Domů     Osudová cesta
Osudová cesta

Nikdy jsem nebyla velký dobrodruh. Záviděla jsem sebevědomým ženám, které ví, co chtějí a nebojí se za tím jít. Já jsem byla spíš jejich pravý opak.

Narodila jsem se v malé vesničce na Moravě a moji rodiče neměli moc peněz. Byla jsem od malička naučená, že musím potlačovat své potřeby a smířit se s tím, co mi bylo v životě dáno.

Nevěděla jsem, že svět může být obrovským dobrodružstvím, když se odvážíte snít a odhodláte se udělat krok do neznáma. V mé rodné vísce jsem se všichni znali.

Měla jsem svůj malý okruh přátel, chodila jsem do školy, pomáhala rodičům, navštěvovala diskotéku ve vedlejší vesnici a život prostě plynul dál. Když mi bylo šestnáct, seznámila jsem se na místním učňáku s Pepou.

Chodil o dva roky výš a byl snem každé dívky z okolí. Tenkrát jsem nemohla uvěřit svému štěstí, že si vybral zrovna mě. Byli jsme se školou na nějaké nudné přednášce a já jsem v podstatě vůbec nevnímala co se kolem mě děje. Proto mě trošku polekalo, když se přímo za mnou ozvalo:

„Nuda co“? Když jsem vzhlédla a uviděla ho tam stát, okamžitě jsem se začala červenat a nervózně si žmoulat pramen vlasů.

„Hm,“ pípla jsem a soustředila se na svůj palec u nohy.

„Když je to takovej vopruz, nechceš zmizet?“ Sice jsem byla docela hodná studentka a nikdy jsem nechodila za školu, ale když se mě zeptal on, okamžitě jsem souhlasila. Strávili jsme spolu báječné odpoledne, kdy jsme si jen povídali.

Já zjistila, že je hrozně fajn a on se podezřele často vyptával na to, jestli někoho nemám. Hned jsme spolu začali chodit. Druhý den ve škole jsem si nemohla nevšimnout závistivých pohledů svých spolužaček. Byla jsem prostě v sedmém nebi.

Každý máme v životě a ve společnosti svou roli a já jsem se chopila té své. Byla jsem ideální přítelkyně. O svého miláčka jsem se starala, byla mu oporou a udělala pro něj první poslední. Není pak taky divu, že byl v našem vztahu velice spokojený.

Netrvalo dlouho a my se vzali. Byli jsme sice ještě mladí, ale také zamilovaní až po uši. Našli jsme si vlastní byt a dokonce i dobrou práci. Jenže roky ubíhaly a já se začala trochu nudit. Nechápejte mě špatně.

Byla jsem vděčná za to, že se mám dobře a našla jsem v životě štěstí, ale nedokázala jsem si představit, že tohle je všechno. Že můj život se skládá pouze z péče o manžela a práce v místní bance.

Pepa také dost často mluvil o dětech, ale na toto téma jsem s ním nechtěla nikdy dlouze mluvit. Nebyla jsem na to připravená. Připadala jsem si jako blázen. Všechny moje kamarádky by za můj život daly cokoliv a já nebyla šťastná nebo ano? Vlastně jsem si nebyla jistá.

Možná, že se můj vnitřní neklid začal odrážet i navenek a Pepa to vycítil, protože se začal chovat čím dál divněji. Chodil domů později, než normálně. Začal navštěvovat místní zábavy, což ho nikdy dřív nebavilo a postupně se přede mnou uzavíral.

Už jsme spolu nemluvili tak, jako dříve. Náš  tak otevřený a upřímný vztah začal skřípat.

Teď už jsem věděla, že šťastná rozhodně nejsem, jenže jsem se zuby nehty držela představy toho co bylo a mohlo by být, že jsem si vůbec neuvědomovala, jak špatné to mezi námi vlastně bylo a ignorovala jsem všechno co jsem měla přímo před očima.

Když mi kamarádka jednoho dne řekla, že mě Pepa už asi rok a půl podvádí, byla jsem v šoku. Jak jsem si toho jen nemohla nevšimnout, vždyť je to tak jasné.

Potom co jsem mu udělala scénu na veřejnosti, aby měla naše vesnice na půl roku o čem mluvit jsem se přestěhovala zpět k rodičům. Musím se přiznat, že jsem se trochu litovala. Myslela jsem si, že můj život skončil dřív, než vůbec začal. Bylo mi dvacet šest let.

Deset let života jsem zahodila nudným vztahem, který jsem si vyumělkovala v hlavě, abych byla spokojenější, než jsem doopravdy byla. I když jsem se trápila, věděla jsem, že by pro mě byl celý rozvod mnohem horší, kdybych ho stále ještě milovala.

