Domů     Jedna noc plná vášně a lásky
Jedna noc plná vášně a lásky
5 minut čtení

Když mi zavolal můj bývalý spolužák ze střední, že se chystá třídní sraz po několika letech, zaplavila mě vlna nadšení a euforie.

S lidmi ze střední jsme měli úplně jiný vztah než se základkou. Byli jsme sice pořád ještě děti, přesto ale už tak nějak dospělejší, vznikaly mezi námi první lásky a zažili jsme toho spolu zkrátka spoustu.

Nikdy nezapomenu na náš školní zájezd do Bulharska, kde se můj dosud čistě kamarádský vztah s Ondrou přehoupl v lásku jako trám.

Od toho výletu na začátku druháku nás od sebe nemohl nikdo odtrhnout, až do toho osudného dne, kdy jeho otce vedení firmy převelelo na druhý konec republiky a Ondra se tam s rodiči týden po maturitě odstěhoval.

Velká láska skončila

Můj život se ze dne na den zhroutil. Při loučení jsem na Ondru přes slzy neviděla. Přestože jsme si slibovali, že si budeme denně psát, po pár měsících náš vztah vyšuměl. Pocit úzkosti mě sevřel, kdykoliv jsem si na Ondru vzpomněla.

Po čase se objevil můj nynější manžel, zamilovali jsme se do sebe, vzali se a máme tři krásné, zdravé a moc šikovné, dnes už dospělé děti, na které jsme oba velice hrdí.

Spokojené manželství

S manželem Martinem nám to skvěle klape dodnes, náš vztah se už samozřejmě přehoupl v poklidně plynoucí řeku jistoty, bez nějakých velkých vášní, já si jej však hluboce vážím a žádné výstřelky nevyhledávám.

Když jsem ale položila sluchátko po telefonátu s Jirkou, organizátorem srazu, mé břicho zaplavili oni pověstní motýlci a hlavou mi běželo pásmo otázek: „Bude tam taky Ondřej? Jak se asi má? Je šťastný? Ženatý?“

Okamžik setkání

Den „D“ nastal. Manžel mi popřál hezkou zábavu a já načesaná a nalíčená jsem vyrazila vstříc večeru. Jen jsem vstoupila do sálu bývalé sokolovny, kde jsme se měli sejít, pusa se mi sama od sebe roztáhla od ucha k uchu.

Okolo dlouhého stolu sedělo tolik známých tváří. Samozřejmě postavy se jim změnily, vrásek přibývalo, ale rysy se neměnily, poznala jsem je všechny do jednoho a tím jedním myslím Ondru.

Byl zarostlý třídenním strništěm, na sobě měl tričko s límečkem, přes něj svetr a krásně se na mě usmíval.

Samozřejmě mě taky okamžitě poznal, přestože jsem pár kilo přibrala a vlasy už nemám do půli zad. Bez váhání vstal a objal mě. „Ahoj Jano,“ prohodil, jakoby to bylo včera, kdy jsme se viděli naposledy. Jeho doteky mi rozbušily srdce.

Vyprávění o našich životech

Večer pokračoval ve veselém duchu, každý si povídal s každým. Já s Ondrou jsme od sebe neodtrhli oči. Dozvěděla jsem se, že Ondřej vystudoval vysokou školu, následně nastoupil na místo svého otce a vypracoval se na pozici vrcholového manažera firmy.

Také se oženil, ale zase rozvedl a z manželství mu zůstala dcera. S manželkou mu to prý neklapalo, stále cítil, že je něco jako náhrada, nikdy ji prý nemiloval tolik jako mě.

A protože chtěl tento cit ještě jednou poznat, rozvedl se a od té doby bezúspěšně hledá.

Závan nostalgie

Při jeho vyprávění se mi draly slzy do očí. Svého manžela opravdu velice miluji, ale pravdou je, že to nikdy nebylo takové jako s Ondrou. Možná to bylo tím, jak jsme byli mladí, bezstarostní a zbláznění jeden do druhého.

Možná to bylo tím, že naši lásku násilně rozdělili, že nikdy nedošla svého naplnění. Večer plynul, mně bylo krásně a domů se mi vůbec nechtělo. Nicméně společnost se pomalu rozpouštěla, až jsme v sále zbyli jen my dva.

Už to vypadalo zvláštně, takže jsme se také pomalu zvedli k odchodu. Procházeli jsme centrem města a stále jsme si měli co říct.

Když mělo dojít na rozloučení, Ondřej mě chytil za loket a poprosil:„Počkej, nechoď ještě. Tak hezky se mi s tebou povídá. Bydlím tady kousek v hotelu, nechceš zajít dolů do baru, ještě jsi mi určitě neřekla všechno.“

Jedna jediná noc

Jeho očím se nedalo odolat. Zašli jsme tedy ještě do baru na skleničku, která se protáhla o další dvě hodiny, vůbec se mi od něj nechtělo odejít. Byl tak milý, klidný, vyrovnaný a ještě k tomu vtipný a šarmantní.

Zkrátka pořád stejný, akorát dospělý a mužný, musím se přiznat, že mě stále hodně přitahoval. Situaci jsem nezvládla, opili jsme se a on mě vzal nahoru k sobě na pokoj. Naše láska po několika desítkách let došla naplnění.

Moje velké tajemství

Když Ondřej usnul, vykradla jsem se z hotelového pokoje a se slzami v očích šla městem domů, kde jsem se půl hodiny sprchovala, jako bych chtěla smýt hřích noci ze svého těla a ulehla jsem vedle svého manžela.

Do druhého dne jsem se probudila jako nový člověk, rozhodnutá na onu noc zapomenout a vážit si toho nejcennějšího co mám – svojí rodiny.

Ondřej mě už od té doby nikdy nekontaktoval, těžko říct, zda nechtěl nebo si nesehnal číslo, možná ho stejně tak jako mě dohnal pocit viny. Můj manžel se o mé nevěře nikdy nedozvěděl, já však cítím motýlky, kdykoli si na noc se svou láskou ze střední vzpomenu.

Jana L. (51), Praha

Související články
4 minuty čtení
Když jsem ovdověla, ztratila jsem chuť do života. Dny jsem trávila doma a připadala si zbytečná. Jedno náhodné setkání v parku vše změnilo. Když jsem za sebou naposledy zavřela dveře kanceláře, měla jsem pocit, že končí i můj život. Byt bez manžela byl jen prázdnou skořápkou a každý další den se zdál být nekonečným oceánem zbytečného času. Čtyřicet let jsem pracovala v účtárně obklopená lidmi a
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud