Domů     Vyrazili jsme na líbánky
Vyrazili jsme na líbánky
5 minut čtení

Být s někým víc než polovinu života už něco znamená. Koho by ale napadlo, že se desítky společných let dokážou ve vteřině rozbít jako domeček z karet.

Prožívala jsem báječné období. Právě se mi narodil vnuk Kája, kterého jsem si okamžitě zamilovala.

Zbývalo mi pár měsíců do důchodu, peněz jsme s manželem měli našetřeno dost, abychom bez problémů vystačili a mohli společně i cestovat a splnit si tak náš celoživotní sen.

Nemohla jsem se dočkat, až budeme s manželem Karlem oba v důchodu a budeme mít dostatek času poznat celou Evropu. A pokud nám to zdraví a finance dovolí, plánovali jsme se podívat i za oceán.

Šokující návrh

Jednou večer jsem po klasickém hektickém dni seděla s manželem u televize a sledovala zprávy, když Karel zničehonic pronesl: „Chtěl bych se nechat rozvést.“ Otevřela jsem pusu a podívala se na něj s očima dokořán.

„Jestli to měl být vtip, Karle, moc se ti nepovedl,“ zašeptala jsem do hrobového ticha a v tu chvíli pocítila, jak se mi žaludek stahuje úzkostí.

Nevěřila jsem vlastním uším

„Ne, Jano. Není to vtip, opravdu se chci nechat rozvést. Nedokážu to správně vysvětlit, ani říct proč, ale přijde mi to jako nejlepší řešení.“ Seděla jsem jako opařená. Všimla jsem si, že se Karel posledních pár měsíců chová divně.

Už to nebyl ten stále dobře naladěný a usměvavý chlap, kterého jsem si před sedmatřiceti lety vzala. Ale stárneme, to se stává, že se člověk s věkem změní, a tak jsem nepřikládala jeho chování velký význam.

Neměla jsem sílu vzdorovat

Chvíli jsme mlčky seděli před televizí, a zatímco já vstřebávala tu strašnou novinku, on čekal, jak zareaguji. „Jak chceš,“ řekla jsem po chvíli a šla si lehnout.

Neměla jsem sílu třísknout za sebou dveřmi, jen jsem je tiše zabouchla a s pláčem zabořila hlavu do polštáře. Byla přede mnou dlouhá a nepříjemná noc plná ošklivých snů.

Strach ze samoty

Karel měl nejspíš dost naspěch, protože mi hned další den přinesl rozvodové papíry i s doložkou o majetkovém vyrovnání. Byla jsem ze všeho, co se stalo, v takovém šoku, že jsem si dokumenty ani pořádně nepřečetla a podepsala je.

Slíbila jsem si, že budu tak silná, jak to jen půjde, a že rozhodně nechci každý den probrečet. Dokud jsem chodila do práce, šlo to zvládnout, ale jakmile se začal blížit termín posledního dne v zaměstnání, začala na mě doléhat deprese.

Jako bez života

V nejhorším období mého života pro mě byla oporou dcera se synem, jejich partneři a samozřejmě vnuk. Vždy, když jsem se potřebovala vybrečet nebo si jen tak popovídat, mi byli nablízku.

Když jsem byla s nimi, dalo se to vydržet, ale na člověka, který je zvyklý starat se více než třicet sedm let o manžela, se to musí nějak projevit. Skoro jsem nevycházela z bytu, téměř nic jsem nejedla, jen jsem seděla v oblíbeném křesle mého manžela.

Skoro jsem ho nepoznala

Jedno odpoledne zazvonil někdo u dveří, nikoho z dětí jsem ale nečekala. Když jsem otevřela, zůstala jsem stát jako solný sloup. Toho, kdo za nimi stál, bych málem nepoznala. Byl to Karel. Vypadal jako spráskaný pes.

Zanedbaný, neostříhané vlasy, nevyžehlená košile se mu lepila na záda. Takový pohled byl skutečně zarážející.

„Co tady, proboha, děláš?“ vypravila jsem ze sebe po pár vteřinách. „Ahoj, Jano. Pustila bys mě dovnitř, prosím?“ pokusil se usmát a já mu se srdcem v krku ustoupila stranou.

