Domů     Manžel mi lhal, nevím proč
Manžel mi lhal, nevím proč
4 minuty čtení

Když mi manžel řekl, koho miluje, málem to se mnou seklo! Naštěstí pravda byla úplně jiná. Nevím, proč takhle zkouší moje srdce.

Už jsem ho skoro neviděla. Po příchodu z práce se načančal, dal mi pusu na čelo, jako bych byla jeho sestra a ne manželka. Potom trádá! Byl pryč. Zprvu jsem se domnívala, že chodí na procházky.

Potom, když se začal parádit čím dál víc, jsem ho začala podezírat z nevěry. Moje kamarádka mě v mém podezření jen utvrdila.

Podezírala jsem ho z nevěry

„Je to jasné jako facka. Ten tvůj kujón chytil druhou mízu! Vždyť se na něho podívej! Nová košile a drahé rifle. Džínová vesta a krém proti vráskám,“ vypočítávala kamarádka a já v duchu přidávala i další skutečnosti, s kterými jsem se jí nesvěřila.

Už dlouho se mě ani nevšiml. Byla jsem pro něho vzduch! Samozřejmě jsem na svého muže udeřila, ale on zapíral, jak jen mohl. Když jsem na něho vyjela, že má ženskou, rozesmál se. Prý jsem blázen! Nemínila jsem ze sebe nechat dělat hlupačku, rozhodla jsem se v rozčilení.

Budu ho sledovat! Jenže to se lehce řekne a hůř udělá. Stačilo pár metrů a měla jsem jasno. Sledování nebude. Mirek totiž hned ve vedlejší ulici nasedl do auta, které parkoval zřejmě schválně tak, abych ho neviděla, a ujel.

Má milenku s vilou

Na další sledovačku jsem se ovšem připravila pečlivěji. Povolala jsem kamarádku. Pomohla ráda, drbna jedna. Vůbec nechápala, v jakém jsem rozpoložení. Samozřejmě jsem chtěla zjistit pravdu, ale zároveň jsem se jí bála.

Co když ho přistihnu s milenkou? Nebylo by lepší nic nevědět? Jak to budu řešit? Rozvedu se? Odpustím mu? Nevěděla jsem. Mirka jsem stále milovala! O pár dní později seděla kamarádka připravena v nastartovaném autě.

Mirek po delší chvíli zaparkoval před takovou velkou vilou. Krásně kovaný plot a hned vedle domu bazén. Cítila jsem, jak se mě zmocňuje vztek. „Tak ona nestačí obyčejná milenka. Ona je ještě k tomu bohatá,“ mrmlala jsem polohlasně.

Přiznal se

Kámoška mi jen přikyvovala. Potom zavelela: „Jdeme dál!“ A já jako zhypnotizovaná poslechla. Klepadlo při dotyku spustilo melodii. Ze dveří vykoukl Mirek. Udiveně na nás hleděl a potom se rozesmál:

„Že vy jste mě sledovaly?“ Než jsem stačila přikývnout, kamarádka zařvala: „Tak nám tu svoji ženskou ukaž!“

Mirek chvíli váhal a potom, tak trochu ironicky, řekl: „Musím se vám oběma přiznat. Jsem tu s dalšími chlapy. To miluju. Nemohu si pomoct!“ Krve by se ve mně nedořezal. Bylo to horší, než jsem si představovala! Vlastně nepředstavovala.

Tahle možnost mě nenapadla ani ve zlém snu! Mirek nám pokynul, abychom šly dál.

Nebylo to tak, jak to vypadalo

Pomyslela jsem si, že se seznámím s jeho novou láskou. A pořádně jí ukážu. „Tak to jsou oni. Chlapi, které mám rád!“ řekl a ukázal rukou na společnost asi šesti mužů. Seděli u stolu a mastili karty! Koukala jsem na ně nechápavě a kamarádka taky. Vypadaly jsme jako dvě husy!

Chtěl mě šetřit

„Víš, Ivetko, nechtěl jsem ti to říkat. Podezírala bys mě, že hraju o peníze. Že jsem hazardní hráč! Ale tak to není. My si u toho s mužskýma povídáme. Smějeme se a bavíme. Prostě tuhle společnost miluju a nechci o ni přijít. Tak proto ty tajnosti.

