Domů     Žádný jiný muž ho nenahradí!
Žádný jiný muž ho nenahradí!
4 minuty čtení
Portrait of happy mature couple by table in restaurant

Měla jsem vše, co si žena před třicítkou může přát. Kariéru, peníze, vlastní byt a přítele. Jak se ale blížily třicáté narozeniny, začaly se mi do mysli vkrádat myšlenky na děti.

Když jsme jednou večer seděli s partnerem u večeře na počest našeho desátého výročí, s nápadem mít vlastní miminko jsem se mu svěřila. Bohužel mě jeho reakce zaskočila. Ani trošku mou touhu nesdílel.

Zprvu jsem si vzniklou propast mezi námi nechtěla připustit, za pár měsíců se však náš vztah přiblížil konci.

Rada od kamarádky

Rozchod provázel pláč na obou stranách. V mém případě byl stesk nejspíš větší, ale já byla rozhodnutá. Prioritou číslo jedna bylo dítě. Kde ale sehnat milého kluka, který, stejně jako já, touží po harmonické rodině? Nakonec zasáhla kamarádka, která mi doporučila jednu z populárních seznamek.

Další z řady

S nápadníky jakoby se roztrhl pytel. Uteklo půl roku a já měla za sebou nespočet schůzek naslepo. Některé byly horší, některé lepší a pár jich řadím mezi opravdu bizarních. Má situace však byla spíše k pláči.

Proto jsem váhala, když mě na rande pozval neznámý Jiří. Podle fotografie vypadal jako příjemný kluk, jak mu ale můžu věřit? Rozhodla jsem se, nejprve si ho prověřit, a tak jsme si měsíc pouze psali, než jsem souhlasila s pozváním na kávu.

Zaujal mě

Ve smluvený den jsem čekala s kouřícím hrnkem kávy na smluveném místě a cítila strach. Co když bude ošklivý? Nebo trapný? Nebo přímo zlý? Když zacinkal zvonek u dveří, pomalu jsem zvedla oči od rozečtené knížky.

Můj pohled padl na hnědovlasého, svalnatého kluka, který zrovna vstoupil do místnosti. Usmál se od ucha k uchu a zamířil přímo ke mně. „Kamila?“ zeptal se a napřáhl ruku. Kývla jsem a opětovala mu úsměv.

Bláznivě zamilovaná

Po pár hodinách debaty, třech horkých nápojích a jednom kousku dortu mi došlo, jak úžasný tenhle muž je. Návrat domů mi zpříjemňovaly rozlítaní motýlci v žaludku a hlava plná vzpomínek na jeho oči a svěží, kořeněnou vůni.

Pár týdnů jsme se scházeli, když mě nakonec jednou večer políbil před vchodem do domu na ústa.

Jak já byla šťastná! Věci nabraly rychlý spád. Každá schůzka s ním byla lepší a lepší. Jednou mě vzal na pouť, pak do lesa na houby nebo do romantického hotýlku v Beskydách. Dvořil se mi.

Do práce mi začaly chodit kytice růží s krásnými vzkazy a tu a tam mě překvapil šperkem nebo knížkou od mého oblíbeného spisovatele.

Vytoužené těhotenství

Po roce se nastěhoval do mého bytu a já si začala zvykat na zvednuté záchodové prkénko a oblečení rozházené i na těch nemožných místech. Když mě požádal o ruku, rozplakala jsem se.

Svatba proběhla v příjemném penzionu, ke kterému příslušela rozlehlá zahrada. Myslím, že jsem otěhotněla přesně ten den. Devět měsíců těhotenství jsem si užívala jako snad žádná jiná. A Jirka mě náležitě hýčkal.

Neměnila bych

Když se Nikolka narodila, nemohla jsem se na ni vynadívat. Můj tajný sen se splnil! Mám vlastní rodinu a ke všemu s tak úžasným člověkem. Dva roky jsem si užívala mateřství, když mi lékař oznámil, že jsem znovu v očekávání.

A tak přišla na svět Markétka. Nemůžu říct, že život je vždycky procházka růžovou zahradou. Jirka musel hodně pracovat a jezdit často na služební cesty, abychom se s dětmi měli dobře.

Byla jsem s nimi často sama a občas jsem byla už hodně unavená, ale i přes to jsem nikdy nebyla šťastnější. Holky nám už dávno vyrostly, ale naše láska s Jirkou je pořád tak čerstvá jako před lety.

