Domů     Někdy si to říká o pokus
Někdy si to říká o pokus
2 minuty čtení

Okamžitý nápad o něco se pokusit někdy vyjde, někdy nevyjde. Ale pořád nějak platí, že se máme pokoušet. Abychom nezlenivěli, abychom si užili.

Dneska je taková divná doba. Lidé jsou k sobě nějak tvrdší. Skoro už jsem si na to zvykla. A protože jsem se nikdy neuměla prát, začala jsem přemýšlet, co s tím udělám.

A v televizi se co chvíli objeví nějaká zpráva, že to starší lidé nemají zrovna jednoduché. Že jsou terčem všelijakých individuí, která starší chtějí okrást, a někdy i hůř.

Žena v ringu

Neuměla jsem se prát, ale ještě si vzpomínám, jak mě bavila gymnastika. Pohyb mi šel. I taneční byly pro mě skvělou příležitostí se hýbat. Tak bych se mohla dát na nějaké cvičení.

Vzpomněla jsem si na moji oblíbenou herečku Barbru Streisand a její umanutost uspět v boxu. Jako trenérka. No, ona to měla jiné, měla na to chlapa. Já do toho budu muset jít sama.

Kudy na to?

Obešla jsem několik fitek, kde slibovali, že jen u nich se dostanete do formy. Ale ti mlaďoši se svaly se na mě dívali, jako bych si snad spletla cestu a hledala domov důchodců. A pak jsem si všimla omšelé sokolovny, odkud se ozývaly prapodivné zvuky.

Zastavila jsem se u dveří a nějak si mě všiml takový podsaditý chlapík. S podezřením se na mě podíval, sjel mě očima od hlavy až k patě. „Něco jako starší dorostenky?“ zeptal se.

Byla to náhoda

„Spíš už postarší,“ opáčila jsem s náznakem úsměvu. A on se z toho chlapíka vyklubal bývalý boxer. Teď v sokolovně cvičil několik dam sebeobranu. To jsem se tedy trefila úplnou náhodou.

Žádný posměch, ale naopak pochopení. Tak jsem se do toho kurzu hned přihlásila. Trenér se tvářil trochu nerudně, že jsem měla přijít na začátek. Když už druhou hodinu viděl, jak mi to jde, změnil názor. A jak mě chválil, tak o to víc mi to šlo.

Už se nebojím

Děti mi z legrace k narozeninám koupily boxerské rukavice. Ne, ty opravdu ještě nepotřebuji. Ale kdo ví, třeba se jednou tím chlapíkem ze sokolovny nechám umluvit a pustím se i do toho boxu.

Ale decentně, spíš pro legraci. Třeba jako atrakce pro domovy důchodců. Hlavně že už docela dobře zvládám sebeobranu a už se nemusím bát.

Irena T. (68), Rakovník

Související články
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
3 minuty čtení
Nikdy jsme neměli doma zvířátko. Až v důchodu si manžel našel na procházce netradičního domácího mazlíčka. Nejprve jsem se toho zvířátka bála, člověk si ale zvykne. Když se naše dvě děti osamostatnily, zůstali jsme s manželem doma v našem bytě na sídlišti sami. Neměli jsme nikdy žádné zvíře, ani mě, ani manžela to nelákalo. Nemohu tudíž pochopit, co se to v mém muži probudilo, když si jednoho d
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Jak zatočit s chloupky ve tváři
nejsemsama.cz
Jak zatočit s chloupky ve tváři
Znáte to. Naneseme na obličej make-up, a rázem je vidět každý chloupek, který byl předtím sotva znát. Co dělat, abychom se jich zbavily, šetrně, bez podráždění? Depilace, nebo raději epilace? O depilaci se jedná, když odstraňujeme jen viditelnou část chloupků žiletkou či depilačním strojkem, epilací se jich zbavujeme i s kořínky. První způsob je určitě pohodlnější, ale krátkodobé řešení. Jak
Uhlídá si Dyková svého muže?
nasehvezdy.cz
Uhlídá si Dyková svého muže?
Herečka Tatiana Dyková (48) ze seriálu Případy mimořádné Marty měla zřejmě důvod, proč svého muže Vojtěcha Dyka (41) nechtěla pustit do soutěže StarDance. Jeho účast jí totiž dělala od začátku těž
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
historyplus.cz
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
Pawiak pomstíme! Právě tento nápis zaplaví ke konci roku 1942 varšavské ulice. Polští odbojáři už mají plné zuby toho, jak nacisté zacházejí s vězni v místním žaláři, a rozhodnou se okupantům pustit žilou. Vyšlápnou si na obyčejné bachaře i na tu nejodpornější nacistickou „svini“!   Stavět se začíná v roce 1830 a dokončena je o šest let