Domů     Našeho souseda zabil vlastní vztek
Našeho souseda zabil vlastní vztek
5 minut čtení

Kdo nemá to štěstí, že bydlí na samotě u lesa, tak ví, co je soužití se sousedy! Když máte kliku a bydlí vedle vás fajn lidé, je to jako výhra. Opakje ovšem peklo!

S manželem jsme si koupili řadový domek na okraji našeho města. Sice bychom bývali raději samostatný, ale ten byl přece jen o dost dražší a naše finanční možnosti už na to nestačily. Už takhle to bylo jen tak tak, abychom hypotéku vůbec dostali.

Manžel je kluk z dětského domova a já ze tří sourozenců, takže na rodiče jsme se spoléhat nemohli. Než jsme se zmohli na své bydlení, bydleli jsme v malém bytě, za který jsme platili nehorázný podnájem.

Zdáli se nám fajn

Než jsme se začali do našeho nového domova stěhovat, obešli jsme ze slušnosti všechny naše budoucí sousedy. Chtěli jsme se zkrátka dobře zapsat. Všichni se nám zdáli prima, jen jeden soused nám ani neotevřel.

„To buďte rádi, to je příšerný chlap,“ špitla nám Alena, jedna z nových sousedek.

V té chvíli jsme ji ještě ani moc vážně nebrali, ale mnohokrát jsme si na její slova později vzpomněli. Stěhování nám sice chvíli trvalo, ale za tři měsíce jsme se konečně zabydleli. Bylo kolem toho trochu nepořádku, to uznávám.

Samozřejmě že jsme se snažili, abychom nikoho nerušili a aby se stěhování našich sousedů moc nedotklo.

Sjel nás, ani nepozdravil!

Jenže už během prvního týdne nám přišel Karel odvedle vynadat. „Kolik sem těch stěhováků ještě přijede? My už bychom rádi měli klid,“ prohlásil. Manžel se omluvil a vysvětlil, že už je to celé skoro hotové.

„Tak to mám radost!“ zatvářil se kysele a při odchodu ještě utrousil: „Že jste raději nezůstali tam, kde jste byli,“ a zabouchl dveře. Nechápavě jsme se na sebe s manželem podívali. „Ten je tedy příjemný,“ řekl Jarda ironicky.

Cokoliv děláme, je zle

Když bylo po stěhování, začali jsme s menšími úpravami na zahradě. Zatím jsme totiž na předzahrádce a zadní zahradě měli jen udusanou hlínu. A tak si Jarda pozval kamaráda, který nám zahradu zkypřil svým malým traktůrkem.

Tím jsme si samozřejmě vysloužili další návštěvu souseda. Když jsme na jeho urputné zvonění otevřeli, opět na nás bez pozdravu vyjel: „To tu nemůže být klid ani o víkendu?“ zařval na manžela, který pohotově a v klidu odvětil:

„Tak to víte, sousede, jsou i lidé, kteří jsou v pracovních dnech v práci. Pohled, kterým ho soused „vztekloun“, jak jsme ho pojmenovali, počastoval, bych vám vidět nepřála. Otočil se na podpadku a odpochodoval na svoji zahradu. Bohužel to pro něj znamenalo vyhlášení války naší rodině.

Začal se mstít!

Hned z pondělí na úterý nás v noci vzbudila hlasitá hudba. Když jsme nespali ještě ani v jednu, vydal se Jarda vzteklounovi domluvit. Ten mu ani neotevřel dveře. Tu noc jsme se moc nevyspali. Hned druhý den jsem za ním šla sama:

„Možná jsme vykročili špatnou nohou. Pojďmě to smazat a neznepříjemňovat si život,“ zkusila jsem to mile.

„Mně jste ukradení,“ odfrkl soused a bouchl mi před nosem dveřmi. Zkusila jsem ještě na něj mluvit přes dveře, ale když jsem slyšela, že odchází, došla mi trpělivost: „Příště na vás zavoláme policii za rušení nočního klidu, když to chcete takhle!“

Studená sprcha

Hned druhý den, když se Jarda hrabal na zahradě, dostal studenou sprchu. Doslova a do písmene! „Co to děláte? Ta voda je úplně ledová!“ houkl manžel na souseda, který si kropil křoví. Ten se jen usmíval.

„To jsem nechtěl, vyklouzla mi hadice z ruky,“ pronesl jakoby mile. Jarda přišel domů úplně mokrý. ,,Já ti říkám, že s tím chlapem ještě budou problémy,“ nadával a šel se převléknout.

Koukla jsem na zahradu a došlo mi, že je fakt divné zalévat zahradu v půlce podzimu.

Zaneřádil nám celou zahradu!

A než jsme se stihli vzpamatovat, uspořádal si další „mejdánek“ s hlasitou hudbou. To už jsme policisty zavolali. Po jejich odjezdu jsme si oddechli: „Konečně klid,“ řekl manžel a usnul. Oba jsme věřili, že toto souseda odradí od dalších záškodnických akcí.