Kamila P. (59), Bruntál

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Dlouho jsem byla zamilovaná do jednoho slavného zpěváka. Ovšem jen platonicky. I tak jsem ale ostatní kluky přehlížela. Až na jednoho... Muzikanta Víťu Vávru, jsem tehdy zbožňovala. Jeho fotky a plakáty dominovaly mému dívčímu pokojíčku, samozřejmě jsem měla na kazetách všechny jeho písničky a u gramofonu vzorně srovnané jeho desky. Starší sestra prorokovala, že se sotva seznámím s nějakým kluk
3 minuty čtení
Na pionýrský tábor se mi nechtělo, nebyla jsem kolektivní typ. Plánovala jsem útěk, ale dnes jsem moc ráda, že se mi nepodařil. Začalo léto, naši mě poslali na pionýrský tábor. Brečela jsem kvůli tomu. Bylo mi čtrnáct a byla jsem hodně samotářská, rodiče to nerespektovali a stále se mě snažili zapojovat do nejrůznějších kolektivů. Táta se bál, že kdo má rád samotu, spěje do blázince. Byla to
3 minuty čtení
Po maturitě jsme s kamarádkou Lenkou přemýšlely, kde a jak najít lásku. A pak najednou jsme je uviděly. Dva neobyčejné fešáky. Seděly jsme takhle jednou s kamarádkou Lenkou v zahradní restauraci, bylo nám tehdy osmnáct. Měly jsme čerstvě po maturitě a doufaly jsme v nějakou prázdninovou lásku. Jenomže kde ji vzít? Venkovská hospoda čtvrté cenové skupiny byla plná starších, břichatých pánů, řekn
4 minuty čtení
Musela jsem se změnit, abych pochopila, že vzhled je také důležitý, nejen duše. Nechtěla jsem dělat vnukům ostudu, tak jsem na sobě zapracovala. Nebyla jsem sice velká krasavice, ale ošklivá taky ne. Můj muž mi od začátku říkal, že mu na vzhledu nezáleží, že mě miluje takovou, jaká jsem. Přestala jsem o sebe pečovat Dnes zpětně si říkám, že mi ty nesmysly věšel na nos určitě z pohodlnosti
5 minut čtení
Osm let jsme tvořili stabilní pár. Až nečekané srovnání se sestřiným akčním vztahem mě přimělo jednat. Rozhodla jsem se naplánovat rande. Honza je skvělý přítel, kterého by mi kdejaká žena mohla závidět. Je hodně pracovitý a zodpovědný, mám s ním jistotu stabilní domácnosti a vím, že kdykoliv by můj příjem z nějakého důvodu vypadl, on by mě podpořil. Povahou je úplný kliďas, skoro nikdy se nehá
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Připadám si zase krásná
skutecnepribehy.cz
Připadám si zase krásná
Když jsem po letech potkala svoji studentskou lásku, Jiřího, zjistila jsem, že se i v seniorském věku dokážu červenat jako dospívající dívka. Ještě nedávno byl můj život uspořádaný jako krabice se starými krajkami. Rána patřila kávě a luštění křížovek, spíše ze zvyku než z potřeby si bystřit mozek. Občas se zastavila dcera s vnoučaty. Ta na chvíli udělala v bytě chaos a
Zvířecí dobroty: Proč patří ke králíkům mrkev?
epochaplus.cz
Zvířecí dobroty: Proč patří ke králíkům mrkev?
Opice si dá banán, ježek jablko, myška sýr. A co zajíc či jeho blízký kolega králík? Ti si samozřejmě pochutnají na mrkvi! Proč jsou podobné představy o potravě zvířat často spíš mýty? Pokud máte doma králíka, mrkev mu dát můžete. A nejspíš mu i bude chutnat, ovšem měl by ji mít jen jako občasný pamlsek.
Ledová expedice: Jak dostat kostku ledu na Saharu
epochalnisvet.cz
Ledová expedice: Jak dostat kostku ledu na Saharu
Arktický mráz, tři tuny ledu, jedno auto, tisíce kilometrů, písek a tropické vedro. To je ve zkratce zdánlivě nesplnitelná výzva, která se promění v úžasné dobrodružství a důkaz, že nic není nemožné.   Vše začíná na podzim 1958 jako hec. Rádio Luxembourg přichází s neobvyklou výzvou. Tomu, kdo dokáže dopravit ze severního polárního kruhu na
