Domů     Z ošklivého káčátka se labuť nestala
Z ošklivého káčátka se labuť nestala
3 minuty čtení

V pubertě jsem často zírala do zrcadla a přála si, aby mi řeklo, že jsem ze všech nejkrásnější. Jenomže to by byla hrozná lež.

Nebyla jsem hezká. Máma s tátou mě sice ujišťovali, že opak je pravdou, jenomže rodiče nejsou objektivní. Prostě jsem se matce přírodě jaksi nepovedla.

Nevím, co ji vedlo k tomu, aby mě stvořila kudrnatou jako ovci, abych na svět koukala malýma, pichlavýma očima, a nevím, proč to korunovala buclatými tvary.

Maminka, babičky, tetičky i jejich kamarádky mě odjakživa hladily po hlavičce a ujišťovaly, jaká jsem hezká panenka, ale nebyla to pravda. Lhaly, zatímco zrcadla nelžou.

A když se na pionýrském táboře – to jsem chodila do sedmé třídy základní školy – konala soutěž krásy, skončila jsem na posledním místě.

Od té doby mě na tábor nikdo nedostal. Takové ponížení. Bohužel nemělo jen tak skončit, spíš naopak. Narůstalo. Na střední škole přituhlo. Spolužačky randily s kluky, což pro mě byl nedostižný sen.

Jeden spolužák

Ve čtvrtém ročníku se mi zalíbil jeden spolužák. To on byl mou tajnou motivací, abych se sebou něco udělala. Tehdy jsem se fakt snažila.

Chodila jsem běhat, skoro jsem nejedla, žehlila jsem si vlasy, pořídila jsem si řasenku a lesk na rty a od vychrtlé spolužačky Nováčkové jsem si koupila za tři sta padesát korun opravdové džíny.

Prodávala je, protože jí byly velké. Vylepšená po všech stránkách jsem si stoupla před velké zrcadlo v chodbě a zeptala jsem se ho, co tomu říká. Neuslyšela jsem to, co královna ze Sněhurky:

Ty jsi, paní, v zemi zdejší ze všech krásek nejkrásnější,“ nicméně dočkala jsem se aspoň uznalého mlčení.

Nebylo to tak zlé a štěstí mi šlo na ruku i dál. Blížila se maturita a mnozí plavali v matematice, kterou jsem já zvládala levou zadní. Můj idol, Honza, mě tehdy poprosil, abych ho doučovala.

Těžko vylíčit, s jakou radostí jsem souhlasila a jaké starosti jsem měla o svůj vzhled.

Rudolfovo číslo

Sedávali jsme v parku a drmolili vzorečky. Kolikrát jsme se u toho kupodivu i nasmáli. Ne, že by byla matika legrační, ale bylo nám spolu dobře. „Hlavně to neříkej u matury,“ brečela jsem smíchy, když řekl místo Ludolfovo číslo Rudolfovo číslo.

Nevím, proč jsem si začala myslet, že spolu chodíme. I troubovi by bylo jasné, že se jen učíme, nic víc. A úspěšně, protože Honza odmaturoval za dvě. Na maturitním večírku za mnou přišel s velkou čokoládou. „Zachránila jsi mě,“ řekl a oči mu zářily.

Vidím to jako dnes: sedl si vedle mě ke stolečku a nalil víno do dvou skleniček. Ťukli jsme si. Pak se tam nachomýtla Nováčková a povídá: „Páni, vy spolu chodíte?“ Honza jí bez rozmýšlení odpověděl: „Neblázni. Jen jsme drtili matiku. Půjdeš si zatancovat?“

Jitka (57), severní Čechy

Související články
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může