Když jsem potkala svou spolužačku, nemohla jsem uvěřit, jak je krásná a udržovaná. Zatoužila jsem být taky přitažlivá a mužům se líbit.
Celý život prodávám v obchodě u nás na vesnici. Vdávala jsem se brzy, můj Zdeněk je zedník, a tak jsme si postavili na konci naší vísky domek. A žili úplně normální život. Až do nedávna. „Jé, Maruš, jsi to ty?“ uslyšela jsem najednou u kasy našeho obchodu.
„Chodily jsme spolu do třídy na základce. Já jsem Radka!“ – Nezmohla jsem se na odpověď. Tahle ženská vypadá o deset let mladší! Radka přijela na Dušičky, aby navštívila hrob svých prarodičů.
Chci být hezká!
Po práci jsme zašly na kafe. Když jsme probraly život, partnery a děti, odvážila jsem se zeptat: „Jak to děláš, že vypadáš tak úžasně? Mám pocit, že jsem vedle tebe stará bába!“ „To je jednoduché,“ usmála se vyběleným chrupem.
Prozradila mi, že byla na operaci víček, chodí na botox, na laserové omlazení a nedávno si nechala udělat lifting nitěmi. Úplně se mi z toho zatočila hlava! Uvědomila jsem si, že manžel se mnou už nikam nechodí, pořád se dívá na televizi, nebo jde s kamarády na pivo. Je to jasné – stydí se za mě, jak vypadám.
Nejdřív oči
Začala jsem hledat lékaře, kteří se zabývají estetickou medicínou. Problémem byly ale peníze. Něco jsme si našetřili, Zdeněk chtěl do důchodu nové auto a rezervu na horší časy. Bez manželova vědomí jsem vypověděla termínovaný vklad.
Nejdřív jsem si nechala upravit horní a dolní víčka. Zdeňka ani nenapadlo, že to financuji ze společných úspor. Usoudil, že jsem si na to ušetřila – a hlavně netušil, že to stálo dvacet tisíc. Pak přišel na řadu botox.
„A měla byste používat lepší kosmetiku. Mohu vás objednat na frakční laser, jako klientka máte desetiprocentní slevu,“ řekla mi lékařka sladkým hláskem. Objednala jsem se a koupila lepší přípravky na pleť. Botox mi spadl po třech měsících. „Musíte to opakovat,“ smála se doktorka.
„Časem se intervaly prodlouží.“ Známí a kolegové v práci si dělali legraci, že podezřele mládnu, Jen Zdeněk si ničeho nevšiml. Až nám odešla pračka. „A víš, Maruš? Pořídíme si pračku se sušičkou,“ povídá Zdeněk. Druhý den za mnou vběhl do obchodu jako býk v koridě.
Tichá domácnost
„Ty jsi zrušila termínovaný vklad? Bez mého vědomí?“ křičel. „Šel jsem pro peníze na pračku, a to jsem zíral!“ Když jsem mu řekla, na co jsem použila úspory, kroutil hlavou. „Ty ses zbláznila!?“ – „Když já jsem se ti chtěla líbit,“ řekla jsem. Práskl dveřmi a šel do hospody.
„Určitě to děláš kvůli jinému chlapovi, tak ať ti to platí,“ prohlásil ráno. „Nevěřím ti a už nikdy nebudu,“ dodal. Došlo málem na rozvod. Kdyby nezasáhly naše děti, byla bych nyní rozvedená. Je to už dva roky – a můj muž mi stále neodpustil.
Marie (57), Zlín
