Domů     Mé děti mě klidně opustily
Mé děti mě klidně opustily

Moje rodina, to byly především moje děti. Manželství se mi nevyvedlo, ale na své potomky jsem byla vždy pyšná a šťastná, že je mám. Dnes jsem už ale sama.

Paní Jaruška se sebou neklidně hází na posteli a stále si něco nahlas brumlá. Není jí ale přitom vůbec rozumět. Je to chudák ženská, mám s ní soucit, ale také mě dost štve, že se kvůli ní prakticky pořádně nevyspím.

Často mluví a vykřikuje cosi ze spaní. O moc lepší to ale není, když se Jaruška probudí. Má těžké stadium alzheimera a je naprosto zmatená. Přitom si chce stále povídat. Zásobuje mě velmi starými historkami, zřejmě z jejího mládí a dětství.

Strašně mě to unavuje, ale nemůžu bohužel vůbec nic dělat. Jsem totiž moc ráda, že mám kde hlavu složit. Musím být vděčná a ticho. Také mě sem vůbec nemuseli přijmout. Snad časem bude lépe. Naštěstí mě můj věčný optimismus ještě neopustil definitivně. I přesto, co mě potkalo.

Měla jsem velké plány

Když jsem skončila devítiletku a dostala se na gymnázium, měla jsem úžasný pocit, že celý svět leží přede mnou. A že mi nabízí neuvěřitelné možnosti. Snila jsem o velké kariéře vědkyně, o nejlepším mužském pod sluncem a o krásných dětech. Na svých snech jsem začala neúnavně pracovat.

Tedy nejprve na té kariéře. Po vysoké jsem nastoupila do výzkumného ústavu. A byla ze mě vědkyně! Práce mě nesmírně bavila. Ale čekal mě můj další sen. Najít pana Dokonalého. Zájemců bylo celkem dost, ale já měla příliš velké nároky.

Dokonalý rozhodně nebyl

Trvalo to několik let a já už propadla panice. Biologické hodiny začaly nemilosrdně tikat. A právě v tu chvíli jsem potkala Adama. Nebyla to, tedy alespoň ne, z mé strany láska na první ani na druhý pohled.

Nebyla jsem bláznivě zamilovaná, necítila jsem žádné ony pověstné motýly v břiše.

Přesto jsem si Adama vzala. Připadal mi jako dostatečně seriózní, slušný a spolehlivý člověk, který stejně jako já touží po klidném rodinném zázemí. Teprve časem mi došlo, že jsem tak dlouho vybírala, až jsem přebrala.

Mou radostí byly děti

Brzy po sobě se nám narodil Adámek a Janička. Dokud jsem byla na mateřské, rozdílnost našich názorů a pohledů na svět mezi mnou a manželem jsem tak nevnímala. Užívala jsem si svou roli pyšné matky a vzorné paní domu. Neshody se začaly projevovat po mém návratu do práce.

Manželovi pomalu, a jistě začalo vadit vše, co jsem udělala. Dokonce mu vadila i moje práce a to, že vydělávám víc než on. Snažila jsem se věnovat co nejvíce dětem, které jsem milovala a kterým jsem chtěla dopřát vše na světě.

Hádky s Adamem se ale stupňovaly, propastné rozdíly mezi námi dvěma se prohlubovaly. Bylo to neudržitelné a Adam nakonec odešel.

Nesli to vážně velice těžce

Adámek a Janička odchod táty nesli velice těžko. Mohli se s ním ale vídat, kdy chtěli, já jsem jim v tom v žádném případě vůbec nebránila. A oni toho využívali. Přestože jsem se jim věnovala, jak nejlépe jsem mohla, za tátou chodili stále častěji.

Když u nás začala „řádit“ puberta, vše se ještě přiostřilo. A došlo to až tak daleko, že Janička se dokonce rozhodla, že se odstěhuje k otci.

Chtěla jsem zpět rodinu

Můj exmanžel měl sice nějakou mladou přítelkyni, ale nebyl proti. To, že dcera chce žít u něj, a ne u matky, byl pro něj do jisté míry triumf. A já nakonec musela souhlasit.

Kdo jako matka prožil s dcerou pubertální období, jistě pochopí, že veškeré argumenty a prosby by byly zbytečné.

Nesla jsem to ale velice těžce. Vždyť moje děti byly celý můj život. Už dávno mě nezajímala kariéra v práci, toužila jsem jen po své rodině, která se ale totálně rozpadala.

Těžký úraz odhalil pravdu

Před časem jsem měla vážný úraz, který ze mě na chvíli udělal ležáka, a bez berlí a cizí pomoci se neobejdu dodnes.

Když se řešilo, kam půjdu z nemocnice, lékaři předpokládali, stejně jako já, že se moje děti o mě postarají, že, když jsou dvě, péči budou dobře zvládat. Jenže moje milované děti se mezi sebou strašně pohádaly.

Najednou ani jeden z nich neměl čas, aby pomohl vlastní matce a snažil se to svalit na toho druhého. Dcera, aby si nějak ospravedlnila, že se o mě starat nebude, přešla do protiútoku.

Vyčetla mi, že jsem jí zkazila dětství, protože jsem vyhnala tátu a rozbila rodinu.

Syn mi zase vysvětlil, že čekají rodinu, takže mají svých starostí víc než dost a ve svém malém bytě pro mě místo prostě nenajdou. Přesto byl velice aktivní. Měl už totiž připravený papír se žádostí na umístění do domova důchodců.

Než jsem se stačila nad tím vším zamyslet, už bylo volné místo. V pokoji s paní Jaruškou. Prý je to zatím jen provizorium. Dostanu lepší pokoj. Jen musím počkat, až v domově někdo umře.

Má to všechno vůbec smysl?

A tak tu sedím v kolečkovém křesle a poslouchám drmolení paní Jarušky, při jejích dlouhých exkurzích do minulosti. Jsem tu opravdu jako v čekárně na smrt. Ale ne něčí cizí, ale na svou vlastní.

Jaké jsem měla na startu své životní dráhy krásné a nadějeplné sny. A jak zoufalá je realita v cíli. Nejraději bych se už vážně neviděla!

