Domů     Tajemná postava dopsala povídku
Tajemná postava dopsala povídku
3 minuty čtení

Venku řádila bouřka, blesk stíhal blesk. Najednou jsem uslyšela svůj psací stroj. V domě ale nikdo další nebyl.

Pršelo! Hladina jezera se pomalu ponořila do vlhké mlhy, která zalézala pod kůži. Obrátila jsem pramici, na které jsem veslovala, zpátky ke břehu. Tam jsem hledala záchranu před sílícím lijákem v domku, který jsem si pronajala. Dělala jsem to tak vždycky, když jsem potřebovala dopsat povídku.

Chyběl mi nápad

Tenhle výlet se nepovedl, a zrovna tak na tom byla i moje povídka. Potřebovala jsem nějaký nápad, který by posunul děj na stránkách kupředu. Déšť mě zahnal zpátky do domku.

Svlékla jsem ze sebe nepromokavý rybářský plášť a klobouk, v němž jsem vypadala jako strašidlo.

Obojí jsem pověsila na věšák v chodbě. V kuchyňce jsem si uvařila teplý čaj. Seděla jsem v improvizované pracovně a hleděla na prázdný list v psacím stroji. Čas osobních počítačů a zázračné techniky všemožných úprav textu byl tehdy ještě daleko.

Co jsem napsala, vhodila jsem zmačkané do papírové koule do koše. Sešla jsem z patra po skřípajícím schodišti dolů a uvelebila se na pohovce. Tak jsem strávila zbytek dne. Na pohovce jsem usnula. Probudil mě nenadálý zvuk.

Někdo byl v domě?!

Otevřela jsem oči a pohlédla na dveře, které se otevřely samy od sebe dokořán. Venku stále pršelo a dovnitř se protáhl chladný vzduch. Blížila se nová bouře, která mě dokonale vzbudila.

Pospíšila jsem si zavřít dveře, když vtom jsem zaslechla zvuk, který neměl s padajícími dešťovými kapkami nic společného. Kdosi psal na mém kufříkovém cestovním psacím stroji. Se zbytky odvahy jsem vystoupala vzhůru do patra.

U stolu někdo seděl!

Našlapovala jsem opatrně na skřípající schody. Teď už nebylo pochyb, že to byl zvuk klávesnice psacího stroje. Kdosi do ní vytrvale bušil a psal pekelnou rychlostí. Blesk ozářil postavu sedící u stroje.

Byla navlečená do rybářského pršipláště a na hlavě měla onen rybářský klobouk, který jsem měla dopoledne na hlavě.

Nový blesk ozářil moji pracovnu v podkroví a společně s ním i postavu sedící u stroje. Venkovní dveře verandy se otevřely a do domu vlétl nový průvan.

Seběhla jsem, třesoucí se po celém těle, dveře opět zavřít, když jsem se v chodbě téměř srazila s pláštěm a kloboukem, který visel na věšáku a připomínal stojící postavu.

Klepání stroje utichlo

Když jsem se vrátila s pohrabáčem v ruce do horního patra a rozsvítila, tajemná postava byla pryč. Ve stroji vězel papír s dopsanou povídkou. Všimla jsem si, že papír, stroj i deska stolu byly mokré.

Pohrabáč jsem držela ještě hodnou chvíli a byla odhodlána se bránit tajemné bytosti, která ještě před chvílí psala u stolu. Dokončení povídky jsem nechala tak, jak bylo.

Povídka vyšla, ale já si dodnes nedokážu vysvětlit, kdo byl onen tajemný spisovatel, který mi pomohl.

Anežka N. (67), Zlín

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.