Zamířil rovnou ke svému oblíbenému křeslu, do kterého se svalil a po očku po mně koukal. Já mezitím uvařila kávu a do misky nasypala pár zbylých sušenek.

Prozradil svůj strach

„Co tě sem přivedlo?“ zeptala jsem se zpříma. Podíval se na mě s takovým výrazem, který jsem u něj nikdy v životě neviděla. V očích se mu zračilo tolik emocí. Chvíli na mě zíral, pak pomalu začal: „Jani, chtěl jsem s tebou o něčem důležitém mluvit.

Konečně jsem si v sobě udělal pořádek a zjistil jsem, co chci, a taky proč jsem toužil naše manželství opustit.

Když se narodil malý Kája, měl jsem ohromnou radost, ale také jsem se vyděsil. Najednou je ze mě dědeček. Vždyť už patřím do starého železa, co ještě můžu zažít?“ zadíval se do země a já viděla, že mu z očí vytekla slza.

Nutný čas na přemýšlení

Zalila mě vlna soucitu a porozumění. A přestože mi ho bylo líto, stále jsem cítila vztek. Mám mu teď odpustit? Nakonec jsem ho poslala pryč. Potřebovala jsem si to nechat projít hlavou. Ať jsem přemýšlela sebevíc, táhlo mě to zpátky ke Karlovi. Chyběl mi víc než cokoliv jiného.

Týden mi trvalo, než jsem se rozhodla. A pak jsem mu zavolala. „Karle, pokud mi dáš čas a ukážeš mi, že ti zase můžu věřit, slibuji, že se pokusím.“ Nastalé ticho prolomil jeho chrčivý hlas. „Janičko, ty jsi báječná žena. V takovou odpověď jsem ani nedoufal. Budu se snažit jako nikdy dřív.“

Zamilovaná jako po svatbě

O víkendu pro mě přichystal překvapení. Výlet do Paříže. Chodili jsme po městě, viděli snad všechny památky, kousek od Vítězného oblouku na hlavní třídě popíjeli kávu a smáli se jako zamlada. Za měsíc mě vzal do Benátek.

Za půl roku se nastěhoval zpátky domů a já cítila, že jsem se rozhodla správně. Už jsem měla zase toho svého starého Karla, ze kterého sršel humor a dobrá nálada na každém kroku, a takového ho miluji dodnes.

Pravé lásky se člověk nesmí vzdát, i když je společná cesta plná překážek a karambolů.