Jitka Z. (58), Olomouc

Předchozí článek
Další článek
Související články
20.6.2024
Doktoři mi říkali, že nikdy nebudu máma. O to větší radost jsem měla, když mi gynekolog pověděl, že jsem ve třetím měsíci těhotenství. Bylo červencové ráno a já po dlouhé těžké noci svírala vytoužené novorozeňátko. Zdravá holčička s dolíčky na tvářích. Slzy mi radostí stékaly z očí. Pět krásných let jsme si s dcerkou užívali. Měli jsme to, o čem jsme s mým manželem vždycky snili. Dávali jsme
17.6.2024
Vdávala jsem se před třiceti lety. Vlado pochází z Bratislavy, po mamince je částečně Maďar, po otci má polskou a rakouskou krev. Já jsem se narodila v Praze ve vinohradské nemocnici, na Vinohradech jsem chodila do jazykové školy i na gympl, jen na vysokou jsem se posunula do jiného pražského obvodu, na lékařskou fakultu blízko Karlova náměstí. Tam jsem také potkala Vlada, který chodil o dva ro
15.6.2024
Nikdy bych si nemyslela, že se rozhádáme kvůli něčemu, co se vlastně ani nebude týkat přímo nás. Už několik měsíců spolu nemluvíme. Naše rodina držela vždycky pospolu, nebylo nic, co by nás postavilo proti sobě. Prošla i hodně těžkou zkouškou, když zahynul dědeček během občanské války ve Španělsku a babička zůstala sama s pěti dětmi. Rodina se tehdy semkla a pomohla jí překonat těžké období. Ří
14.6.2024
Moje kulinářské umění je vyhlášené. Těším se pověsti nejlepší kuchařky široko daleko. Nemohu připustit, aby byla moje snacha lepší! Tohle je moje parketa. A tu si nenechám vzít! Myslím, že si kaž­dý zakládá na tom, co umí nejlépe. V mém případě to je vaření. Toto umění jsem určitě podědila po své babičce, která byla vyhlášená kuchařka. Také moje teta vařila ve školní jídelně, a dodnes si pamatu
11.6.2024
Moje dětství bylo příšerné. Nerada jsem chodila domů, nerada jsem zůstávala s kýmkoli z naší rodiny. Máma s tátou se neustále hádali a prali. Moje o šest let mladší sestra Jitka si vůči tomu vytvořila jakousi imunitu a neustále mě shazovala, protože já se s tím vyrovnat neuměla. Možná se tak chtěla rodičům hlavně zavděčit, protože jejich hněv na její hlavu potom tolik nedopadal a vše jsem odnáš
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
500 let staré kostry batolat z Incké říše nesou stopy po prodělání neštovic
21stoleti.cz
500 let staré kostry batolat z Incké říše nesou stopy po prodělání neštovic
Pravé neštovice, zavlečené do Ameriky kolonialisty, vedly do roku 1620 ke ztrátě 70 % původní incké populace. Vzhledem k tomu, že historické informace z prvních let kolonizace jsou kusé, sehrávají arc
Historický klenot dánské šlechtičny
rezidenceonline.cz
Historický klenot dánské šlechtičny
Dlouholetým domovem princezny Margaret byla romantická vila, respektive pevnost na Côte d’Azur s výhledem na francouzskou Riviéru, jednu z nejluxusnějších pobřežních oblastí Evropy, a na panorama Provensálských Alp na obzoru. Vila La Carriere, klenot středomořské architektury, patřila Margaret Dánské, sestřenici zesnulé královny Alžběty II., a jejímu choti, princi Renému Bourbon-Parmskému. Princezna tady pobývala po většinu
Králův domeček: Fridrich II. manželku do Sanssouci nepouštěl
epochalnisvet.cz
Králův domeček: Fridrich II. manželku do Sanssouci nepouštěl
Fridrich II. zuřivě čmárá cosi na papír a von Knobelsdorff je bledý jako stěna. „Výsosti, to je prevence proti vlhkosti!“ osmělí se namítnout. „Žádné patro, žádné schody,“ rozčílí se král. Uznávaný architekt dostane výpověď.   S rokem 1740 a smrtí svého despotického otce se Fridrich II. (1712–1786) stává pruským králem, a hlavně svým pánem. Dává
Šokující případ z Texasu: Je manželský pár pronásledován mimozemšťany?
enigmaplus.cz
Šokující případ z Texasu: Je manželský pár pronásledován mimozemšťany?
Z celého světa přicházejí zprávy o únosech do UFO. Nad některými z nich přitom zůstává rozum stát. Například manželé Clayton a Donna Leeovi z Texasu tvrdí, že je mimozemšťané unášejí opakovaně. Proč s
Španělsko: Království tapas
epochanacestach.cz
Španělsko: Království tapas
Španělské kuchyni vévodí olivový olej, česnek, čerstvá zelenina, ovoce, ryby a mořské plody, ale také hovězí či vepřové maso. Studené kuchyni vévodí tapas. Pro cestovatele jsou skvělou příležitostí jak ochutnat co nejvíce specialit během jednoho večera. A jak se dělají? Zavřete oči a promítněte si všechny oblíbené dobroty. A teď zmenšete velikost porce na malý
Jak ztratit a znovu najít smysl života
skutecnepribehy.cz
Jak ztratit a znovu najít smysl života
Kam se jen poděla moje radost ze života, má lehkomyslnost a smysl pro humor? S léty se to všechno kamsi ztratilo, zbyl jen nekonečný smutek. Ten pocit naštěstí netrval věčně. Bývala jsem po celý život veselá, optimistická, ba až lehkomyslná. Alespoň to říkali všichni kolem mě, ale i já sama jsem si tak připadala. Dodávala jsem lidem, zejména
Hon za kaučukem v Amazonii zaplatily životem tisíce indiánů
historyplus.cz
Hon za kaučukem v Amazonii zaplatily životem tisíce indiánů
Náhle ho zachvátil šok! „Nevěřil jsem svým očím! Většina indiánů byla v naprosto bídném stavu. Byli na pokraji smrti!“ zapisuje si do svého deníku jeden z nejslavnějších cestovatelů 20. století, Brit Percy Fawcett. Před více než 100 lety postihla Amazonii kaučuková horečka, která se nejvíce podepsala na zdejších původních obyvatelích. Jaké hrůzy domorodí indiáni v
Dala Hybnerová lásce druhou šanci?
nasehvezdy.cz
Dala Hybnerová lásce druhou šanci?
V seriálu Ulice hrají už několik let manžele. Málokdo ale ví, že spolu Vanda Hybnerová (55) a Jiří Štrébl (65) žili v minulosti i doopravdy. Navíc se k sobě prý nedávno vrátili! Jakmile se v nekonečn
Špenátová pomazánka s hráškem
tisicereceptu.cz
Špenátová pomazánka s hráškem
Zelená barva navozuje příjemné a optimistické pocity. Užijte si ji i na talíři v podobě zdravé a chutné pomazánky. Potřebujete 150 g čerstvého baby špenátu 1 malou konzervu hrášku 100 g tvaroh
Automobilka Jeep našla nového partnera. Kanadskou značku Marathon
iluxus.cz
Automobilka Jeep našla nového partnera. Kanadskou značku Marathon
Spolupráce mezi hodinářskými značkami a automobilkami je dlouhodobě populární a jejich obliba jen tak nezmizí. Vzpomeňme na slavná partnerství minulosti, jako Audemars Piguet a Maserati, Breitling a B
Tajemná smrt Jiřího Schelingera: Za rockovou hvězdou se navždy zavřela temná voda
epochaplus.cz
Tajemná smrt Jiřího Schelingera: Za rockovou hvězdou se navždy zavřela temná voda
Blonďák s charakteristickým chraplavým hlasem okouzlil na přelomu 70. a 80. let celou republiku. Měl našlápnuto stát se největší českou hudební hvězdou a prosadit se i v tvrdé zahraniční konkurenci. Jenže přišla jedna osudná noc a všechny sny byly náhle pryč.   Pro děti je vždycky jednodušší pokračovat v povolání svých rodičů, protože svůj vzor mají neustále před
Pozvěte si domů své štěstí
nejsemsama.cz
Pozvěte si domů své štěstí
Chcete si dobře odpočinout, cítit se lépe a navodit ve svém domově tu správnou harmonii a klid? Poradíme vám, na co si dát pozor, co vyhodit, a co si naopak pořídit, aby se vám doma žilo doslova jako v ráji. Kde jinde byste se měla cítit více v pohodě a v bezpečí než právě doma? Uspořádejte si obydlí