Využívá toho, že ho slepě miluje. Všichni vidí, jaký to je patlal bez talentu a lenoch k tomu. Umí jen brát, a ne dávat. Dcera ho však obdivuje a podporuje na úkor sebe.

Dcera byla vždy hodně akční, ráda sportovala, doma nevysedávala. Po škole si našla v zaměstnání skvělou kamarádku, se kterou hodně jezdily po výletech a podnikaly různé akce. V práci se jí zalíbil kolega. Znali se jen zběžně, prakticky o něm nic nevěděla.

Až se jí doneslo, že se rozchází s přítelkyní. Kamarádka, která ho znala, jí řekla, že je hodný a pracovitý, peníze nerozhazuje a že by se k sobě s mou dcerou hodili. Dokonce jim domluvila schůzku a vše vypadalo velmi nadějně.

Kamarádka, která jejich seznámení pomohla, byla ráda, že jsou spolu. Akorát si posteskla, že už nejspíš na ni nebude mít Natálka tolik času jako dřív. Netrvalo dlouho a přítel se k dceři nastěhoval, prakticky jen s osobními věcmi. Jí to ale nevadilo, protože měla vlastní byt a zařízený.

Políbila ho prý Múza

Zpočátku bylo jejich soužití bez problémů, byli hodně spolu, jezdili na výlety, po večerech si povídali. Také se vídali v práci. Ovšem po nějaké době to mezi nimi začalo skřípat. Co dceru nejvíc trápilo, byl jeho vztah k nám.

Neustále na nás hledal jen to špatné a neustále jí to předhazoval. Má potřebu to s ní probírat, kritizovat nás. Přítel naší dcery na sebe neustále upozorňuje, chce aby ho Natálka pořád chválila, vyžaduje jak její pozornost, tak ostatních.

Její zájmy neakceptuje, naopak ji ve všem sráží, ale ode dcery očekává opak. A když ne, je uražený. Před lidmi ji zesměšňuje, sráží a ztrapňuje. Našel si koníčka v malování obrázků, neustále dceři podsouvá, jak je dobrý, že namaloval obraz.

Všude se vychvaluje a líčí, kolika lidem se to líbí a kdo by chtěl od něj něco namalovat. Vytahuje se, že on něco umí, na rozdíl od naší dcery.

Kdy dcera pochopí?

Žádná úcta k ženám jako takovým, hlavně když má navařeno, vypráno…Kdy už to konečně dcera pochopí? Dříve měla radost ze života, byla upovídaná, nezkazila žádnou legraci, ale on ji tak uzemňuje a sráží na zem, že se stahuje do ulity.

Vždyť on umí jen brát, ne dávat. Mít takového člověka vedle sebe musí být hrozné. Vím, že dcera nechce být sama, ale měla by se vzchopit, dokud nemají ještě žádné dítě.

Jana (67), Chomutov