Dny za sebou ubíhaly ohromnou rychlostí a já byla stále zaseknutá na jednom místě. Pepa už dávno bydlel se svou novou přítelkyní. Vesnička si zvykla na nový spád věcí a nikdo neměl potřebu nic komentovat. Jenže co teď?

Budu doufat, že si mě všimne nějaký princ na bílém koni nebo vezmu svůj život pevně do svých rukou? Rozhodla jsem se pro druhou možnost, jenže jak na to? V romantických filmech i povídkách to vše vypadá tak snadně.

Hlavní hrdinka se stane paní svého osudu, ale jak to udělá vám nikdo neprozradí. Ta malá, nepatrná změna ve vašem postoji a myšlení je klíčem k úspěchu. Alespoň u mě to tak bylo. Stačilo začít věřit, že si zasloužíte víc a nebát se.

Pak už jsem jen potkala kamarádku, která zrovna odlétala na exotickou dovolenou do Thajska, sbalila jsem kufr, koupila letenku a v podstatě poprvé opustila hranice své malé vesničky.

Bylo to snad jediné impulzivní rozhodnutí, které jsem kdy udělala. Neměla jsem s cestováním žádné zkušenosti, ale jakmile jsem vkročila poprvé v životě na pláž, věděla jsem, že jsem se pro tohle zrodila.

Vítr, který rozfoukával listy v palmovém háji, písek, který se jemně proséval mezi prsty a šumění oceánu, které odnášelo všechny starosti do neznáma. Vše mi přišlo neskutečné, povědomé a blízké.

Objevila jsem v sobě dlouho ukrytou dobrodružnou duši, která chtěla všechno poznat, vyzkoušet a objevit.

Jednoho večera, když jsme s kamarádkou vyrazili na místní párty na pláži, jsem zjistila, že Thajsko je plné Čechů, kteří se rozhodli v tomto ráji na konci světa žít.

Seznámily jsme se se skupinou přátel, která cestuje kolem světa a já byla z jejich vyprávění naprosto nadšená. Měla jsem peníze, které jsem získala od bývalého manžela jako vyrovnání za rozvod a věděla, že mě doma nečeká žádné vzrušení.

Když jsme balily kufry a chystali se k odjezdu, rozhodla jsem se, že já se zatím zpět nevrátím. Přidala jsem se ke skupině cestovatelů a rozhodla se s nimi projet celou Asii.

Konečně jsem cítila, že znovu žiji. Do své nové skupinky přátel jsem se doslova zamilovala. Tereza, Marek a Lukáš se stali mou novou rodinou. Věděla jsem, že se na ně mohu v čemkoliv spolehnout a říct jim cokoliv.

V každém koutu světa jsem získávala nové známé a zažívala příhody o kterých se mi nikdy ani nesnilo.

Na Bali jsem se naučila surfovat, v Indii jsem dostala otravu z jídla a v Číně jsem se přátelům na dva dny ztratila, na Borneu v pralese jsem měla snad celé tělo pokryté pijavicemi, ale ten nejzajímavější zážitek se ale stal v Japonsku.

Už dříve jsem si všimla, že mezi mnou a Lukášem vzniká takové příjemné napětí a dost to mezi námi jiskří. Když jsme byly v Osace, seděli jsme v parku a debatovali o tom, kde tu noc přespíme.

Byla jsem vyčerpaná, protože jsme předtím tři dny v kuse neustále jen chodili, a tak jsem si lehla na trávu. Byl to nádherný pohled do korun stromů. Nade mnou se tyčily sakury, které opojně voněly a okouzlovaly mě svými růžovými květy.

Byla jsem tak zahleděná do té krásy, že jsem si ani nevšimla, že Tereza s Markem odešli. Najednou jsem vedle sebe ucítila pohyb a trhla sebou. Byl to Lukáš, který ležel vedle mě a otočil se na bok.

Jak jsem se probírala ze svého růžového snu, trvalo mi trošku déle, než jsem si uvědomila, že jsou naše obličeje nebezpečně blízko. Potom mě políbil. Byl to krátký a nesmělý polibek. Když se ode mě odtáhl, nebyl si jistý, jak budu reagovat.

Protože jsem nic neříkala, znejistěl. „Víš, ono je dnes prvního máje a my jsme pod rozkvetlým stromem, tak jsem myslel…“ Byl tak roztomilý, když byl nervózní, že jsem ho prostě musela políbit také.

„Myslel jsi dobře.“ odpověděla jsem.

