Domů     Manžel pookřál
Manžel pookřál
4 minuty čtení

Věděla jsem, jak moc si manžel přeje syna. Jako první se ale narodila holka. Manžel se s tím smířil a dceru miloval. Svého snu se ale nevzdal.

Moc dobře jsem věděla, že si Tomáš přeje syna. Nebylo to žádným tajemstvím. Už když jsme spolu chodili, tak každou chvíli říkal, jak moc touží po synovi. Měl jasnou představu o jeho budoucnosti, aniž by byl chlapeček na světě.

Maloval si, jak mu předá své jméno, své rady a v neposlední řadě na něj jednoho dne přepíše rodinnou firmu. Přišlo mi to milé, ale nepřikládala jsem tomu hlubší význam – každý chlap si přece přeje syna.

Musí to být kluk!

S Tomášem jsme se vzali po dvou letech vztahu. Na první dítě jsme čekali bezmála tři roky. Měla jsem v té době problémy se štítnou žlázou a otěhotnět nebylo snadné. Když se to konečně podařilo, slavili jsme.

Tomáš se od začátku upnul k jasné představě o pohlaví dítěte. „Bude to kluk jako buk!“ říkával ještě dřív, než nám lékaři cokoliv potvrdili. Nic jiného si nepřipouštěl.

Získala si ho

Bála jsem se, co se stane, když nepřivedu na svět syna. V polovině těhotenství jsme společně vyrazili na velký ultrazvuk. „Je to jasné kávové zrnko,“ oznámil nám gynekolog. „Holka?“ otázal se smutně Tomáš. Byl zklamaný, ale díky bohu ne nadlouho.

Když se Ema narodila, zcela si ho omotala kolem prstu. Zamiloval si ji a mně spadl kámen ze srdce. Přebaloval ji, mazlil se s ní. Miloval ji. Sotva začala mluvit a chodit, stali se z nich parťáci.

Necháme se překvapit

Když byly Emě tři roky, zjistila jsem, že jsem znovu těhotná. Manželovi zářily oči jako tehdy. „Tak teď to bude určitě kluk. Teď je řada na mně. Uvidíš, tentokrát to vyjde,“ přesvědčoval sám sebe, že druhé dítě bude určitě chlapec.

Najednou jsem se bála mnohem víc než u prvního těhotenství. Bála jsem se tak moc, že jsme si nenechali říct, co čekáme. Mně to bylo jedno. Byla jsem šťastná za to, že nám Bůh nadělil další dítě.

Utekl pryč

Tomáš už kupoval klučičí věci. Žil pro to, že se nám co nevidět narodí syn. Dál se ale vzorně staral o Emu. Čím více se blížil porod, tím více jsem se bála, co se stane. Tomáš u něj samozřejmě nesměl chybět. Když doktor prohlásil, že je to holčička, manžel šel do kolen.

„Holka? Další holka?“ zamumlal a utekl z porodního sálu. Nepochoval si ji, nevyfotil si ji. Jako kdyby nebyla jeho. Celé jsem to dost těžce nesla, i když jsem mohla tušit, jak špatně Tomáš ponese narození druhé holky.

Úplně si mě přestal všímat

V porodnici jsme strávily tři dny. Tomáš za námi ani jednou nepřišel. Když nás pustili domů, manžel se choval divně. Malou Anežku přehlížel, jako bych domů přijela sama. Veškerou péči o ni nechával na mně.

Nechoval ji, nepusinkoval. Prostě nic. Navíc byla Anežka oproti Emě dost neklidná. Neustále plakala a vztekala se. Byl to náročný rok. Myslela jsem si, že mě to zničí. Manžel se věnoval jen Emě.

Na mě jako by se zlobil, že jsem mu nedala syna. Blížily se prázdniny a já měla s dcerami odjet na tři týdny ke své matce na Šumavu. Pár dní před cestou ovšem Anežka ošklivě spadla ze schodů a zranila si nohu.

Všechno zlé je pro něco dobré

Manžel byl u toho, takže se z toho sesypal. Musela dva dny strávit v nemocnici na pozorování. Tomáš si vynutil, že tam s ní chce být. „Je to moje vina. Měl jsem ji lépe hlídat,“ prohlásil. Tím se vše změnilo.

Nejenže Anežka přestala být tak vzteklá a vzpurná, ale manžel se do ní zamiloval. Na rukou ji nosil. Jako by mu došlo, co se mohlo stát. Od té doby jsme opět milující rodina.

Anna H. (50), Česká Lípa

Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může