Domů     Život s bláznem je vyčerpávající
Život s bláznem je vyčerpávající

Když jsme se konečně dočkali a otěhotněla jsem, byla jsem šťastná. To štěstí mi vydrželo ještě pár let, ale pak jsem začala mít zlé tušení.

Náš Honzík byl roztomilé miminko. Ostatně, které miminko není roztomilé… U Honzíka to bylo ale období, které já, jako jeho matka, musím, bohužel, považovat za nejkrásnější a pak už to šlo vlastně tak trochu z kopce.

Jak postupně rostl a dospíval, začala se jeho povaha měnit, býval trochu mimo sebe, začal nám dělat starosti. Ve škole byl nepozorný, ale základku vyšel. Pak ještě učňák, ale to už se začaly projevovat jeho odlišnosti.

Jeho zvláštního chování si všiml školní lékař a začal kolotoč vyšetření. Po něm jsme se dozvěděli to, co už jsem někde v koutku duše tušila. Honzík má psychickou poruchu zvanou schizofrenie.

Má svůj svět

Proto si tak často povídal sám se sebou, měl svůj svět, ve kterém pro některé lidi nebylo místo a jiní v něm asi byli, oproti realitě, navíc.

Občas se stávalo, že za mnou třeba přišel a tajemně mi sdělil, že měl v noci telefon a prý mu telefonoval jeden brazilský indián a sdělil mu, že zvolili Honzíka nástupcem náčelníka a po smrti toho současného, který už má na kahánku, ho očekávají v pralese.

Honzík s vážnou tváří přemýšlel, jestli to má vzít. Vždyť je elektrikář a v pralese možná ani elektřinu nemají. Zkoušela jsem ho přesvědčit, že se mu něco určitě zdálo, ale koukal na mě jako na blázna.

Usmíval se, což u něho nebylo zrovna obvyklé, byl to takový přezíravý úsměv, jako že jsem sice pitomá, ale asi vzhledem k tomu, že jsem jeho matka, nebude to nijak rozmazávat. Byly to časy, kdy jsme ještě netušili, co nás s naším Honzou čeká.

Můj manžel byl už tehdy v invalidním důchodu, ale ten starobní se mu kvapem blížil. Oba jsme byli trochu starší rodiče, Honzíka jsme měli pozdě. Možná to bylo i tím, co já vím… Ale to je jako “pozdě bycha honit”, že ano. Podstatné je, co je teď.

A my jsme se s nemocí našeho syna rozhodli poprat. Abychom se jednou nemuseli prát s ním.

Lidé se nás začali stranit

Naše odhodlání jsme ztráceli jen ve slabých chvilkách, horší bylo, jak na Jendovu nemoc reagovalo okolí. V našem malém rodinném domku s námi bydlel ještě manželův bratr a jeho dvě děti.

Neteř a synovec ale odešli, Jarka se vdala a odstěhovala, Mirek se dal na podnikání a vydělal tolik, že si postavil dům nedaleko. Často jsem švagrové takovou idylu záviděla, ale časem i ona zmizela, když jí přišel švagr na nevěru a vyhodil ji z domu.

To víte, všude je něco… V domě jsme zůstali my tři, tedy já, manžel a syn v prvním patře, přízemí obýval jen manželův bratr.

A za ním náš Honzík chodíval a vyprávěl mu třeba o tom, že vyhrál v loterii šedesát milionů kanadských dolarů, že to byla loterie po telefonu a že on má na tu výhru nárok, ale nechtějí mu ji z Kanady poslat.

Po Josefovi chtěl, aby mu přeložil dopis pro kanadskou vládu. Bylo tam prý napsáno, že jestli mu ty peníze nepošlou, bude muset přistoupit k sankcím a že by se také mohlo něco přihodit panu velvyslanci a tak dále.

No, byl to vlastně výhružný dopis, i když si myslím, že Jenda by se k žádnému násilí neuchýlil.

Hledal sekeru

Náš dojem ale nesdílelo okolí. Z bláznivých řečí našeho syna měli lidé strach. Příbuzní se od nás distancovali, nikdo k nám nechodil, ti nejbližší s námi byli ochotni jen prohodit pár slov během vánočních svátků, kdy jsme se v domku tradičně scházeli.

Trnula jsem ovšem hrůzou, co zase bude Honza vyprávět. Naštěstí se věnoval hlavně svému strýci, mému švagrovi,který ho trpělivě poslouchal a přikyvoval, vlastně ho v těch jeho bludech utvrzoval, ale ono to ani nevadilo, odporovat bláznům přece nemá cenu.

Jak Honza stárnul, jeho stavy se občas projevovaly intenzivněji, ačkoliv ho psychiatr tlumil medikamenty. Honza chodíval po domě a hledal třeba sekeru, protože se prý někdo chce dostat do baráku a ukrást mu jeho obrazy.

Když maluje, nezlobí

Honzovy obrazy visí po celém našem domě, stojí nás ten jeho koníček docela dost peněz, to víte, olejové barvy a plátna jsou dost drahé. Ale párkrát se stalo, že si někdo obraz koupil. Třeba švagrův syn.

Ale to je výjimka, Honzovy obrazy jsou spíše depresivní, jsou tmavé a většinou jsou to takové zmatené kruhy a čáry, nerozumím tomu.

Ale vím, že i mezi psychicky postiženými lidmi je pár slavných malířů, takže uvidíme… Každopádně když maluje, je Honza v klidu a je pokoj. Před rokem ale umřel manželův bratr a Honzův stav se zase zhoršil.

Najednou neměl tu vrbu, za kterou chodil a co mu vždycky pomohla, především ho uklidnila.

Lékař dal Honzovi silnější prášky, jsou nějaké nové, prý nový systém v medikaci, no, tak třeba bude klid, ale tu skutečnost, že jsme kvůli synovi vlastně sociálně vyčlenění ze společnosti, tu už nikdo nenapraví.

Honzík má invalidní důchod, ale díky práškům může chodit někam do vrátnice hlídat. To mu taky dost pomohlo, cítí se důležitě.

Elektrikáře ale dělat nesmí, už při zkouškách na učilišti všechny zkoušející vyděsil prohlášením, že on nemůže být zabit elektrickým proudem, protože jeho tělo tvoří směs azbestu a kaolinu.

Nevím, jestli máme ještě čekat nějakou pohromu, snad už to nějak doklepeme, ale už teď musím, bohužel, říct, že ačkoliv mám své dítě moc ráda, byl ten život kvůli jeho nemoci hodně napínavý. Vytrpěli jsme si svoje. A vím, že Honza, bohužel, taky. Tu jeho ustaranou tvář budu vidět před sebou snad i v hrobě.

Jitka (71), Praha

Související články
10.7.2024
S Janou, mojí ségrou, jsme neměly nikdy extra blízký vztah. Jako malá jsem ji spíš otravovala, protože jsem byla mladší sourozenec. Je to zvláštní, když jsme dospěly, nějak jsme k sobě cestu našly. Logicky jsme se chovaly jako rodina a rozumní lidé. Jenže stačí málo a lidé se zase začnou chovat jako děti. V našem případě šlo o dědictví. Stmelená rodina? Najedou to šlo... Jak jsem naznačil
8.7.2024
Vždycky jsem chtěla velkou rodinu. A to se mi povedlo! Jen to bylo trochu namáhavé, když jsem se dvěma kluky osaměla, protože manžel měl havárii. Když jsem se dostala do puberty, bylo se mnou k nevydržení. Máma říkala, že jsem dítě z divokých vajec. A také, že se nejspíše nikdy neusadím, že budu taková ta ztřeštěná ženská jako naše protivná sousedka. Jenže ta si domů léta vodívala chlapy a celé
8.7.2024
Nelíbila se mi už na první pohled. Mluvila se mnou jako s hlupačkou. A tajila, že byla už dvakrát vdaná a o děti se jí starala sestra! Vlastně to nebyla ještě moje snacha, ale měla se jí brzy stát. Syn mě postavil před hotovou věc. Pozval ji na oběd a oznámil mi, že se bude ženit. Andrea je prý láskou jeho života! Mně se ta jeho slečna nelíbila ani trochu. Už jsem jeho známostí pár viděla, ale
7.7.2024
Já vím, že tohle slovo se už nenosí a odkážete mě na rybí tuk, ale v naší rodině se to slovo dědí po generace. Když máte fištrón, tak vám to prostě pálí a nikdo vás hned tak nedoběhne. A umíte si se vším poradit. Děda ho měl a  babička na něho byla pyšná, třebaže žili v době, kdy se chytrost nevyplácela a pěstovala se vychytralost. To není stejné. Babička znala i peprnější výraz pro vychytralos
4.7.2024
Žili jsme si krásně do té doby, než dcera spadla do propasti dluhů, a my s ní. Nevěděla jsem, kudy kam, když vtom přišla nečekaná pomoc. Dětství naší dcery Aničky bylo šťastné, měla všechno, ale rozhodně jsme ji nerozmazlovali, i když byla jedináček. Snažili jsme se z ní vychovat dobrého člověka. Anička měla velké sny, že bude pomáhat lidem. Zní to krásně, leč nás ta její touha málem zničila.
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Konstantinopol: Během moru císař vybíral daně i od mrtvých
historyplus.cz
Konstantinopol: Během moru císař vybíral daně i od mrtvých
Část obránců Konstantinopole uprchne. Vytušili, že město co nevidět padne, a chtějí si zachránit život. Císař Konstantin XI. však byzantskou metropoli neopustí. Vždyť jejími ulicemi kráčely dějiny. S hrstkou nejvěrnějších druhů bude s Turky v roce 1453 bojovat do posledního dechu!   Stěhování na východ Řím ohrožují barbaři. Současně stále více jeho obyvatel konvertuje ke
Jako poslední záchrana: Co byste o pupečníkové krvi měli vědět?
21stoleti.cz
Jako poslední záchrana: Co byste o pupečníkové krvi měli vědět?
Pořád je to opomíjená záležitost, třebaže lékaři upozorňují na evidentní přínos. Význam pupečníkové krve pro lékařské zákroky byl potvrzen před 30 lety, kdy byla v pražské nemocnici v Motole provedena
Tragické následky exorcismu v Evropě
enigmaplus.cz
Tragické následky exorcismu v Evropě
Jeden z nejstrašlivějších novodobých případů údajného posednutí se odehrává v roce 1974 v anglickém městě Ossett, kde žije silně věřící křesťan Michael Taylor se svou ženou Christine. Oba společně doc
Chorvatská automobilka Rimac slaví modelem Nevera už 15 let existence
iluxus.cz
Chorvatská automobilka Rimac slaví modelem Nevera už 15 let existence
Chorvatská společnost Rimac Automobili, známá svými elektrickými hyperauty, oslavuje 15 let působení na trhu uvedením speciální edice modelu Nevera. Tato limitovaná edice, označená jako Nevera 15th An
Bezpečné randění se slunečními paprsky
nejsemsama.cz
Bezpečné randění se slunečními paprsky
Na pohlazení od sluníčka se těšíme celý rok. Bronzový nádech pokožku omlazuje a tělo působí tak nějak zdravěji. Pamatujte ale na to, že i opalování je trochu věda a má svá pravidla. Na procházkách a při sportování je nejvíce v ohrožení tvář a dekolt. Nespoléhejte na předpověď počasí, i pod mrakem si můžete spálit nos a nastřádat si pod kůži UVA záření, které
Proč Valenta s herectvím defitivně sekl?
nasehvezdy.cz
Proč Valenta s herectvím defitivně sekl?
Franta je v Ulici stálicí, diváky už ale další příběhy oblíbené postavy na podzim nečekají. Jeho představitel Matyáš Valenta (27) totiž s herectvím sekl! „Myslím, že jsem se hodil na to dětské herec
Vraťte medaile. Máte pozitivní test!
epochaplus.cz
Vraťte medaile. Máte pozitivní test!
Dobře znají ten pocit, když jim vestoje tleská celý stadion nebo když jim hostesky navlékají žlutý trikot. Jenže poznali i obrácenou tvář vrcholového sportu. Dny, kdy z titulních stran novin celého světa křičelo velkými titulky jejich jméno. A u něj ještě výraznější text: Dopingový hříšník… Sprintérská rivalita mu zničila život Dlouhá léta bojují o trůn nejrychlejšího
Vstupuje se na bájné hoře Blaník do jiné dimenze?
epochanacestach.cz
Vstupuje se na bájné hoře Blaník do jiné dimenze?
„Nic než tmářství kacířů,“ rozčiluje se roku 1404 pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka, když se doslechne o podivných pověstech, které se vážou k hoře Blaník ve středních Čechách. Ale on už ty čarodějné rejdy jednou provždy zatrhne! Jak se rozhodne, tak také udělá. „Zakažte lidem stoupat na tu horu,“ klade na srdce pražský arcibiskup
Zabiják celebrit speedball: Zaručená vstupenka na onen svět
epochalnisvet.cz
Zabiják celebrit speedball: Zaručená vstupenka na onen svět
Je pátek, 5. března 1982, když do pokoje hotelu Chateau Marmont v Los Angeles vstupuje Bill Wallace. Hned na prahu ztuhne při pohledu na svého blízkého přítele, amerického komika Johna Belushiho, bezvládně ležícího na podlaze. Už mu není pomoci.   Příčinou smrti je drogový koktejl, kombinace heroinu a kokainu, slangově nazývaný speedball. Po komikově smrti
Fazolová pomazánka
tisicereceptu.cz
Fazolová pomazánka
Objevte kouzlo luštěninových pomazánek třeba s touto dobrotou z bílých fazolí. Skvělá je i na topinky. Potřebujete 300 g bílých uvařených fazolí (nebo fazole v konzervě ve slaném nálevu) 2 vejc
Moderní obývací pokoj
rezidenceonline.cz
Moderní obývací pokoj
Text: Alena Müllerová Foto: Archiv firem
Jeho děti mají vždy přednost
skutecnepribehy.cz
Jeho děti mají vždy přednost
Je na mě milý a vlídný. Ale jen do chvíle, kdy něco potřebují jeho děti. Těm by, na rozdíl ode mě, snesl modré z nebe. Dá jim vše, o co si řeknou. Nemohu si pomoct, ale jeho rozhazování mi jde na nervy. Manželovy děti z prvního manželství mám ráda a svoje děti jsem před nimi nikdy neupřednostnila. Kupovala jsem všem