Domů     Můj syn mě připravil o vše
Můj syn mě připravil o vše
4 minuty čtení

Když se narodil náš syn Jára, byla jsem šťastná. Na rozdíl od mých kamarádek, které nelibě nesly, jak jim děti rychle rostou, já se těšila, až vyroste.

S manželem jsme se seznámili krátce po revoluci. Já dělala jazykovou redaktorku v televizi a můj muž tam byl kameramanem. Velmi nadějným, musím podotknout. Po dvou letech jsme se s Jaromírem vzali a za další dva roky se nám narodil syn Jára. Myslela jsem si, že nemůžeme být šťastnější.

Já byla s malým doma a muži se dařilo v práci. S novou dobou měl i spoustu nových možností. A tak když dostal pracovní nabídku v Americe, pochopitelně jsem mu nebránila.

Dohodli jsme se, že napřed pojede sám, aby okoukl situaci, a podle toho, jak to bude vypadat, přijedeme buď my za ním, nebo se on vrátí, jak dotočí film.

Nechal mě v tom samotnou

Bohužel nevyšlo ani jedno. Jaromír se tam velmi rychle zabydlel, a dokonce ve vilce kolegyně ze štábu. „Je mi líto, Maruško, ale já se už nevrátím. Někoho jsem tu potkal.

Chci se rozvést,“ napsal mi s tím, že na Járu mi peníze posílat bude, a až syn povyroste, že za ním může na prázdniny přijet.

Rozvod se řešil na dálku. Alimenty na Járu posílal pravidelně, občas přišel dokonce i nějaký balíček. Když se pak za mořem podruhé oženil a narodila se mu dcera Jannis, prakticky se nám přestal ozývat.

Zdědil nadání po otci

A tak jsem na výchovu syna zůstala sama. Jára pro mě byl celý svět, a tak jsem po práci spěchala domů, abych se mu věnovala. Na nikoho dalšího mi nezbýval čas ani síla. Časem se projevily umělecké geny po tátovi. Tak si po základní škole zvolil grafickou průmyslovku.

„Jaroušku, nebylo by lepší jít napřed na gymnázium?“ snažila jsem se zviklat jeho rozhodnutí, pro něj ale byla jeho budoucnost jasná. Ve čtvrťáku přišel s tím, že by rád ještě studoval.

„Mami, chtěl bych se ještě něco naučit,“ nadšeně mě přemlouval a ukazoval prospekty ke škole, kterou si vybral. Bohužel se jednalo o školu soukromou, a tudíž nehorázně drahou.

Když jsem se netvářila zrovna nadšeně, začal mě uklidňovat: „Neboj, mami, něco jsem si našetřil“. Samozřejmě to nestačilo, a tak jsem si ještě přivydělávala korekturami. Zkusila jsem napsat i jeho otci, jestli by nepřispěl. Ten mě ale odbyl:

„Zbláznila ses?“ odepsal mi s tím, ať zkusí AVU nebo jinou neplacenou vysokou. „Já musím živit rodinu a peníze si netisknu!“

Těšila jsem se na vnouče

A tak jsem to zvládla sama. Po škole nastoupil do velké reklamní agentury a rychle postupoval. S přítelkyní Martou si pronajali byt. „Děti“ ke mně chodily v neděli na oběd a já se těšila, jak budu hlídat vnoučata.

„Psal mi táta, jestli nechci přijet a vyzkoušet si pár měsíců práci tam,“ nadšeně jednu neděli nadhodil Jára. „A na jak dlouho?“ zeptala se udiveně Marta. Pochopila jsem, že jí to ještě také neřekl. „Jen na měsíc,“ odvětil můj syn a za čtrnáct dní odletěl. Asi nemusím zdůrazňovat, že jsme na letišti brečely obě.

Historie se dokonale opakovala

Posílal mi e-maily plné krásných fotek, občas jsme si promluvili přes Skype. Uplynul měsíc, dva, tři… „Kdy plánuješ návrat, Járo?“ zeptala jsem se při jednom rozhovoru hlasem poněkud roztřeseným zlou předtuchou. Napřed bylo zlověstné ticho.

„Víš, mami, mám možnost tu zůstat. Táta mi sehnal velice zajímavou práci. Je to jen na rok,“ řekl konejšivě a potichu dodal, že pak se ještě uvidí. Co jsem mohla dělat?

Předhazovat mu, že jsem mu obětovala svůj život a dřela se, aby on měl vše, co chtěl, a když jsem se těšila také na kousek toho svého štěstí, on se na mě vykašle?

Ještě ke všemu se rozešel i s Martou, se kterou byl pět let a já ji už vnímala v podstatě jako svoji dceru. Navíc jsem věřila, že alespoň kvůli ní se bude jednou chtít zase vrátit!

Historie se ale zopakovala do puntíku a můj syn se v Americe zamiloval a oženil. Nedávno jsem se stala babičkou, aniž bych znala snachu a mohla pochovat své první a možná jediné vnouče.

Každý den mi posílají fotky a všelijaká videa. To je sice moc hezké, ale napadne vůbec mého syna, že jsem tu zůstala úplně sama a že on mi chybí víc, než si umí představit? Že otec, který se na něj vykašlal, má teď vše, nač já se vždy těšila? Jak se s tím mám vyrovnat?

Marie R. (62), Brno

Související články
5 minut čtení
Když můj bratr přišel před důchodem o práci, oznámil nám něco nevídaného. Muž, který celý život bloudil i po známých cestách, se rozhodl živit řízením auta! Když mi bratr Oldřich oznámil, že bude vozit lidi, málem jsem se rozesmála. Vždyť celý život odmítal jet autem i na dovolenou, protože neměl orientační smysl. Navigaci považoval za nesmysl a při cestě do Ostravy kdysi skončil u Kladna. Jenž
5 minut čtení
Se snachou jsme si jednoduše nesedly. Asi bychom s tím mohly obě v klidu žít, jenže péče o vnučku nás nutila spolupracovat. A to moc nešlo. Hlavně mně. Když mi syn Adam oznámil, že se bude ženit, měla jsem radost. Připravila jsem slavnostní večeři a těšila se, že se s jeho nastávající lépe poznáme. Renata přinesla květiny, pochválila jídlo a nabídla se, že umyje nádobí. Byla milá, ale od začátk
3 minuty čtení
Po manželově smrti se o mě příbuzní začali nečekaně zajímat. Nejdřív mě jejich starostlivost těšila, pak mi ale došlo, že to nebude jen tak. Ve svém pražském bytě žiju už dlouhá léta. S manželem jsme ho kdysi pořídili za částku, která by dnes nestačila ani na pořádné auto. Teď má hodnotu několika milionů. Pro mě ale zůstává především domovem plným vzpomínek. Jenže po manželově smrti se najednou
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud