Domů     Chtěli mého psa utýrat!
Chtěli mého psa utýrat!
3 minuty čtení

Jak dovede být člověk krutý, to se rozumem vážně nedá pochopit. Myslela jsem, že tu hrůzu nepřežiju. Ani já, ani Zoro.

Můj milovaný pejsek mi leží u nohou a upřeně na mě hledí. Už je z nejhoršího venku, ale ještě pořád ho bolí pravá přední tlapka. Ze všeho nejhůř je na tom ale jeho psychika.

Dříve kamarádský, přátelský pejsek je dnes ustrašený uzlíček nervů, který se začne celý klepat, jen se k němu přiblíží někdo cizí.

Zejména pokud jsou to muži. Bude to ještě hodně dlouho trvat, než se to spraví. A možná že se bát už nepřestane vůbec nikdy. Nedivím se tomu. Jsme na tom stejně.

Můj věrný kamarád

Když mi zemřel manžel, napadlo vnučku pořídit mi pejska, abych nebyla tak sama. Zpočátku jsem se trochu bála, zda to s pejskem budu umět. Nikdy v životě jsem doma žádné zvířátko neměla.

Ale ta roztomilá kulička bylo překrásné štěně, které na mě neustále zvědavě koulelo velkýma očima. A tak netrvalo dlouho a byli z nás skvělí parťáci.

Díky tomu, že jsem se musela starat během dne o pejska a chodit s ním pravidelně ven, mi dny ubíhaly a já se necítila osaměle.

Stále se posmívali

Dodnes nevím, proč jsem Zorovi dala právě toto jméno. Prostě mě to tak napadlo, vylítlo mi to z pusy a už to bylo. Přitom můj pes skutečně není žádné bojové plemeno, žádný Zoro mstitel. Všimla si toho, bohužel, i partička místních výrostků.

Kluci, se kterými byly vždy nějaké problémy. Občas něco rozbili, zničili, nebo dokonce ukradli. A říkalo se o nich, že fetují. Bavilo je posmívat se mému pejskovi pro jeho jméno. Měli z toho vždy dobrou zábavu a Zora různě provokovali.

Chtěl se kamarádit

On ale ve své dobrotě myslel, že je to nějaká hra. A ochotně na jejich chování reagoval. Snažila jsem se té partičce vyhýbat, jak jen to šlo. Ne vždy to bylo ale možné.

Noc plná hrůzy

S Zorem jsem vždy chodívala na procházku ještě večer před spaním. Stejně jako tentokrát. Najednou se z křoví vynořily čtyři postavy. Chytly Zora a utíkaly pryč. Běžela jsem za nimi a volala, ať ho pustí. Dva muži mě chytli, zacpali mi pusu nějakým hadrem: „Tak když to představení chceš vidět, babi, tak pojď!“

Za domy máme velkou louku a tam mě i Zora dotáhli. Mě přivázali ke stromu a nebohého Zora natáhli za všechny čtyři packy mezi dva stromy, hlavou dolů. Aby nemohl štěkat, omotali mu tlamu lepicí páskou.

S jakou radostí před mýma očima Zora mučili, nebudu popisovat. Dodnes o tom nemůžu mluvit.

Zachránil nás včas

Když už jsem myslela, že je konec se Zorem, ale také se mnou, vehnal se na louku velký zdatný pes a bez varování zaútočil na ty darebáky. Za ním přiběhl jeho páníček a pak vše vzalo rychlý spád.

Lumpy policie chytila, polomrtvého Zora odvezli k doktorovi a mě také. Přežili jsme nakonec oba dva. Nebýt ale toho tzv. bojového psa, tak by to dopadlo špatně.

Marie K. (77), severní Čechy

Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud