Domů     Pořád dělám služku celé rodině
Pořád dělám služku celé rodině
5 minut čtení

Časy, kdy muži jen vše řídili a doma udělovali rozkazy, zatímco veškerá práce zbyla na ženách, je pryč. Jenže u nás doma ne.

Jako mladá jsem rozhodně nebyla typ spořádané hospodyňky. Bavilo mě si užívat života a večírek střídal večírek. O víkendech by mě každý doma marně hledal.

Ovšem časem jsem se i já začala zklidňovat, a když jsem se seznámila se svým manželem, pochopitelně na festivalu, a narodil se nám syn, nikdo by ve mně dřívější divošku nehledal.

Z divošky puťka

Celkem nadšeně jsem se stala ženuškou v domácnosti. Naučila jsem se vařit a těšilo mě si vymýšlet nové recepty, kterými jsem vždy Radka potěšila. Brzy se nám narodil druhý syn Tomáš, a tak jsem zůstala i nadále doma a starala se o domácnost a děti. Manžel si plnil sny.

Vždy ho to táhlo k hudbě, a tak se živil jako DJ a kromě toho měl vlastní kapelu, se kterou často vystupoval a vystupuje dodnes. Sice nevydělával velké peníze, ale na uživení to vždy stačilo. Až časem mi začalo vadit, že jsem na vše sama. Můj manžel Radek mi totiž s ničím moc nepomohl, a to bohužel také trvá dodnes.

Měla jsem dvě domácnosti

Když byly nejmladšímu synovi dva roky, onemocněl Radkův otec. Žil už pár let sám, a tak jsem to byla já, kdo ho s kastrůlky chodil navštěvovat. Nebydlel daleko, a stejně jsem doma vařila, a tak jsme si s kluky udělali vždy procházku.

A zatímco si on hrál se svými vnoučaty, něco málo jsem mu tam poklidila nebo skočila na nákup.

Času jsem měla dost, a když mi pohlídal děti, nevadilo mi vygruntovat mu byt. Jenže jeho zdravotní stav se nijak nelepšil. Skončil v předčasném důchodu a zvykl si na to, že já jsem vždy po ruce.

Z práce do práce

Já si v té době už ale malovala jinou budoucnost. Už jsem se opravdu těšila na to, až Tomáš půjde do školky a já nastoupím zase do práce. Být pořád ženou v domácnosti jsem nechtěla, a kromě toho jsem toužila po vlastním příjmu peněz. A tak jsem tedy do práce nastoupila.

V jedné soukromé firmě jsem dělala kancelářskou práci ještě před tím, než jsem nastoupila na kolotoč rození dětí a kojení, a měla jsem štěstí, že její majitel rozjížděl novou pobočku, kde hledal zaměstnance.

Není to sice žádné zaměstnání snů, ale vždy se tam ke mně chovali pěkně, a je to hlavně něco jiného než úklid a vaření. Jenže fakt, že jsem taky začala pracovat, vlastně v rodině nikoho nevzrušil.

Nic se nezměnilo

Můj manžel si dál jel to svoje, s kapelou objížděl malá městečka, a dokonce začal vypomáhat jednomu kamarádovi, který vlastní galerii. Nevím, co ho to najednou popadlo, protože k obrazům nikdy moc netíhl:

„Víš, Radu, objevil jsem úplně nový rozměr života, a navíc na mně Tonda dost visí. S každým novým nákupem nebo změnou v galerii se se mnou napřed radí!“ líčil mi tehdy nadšeně. Co jsem na to měla říci?

Nebaví mě to už!

Takže starost o dvě domácnosti zůstala na mně. A to jsem si myslela, že až budu pracovat, že si práce doma rozdělíme. Vše zůstalo jen na mně i nadále. Z práce napřed za dědečkem a pak domů obstarat své tři chlapy.

„Když jsem tchánovi naznačila, že by si mohl alespoň nějaké nákupy obstarat sám, skoro se na mě osočil: „Jak si asi, Radunko, představuješ, že bych tahal ty těžké tašky, když sotva chodím?“ To mě tedy naštvalo.

Já tahám celý život tašky pro celou rodinu, i když mám doma silného chlapa. Bohužel na mé postavení služky v rodině si zvykli i moji dva synové.

Pokud byli doma, tak jsem to ještě brala, ale tchán nedávno zemřel a kluci se rozhodli, že se do dědova bytu přestěhují. Osmnáct jim už bylo, jeden studuje a druhý pracuje, tak proč ne? Konečně se mi uleví.

Jak jsem se pletla

Jenže moji dva habáni se domnívali, že jim budu servis poskytovat i tam. Vždyť jsem to tak dělala vždy, tak proč ne teď? „Nechápu, proč děláš dusno.

To ti je zatěžko pomoci svým dětem?“ zeptal se mě dokonce včera večer můj muž, když se spokojeně po večeři dojídal bábovkou, co jsem o víkendu upekla.

Jak mu mám vysvětlit, že nejsem jejich služka, že už toho všeho mám plné zuby a nejraději bych někam utekla?

Bojím se bouře

Jsem vyčerpaná a chci mít také svůj život. Nikdy jsem na sebe neměla díky péči o všechny ani chvíli čas. Nejsem už nejmladší a potřebuji se o své tělo začít konečně starat, aby mi sloužilo i nadále.

Vždyť, co by s námi bylo, kdybych onemocněla? Kdo by se asi tak o ně, a nakonec i o mě, postaral? Jsem zoufalá a bojím se, že můj odpor bude znamenat bouři, ne-li rozpad naší rodiny. Takhle ale už dál žít nechci!

Radka S. (55), Brno

Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může