Domů     Chtěl se mnou mluvit
Chtěl se mnou mluvit
3 minuty čtení

Moje dětství nebylo nic veselého a můj otec nestál za nic. Teď ale potřebuje moji pomoc a já nemám jinou možnost, než mu ji poskytnout.

Táta se na mě upřeně dívá. „Já vím že jsem byl pěkný darebák. Udělal jsem v životě hodně chyb.“ Hledíme si do očí. Neuhne, jako to dělal dřív. Nikdy se mi do očí nepodíval. Chce se mi brečet. To, co teď od něj slyším, zní jako zpověď.

Už zřejmě pochopil, že tento pobyt v nemocnici je jeho poslední. Proč si to ale všechno neuvědomil dřív?

Tatínek není doma

Z raného dětství si pamatuju především to, že si skoro vůbec nevzpomínám na přítomnost otce. Už tehdy totiž chodil rovnou z práce do hospody. A víkendy trávil se svými kamarády. Ano, byl ještě mladý. S maminkou se brali, když mu bylo dvacet a mámě osmnáct.

Čekali tehdy mě. Ale to ho přece neopravňovalo k tomu, aby všechnu péči o malé dítě a domácnost nechal na mámě.

První vážné konflikty

Když jsem trochu povyrostla, bývala jsem často svědkem nočních návratů otce domů. Tehdy už z něj byl alkoholik, který míval v alkoholovém opojení návaly vzteku. Nerozbíjel jen věci kolem sebe, ale začal bít i maminku.

I já to slízla, když jsem se naivně snažila mámu bránit. Začala jsem se ho bát, nenáviděla jsem ho. Nikdy si se mnou nehrál, nikdy mě nepohladil, neusmál se na mě, neřekl mi milé slovo nebo pochvalu. Tak moc jsem toužila po skutečném tátovi!

Konec trápení

Vše se odehrálo velmi rychle. Otec přišel zase opilý a zmlátil mámu tak, že skončila v nemocnici. To byl konec jejich manželství. Otec se tomu nijak nebránil. O mě neprojevil zájem, nechtěl se se mnou pravidelně stýkat. Ulevilo se mi. A maminka celá rozkvetla.

Proto také netrvalo dlouho, a našla si nového, hodného muže. Jindřich byl o patnáct let starší, ale byl to konečně můj otec. Byli jsme konečně šťastná rodina.

Nečekaný telefonát

Na své neveselé dětství jsem už dávno zapomněla. Měla jsem vlastní rodinu, už i vnoučata. Jednoho dne ale zazvonil telefon. Volala jakási žena, že můj otec leží ve vážném stavu u nich na klinice.

M prý uvedl jako jedinou blízkou osobu a zda bych tedy mohla přijít. Byla jsem v šoku. Popravdě, na svého otce jsem už dávno zapomněla. Neviděla jsem ho čtyřicet pět let! Prožívala jsem těžký boj sama se sebou. Nakonec jsem ale za otcem do nemocnice vyrazila.

To jsem nečekala

Byla jsem připravená téměř na všechno, ale na toto ne. Z mého otce byl drobný uzlíček. On, vždy takový silák a kus chlapa, tu teď ležel a celý se v posteli ztrácel. Z tohoto člověka už nešlo mít strach.

Jen jeho zdrchaná tvář vypovídala jak nezdravý a divoký život vedl. A tento umírající muž, který mě nikdy nevzal do náruče, se mi nyní omlouval a říkal mi, že byl hlupák že si nevážil toho, že má tak skvělou dceru. Proč některé věci přicházejí v životě tak pozdě?

Milena S. (57), Litomyšl

Předchozí článek
Další článek
Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může