Domů     Nevlastní otec bil svého syna a já jsem trpěla
Nevlastní otec bil svého syna a já jsem trpěla

Byl to můj nevlastní bratr. Když mi ho bylo moc líto, opakovala jsem si to slovo nevlastní stále dokola. Ale nepomáhalo to.

Ještě dnes se mi v noci zdá, jak slyším zoufalý řev mého nevlastního bratra Rudy za zdí našeho domu, kde v dílně přistavené k baráku mlátí můj nevlastní otec svého syna z prvního manželství řemenem. Přes záda, nohy, po celém těle.

Ruda mi pak vždy ukazoval podlitiny, které byly prakticky po celém těle. S hrůzou jsem na ty rány koukala a tekly mi slzy. Ruda už nebrečel, byl rád, že to skončilo a má teď zase na chvíli klid. Radim nebyl můj otec a snad proto si na mě nedovolil.

Nedotkl se mě vůbec a s mou mámou se jen občas pohádal, ale také jsem si nikdy nevšimla, že by ji uhodil, nebo do ní třeba jen strčil. Všechnu svou frustraci, všechny mindráky a každou zlobu, která na něj kdy přišla, si vybil na svém vlastním synovi.

Mlátil ho pravidelně

S odstupem času to vlastně nechápu ještě víc. Vždyť já jsem nebyla jeho, já jsem byla za cizí krev, ale otčím bil jen své dítě.

Jakoby mu vyčítal, že mu zkazil život, nevím a už se ho na to nezeptám, ten člověk je na pravdě boží a dlužno dodat, že se spousta lidem ulevilo.

Rudovi ale ani moc ne, dokonce jsem měla pocit, když jsem ho po smrti jeho otce ve vězení navštívila a sdělila mu tu zprávu, že ho to naštvalo nikoliv proto, že táta umřel a už ho nemá, stejně jako mámu, která je oba opustila ještě když byl Ruda miminko, ale proto, že nestihl říct svému otci, co si o něm myslí a nějakým způsobem se mu pomstít za všechna ta příkoří, která utrpěl jako kluk.

Jeho otec Radim ho mlátil každý týden až do doby, než se Ruda osvobodil díky tomu, že se dopustil nějakých opakovaných krádeží a odvezli ho do diagnostického ústavu.

Tady byl najednou mnohem šťastnější, ale psal mi dopisy, kde pořád zdůrazňoval, že je škoda, že tam nejsem taky, z čehož jsem ovšem měla pocity poněkud smíšené, protože já mám sice Rudu ráda, ale do nějakého pasťáku bych jít nechtěla a to ani kvůli němu.

Stačilo málo

Zvláštní věc se stala s tím otčímem Radimem, když přišel o svého fackovacího panáka. Najednou jakoby ztratil energii a stal se zádumčivým, ve své dílně se zavíral na stále delší dobu a mámu nechával samotnou doma koukat na televizi, nebo si číst.

V zásadě mu ale bylo jedno, co jeho žena po večerech dělá. Divný koníček pro chlapa, říkám si dnes… Mlátit vlastního syna kvůli každé prkotině a čerpat z té zvrácené činnosti nějakou záhadnou energii. Ano, prkotiny to byly, málokdy něco zásadního.

Stačilo, když se Ruda nějak špatně ušklíbnul a už to bylo. No a když třeba jednou zlomil nějaké nářadí, které si půjčil v kůlně, to byl teda virvál!

Můj syn nám dělá radost

Dneska už Radim nežije ani moje máma a po její smrti jsem si i já uvědomila, že jsem jí nestihla něco říct. Proč se ani jednou nezastala Rudy, když ho jeho otec tak šíleně mlátil? Bála se, že se Radimův hněv obrátí proti ní?

Nebo jí to snad dělalo dobře, když trpí cizí dítě? Nezdálo se mi ale, že by Rudu neměla ráda, naopak jsem u ní nějaké náznaky soucitu viděla, možná i slzy v očích, jestli si to dnes nenamlouvám. Ale nikdy žádnému bití nezabránila.

Oba tihle naši napůl vlastní rodiče tedy odešli aniž jsme si s nimi vyřídili účty. Zbyli jsme si s Rudou sami. Můj nevlastní bráška dál žil tak nějak, jak se lidově říká, pro kriminál, kde v současné době opět tráví veškerý svůj čas.

Když je na svobodě, chce mě hned vidět, bydlí u nás do té doby, než ho znovu zavřou. Já žiju pořád v našem starém domku a mám jen syna Josífka, kterému už je ale pětadvacet a zaplať bůh je to slušný kluk, vyučil se nástrojařem a pilně chodí do práce.

Ruda ho má rád a vidím na něm, že je hrdý, že má takového synovce, i když nevlastního. Sám neměl v životě štěstí a vlastně se svým osudem ani nemohl nic moc udělat. A Josífek má rád Rudu. Odmalička.

Dnes sice moc dobře ví, že je to kriminálník, ale už od počátku poznal, že jeho strýc má hluboko uvnitř dobrou duši.

