Domů     Špatná jsem zase jen já!
Špatná jsem zase jen já!
4 minuty čtení

Moje manželství nepatřilo mezi šťastná. Manžel mi nedokázal být věrný, až jsem to nakonec nehodlala dál snášet a podala žádost o rozvod.

Dcera to nesla těžce a odchod táty dodnes dává za vinu mně, i když už má svoji vlastní! Ten rozvod definitivně zničil naše vztahy. Přitom jsem za něj nemohla já!

Moc jsem spěchala

Patřím mezi ty ženy, které místo toho, aby si užívaly mládí, svobody a volnosti co nejdéle, rozhodly se už ve dvaceti letech k tomu, že chtějí tlačit kočárek, kojit, v noci vstávat k miminu a starat se o rodinu a domácnost.

Manžela jsem poznala, když mi bylo devatenáct. A byla to velká láska.

Když se jeho kamarád, se kterým bydlel v pronájmu, odstěhoval, utekla jsem z domova a nastěhovala se k Honzovi. Těch pár měsíců, než jsem otěhotněla, bylo asi nejhezčí období, které jsme spolu kdy prožili.

Nevěra už před svatbou

Mé těhotenství bylo rizikové, takže jsme se před narozením Andrey nemohli vzít. Svatba se tak konala až po jejím narození. A dodnes lituji, že jsem na ni kývla. Ještě před ní jsem se totiž dozvěděla, že mi byl nevěrný.

Zatímco jsem ležela dlouhé měsíce v nemocnici a snažila se donosit naše dítě, on si užíval s kamarády a vyspal se s jinou. Pochopitelně mi to jedna dobrá duše donesla. Honza mi sliboval modré z nebe, když mu odpustím.

„Hani, strašně se stydím, ale byl to jen úlet. To víš, nechtěl jsem sedět doma sám, trápil se, jak ti je, a raději jsem tedy chodil s klukama do hospody a jednou se opil tak, že si nic nepamatuji…“ litoval.

„Miluji jen tebe!“ Příliš jsem ho milovala, byla jsem mladá a naivní a chtěla věřit ve věčnou lásku.

Uvěřila jsem mu

Na rozdíl od komplikovaného těhotenství porod šel skvěle a Andrea se narodila donošená, zdravá a brzy nás pustili domů. Prvních několik měsíců bylo dost náročných. Než jsme se všichni zaběhli, nějakou dobu to trvalo.

Ale budiž ke cti mého muže, že se mi snažil pomáhat a zpočátku se ke mně choval opravdu hezky.

V dceři se viděl a i během dalších let se jí hodně věnoval. To já jsem plnila roli přísného rodiče, který zakazuje a trestá. Tatínek naopak všechno dovolil i přes maminčin zákaz. Není tedy divu, že mě Andrea občas obešla a šla rovnou za tátou. Dceru pochopitelně miluji a věřím, že i ona mě, ale táta pro ni byl vždy bůh.

S dcerou to umí

Jako otec byl skvělý, ale jako partner mizerný. Manželská věrnost mu nic neříkala. Přesně jak mi řekla moje máma, když se dozvěděla, že mi byl nevěrný: „Zahne jednou, odpustíš mu, zahne podruhé a bude od tebe čekat to samé. A běda, pokud opět odpustíš, bude se to opakovat neustále dokola!“

Už ani nespočítám, kolik žen měl manžel během našeho manželství. Pochybuji, že vím o všech. Nevím, jestli mám nějaký šestý smysl, ale vždy, když na to došlo, jsem to nějak vycítila. A on ani nezapíral.

Asi si myslel, že když se přizná, nasype si popel na hlavu, budu já shovívavější a snáz mu odpustím. Odpustila jsem mockrát, zpočátku to bylo kvůli tomu, že jsem ho milovala, nedovedla jsem si představit, že bychom už spolu nebyli.

Raději má tátu

Později to ale bylo kvůli dceři, s manželem na sobě byli hodně závislí, nechtěla jsem ji připravit o to, že by tátu denně neviděla. Proto jsem nejspíš tolik let vydržela. Ale i mně došla trpělivost.

Manželovi jsem po jedné z jeho avantýr řekla, že už nemám sílu s ním dál být, a podala jsem žádost o rozvod.

Nedělal problémy a na všem jsme se v klidu domluvili. Zůstaly jsme tehdy s dcerou v našem bytě, exmanžel se odstěhoval. Bohužel s ním odešla i láska mé dcery. Jak jen mohla, šla k tátovi. Se mnou si odmítala povídat o čemkoliv.

Zůstala jsem sama

A jednou na mě ve vzteku dokonce vyjela: „Stejně za vše můžeš ty! To tys tátu vyhnala!“ Hned jak dostudovala, našla si své vlastní bydlení. Nedávno se vdala a porodila mé první vnouče. Jsou mu tři měsíce a já ho ještě neviděla.

Naše setkání stále odkládá. A tak se bojím, že stejně, jak se odtáhla ona ode mne, bude se teď snažit odstřihnout mě úplně. Od své rodiny i od vnoučat. Proč stále platím za svého exmanžela, i když jsem to nebyla já, kdo nemiloval?

Hana J. (66), Chomutov

Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může