Naše další společné cesty pak byly ještě kouzelnější. Když člověk vidí svět přes zamilované brýle, je všechno okamžitě krásnější. Ale i to nejlepší dobrodružství musí jednou skončit, a tak jsme se po necelých třech měsících nedobrovolně vraceli všichni domů.

Lukáš bydlel na druhém konci republiky, nebylo moc příležitostí jak se vídat. Prvních pár týdnů jsem žila z nových zážitků, ale už jsem si nedokázala představit, že se vrátím zpět ke starému životu.

Stýskalo se mi po adrenalinu z neznáma, po Lukášovi, po ostatních i po teplém vzduchu na plážích. Nedokázala jsem pochopit, jak lidé doma mohou žít tak nudně a bez sebevětších ambicí. Když od mé cesty uběhlo asi půl roku, doslova jsem trpěla.

Musela jsem něco udělat. V tu dobu jsem se rozhodla, že se odstěhuji na trvalo. Lukáš se ani nemusel dlouho rozmýšlet a souhlasil, že pojede se mnou. Rozhodli jsme se pro Bali, protože jsme věděli, že se tam nachází také početná česká komunita.

Měla jsem samozřejmě strach z neznáma a věděla jsem, že mi bude chybět rodina i přátelé, ale někdy prostě musíte následovat hlas svého srdce.

Teď už s Lukášem žijeme na slunném Bali tři roky. Vzali jsme se – to byste se nestačili divit kolik lidí chce na vaší svatbu, když jí pořádáte na exotickém místě – narodila se nám holčička a pořídili jsme si bar na pláži.

Nemáme sice miliony, ale zato jsme šťastní, že jsme našli náš malý ráj na zemi. Myslím si, že se v životě vyplatí riskovat, protože ten, kdo nic nevsadí, také nic nevyhraje.