Je to pořád bratr

Josífek má tátu, který ani neví o tom, že má Josífka. Záměrně jsem to tak zařídila. Asi za to může mé dětství, že jsem chtěla dítěti dopřát ten přepych jen jednoho, zato dokonale milujícího, rodiče. Nebo je za tím něco jiného?

Po svých pocitech jsem zase tak zcela nepátrala a vlastně to odmítám dělat. Rozhodla jsem se tenkrát živelně a tečka. Tatínka jsem dítěti vybrala kvalitního a to je důležité.

Jistě, přemýšlela jsem, jaké by to bylo, kdyby byl otcem Ruda, který by jím z právního hlediska jistě být bez problémů mohl. Jenomže to jsem nechtěla. Ani ne kvůli tomu, že byl nevlastní brácha pořád jednou nohou v kriminále.

Spíš jsem ho skutečně měla ráda jako sourozence a jakékoliv intimnější spojení by tenhle náš křehký vztah mohlo narušit. A Ruda teď vlastně tak trochu hlava rodiny je. Sice poněkud bizarní, ale to neřeším.

Je to člověk, kterého znám celý život a cítím k němu veškerou důvěru.

Těším se, až ho zase pustí a budu smutná, že ho zase odvádějí až udělá nějakou rozkrádačku, ale když on nic jiného neumí a ani ho ostatně nechtějí nikde zaměstnat, aby dělal alespoň trochu něco smysluplného.

Třeba ho to ale někdy pustí a začne třeba něco hlídat. Jakože by se dostal na tu druhou stranu barikády. Ale to už bude pomalu v důchodu. A chodí vůbec zloději do důchodu?

