuje staré tradice
Oblast Sudet měla po druhé světové válce tu smůlu, že odtud většina původních obyvatel se vztahem k regionu musela odejít. Nepříznivě se to projevilo na stavu krajiny i na architektonických památkách. Najednou se o ty po staletí opečovávané skvosty neměl kdo starat a nikomu na nich nezáleželo. Lidové stavby začaly chátrat, ale staleté dědictví naštěstí nezmizelo
Je těžké stát se andělem, někdy si to zkuste
skutecnepribehy.cz
Je těžké stát se andělem, někdy si to zkuste
Z rozvodu mě vyléčila až opravdová láska. Znovu jsem se vdala a můj druhý muž byl tak báječný, že jsem se po jeho boku změnila k lepšímu. Když mě Pavel opustil, nějakou dobu jsem se domnívala, že to nepřežiju. Samozřejmě že mě všichni ujišťovali, že na to se neumírá, že se dám dohromady, že to spraví jenom čas.
ISS: Spadne do Tichého oceánu?
epochaplus.cz
ISS: Spadne do Tichého oceánu?
Jediná trvale obydlená vesmírná stanice, a to od 2. listopadu roku 2000. Našli bychom ji na naší nízké oběžné dráze ve výšce přibližně 400 kilometrů. Ač to tak astronautům ani nepřijde, má rychlost 27 720 kilometrů v hodině a Zemi tak obíhá zhruba v 92minutové periodě.   Standardně je tu 7 lidí, kteří se mění
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Da Vinciho Vitruviánský muž: Je nejslavnější kresba světa šifrou?
enigmaplus.cz
Da Vinciho Vitruviánský muž: Je nejslavnější kresba světa šifrou?
Po celém světě najdeme šifry. Pokrývají zdi prastarých chrámů, stránky tajemných a nepochopených knih a v některých případech jsou schované i v malbách a jiných uměleckých dílech. To je i případ Vitru