Jana P. (60), Plzeň

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Čas utekl jako voda, s Pepou, o kterého jsem kdysi tak stála, jsme se rozvedli. Byla jsem přesvědčena, že zůstanu sama, ale osud to tak nechtěl. Měl pro mě ještě jednu lásku. Koukala jsem z okna chaty na jez a myslela na to, že čas utekl jako ta voda. Jak je to dlouho, co jsem se na jezu producírovala, aby si mě všiml Pepa? Pak si mě doopravdy všiml, ale otázka zní, co jsem tím získala. Dvacet
3 minuty čtení
Kdo hledá prince z pohádky, neuspěje. Pokud žena nechce zůstat sama, je třeba přestat snít a navrátit se na pevnou zem. Připadala jsem si stará. Z dnešního pohledu jsem stará určitě nebyla, bylo mi šestatřicet, ale vše nasvědčovalo tomu, že zůstanu na ocet. Další rok zase utekl jako voda a přišel máj. Voněl šeříkem, jasmínem a kvetoucími třešňovými stromy a sliboval lásku, ale, jak jsem byla př
6 minut čtení
Zamilovala jsem se do černovlasého kluka, kterého jsem občas potkávala. Tajně, nikdo o tom nevěděl, on už vůbec ne. A měl holku. Moje sny o princi se nesplnily. Nebyla jsem ani dost hezká, ani dost zajímavá. Toužila jsem po dětech, po rodině, a to mladí muži zpravidla neradi slyší. A ještě ke všemu jsem se mizerně učila, a tak ode mě kluci nemohli ani opisovat. Beznadějně zamilovaná Vyuči
3 minuty čtení
Rozvod vás semele. Člověk se dlouho vzpamatovává a čeká, kdy se konečně z toho dna dostane. Já věřila tomu, že už zůstanu navždycky sama. Naštěstí si mě láska našla. Po rozvodu jsem spálila všechny mosty, dala sbohem milovanému městu a přátelům, z nichž mnozí ani opravdovými přáteli nebyli, prodala byt a koupila domeček na venkově. Sehnala jsem tu i práci v místní prodejničce a sama sobě řekla,
3 minuty čtení
Žila jsem už dlouho v nefunkčním manželství, ale stále jsem se nemohla odhodlat k rozvodu. To se stalo až po srazu se střední školou, kde jsem potkala svou dávnou lásku. Dvacet let jsme se s Mirkem neviděli. Setkali jsme až na jednom srazu se střední školou. Předtím jsme ani on, ani já na srazy nechodili, ale najednou, samozřejmě aniž jsme se domluvili, jsme se tu oba ocitli. Od začátku jsme
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Budoucnost z čajových lístků
nejsemsama.cz
Budoucnost z čajových lístků
Chcete vědět, co vás čeká v budoucnosti? Uvařte si čaj a naučte se věštit z čajových lístků. Možná se dozvíte spoustu zajímavých věcí. Zjistit, co vás čeká, můžete klidně i v pohodlí domova. Nebojte se, věštění z čaje není vůbec složité. K tomu, abyste poznala svou budoucnost a našla odpovědi na své otázky, vám bude stačit obyčejný sypaný čaj, oblíbený hrneček a vaše šikovné ruce. Čarovné
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
historyplus.cz
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
Jeden z nejmocnějších mužů království Menhart z Hradce je opět za mřížemi. Zatím vždy ho jeho protivníci propustili. Nyní se ukáže, zda se dříve dostaví svoboda, nebo smrt. K husitství má šlechtický synek Menhart II. z Hradce (1398–1449) od mládí vztah. Vždyť i jeho otec Jan starší z Hradce (†1417), nejvyšší zemský hofmistr, se ke kališníkům přidal v roce 1415 po
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
epochalnisvet.cz
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte?
Každý den poprvé
skutecnepribehy.cz
Každý den poprvé
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
epochanacestach.cz
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
Slunce se mocně opírá o štíty mohutných hor. Na nebi není ani mráček a skoro to vypadá, že ostré vrcholky masivů musejí každou chvilkou protnout blankytně modrou oblohu. Jejich majestátnost a dravost krotí nádherné listnaté lesy, jejichž podzimní „čarokresba” vezme dech všem přihlížejícím. Je jednou z největších zemí a statistické údaje popisující tuto nejlidnatější část
Život Šinkorové řídí žárlivost?
nasehvezdy.cz
Život Šinkorové řídí žárlivost?
Oznámila překvapivý konec svého působení jako pedagožka na konzervatoři a v emotivním příspěvku na sociálních sítích herečka Daniela Šinkorová (52) napsala, že odchází se slzami v očích. Jenže prá
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
iluxus.cz
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
Surfová kancelář Surf-Trip, kterou založili sourozenci Olivovi, naučila za 18 let surfovat tisíce lidí z Česka i Slovenska. Z původně malých surfových kempů vyrostla ve stabilní cestovní kancelář s me
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
epochaplus.cz
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
Připravte se na cestu do míst, kde se zdá, že čas plyne jiným tempem. Myanmar, země s bohatou historií a úchvatnou přírodou, skrývá jeden z nejpozoruhodnějších inženýrských počinů světa – Gokteik Viaduct. Tento monumentální železniční most slibuje nejen dechberoucí výhledy, ale i zážitek, který vám jeden kilometr jízdy protáhne na celou věčnost. Ponořte se s
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
21stoleti.cz
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivé
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
enigmaplus.cz
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
Na jednom z nejodlehlejších míst na Zemi, v nekonečných vodách Tichého oceánu, se nachází Velikonoční ostrov, domov stovek monumentálních kamenných soch, známých jako Moai. Tyto tajemné kolosy, tyčící
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.