Domů     Neštítil se svému bratrovi vybílit účty
Neštítil se svému bratrovi vybílit účty
5 minut čtení

Mít firmu je riziko. Není snadné si najít spolupracovníky na něž je spolehnutí a kterým by se dalo stoprocentně věřit. Co když vás ale zradí i vaše vlastní rodina?

Naši sousedé mají syna Milana, který byl vždy velmi šikovný a podnikavý. Není tedy divu, že po revoluci začal podnikat a dařilo se mu. Napřed zařizoval a organizoval přestavby domů na klíč, jen na živnostenský list.

Dokázal ale veškeré zakázky zorganizovat i v šibeničním termínu, a tak o něj byl čím dál větší zájem. Časem měl víc práce, než vůbec dokázal sám zvládnout. A tak se rozhodl založit si své vlastní s.r.o.!

Založili si rodinnou firmu

Jeho ženě Renatě zrovna končila mateřská, a tak k manželovi nastoupila jako „holka pro všechno“! Milan byl spolehlivý podnikatel, a tak se jim finančně dařilo čím dál lépe. Společně si ale nic neužili, protože vždy musel někdo zůstat v práci. A tak jednou Renata na svého muže zatlačila!

„Tahle to dál nejde,“ řekla po návratu z Dominikánské republiky, kde zase byla sama s dcerami. „S holkama chceme vše sdílet i s tebou!“ pokračovala. „Musíme si najít zaměstnance,“ nakonec navrhl. „Máš, pravdu,“ souhlasil Milan.

„Potřebujeme něco jako finančního ředitele. Ty by ses pak mohla věnovat jen marketingu a neměla bys svázané ruce ekonomickou administrativou,“ nahlas přemýšlel. „Jen musíme dobře vybrat.

Ten člověk bude muset mít dispoziční právo k našemu účtu,“ uvědomoval si závažnost výběru klíčového spolupracovníka.

Štěstí se na nás usmálo

Rozhlásili to po známých a dali pár inzerátů. Několik lidí se přihlásilo, jenže nikdo, kdo by se jim líbil. „Renatko, tomu neuvěříš,“ křičel jednou Milan hned ode dveří po příchodu domů. „Máme finančního ředitele!“

„A kdo to je?“ podivovala se Renata. „No, představ si, že mi zrovna dneska volal Otakar. V tom korporátu v Praze, kde dělal, se změnilo vedení a prý už toho má dost a dal výpověď,“ jásal Milan nad vidinou spolupráce se s bratrem.

„Bylo by to v rodině,“ uzavřel šťastně. Renatě se sice na švagrovi od prvního setkání něco nezdálo, ale netroufala si svému muži kazit radost. Věděla ale, že v Praze měl dobré místo, a tak jí bylo divné, že tak rychle končí.

První a poslední společná dovolená

„Renčo, říkal, že mu nejde o peníze, ale že už nechce poslouchat protichůdné příkazy, že ho nebaví pořád všechno měnit podle toho, co si kdo na centrále v Londýně vymyslí.

Docela ho chápu,“ ujišťoval se Milan s tím, že bratr nemá děti, je rozvedený, tak proč by neměl zkusit něco nového.

V prvních měsících to byla úleva. Otakar nastoupil hned. Nastěhoval se do domu k rodičům, našim sousedům, kde měl samostatnou garsonku.

Bylo vidět, že má zkušenosti z nadnárodní společnosti, protože okamžitě navrhl nové postupy a systémy, které byly efektivní a šetřily čas.

Po třech měsících mohl Milan s Renatou a dcerami odjet na svoji první společnou dovolenou! Po návratu ale všechny čekala studená sprcha.

Vyluxoval jim účet

„Mohla bys, prosím tě, dojít do banky?“ volal jednoho dne manželce Milan. „Otakar si vzal pár dnů dovolenou, jel si něco zařídit do Prahy.“ Renata zamířila do banky. „Je mi líto, to nemůžeme proplatit,“ oznámila úřednice na přepážce. „Ale proč? Je to jen deset tisíc,“ divila se Renata.

„Nemáte tam ani korunu,“ odvětila úřednice. „Prosím?“ nevěřila Renata svým uším a ztuhla. „Během posledních dnů proběhlo pár velkých převodů a váš zůstatek je 125,50,“ řekla paní za přepážkou.

„Zrovna včera váš finanční ředitel převáděl poslední půl milion, s tím, že prý rozšiřujete podnikání,“ dodala.

Okradl i klienty!

„Přece by nás brácha neokradl, to musí být omyl. Zajdu do banky sám,“ reagoval Milan. Ale jeho bratr je nejen totálně obral o vše, ale ještě si za čtrnáct dní jejich dovolené stihl vybrat zálohy i od jejich klientů, kteří jejich firmě věřili!

Vylákal z nich postupně čtyři miliony, které převedl na své účty spolu s dalším milionem, který měli na účtu připravený na financování velké zakázky. Další dny a měsíce si prošli doslova peklem. Otakar měl nedostupný telefon a odjel neznámo kam.

Nikdo napřed nemohl uvěřit, že by bratr okradl bratra. Milan dlouho váhal, ale nakonec podal na Otakara trestní oznámení. Pak se teprve začalo vše objasňovat.

Skončil bůh ví kde

Otakar z předchozího zaměstnání neodešel sám, ale dostal okamžitou výpověď pro ztrátu důvěry. Během několika let si nadělal spoustu dluhů a dostal se tak do spirály, kdy vytloukal klín klínem. Nikdo nemohl pochopit proč? Měl dobré místo, velký plat. Údajně za tím byla nějaká náročná milenka.

To už se ale asi nikdy nikdo nedozví. Otakar se totiž doslova a do písmene vytratil. Policie nakonec odcizené peníze dohledala na účtech na Bahamách.

Přesto si Milan s Renatou prošli doslova zkouškou ohněm a jen díky úvěru a důvěře zajetých klientů se nakonec z problémů dostali, aniž by přišli i o střechu nad hlavou.

Milena R. (68), České Budějovice

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
historyplus.cz
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
nasehvezdy.cz
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
Hvězda Kriminálky Anděl Marta Dancingerová (34) už svou novou lásku rozhodně neskrývá. Herečka, kterou si diváci oblíbili mimo jiné i ve Zlaté labuti a taneční soutěži StarDance, tvoří už několik m
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Rostliny jako strážci domova
nejsemsama.cz
Rostliny jako strážci domova
Nejsou jen krásnou zelenou dekorací. Jsou to vlastně malé magické bytosti s jemnými vibracemi, které dokážou přitahovat radost a klid. Pěstování květin není jen o pouhém zalévání a utírání prachu z listů. Je to tichý, neobyčejně hluboký rituál propojení s přírodou přímo uprostřed vašeho obývacího pokoje. Rostliny nasávají těžkou energii, čistí vzduch od škodlivin, ale především vyzařují harmonii, která