Domů     Nakonec je z nás rodina
Nakonec je z nás rodina
2 minuty čtení

Otec mé dcery si mě znovu našel po patnácti letech. Když jsem jeho hlas opět uslyšela v telefonu, na okamžik se mi zastavilo srdce.

Bylo mi tenkrát skoro třicet let. Pomalu jsem začínala panikařit, že zůstanu sama. Hledala jsem nějakého partnera snad na každém rohu, ale správní chlapi jako kdyby došli. Pak jsem potkala Marka a zamilovala se až po uši.

Zmizel bůhví kam

Věřila jsem, že Marek je tím pravým partnerem pro život. Vydrželo nám to dva měsíce. Potom se můj přítel najednou vytratil z mého života. Jednoho dne mi prostě oznámil, že odjíždí dlouhodobě do ciziny.

Cítila jsem hrozné zklamání, ale rozhodla jsem se zachovat si hrdost. Už jsem s ním nehodlala nikdy komunikovat. Po jeho odjezdu jsem však zjistila, že jsem v jiném stavu. Kdo je otcem, bylo jasné. Změnila jsem názor a chtěla Marka vyhledat, ať byl kdekoliv. Jenže jeho stopa se ztratila někde v Austrálii.

Těšila jsem se na roli matky

I vzhledem ke svému věku jsem se rozhodla, že si dítě nechám. Rodiče mi do toho nijak nemluvili, rozvedli se před pár lety a moc jsem se s nimi nevídala. Věděla jsem, že to jako svobodná matka budu mít těžké, ale upřela jsem na miminko všechnu svoji pozornost.

Telefonát

Dcera Adélka se narodila přesně ve stanoveném termínu. Když pak vyrůstala a ptala se na tátu, říkala jsem jí pravdu: že se ztratil někde ve světě. A pak přišlo něco, s čím jsem už nikdy nepočítala.

Stalo se to krátce poté, co dcera oslavila své patnácté narozeniny. Přijala jsem hovor z neznámého čísla – a znovu uslyšela Markův hlas!

Šťastná rodina

Nejprve jsem byla v šoku, pak jsem se dojetím rozplakala a pláč vystřídala zloba. Marek se vrátil do Česka a chtěl mě vidět. O existenci své dcery neměl vůbec tušení. Souhlasila jsem se setkáním.

Chtěla jsem tam vzít i Adélku, ale pak jsem se rozhodla jednat postupně. Nikdy nezapomenu na výraz v Markově tváři, když jsem mu fotku naší dcery ukázala. A navždy si budu pamatovat i den, kdy ti dva stanuli poprvé tváří v tvář!

Slzy mi při tom vstupují do očí i dnes, dvacet let poté, co jsme se dali dohromady a jsme konečně opravdovou rodinou.

Monika J. (51), Zlín

Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může