Domů     Nevlastní otec bil svého syna a já jsem trpěla
Nevlastní otec bil svého syna a já jsem trpěla

Byl to můj nevlastní bratr. Když mi ho bylo moc líto, opakovala jsem si to slovo nevlastní stále dokola. Ale nepomáhalo to.

Ještě dnes se mi v noci zdá, jak slyším zoufalý řev mého nevlastního bratra Rudy za zdí našeho domu, kde v dílně přistavené k baráku mlátí můj nevlastní otec svého syna z prvního manželství řemenem. Přes záda, nohy, po celém těle.

Ruda mi pak vždy ukazoval podlitiny, které byly prakticky po celém těle. S hrůzou jsem na ty rány koukala a tekly mi slzy. Ruda už nebrečel, byl rád, že to skončilo a má teď zase na chvíli klid. Radim nebyl můj otec a snad proto si na mě nedovolil.

Nedotkl se mě vůbec a s mou mámou se jen občas pohádal, ale také jsem si nikdy nevšimla, že by ji uhodil, nebo do ní třeba jen strčil. Všechnu svou frustraci, všechny mindráky a každou zlobu, která na něj kdy přišla, si vybil na svém vlastním synovi.

Mlátil ho pravidelně

S odstupem času to vlastně nechápu ještě víc. Vždyť já jsem nebyla jeho, já jsem byla za cizí krev, ale otčím bil jen své dítě.

Jakoby mu vyčítal, že mu zkazil život, nevím a už se ho na to nezeptám, ten člověk je na pravdě boží a dlužno dodat, že se spousta lidem ulevilo.

Rudovi ale ani moc ne, dokonce jsem měla pocit, když jsem ho po smrti jeho otce ve vězení navštívila a sdělila mu tu zprávu, že ho to naštvalo nikoliv proto, že táta umřel a už ho nemá, stejně jako mámu, která je oba opustila ještě když byl Ruda miminko, ale proto, že nestihl říct svému otci, co si o něm myslí a nějakým způsobem se mu pomstít za všechna ta příkoří, která utrpěl jako kluk.

Jeho otec Radim ho mlátil každý týden až do doby, než se Ruda osvobodil díky tomu, že se dopustil nějakých opakovaných krádeží a odvezli ho do diagnostického ústavu.

Tady byl najednou mnohem šťastnější, ale psal mi dopisy, kde pořád zdůrazňoval, že je škoda, že tam nejsem taky, z čehož jsem ovšem měla pocity poněkud smíšené, protože já mám sice Rudu ráda, ale do nějakého pasťáku bych jít nechtěla a to ani kvůli němu.

Stačilo málo

Zvláštní věc se stala s tím otčímem Radimem, když přišel o svého fackovacího panáka. Najednou jakoby ztratil energii a stal se zádumčivým, ve své dílně se zavíral na stále delší dobu a mámu nechával samotnou doma koukat na televizi, nebo si číst.

V zásadě mu ale bylo jedno, co jeho žena po večerech dělá. Divný koníček pro chlapa, říkám si dnes… Mlátit vlastního syna kvůli každé prkotině a čerpat z té zvrácené činnosti nějakou záhadnou energii. Ano, prkotiny to byly, málokdy něco zásadního.

Stačilo, když se Ruda nějak špatně ušklíbnul a už to bylo. No a když třeba jednou zlomil nějaké nářadí, které si půjčil v kůlně, to byl teda virvál!

Můj syn nám dělá radost

Dneska už Radim nežije ani moje máma a po její smrti jsem si i já uvědomila, že jsem jí nestihla něco říct. Proč se ani jednou nezastala Rudy, když ho jeho otec tak šíleně mlátil? Bála se, že se Radimův hněv obrátí proti ní?

Nebo jí to snad dělalo dobře, když trpí cizí dítě? Nezdálo se mi ale, že by Rudu neměla ráda, naopak jsem u ní nějaké náznaky soucitu viděla, možná i slzy v očích, jestli si to dnes nenamlouvám. Ale nikdy žádnému bití nezabránila.

Oba tihle naši napůl vlastní rodiče tedy odešli aniž jsme si s nimi vyřídili účty. Zbyli jsme si s Rudou sami. Můj nevlastní bráška dál žil tak nějak, jak se lidově říká, pro kriminál, kde v současné době opět tráví veškerý svůj čas.

Když je na svobodě, chce mě hned vidět, bydlí u nás do té doby, než ho znovu zavřou. Já žiju pořád v našem starém domku a mám jen syna Josífka, kterému už je ale pětadvacet a zaplať bůh je to slušný kluk, vyučil se nástrojařem a pilně chodí do práce.

Ruda ho má rád a vidím na něm, že je hrdý, že má takového synovce, i když nevlastního. Sám neměl v životě štěstí a vlastně se svým osudem ani nemohl nic moc udělat. A Josífek má rád Rudu. Odmalička.

Dnes sice moc dobře ví, že je to kriminálník, ale už od počátku poznal, že jeho strýc má hluboko uvnitř dobrou duši.

Je to pořád bratr

Josífek má tátu, který ani neví o tom, že má Josífka. Záměrně jsem to tak zařídila. Asi za to může mé dětství, že jsem chtěla dítěti dopřát ten přepych jen jednoho, zato dokonale milujícího, rodiče. Nebo je za tím něco jiného?

Po svých pocitech jsem zase tak zcela nepátrala a vlastně to odmítám dělat. Rozhodla jsem se tenkrát živelně a tečka. Tatínka jsem dítěti vybrala kvalitního a to je důležité.

Jistě, přemýšlela jsem, jaké by to bylo, kdyby byl otcem Ruda, který by jím z právního hlediska jistě být bez problémů mohl. Jenomže to jsem nechtěla. Ani ne kvůli tomu, že byl nevlastní brácha pořád jednou nohou v kriminále.

Spíš jsem ho skutečně měla ráda jako sourozence a jakékoliv intimnější spojení by tenhle náš křehký vztah mohlo narušit. A Ruda teď vlastně tak trochu hlava rodiny je. Sice poněkud bizarní, ale to neřeším.

Je to člověk, kterého znám celý život a cítím k němu veškerou důvěru.

Těším se, až ho zase pustí a budu smutná, že ho zase odvádějí až udělá nějakou rozkrádačku, ale když on nic jiného neumí a ani ho ostatně nechtějí nikde zaměstnat, aby dělal alespoň trochu něco smysluplného.

Třeba ho to ale někdy pustí a začne třeba něco hlídat. Jakože by se dostal na tu druhou stranu barikády. Ale to už bude pomalu v důchodu. A chodí vůbec zloději do důchodu?

