Domů     Zesnulá maminka je stále se mnou
Zesnulá maminka je stále se mnou
3 minuty čtení

Jednoho dne se mi udělalo zničehonic špatně. Dostala jsem hrozný strach. Vzápětí jsem zjistila, že moje maminka zemřela.

Bude to deset let, co mi zemřela maminka. Mám na ni jen ty nejlepší vzpomínky. Byla pro mě nejdůležitější a nejmilovanější osobou v životě. Věřila jsem, že se jednoho dne stane úžasnou babičkou mým dětem.

Věřila v nadpřirozeno

Maminka měla celý život slabost pro věci mezi nebem a zemí. I když jsem jí nikdy moc nevěřila, tvrdila mi, že umí mluvit se zemřelými. Vždycky říkala: „Stačí, když budeš na dotyčnou osobu intenzivně myslet, a pak k ní jednoduše promluvíš.

Uvidíš, že víra dělá hodně.“ Ona to tak dělala se svým tatínkem, který zemřel před patnácti lety.

Mluvili spolu přes rádio

Nad jeho odchodem příliš netruchlila. Věděla totiž, že tím to celé nekončí. S tatínkem často promlouvala. Jejich pojítkem bylo staré rádio. Vždy, když ho pustila, jsem ji slyšela, jak si s taťkou povídá.

Někdy se dokonce smála na celé kolo, jako by seděl vedle ní. Mně to hlava nebrala. Jenže pak se stalo něco, co mě donutilo nad tím, co dělala, přemýšlet.

Pocit beznaděje

Došlo k tomu před dvaceti lety. Byl pátek odpoledne a já ležela doma v posteli. Přemýšlela jsem nad životem a smrtí, když jsem najednou dostala divný pocit. Přirovnala bych to k tomu, jako když stojíte na skále a váš milovaný člověk padá dolů. Vidíte ho, ale nevíte, jak zařídit, aby se nezabil.

Přesně takový pocit bezmoci jsem prožívala. Nevěděla jsem, co si počít. Vzala jsem do ruky knížku. Šlo o Honzíkovu cestu. Tu mi maminka četla, když jsem byla malá a bála jsem se. Znám ji nazpaměť. V tu chvíli jsem začala číst nahlas. Trochu se mi ulevilo.

Četla jsem tedy dál. Pak jsem se zničehonic rozbrečela.

Zaplavila mě úleva

Svíralo se mi srdce. Nemohla jsem popadnout dech. V pokoji se udělalo šílené horko. Ztuhly mi nohy i ruce. Knížka mi vypadla z ruky. Seděla jsem tam bez hnutí a modlila se, aby to skončilo. Pak přišla ohromná úleva. Hodiny ukazovaly šest hodin. Vstala jsem a šla se do kuchyně napít.

Když jsem otevřela dveře svého pokoje, slyšela jsem sestru, jak běží po schodech. Když mě doběhla, byla celá ubrečená. „Maminka umřela,“ řekla zadýchaně. Nevěřícně jsem na ni hleděla. Vydaly jsme se do nemocnice. Doktoři mluvili jeden přes druhého.

Nebyla jsem schopna vnímat jediné slovo. Musely jsme převzít věci a podepsat nějaké papíry. První, co mě zarazilo, byl čas matčina úmrtí. Zemřela v půl páté, což byl čas, kdy mě ochromil ten svíravý pocit. Že bych na vlastní kůži cítila její odchod?

Stále je se mnou

Stejně tak, jako měla maminka kdysi pojítko se svým otcem, jsem i já chtěla najít to naše. Byla jím ta dětská knížka. Když jsem ji po pár týdnech otevřela, v pokoji jsem matku okamžitě cítila. Od té doby si s ní povídám, kdykoli chci.

Petra Č. (46), Kolín

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
historyplus.cz
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
nasehvezdy.cz
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
Hvězda Kriminálky Anděl Marta Dancingerová (34) už svou novou lásku rozhodně neskrývá. Herečka, kterou si diváci oblíbili mimo jiné i ve Zlaté labuti a taneční soutěži StarDance, tvoří už několik m
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Rostliny jako strážci domova
nejsemsama.cz
Rostliny jako strážci domova
Nejsou jen krásnou zelenou dekorací. Jsou to vlastně malé magické bytosti s jemnými vibracemi, které dokážou přitahovat radost a klid. Pěstování květin není jen o pouhém zalévání a utírání prachu z listů. Je to tichý, neobyčejně hluboký rituál propojení s přírodou přímo uprostřed vašeho obývacího pokoje. Rostliny nasávají těžkou energii, čistí vzduch od škodlivin, ale především vyzařují harmonii, která