Naše studentské manželství prošlo mnoha fázemi. Neminula nás ani nevěra. Díky ní se nám narodil syn. Paradoxně svému otci nemůže odpustit moji nevěru.

S manželem jsme se vzali už na vysoké, abychom získali bydlení na koleji pro manželské páry. Byla to rychlá svatba, bez rodičů, jen se svědky a pár přáteli.

Zakládat rodinu se nám nechtělo. Většinu času jsme trávili prací a zábavou s přáteli. Bohužel, jak to tak v životě chodí, došlo i na to, že mě Josef podvedl. Dozvěděla jsem se to pochopitelně jako poslední.

Chtěla jsem mu odpustit

Pepa úletu litoval a snažili jsme se jít dál. Sama jsem dokonce navštěvovala terapeuta. Nechtěla jsem vše kvůli jedné hloupé nevěře zahodit. Odpustit jsem ale nedokázala, a tak jsem od manžela odešla. Žádost o rozvod jsem ale neměla sílu dát.

S manželem jsem byla čas od času v kontaktu, ale přes jeho nevěru jsem se nepřenesla.

Neplánované těhotenství

Po nějaké době jsem potkala kluka, se kterým mi bylo fajn. Nebylo to nic závazného, o to větší šok byl, když jsem zjistila, že jsem těhotná. „Promiň Marku, já to dítě chci, ale s tebou žít nemohu,“ řekla jsem mu na rovinu a on to naštěstí bez problémů přijal. Náš vztah skončil.

Bylo mi skoro čtyřicet, byla jsem těhotná, stále vdaná a sama. Manžel se pochopitelně dozvěděl, že čekám dítě. „Martino, vrať se prosím ke mně. Miluji tě a budu milovat i tvé dítě jako by bylo i mé,“ tlačil na mě čím dál víc.

Najednou mi všechno co bylo, přišlo malicherné a dokázala jsem mu odpustit. Vrátili jsme se k sobě a náš vztah byl lepší než kdy dřív. Narodil se nám syn Jakub. S manželem jsme si řekli, že mu nikdy neřekneme o okolnostech jeho narození. Josef byl úžasný táta a vše bylo fajn až do Kubovy dospělosti.

Pravdu neunesl

Můj muž udělal bez mého vědomí neskutečnou chybu. Když se Kuba dostal na vysokou, manžel usoudil, že je dost dospělý, aby znal pravdu. A vše mu vyklopil! Byl přesvědčený, že syn vše pochopí. Bohužel se spletl.

Syn se naštval. Na na mě, ale na něj! „Kdybys mámu nepodvedl, nemusela by být s nikým jiným a vše by bylo normální! Máma se kvůli tobě trápila. Nechci tě už vidět,“ vyjel na něj a od té doby se svým tátou nepromluvil. Synovu logiku jsem nepochopila.

Zřejmě z lítosti se ke mně upnul víc než dřív a k tátovi se otočil zády. Navíc se od nás odstěhoval. Spolu se vídáme, ale o Josefovi nechce ani slyšet.

On ani neví, že Josef vlastní dítě mít nikdy nemohl, jak jsme později zjistili, a že vše špatné nám vlastně přineslo to naše největší štěstí. Jeho!

Martina V. (57), České Budějovice