Ani jednoho z nás nenapadlo, čeho se od vzteklouna v následujících dnech dočkáme!

Na zahradě jsem našla nespočet psích exkrementů. Bylo jich vážně hodně. Jarda je celý rozzuřený uklízel. „Kdo si dá tu práci, aby nám přes plot házel h….?“ remcal vztekle, i když jsme oba přesně věděli, čí to je práce.

Bylo nám jasné, že tohle nebude jen tak nějaká sousedská přestřelka, že je to regulérní válka.

Nebylo mu pomoci

Jenže jsme nevěděli, co s tím. A tak jsem zašla na policii. „My s tím nic neuděláme. Můžeme k vám jezdit na každé vaše zavolání, ale to je vše. Budete to muset dát k soudu!

Do toho se nám s manželem ale moc nechtělo, a tak jsme si řekli, že ještě počkáme, že to souseda třeba přestane bavit a smíří se s naší přítomností.

A čas to opravdu vyřešil, i když ne, jak jsme doufali. Při jednom ze svých vzteklých výbuchů se sesunul k zemi. Byla to mrtvice a natolik rozsáhlá, že byla fatální. Ani rychle přivolaná záchranka mu už nedokázala pomoci.

Mirka J. (58), Plzeň

Předchozí článek
Další článek
Související články
2 minuty čtení
Lhát se prostě nemá. Nikdy! Ani ve chvílích, kdy člověk nepřizná pravdu jen proto, aby udělal druhým radost. To mě naučila až moje dcera. Jako holka z vesnice jsem byla vychovávána tak, že musím být za každou cenu slušná. Vždy a všude, i v případě, že mi to nebude úplně po chuti. A tak jsem občas snědla to, co jsem neměla ráda, nebo se radovala z dárku, který se mi nelíbil. Vlastně jsem se pak
3 minuty čtení
Byla to dlouho moje noční můra. Ti krásní tvorové se hrdě procházeli zámeckým parkem a běda tomu, kdo jim přišel do cesty. Jako dítě školou povinné jsem jezdívala z rodné vísky na hodiny houslí do nedalekého městečka. „Liduška“ se nacházela v blízkosti zámečku. A moje cesty na hodiny houslí se občas zdramatizovaly. V zámeckém parku totiž volně pobíhali pávi, kteří byli chloubou města. Na dospěl
3 minuty čtení
Každý den zvonila u mých dveří a stále si jen na něco stěžovala. Nenašla jsem odvahu ji vyhnat. Nakonec mi pomohl osud sám. Po rozvodu jsem zůstala několik let sama s dětmi, a to člověk potřebuje nějakou spřízněnou duši. Do dvou měsíců jsem potkala několik svobodných maminek, které se potýkaly s podobnými problémy. Nakonec jsme se začaly scházet v jedné nadaci, kde jsme dostaly možnost si tu a 
5 minut čtení
Žila jsem s pocitem, jaké mám štěstí, že mám vydařené manželství. Teď jsem zjistila, že v tom manželství nejsem jedinou ženou mého muže. Smanželem Petrem jsme spolu přes třicet let. Na naše manželství jsem byla vždy pyšná – přežilo radosti i starosti, výchovu dvou dětí, finanční těžkosti i mé zdravotní problémy. Vždycky jsem si myslela, že jsme tým, který všechno zvládne. Až do chvíle, kdy se m
3 minuty čtení
Minulý týden jsem při nákupech zažila něco, co mi připomnělo staré, ale rozhodně ne dobré časy. Šla jsem jako každý čtvrtek na trh koupit zeleninu, když jsem v davu zahlédla známou tvář. Byla to Jitka, moje spolužačka ze základní školy. Stála u stánku s květinami, usmívala se a vypadala spokojeně. Na ni nikdy nezapomenu Chvíli jsem váhala, jestli se k ní mám vůbec hlásit, ale pak jsem se
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
JFK a Jacqueline Kennedyová: Muž, který doprovází svoji ženu
epochaplus.cz
JFK a Jacqueline Kennedyová: Muž, který doprovází svoji ženu
John Fitzgerald Kennedy triumfuje v prezidentských volbách v listopadu roku 1960. Porazí v nich republikánského rivala Richarda Nixona. K vítězství mu dopomůže přízeň médií. V lednu roku 1961 se John Fitzgerald Kennedy (1917–1963) zabydluje v Bílém domě i se svojí drahou polovičkou Jacqueline (1929–1994) , která u veřejnosti obzvlášť boduje. Prostí Američané jí říkají láskyplně Jackie. Nová první dáma
Jak si naše dcera Jitka postavila hlavu
skutecnepribehy.cz
Jak si naše dcera Jitka postavila hlavu
Zeťák myslel, že z naší dcery udělá ženu v domácnosti, že se vzdá své kariéry. Naše chytrá a ambiciózní Jitka se ale nedala. Musela si prosadit svou. Když si našla moje dcera Jitka ženatého přítele, navíc o deset let staršího, nebyli jsme s manželem z toho odvázaní. Štěstí našeho jediného dítěte nám bylo ale nade vše, tak jsme její rozhodnutí tolerovali.