Marie (54), Liberec

reklama
Související články
23.2.2024
Vláďa byl vždy veselý chlapík. Hodně sportoval, takže nikdy by mě nenapadlo, že bude nemohoucí. Stačil ale banální úraz. Můj muž dělal spoustu nebezpečných sportů. Lezl po skalách, závodil. A nakonec se mu stal osudným žebřík. Byl úplně jiný Spadl na záda. I když se mohl hýbat, po letech se zjistilo, že páteř utrpěla zranění, která ji postupně ochromují. Co to šlo, pečovala jsem o něj s l
18.2.2024
Tehdy jsem ještě studovala na vysoké škole. Naskytla se možnost vyrazit na Slovensko na studijní pobyt, to jsem ovšem netušila, jak moc mi tato cesta změní život. Tehdy jsme byli ještě jedna země, přece jen to ale byla dálka, takže jsem to vnímala jako zpestření, že někam vyrazím. Cítila jsem, že potřebuji nějakou změnu, a toto byla příležitost, jak poznat něco nového. Přece jen jsem ještě bydl
17.2.2024
Když jste rodič, bojíte se o své dítě. Pokud hlídáte vnouče, máte strach ještě větší. Přesto tak nějak tušíte, že se přece nemůže nic stát. Já bohužel vím, že může. Je to už 12 let. Tehdy jsem byla ještě šťastná babička. Pavlíkovi byly tři roky. Myslím na něj, když chodím tou zpustlou zahradou. Když tu pobíhal, sekali jsme to spolu a pleli. Dnes? Pro koho bych to dělala? Moje jediné milované
12.2.2024
Přemýšleli jste někdy, jaký smysl byste nechtěli ztratit? Já jsem si neuměla představit, že neuvidím. A vidíte, tyto řádky píšu s pomůckami pro slepé. Nevidět ty krásy kolem sebe. Snad by mi nevadila ztráta sluchu, ale zrakové vjemy? Nevidět své blízké, nové věci kolem sebe nebo třeba i nebezpečí. Neuměla jsem si představit, že bych se mohla orientovat v prostoru, jít na autobus nebo tramvaj. O
11.2.2024
Nikdy jsem nevěřila na nějaké věci mezi nebem a zemí. Možná jsem se bránila, protože v naší rodině se opakovaly tragédie. Jen co sahá paměť historek naší rodiny, tak vím, že prababička se oběsila, druhá s pradědou zemřeli při tragické autonehodě. Babička spolykala prášky na spaní. Bohužel jsem tyto příbuzné chtěla následovat, když mi tragicky zahynul syn. Viděla jsem to. Byla jsem u jeho posled
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Raffaelovy gobelíny: Papež za ně zaplatil horentní sumu
epochalnisvet.cz
Raffaelovy gobelíny: Papež za ně zaplatil horentní sumu
Sixtinská kaple je svědkem mimořádné podívané. 26. prosince 1519 jsou její zdi ověšeny obřími gobelíny, jejichž autorem je Raffael Santi. Celkem jich v Sixtinské kapli tehdy visí sedm.   P
Létající pevnost přistála jako letadlo duchů: Posádka chyběla!
enigmaplus.cz
Létající pevnost přistála jako letadlo duchů: Posádka chyběla!
Bombardéru B-17, který se v listopadu 1944 poblíž belgického Kortenbergu připravoval na nouzové přistání, si ještě ve vzduchu všimli vojáci zde dislokované protiletecké jednotky britské RAF. Letounu s
Péči o muže jsem nezvládla
skutecnepribehy.cz
Péči o muže jsem nezvládla
Vláďa byl vždy veselý chlapík. Hodně sportoval, takže nikdy by mě nenapadlo, že bude nemohoucí. Stačil ale banální úraz. Můj muž dělal spoustu nebezpečných sportů. Lezl po skalách, závodil. A nakonec se mu stal osudným žebřík. Byl úplně jiný Spadl na záda. I když se mohl hýbat, po letech se zjistilo, že páteř utrpěla zranění, která ji
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Matka ji prodala za pár stovek!
nasehvezdy.cz
Matka ji prodala za pár stovek!
Herečka Demi Moore (61) patří mezi největší sexsymboly filmového plátna. Toho už si ale kdysi všimla její matka, a jako dítě ji prodala na sex! Bylo jí 15 let, když se vrátila jednoho večera domů a
Tajný vztah s kolegou?
nasehvezdy.cz
Tajný vztah s kolegou?
Soukromí si střeží a povídá se, že Markéta Stehlíková (39) k tomu má pádný důvod. Proslýchá se totiž, že randí s pohledným kolegou. V seriálu Ulice jsou manželé a právě během natáčení mezi nimi měl
Americký kosmický aparát po více než půl století znovu dosedl na Měsíc
21stoleti.cz
Americký kosmický aparát po více než půl století znovu dosedl na Měsíc
Robotický modul Odysseus je prvním americkým modulem na Měsíci od Apolla 17, které v roce 1972 naposledy dovezlo na našeho vesmírného souseda lidskou posádku. Od té doby hvězdy a pruhy na Měsíci chybě
Při procházce obejděte celý (rybník) Svět!
epochanacestach.cz
Při procházce obejděte celý (rybník) Svět!
Jihočeské rybníky jsou pojmem, který asi zná každý turista. Na některou ze zdejších vodních plopch narazíme takřka na každíém krokuj, Některé z rybníků mají ale delší historii a zaslouží si etaké výjimečnou pozornost. Třeba ten, který ve svém názvu zahrnuje celý Svět. Kariéra naší rybníkářské legendy Jakuba Krčína z Jelčan začala nenápadně. Do školy chodil v Kolíně, tedy
Nekynuté lívance
tisicereceptu.cz
Nekynuté lívance
Potřebujete 170 g hladké mouky 1 lžíci prášku do pečiva špetku soli 2 velká vejce 2 lžíce rozpuštěného másla máslo na smažení K podávání zakysanou smetanu, drobné ovoce (jahody, borůvky,
Slazení v historii: Evropu zaplavil levný americký cukr
epochaplus.cz
Slazení v historii: Evropu zaplavil levný americký cukr
Zastánci zdravé výživy ho prudce odsuzují. Přehánět byste to s ním rozhodně neměli. Odkdy se u nás začalo sladit cukrem. Jaká sladidla se používala předtím? A odkdy známe řepný cukr? Mezi nejstarší sladidla u nás patřil med, ovoce, ale třeba i šťáva z mízy stromů či sušená řepa nebo mrkev, jež se také vyznačují sladkou chutí. „Ve
Fantastické Moby Dick od Hanhart jsou zpět
iluxus.cz
Fantastické Moby Dick od Hanhart jsou zpět
Nádherná edice chronografů inspirovaná minulostí se opět hlásí o slovo. Německá značka, která se koncentruje na tvorbu pilotních hodinek, vzkřísila své legendární hodinky 417 ES Moby Dick, které si v
Osvěžující zeleninový salát
tisicereceptu.cz
Osvěžující zeleninový salát
Lehký zeleninový salát vám jistě přijde vhod, navíc jej vykouzlíte pouze během necelé půlhodinky. Ingredience 1 květák 2 rajčata 1 červená cibule salátová okurka malé mozarellky 150 ml bílé