Jana, 32 let

Předchozí článek
Další článek
reklama
Související články
26.9.2023
Pořád jsem si to nechtěla připustit a jakoukoli pomoc odmítala, ale teď už nemohu dál. Moje nezlomná hrdost se mi málem vymstila. Vždycky jsem byla přesvědčená o tom, že se dokážu o sebe postarat. Celý život jsem na tom poctivě pracovala. Nikdy jsem nelenošila. Dovedla jsem se postarat o domácnost, pět dětí, manžela i hospodářství. Jeden čas jsem měla u sebe i nemocného tchána. Nikdy jsem si ne
25.9.2023
Na magii jsem nikdy moc nevěřila, jednou mě za jistým šamanem vzala kamarádka. Kdyby tenkrát tušila, co karty prozradí o nás dvou! S Danielou jsme se poznaly, když mně bylo 23 let, jí o dva roky méně. Byly jsme nejmladší kolegyně, což nás spojilo dohromady. Kdybych měla vypsat nějaké rozdíly, tak bych řekla, že já jsem byla víc při zemi než Daniela. Získala jsem dříve to, o čem ona snila víc
23.9.2023
Asi každý z nás někdy ranil někoho svým odmítnutím. Mně se to podařilo na střední škole, a onen spolužák mi nedokázal odpustit dodnes! Popravdě Pepu jsem si v první chvíli nevybavila, ani když se na mě na večírku absolventů vrhl. Hnal se ke mně přes celou místnost, ostatní razantně odstrkával a rovnou se na mě pověsil. Neměla jsem ho ráda Vzápětí dotčeně vyhrkl: „Že ty si mě nepamatuješ?“
22.9.2023
Jeho lži mi zprvu přišly jako nevinné bláboly. Až pozdě jsem si uvědomila, jak jsou kruté. Netušila jsem, že mi zničí celý život! Už zamlada vynikal svým sarkasmem a ironií. Právě to se mi na něm tehdy líbilo. Byl prostě jiný než ostatní kluci. Zamilovala jsem se a byla svatba. Lásku mi ale nikdy nevyznal. Zprvu jsem po tom toužila, ale potom rezignovala. Zakázal mi děti Říkala jsem si, ž
22.9.2023
Odmala jsem měla krásné, dlouhé rovné vlasy. Nic mě nenutilo to měnit. Pak se stalo něco, co mě donutilo změnit účes. U nás ve městě je dobrých kadeřnic víc. Já ale od puberty chodila jen k jediné, k Janičce. Brala jsem ji už dávno jako svoji kamarádku. Také jsem se vždy těšila, jak jí vše vypovím, co nového je v mém, jinak poměrně běžném životě. Nenapadlo mě, že má důvěrná sdělení vykládá dál.
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
JOSEFÍNSKÉ SLAVNOSTI 2023
epochanacestach.cz
JOSEFÍNSKÉ SLAVNOSTI 2023
S podtitulem pocta Marii Terezii a pevnosti samotné připomíná akce založení pevnosti Terezín 10. října 1780. Již tradičně jsou situovány především do období 18. století. Jejich cílem je připomenout jedinečnou terezínskou pevnost a události, která předcházeli její výstavbě. Jde o jedny z největších slavností zaměřených na toto období v Evropě. Každoročně je navštěvují z Čech,
Brit Dental Stick: zdraví i mlsání pro domácí mazlíčky v jednom
iluxus.cz
Brit Dental Stick: zdraví i mlsání pro domácí mazlíčky v jednom
Každodenní užití tyčinek Brit Dental Stick podporuje zdraví psích zubů, a to díky mechanickému čištění a působení známých bylin. Pomáhá také odstraňovat zubní plak, čímž působí preventivně proti tvorb
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
rezidenceonline.cz
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
Nádherný byt s desítkou rozmanitých luxusních pokojů představuje esenci dokonalého souznění orientální atmosféry se soudobou precizností, tak typickou pro nábytek a doplňky společnosti Covet House, je
Čočková pomazánka s mletou paprikou
tisicereceptu.cz
Čočková pomazánka s mletou paprikou
Nejlépe chutná na čerstvém chlebu, ale při oslavách do ní můžete namáčet na silnější proužky nakrájenou mrkev nebo řapíkatý celer. Suroviny 200 g žluté nebo červené čočky 200 ml vody 2 stroužk
Záhadné zmizení Karlie Gusé
enigmaplus.cz
Záhadné zmizení Karlie Gusé
Šestnáctiletá Američanka Karlie Gusé se ztratila již před více než třemi lety. Pátrání nepřineslo téměř žádné výsledky a okolnosti jejího zmizení tak dodnes zůstávají záhadou. Co se stalo na party, kt
Domácí citronový cheesecake
tisicereceptu.cz
Domácí citronový cheesecake
Dezert můžete při servírování ozdobit plátky citronu, citronovou kůrou nebo kopečkem šlehačky. Potřebujete 200 g máslových sušenek 100 g másla Náplň 50 g cukru krupice 500 g ricotty nebo
Co předpověděla drsná věštba?
skutecnepribehy.cz
Co předpověděla drsná věštba?
Na magii jsem nikdy moc nevěřila, jednou mě za jistým šamanem vzala kamarádka. Kdyby tenkrát tušila, co karty prozradí o nás dvou! S Danielou jsme se poznaly, když mně bylo 23 let, jí o dva roky méně. Byly jsme nejmladší kolegyně, což nás spojilo dohromady. Kdybych měla vypsat nějaké rozdíly, tak bych řekla, že já jsem
Byl v Polsku odkryt masový hrob upírů?
epochalnisvet.cz
Byl v Polsku odkryt masový hrob upírů?
Ostatky 450 osob nesoucí znaky protiupírských zásahů byly před nedávnem odkryty v obci Luzino na severu Polska. Mrtví jsou pohřbeni s useknutou hlavou položenou mezi nohama a zatěžkaní kameny, aby nem
Mají pro sebe slabost
nasehvezdy.cz
Mají pro sebe slabost
Pohledný herec ze seriálu Eliška a Damián Robert Urban (37) je evidentně zamilovaný do své krásné kolegyně Emmy Smetany (35). Začalo to tím, že o ní řekl, že je „jedna z jeho nej“, a díval se na ni
Měla by se Ivana bát?
nasehvezdy.cz
Měla by se Ivana bát?
Nejstarší dcera Karla Gotta (†80) Dominika Gottová (48) se vrátila po půl roce do Česka. Jaké tu má plány? Blízké zdroje kolem ní uvádí, že jde o ryze soukromou návštěvu. Není to ale tak dávno, co
Artemis II: Přepíše „bohyně“ historii lidstva?
21stoleti.cz
Artemis II: Přepíše „bohyně“ historii lidstva?
Dostat člověka na Měsíc, to je oč tu běží… A dlouho připravovaná mise Artemis II. má NASA tento sen znovu splnit. To ale není to jediné, čím se program hodlá zapsat do dějin. Od chvíle kdy noha Nei
Krabi: Vrcholný majstrštyk evoluce?
epochaplus.cz
Krabi: Vrcholný majstrštyk evoluce?
Krabi, živoucí fosilie, které byly svědky vlády dinosaurů, jsou součástí skupiny vyšších korýšů zvané desetinožci, existujících od éry pozdního devonu. Nejstarší doložený krab, Eoprosopon klugi, žil na Zemi už před 185 miliony lety. A jak se zdá, evoluce je jimi přímo posedlá. Falešná identita Krabi poustevníčci se na první pohled od ostatních krabů příliš neliší. Za