Domů     Léto s Jaromírem
Léto s Jaromírem
3 minuty čtení

Bylo mi osmnáct a líbil se mi Jaromír. Vůbec mi nevadilo, že je jeho tatínek příštipkář z nuzné chaloupky.

Když jsem byla malá, ve školách nás horlivě ujišťovali, že v naší pokrokové společnosti už neexistují ani chudí, ani bohatí, neboť majetkové rozdíly byly odstraněny a všichni jsme si rovni.

Jako holčička jsem to samozřejmě baštila, s léty mi začalo připadat, že to možná není tak docela pravda. Tak například ve vesnici, kam jsem jezdila na prázdniny za babičkou a dědou, byla ulice, kde se říkalo V Kalifornii.

Tam měli oslnivé letní příbytky boháči, například ředitel Mototechny – a to byl na tehdejší poměry nějaký pracháč. Marně jsem se snažila proniknout očima za vysokou zeď porostlou břečťanem, v níž stála vila jako hrad, strážená dvěma statnými buldoky.

Naproti tomu za návsí vedle pily se smutně choulil domeček patřící příštipkáři, chlapíkovi opravujícímu místním občanům obuv. Jeho příbytek vypadal navzdory oficiální propagandě popírající existenci chudiny opravdu bědně.

Nebudeš litovat

Pravda je, že všechny holky, ať místní, anebo ty sezónní, co jezdily hlavně přes léto kvůli koupání v řece, běhaly za synkem ředitele Mototechny.

Měl auto už v osmnácti a ve vile, sotva tatínek vystrčil nos, pořádal mejdany, o kterých se mluvilo po celém kraji a jednou nebo dvakrát i na policii. Ale mocný tatínek každému problému spolehlivě obrousil hrany.

Vzpomínám si na ty večírky, kdy hudba z terasy nad řekou burácela do ranních hodin, lidé v barácích rozesetých kolem se marně snažili usnout a zpěv opileckých hrdel a řinkot rozbitých lahví bylo slyšet do daleka.

Jednou mě sám mladý Mototechna osobně na mejdan pozval, a to za dramatických okolností. Jeho kára s kvílením zabrzdila tak těsně vedle mě, že jsem vyjekla, z okénka vyhlédl protřelý liščí obličej a pravil:

„Hele, kotě, přijď večer, nebudeš litovat.“ Jak rychle se objevil, tak rychle zmizel. Bylo mi osmnáct a mohla jsem si dělat, co jsem chtěla, ale nikam jsem nešla. Babička mě pochválila a děda, tvrdý pragmatik, pravil:

„Bětuško, holka hloupá, víš, jaká by to byla partie? Víš, jak by ses s ním měla?“ Babička sykla: „Kuš, dědku,“ a tak zmlkl.

Holka hloupá

Byla jsem, jak děda správně řekl, holka hloupá, a tak jsem to léto chodila se synkem chudého příštipkáře. Jmenoval se Jaromír, neměl liščí obličej, ale ani peníze, vypadal skvěle a byla s ním ohromná legrace.

Když se to rozkřiklo po vesnici, děda se křižoval a šeptal mi: „Příštipkář byl odedávna nejchudší z celé osady, když nepočítám obecního blázna.

Nechceš si to rozmyslet?“ S Jaromírem jsme se navzdory všem posměváčkům vzali a vytvořili šťastnou a spokojenou rodinu, zatímco Mototechna, kterého mi děda tak vehementně doporučoval, je třikrát rozvedený a dvakrát seděl.

Běta (56), Zlín

Související články
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.