Domů     Zesnulá maminka je stále se mnou
Zesnulá maminka je stále se mnou
3 minuty čtení

Jednoho dne se mi udělalo zničehonic špatně. Dostala jsem hrozný strach. Vzápětí jsem zjistila, že moje maminka zemřela.

Bude to deset let, co mi zemřela maminka. Mám na ni jen ty nejlepší vzpomínky. Byla pro mě nejdůležitější a nejmilovanější osobou v životě. Věřila jsem, že se jednoho dne stane úžasnou babičkou mým dětem.

Věřila v nadpřirozeno

Maminka měla celý život slabost pro věci mezi nebem a zemí. I když jsem jí nikdy moc nevěřila, tvrdila mi, že umí mluvit se zemřelými. Vždycky říkala: „Stačí, když budeš na dotyčnou osobu intenzivně myslet, a pak k ní jednoduše promluvíš.

Uvidíš, že víra dělá hodně.“ Ona to tak dělala se svým tatínkem, který zemřel před patnácti lety.

Mluvili spolu přes rádio

Nad jeho odchodem příliš netruchlila. Věděla totiž, že tím to celé nekončí. S tatínkem často promlouvala. Jejich pojítkem bylo staré rádio. Vždy, když ho pustila, jsem ji slyšela, jak si s taťkou povídá.

Někdy se dokonce smála na celé kolo, jako by seděl vedle ní. Mně to hlava nebrala. Jenže pak se stalo něco, co mě donutilo nad tím, co dělala, přemýšlet.

Pocit beznaděje

Došlo k tomu před dvaceti lety. Byl pátek odpoledne a já ležela doma v posteli. Přemýšlela jsem nad životem a smrtí, když jsem najednou dostala divný pocit. Přirovnala bych to k tomu, jako když stojíte na skále a váš milovaný člověk padá dolů. Vidíte ho, ale nevíte, jak zařídit, aby se nezabil.

Přesně takový pocit bezmoci jsem prožívala. Nevěděla jsem, co si počít. Vzala jsem do ruky knížku. Šlo o Honzíkovu cestu. Tu mi maminka četla, když jsem byla malá a bála jsem se. Znám ji nazpaměť. V tu chvíli jsem začala číst nahlas. Trochu se mi ulevilo.

Četla jsem tedy dál. Pak jsem se zničehonic rozbrečela.

Zaplavila mě úleva

Svíralo se mi srdce. Nemohla jsem popadnout dech. V pokoji se udělalo šílené horko. Ztuhly mi nohy i ruce. Knížka mi vypadla z ruky. Seděla jsem tam bez hnutí a modlila se, aby to skončilo. Pak přišla ohromná úleva. Hodiny ukazovaly šest hodin. Vstala jsem a šla se do kuchyně napít.

Když jsem otevřela dveře svého pokoje, slyšela jsem sestru, jak běží po schodech. Když mě doběhla, byla celá ubrečená. „Maminka umřela,“ řekla zadýchaně. Nevěřícně jsem na ni hleděla. Vydaly jsme se do nemocnice. Doktoři mluvili jeden přes druhého.

Nebyla jsem schopna vnímat jediné slovo. Musely jsme převzít věci a podepsat nějaké papíry. První, co mě zarazilo, byl čas matčina úmrtí. Zemřela v půl páté, což byl čas, kdy mě ochromil ten svíravý pocit. Že bych na vlastní kůži cítila její odchod?

Stále je se mnou

Stejně tak, jako měla maminka kdysi pojítko se svým otcem, jsem i já chtěla najít to naše. Byla jím ta dětská knížka. Když jsem ji po pár týdnech otevřela, v pokoji jsem matku okamžitě cítila. Od té doby si s ní povídám, kdykoli chci.

Petra Č. (46), Kolín

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může