Za tajemnými menhiry po Česku
epochanacestach.cz
Za tajemnými menhiry po Česku
Česká republika je poseta menhiry různého stáří a původu. K některým se pojí temné historické pověsti, jiné jsou vyhlášené pro své energetické působení. Navštivte s námi oblíbené menhiry, jež zdobí naši zem. Zakletý mnich u Drahomyšle Zakletý mnich u Drahomyšle (viz úvodní foto) poblíž Žatce je asi naším nejznámějším menhirem. O tomto kameni také existuje pověst. V
Vyzrajte na cestovní horečku!
nejsemsama.cz
Vyzrajte na cestovní horečku!
Změna prostředí, nervozita z dlouhé cesty, studený pot, závratě, zácpa, nebo naopak průjem. Znáte to také? Zkušené bylinářky doporučují zázvorový nápoj. K tomu potřebujete kus zázvorového kořene a jablko. Za pomoci odšťavňovače získáte chutný nápoj. Jestliže vás trápí průjem, rychle se ho zbavíte, když si uvaříte silný černý čaj, do kterého přidáte půl lžičky soli. K zastavení průjmu se
Kníže ďáblů Belzebub: Vládce pekla v něm však nehledejte!
enigmaplus.cz
Kníže ďáblů Belzebub: Vládce pekla v něm však nehledejte!
Je to takový malý oblíbený „pekelný“ omyl. Ne, Belzebub opravdu není vládce pekla a nejde o ekvivalent Satana či Lucifera. Kde se Belzebub vzal a kdo ho na pekelný trůn vlastně záměrně, či omylem uved
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
iluxus.cz
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
Exkluzivní šampaňské MUMM Cordon Rouge uskutečnilo první piknik v rámci 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Akce, jež proběhla v malebné zahradě hotelu Imperial, přivítala řadu
Osvětimské album: Fotografie, které nikdy neměly spatřit svět
historyplus.cz
Osvětimské album: Fotografie, které nikdy neměly spatřit svět
Teprve 19letá Lili Jacobová se rozhlíží po místnosti, kde ještě před nedávnem pobývali příslušníci SS. Snaží se najít něco, co by jí po osvobození tábora Mittelbau-Dora přišlo vhod. Zaujme ji noční stolek, a tak otevře jeho přihrádku. Leží v ní album plné fotografií, na nichž jsou naprosto šokující snímky, které dokazují nacistická zvěrstva ve vyhlazovacím
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
rezidenceonline.cz
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
To všechno naše domovy získají, pokud je vybavíme některým z moderních typů sedacího nábytku s přiznanou konstrukcí ze dřeva či kovu. Zvolené řešení ovlivňuje samozřejmě jak vzhled, tak funkčnost každé sedací soupravy, a to i v případě, že konstrukční prvky nejsou vidět. Ocelové i dřevěné prvky ovšem bývají kvůli svému vzhledu přiznané, a to ve
Muffiny s jahodami a jogurtem
tisicereceptu.cz
Muffiny s jahodami a jogurtem
Jogurt lze naředit několika kapkami mléka. Suroviny na 12 kusů 100 g hladké mouky 120 g pohankové mouky 80 g cukru krystal 1 lžička skořice 2 lžičky prášku do pečiva 2 lžíce oleje 1 rozmix
Letní paradox: Slunce svítí déle, ale den je kratší
21stoleti.cz
Letní paradox: Slunce svítí déle, ale den je kratší
Aktuální měření ukazují, že naše planeta letos v červenci zažila kratší dny, než bývá obvyklé. Jde o součást dlouhodobého procesu, jehož příčinou je jak jádro Země, tak i změny klimatu. Brzká r
Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí, odhalují čeští vědci
epochalnisvet.cz
Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí, odhalují čeští vědci
Ač vědci zkoumají rostliny do detailů na úrovni molekul či z globálních perspektiv, jsou stále okamžiky jejich života, jež jsou prakticky neprobádané a dají se na nich udělat průlomové objevy. Jedním z nich je uvolňování pylu prašníky a jeho přenos hmyzem mezi květy. Prchavý děj, k jehož studiu nám víc než moderní přístroje pomůže
Proč se sobě Dyková a Čadek vyhýbají?
nasehvezdy.cz
Proč se sobě Dyková a Čadek vyhýbají?
Jak tohle dopadne? Před časem jsme vás informovali, že to velmi jiskří mezi manželem Jitky Čvančarové (47) ze seriálu Doktor Martin, tanečníkem Petrem Čadkem (46), a hvězdou seriálu Marta Tatianou Dyk