Můžeš mi to prominout?“ zeptal se a přede všemi políbil. Samozřejmě že jsem mu odpustila. A ráda!

Iveta T. (59), Havlíčkův Brod

Související články
3 minuty čtení
Cítila jsem, že je ke mně osud zbytečně nespravedlivý. Myslela jsem, že peníze to spraví, a tak jsem si k nim pomohla. Nečestně a zle. Marta patřila mezi mé nejlepší přítelkyně, aspoň si to myslela. Znali jsme se z práce, ona byla o dost starší, ale celkem jsme si rozuměly. Toho jsem využila o mnoho let později. To už z ní byla vdova s velkým domem a balíkem peněz, co jí zůstaly po manželovi. J
3 minuty čtení
V životě jsem spoléhala jen na sebe. Pomoct druhému v nouzi ale pro mě byla vždy samozřejmostí. Jednou mi za to přišla nečekaná odměna. Tu práci jsem si vybrala už jako malá holčička. U zápisu do první třídy jsem tvrdila, že budu pomáhat starým a nemocným lidem. Toho snu jsem se pak držela a vystudovala zdravotní školu. Většinu života jsem poté pracovala jako pečovatelka a měla svou klientelu s
2 minuty čtení
Nikdy neříkej nikdy! To je velmi pravdivé přísloví. Nechtěla jsem žít na venkově a dřít na poli, i tak jsem se vdala za muže, který snil o vlastní farmě. Nikdy jsem nebyla holkou, která by toužila žít na venkově, starat se o zvířata a velkou zahradu, skleník, případně dokonce pole. Vysnila jsem si život v pohodlí panelového domu ve velkém městě, kde budu chodit za kulturou a maximálně budu na b
2 minuty čtení
Byl vždy tak šikovný, umí opravit všechno. O svou práci přišel a odmítal nabídky na drobné kšeftíky. Bál se, že ho budou ty ženy svádět. Už dlouho táhnu domácnost já. Manžel je fotograf, a poslední roky nemá žádné pořádné kšefty. Je ale moc šikovný, dokáže všechno doma udělat. Kamarádky říkají, že by se měl živit jako hodinový manžel. Ale on o tom nechce ani slyšet. Je posedlý představou, že vš
3 minuty čtení
Po smrti tatínka se na Šmudlu upnula. Když máma zemřela, nedokázali jsme se o to staré zvíře postarat a vzít ho z vesnice do našeho městského bytu. Svým dětem jsme se vždy snažili být oporou. Když byly malé, i když vyrostly a měly svoje vlastní malé děti. To byla naše role snad ještě náročnější. Z mladší dcery Lenky se stala samoživitelka. Partner ji nechal samotnou s tříletými dvojčátky a čtyř
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Chlebovo-cibulová polévka
tisicereceptu.cz
Chlebovo-cibulová polévka
Chlebová polévka byla považovaná za jídlo chudých, ale v kombinaci s cibulí vás její chuť mile překvapí. Potřebujete 3 cibule 1 krajíc starého chleba 1 lžíci oleje 1 lžičku másla 1 lžíci hla
Všudypřítomný a nepostradatelný papír
epochaplus.cz
Všudypřítomný a nepostradatelný papír
Lidé odjakživa touží zaznamenat své myšlenky. Jenže to není tak snadné, dokud nemají písmo. Nejstarší značky, které by mohly být písmem, nacházíme už v pravěkých jeskyních. O titul nejstaršího písma se utkává starověká Čína, neolitická kultura Vinču a starověký Sumer. Ale i když máme písmo, na co vlastně psát? V Číně pravděpodobně začínají psát v sedmém tisíciletí před
7 kroků pro zářivou a hebkou pleť
nejsemsama.cz
7 kroků pro zářivou a hebkou pleť
Chcete vědět, jak získat dokonale hebkou, svěží a rozjasněnou pleť? Poradíme vám pár skvělých triků pro každodenní pečující rutinu. Jen si to představte, hladká a rozzářená pokožka bez pupínků, rozšířených pórů i vysušených míst, to by byla krása… Jestli jste si myslela, že s perfektní pletí se zkrátka musíte narodit, rádi vás vyvedeme z omylu. 1.