Marie (54), Liberec

Související články
14.6.2024
Nebyla to chyba moje ani manželova, že se nám narodilo postižené dítě. K nešťastnému poškození mozku došlo při porodu. Předpotopní technologie doby nedokázala ještě určit vrozené genetické vady a lékaři nebyli příliš sdílní. Mladá, vystrašená maminka jako já byla v přeplněné okresní porodnici jen jednou z mnoha. Porod byl komplikovaný. Veškeré snahy dostat dítě do správné polohy selhávaly. Děťá
7.6.2024
Vím, je mnoho podobných osudů. Ale stejně si říkám: „Proč právě my?“ Dcera přišla o lásku. A vnučka? Ta se nedočkala, až ji tatínek vezme za ruku a povede do školy. Dan byl můj zeť. Od prvního setkání sympaťák. I když jsem byla na chlapce mé dcery Anežky přísná, za něj jsem byla ráda. A i proto, že se s Anežkou našli brzy. Brali se v 25 letech a o rok později se jim narodila Anička. Byli opravd
5.6.2024
Sháněla jsem ženicha, kde se dalo. Hlavně na plesech a na tancovačkách, kam ale nechodili jen slušní kluci. Byla tam i spousta pobudů. Můj příběh je takový zmatený. Občas nemohu uvěřit, že se mi něco takového skutečně stalo. Zejména ráno po probuzení si kolikrát myslím, že to byl třeba jen sen a že moje minulost je taková nějaká, řekněme učesanější, ale není tomu tak. Jak to tenkrát bylo? Inu,
1.6.2024
Tak moc jsem si vysnila dokonalou lásku a byla jsem schopná pro ni udělat cokoli, až jsem na to doplatila. Je to snad nějaký trest za snění? Narodila jsem se na Moravě, když mi bylo sedm let, tak se naši rozvedli. Zůstala jsem jen s maminkou. Tehdy se ve mně asi zrodila touha mít pořádného chlapa, který se o mne postará. Byla jsem tedy holka hodně divoká, měla jsem ráda diskotéky a tam o nápadn
30.5.2024
Po škole jsem se poflakovala po sídlišti a rodiče moc nezajímalo, co vlastně dělám. Počítali s tím, že budu prodavačkou. Já ale chtěla víc. Ohlížím-li se zpět, měla jsem v životě nakonec vlastně štěstí. Ne že bych si ho dlouho užila, ale alespoň mě potkalo. Rodiče si odjakživa přáli, abych se jednoho dne stala prodavačkou, stejně jako maminka. Jenže než takový osud, to jsem se raději rozhodla j
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Voda v zahradě přínáší pohodu
rezidenceonline.cz
Voda v zahradě přínáší pohodu
Přírodní či umělé jezírko nebo potůček umí přispět ke zlepšení klimatu na pozemku u domu, klidná či rozvlněná hladina nejen krásně vypadá, ale také zvlhčuje okolní prostředí, a tím zvyšuje komfort zahrady. Šumění padající vody pak tlumí jiné nežádoucí hluky. Vodní plocha navíc působí velmi esteticky – jako v zrcadle se v ní odráží blízké
Druhé těhotenství je pro Kohoutovou peklo!
nasehvezdy.cz
Druhé těhotenství je pro Kohoutovou peklo!
Náročné to teď má herečka Berenika Kohoutová (33) ze seriálu Jedna rodina, která se už brzy dočká narození druhého potomka. Jenže zatímco během těhotenství s dcerou Lolou (4) všechno zvládala bez pr
Tisíc tváří Amazonie najdete v Pavilonu Anthropos
21stoleti.cz
Tisíc tváří Amazonie najdete v Pavilonu Anthropos
V Brně se otevřela unikátní výstava Tisíc tváří Amazonie. Představuje kulturní a přírodní rozmanitost oblasti Velké Amazonie a přináší vhled do života původních domorodých obyvatel tohoto kulturního a
Smaženice s hlívou ústřičnou
tisicereceptu.cz
Smaženice s hlívou ústřičnou
Máte doma nakládané nebo sušené houby? Neváhejte je použít klidně i v dubnu. Hlíva ústřičná je navíc velice zdravá a její chuť si zamilujete. Suroviny 10 lžic nakládaných nebo sušených hub 2 l
V chatové osadě jsem zažila zklamání a pak i štěstí
skutecnepribehy.cz
V chatové osadě jsem zažila zklamání a pak i štěstí
Do Milanovy chaty jsem s ním jezdla potají, přikrytá dekou na zadním sedadle auta. Byla to úleva, když jsem konečně z milenky povýšila na jeho oficiální přítelkyni. Vyhráno jsme ale neměli. Roky jsme se skrývali jako dva vězni na útěku. Když už jsme jeli jednou za uherský rok na chatu, působilo to, pokud by nás někdo pozorně
Šťavnaté burgery
nejsemsama.cz
Šťavnaté burgery
Burgery můžete odlehčit zeleninou. Přidejte do nich např. najemno nastrouhanou cuketu nebo celer. Dostanou zajímavou chuť a prohloubí se tím jejich lahodná chuť a šťavnatost. Ingredience na 6 porcí: ● 800 g hovězího mletého masa ● 1 šalotka ● 2 žloutky ● sůl ● pepř ● 4 snítky tymiánu ● olivový olej ● zelenina na dozdobení Postup: Maso dejte do mísy. Přidejte najemno nakrájenou šalotku, žloutky,
Město Idu získalo nezávislost jen na pár stovek let
historyplus.cz
Město Idu získalo nezávislost jen na pár stovek let
Žhavé slunce propaluje kůži až do morku kostí. Muž na koni spatří na obzoru budovy. „Trochu neplánovaná zastávka, ale proč ne,“ pomyslí si. Když pár minut poté projíždí branou města Idu, on i jeho kůň už melou z posledního.   Nejvyšší čas svlažit hrdlo. Přijel sem poprvé a nákladnost staveb ho přesvědčila, že tady žijí bohatí
Kamenný kruh v Bighornu: Kdo a proč ho postavil?
enigmaplus.cz
Kamenný kruh v Bighornu: Kdo a proč ho postavil?
V pohoří Bighorn ve státě Wyoming se nachází místo, kterému se přezdívá severoamerické Stonehenge. Nikdo neví, z jakého důvodu zde tajuplné kameny stojí. Jedna z teorií praví, že se u kamenů konaly in
Objevte stylová dámská trička pro každou příležitost
iluxus.cz
Objevte stylová dámská trička pro každou příležitost
Dámská trička jsou základním stavebním kamenem šatníku každé ženy. Nabízejí neomezené možnosti stylizací a jsou vhodná pro různé příležitosti, od každodenního nošení po formálnější události. Vybra
Velké egyptské muzeum: 100 000 skvostů pod jednou střechou
epochalnisvet.cz
Velké egyptské muzeum: 100 000 skvostů pod jednou střechou
Než ho důkladně projdete, div neprošlapete podrážky. Od exponátu k exponátu, a to na ploše 81 000 m2, což odpovídá rozloze téměř dvou pražských Václavských náměstí. Řeč je o zbrusu novém největším muzeu světa, které zatím čeká na své návštěvníky.   Píše se rok 1954 a egyptský archeolog Kamal el-Mallakh (1918–1987) překvapeně hledí na poklad, který objeví
Červnový festival Pivo na Náplavce představí 40 minipivovarů
epochanacestach.cz
Červnový festival Pivo na Náplavce představí 40 minipivovarů
Pivo na Náplavce – oblíbený degustační festival zlatavého moku, na kterém nebude chybět ani redakce Epochy na cestách, se v letošním roce bude konat 14. a 15. června na Rašínově nábřeží. Účastnit se ho budou stálice i nováčci, na pravém břehu Vltavy se představí 40 zástupců českých minipivovarů. Součástí festivalu budou i stánky s jídlem,
Nankingský masakr: Sexuální týrání Číňanek japonskými vojáky patřilo léta k tabuizovaným tématům
epochaplus.cz
Nankingský masakr: Sexuální týrání Číňanek japonskými vojáky patřilo léta k tabuizovaným tématům
Když je 13. prosince 1937 dobyto japonské město Nanking, japonští vojáci začnou řádit. S čínskými ženami zacházejí jako s hadrovými panenkami, vybíjí si na nich sexuální pudy. Zajatce krutým způsobem zabíjejí. Proč Japonci vraždí s takovou krutostí? Podle jejich vojenského kodexu cti je život zajatce naprosto bezcenný. Navíc Číňané jsou v početní převaze a Japonci je nechtějí