Snaží se Neužil zachránit manželství?
nasehvezdy.cz
Snaží se Neužil zachránit manželství?
Co nám tají herec ze seriálu Metoda Markovič Václav Neužil (46)? Modrooký fešák se prořekl, že musí docházet na terapie. Kvůli jakýmsi svým vnitřním problémům. Podle jeho tvrzení má potíž s tím, že
Grilované kuřecí špízy s dipem
nejsemsama.cz
Grilované kuřecí špízy s dipem
Šťavnaté kuřecí špízy se zeleninou patří mezi favority pro zahradní oslavy, neboť jsou lehké a hodí se k vínu i domácí limonádě. Ingredience pro 4 osoby: ● 600 g kuřecích prsou ● 1 červená a 1 žlutá paprika ● 1 červená cibule ● 150 g cherry rajčat ● 3 lžíce olivového oleje ● 1 lžička sladké papriky ● 2 stroužky česneku ● sůl ● pepř Na dip: ● 200 g řeckého jogurtu
Krveprolití na Dukle: Našel si Koněv obětního beránka?
historyplus.cz
Krveprolití na Dukle: Našel si Koněv obětního beránka?
„Jednou jsi nahoře, podruhé dole, i takovou podobu má válka,“ pomyslí si Jan Kratochvíl. Právě se dozvěděl, že už není velitelem svého armádního sboru. Ne, nechce neúspěch házet na jiné, pocitu křivdy se ale neubrání. O jeho schopnosti tu ovšem nejde. Sověti zkrátka musejí najít viníka…   Generál Heliodor Píka (1897–1949), velitel mise Československé armády
Bramborovo-sójová miska s vejcem
tisicereceptu.cz
Bramborovo-sójová miska s vejcem
Hodí se na pozdní snídani, takzvaný brunch. Suroviny na 4 porce 4 brambory vařené ve slupce 250 g sójového granulátu 1 kostka masového vývaru 2 stroužky česneku 4 vejce olej sůl pepř maj
8 důvodů, proč letos v létě vyrazit do Madonna di Campiglio
epochanacestach.cz
8 důvodů, proč letos v létě vyrazit do Madonna di Campiglio
Dolomity umí být dramatické, ale málokde je jejich krása tak snadno dostupná jako v oblasti Madonna di Campiglio. Stačí pár minut v lanovce a ocitnete se mezi skalními věžemi, horskými jezery a nekonečnými výhledy. Přinášíme tipy na osm zážitků, kvůli kterým stojí za to naplánovat si letní dovolenou právě sem. Madonna di Campiglio uhrane každé
Prostor, který roste s dítětem
rezidenceonline.cz
Prostor, který roste s dítětem
Je to svět, který se vyvíjí a proměňuje od prvních dětských krůčků až po dospívání. Správně navržený pokoj podporuje bezpečí, kreativitu, soustředění i odpočinek a reaguje na každou etapu života a specifické potřeby dítěte. Pro nejmenší je klíčová jednoduchost, měkkost a bezpečí, proto by pokoj miminka měl působit především klidně a útulně. Předškolní věk je
Věděli Američané o útoku na Pearl Harbor dopředu?
enigmaplus.cz
Věděli Američané o útoku na Pearl Harbor dopředu?
Ohlušující výbuch otřese Pearl Harborem. Je ráno 7. prosince 1941 a japonský útok mění americkou námořní základnu v peklo. Torpéda posílají lodě ke dnu, hladinu pokrývá hořící nafta a začíná jeden z n
Vodní hladina otisknutá do křišťálu
iluxus.cz
Vodní hladina otisknutá do křišťálu
Sklářský výtvarník František Jungvirt přichází s volným pokračováním svých autorských sběratelských kolekcí Garden Unique a rozšiřuje ji nyní o dva sběratelské unikáty s podtitulem Aquatic. Objekty z
Každý 25. z nás nosí v genech skryté riziko. Většina o něm nikdy neuslyší
21stoleti.cz
Každý 25. z nás nosí v genech skryté riziko. Většina o něm nikdy neuslyší
Geny jsou zvláštní archiv. Pamatují si příběhy našich předků po tisíce generací a občas v nich zůstane i chyba, která se tiše dědí dál. Je nenápadná. Nepůsobí bolest ani únavu. Člověk o ní nemusí vědě