Velikonoce na sjezdovkách? Ano, v Jižním Tyrolsku se stále lyžuje
iluxus.cz
Velikonoce na sjezdovkách? Ano, v Jižním Tyrolsku se stále lyžuje
Svátky jara si užijte ještě se zimními radostmi. Lyžovačka na sluncem zalitých svazích s panoramatem nádherných skalních útvarů jižních Alp či Dolomit, k tomu bezva jídlo a pití. A po návratu rozmazlu
Kde řádí Černá paní, temnější protějšek Bílé paní? Najdete ji nejenom na hradě Buchlově
enigmaplus.cz
Kde řádí Černá paní, temnější protějšek Bílé paní? Najdete ji nejenom na hradě Buchlově
Temná silueta v černém závoji se tiše pohybuje po hradních chodbách. Neohlásí se zvukem kroků, jen náhlým chladem a tíživým pocitem, že se něco blíží. Černá paní není jen legenda – její příběh má konk
Ruský tanečník skočil za železnou oponu
historyplus.cz
Ruský tanečník skočil za železnou oponu
Na letišti si ještě najde čas na skleničku s francouzskými přáteli. Za chvíli už ruský balet odlétá z Paříže do Londýna. Tanečník Rudolf Nurejev je v povznesené náladě. Až do chvíle, než se k němu skloní ředitel baletu a špitne mu do ucha: „Ty s námi neletíš.“   Jako by do něj udeřil blesk. I když jistý neklid pronásledoval Rudolfa
Titanic v Praze: Výstava, která vás vtáhne do skutečných osudů slavné lodi
epochanacestach.cz
Titanic v Praze: Výstava, která vás vtáhne do skutečných osudů slavné lodi
Až do 22. května 2026 se v pražském PVA EXPO PRAHA v Letňanech koná výstava Titanic – The Artifact Exhibition, která představuje stovky originálních artefaktů vyzvednutých z vraku legendární lodi. Díky autentickým exponátům a silným lidským příběhům zažijete historii Titaniku, legendárního parníku, který se v roce 1912 (15. 4. ve 2:20) potopil ke dnu Atlantiku.
Dobývá vdanou Vlasákovou  tajemný kamarád?
nasehvezdy.cz
Dobývá vdanou Vlasákovou tajemný kamarád?
Tohle by asi nikdo z nás nečekal. Často se mluvilo o tom, že herečka ze seriálu Bratři a sestry Lenka Vlasáková (53) by si vůbec neměla být jistá svým manželem, hercem ze seriálu Ulice Janem Dolanským
Rozezvučel bojovný mnich nebeské varhany?
epochalnisvet.cz
Rozezvučel bojovný mnich nebeské varhany?
Na pódium vystupuje za ovací davu mnich v bílé říze. Přichází vyzvat všechny přítomné, aby šli na smrt ve jménu své víry. Pod vlivem jeho slov lidé klesají na kolena a zanedlouho se ochotně vydají do války v daleké zemi.   Druhá křížová výprava do Svaté země je papežem vyhlášena, ale to neznamená, že se všichni do
Létavka černoblanná: žába, co plachtí mezi stromy
21stoleti.cz
Létavka černoblanná: žába, co plachtí mezi stromy
Létavka černoblanná je skutečně fascinujícím tvorem. Tahle žába žije v oblasti jihovýchodní Asie v tropických deštných pralesích. Jak její název napovídá, je doma spíš ve vzduchu než ve vodě. [capt
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
V odlehlé uličce jsem zažila hrůzu
skutecnepribehy.cz
V odlehlé uličce jsem zažila hrůzu
Kousek od domu mám uličku, do které jsem vstoupila třikrát. Věřím, že se tam stalo něco hrozného. V té ulici totiž straší. Na nové adrese jsem bydlela skoro rok a jednoho večera, kdy lilo jako z konve, jsem se rozhodla použít zkratku. Ulička spojující dva bloky se mi nelíbila ani za bílého dne a do té doby jsem se