Domů     Cizího chlapa jsem chtěla vytrestat
Cizího chlapa jsem chtěla vytrestat
6 minut čtení

Moje snaha se vyplatila a já získala muže svých snů. Přítele jsem si hlídala, ale nebylo mi to nic platné. V době, kdy tvrdil, že doma pracuje, se líbal s cizí krasavicí přímo před mýma očima!

Každý, či spíš každá, mi dá za pravdu. Sehnat slušného chlapa je v dnešní době téměř nemožné! Ne, že by nebylo na každém kroku dost mužů. Pánů. Chlapáků! Jenže, jakých? Všichni jsou buď ženatí, nebo zadaní. Další nemají o ženy zájem.

A ti zbývající jsou buď alkoholici, narkomani nebo povaleči. Většinou všechno dohromady. Téměř s každým z vyjmenovaných jsem měla tu čest.

Dalo práci, než jsem ho našla

Pár let po rozvodu jsem si totiž umínila, že už nebudu sama. Že si najdu někoho, o koho opřu svoje rámě a kdo mě podrží v časech hezkých i těch horších. Těch jsem měla v poslední době docela hodně. Ztráta zaměstnání, nějaká ta bolístka a problémy s dcerou.

Pořídila si dítě bez otce a požadovala moji podporu. Finanční i hlídací! Ne, že bych jí nechtěla pomáhat, ale všeho moc škodí. Nebyla jsem tak stará, abych se obětovala a neměla žádný svůj život! Hledala jsem si přítele a hodně se nadřela, než ho našla.

Výsledek stál za to! Chlap jak cumel. O trochu mladší, než já. Žádný hlupák a dokonce pracovitý! Co víc jsem si mohla přát? Navíc byl opravdu pohledný. Vždycky, když jsem ho uviděla, se mi rozbušilo srdce a kolem žaludku poletovali motýli. Třepotali se touhou jako za mlada!

Z ničeho jsem ho nepodezírala

I on se do mě zamiloval, to ženská pozná. Nastěhovala jsem se k němu a už ho neopustila. Nenápadně jsem si ho střežila jako ostříž! Ženských, co by mi ho chtěly ukrást, bylo všude dost a dost.

I moje nejlepší kamarádka se přiznala, že by nepohrdla…Okamžitě jsem s ní přerušila veškeré styky. To tak, párkrát si k nám zajde na kávu a zůstane do rána! To známe… „Leničko, večer budu muset pracovat! Zůstanu v práci, abych měl klid.

Bude tam i můj šéf, klidně mu zavolej, kdybys mi nevěřila!“ oznámil mi Péťa toho rána u snídaně a já jen kývla. Tím šéfem mě přesvědčil, byl to pěkný pedant, ale férový člověk a mému příteli, ani nikomu jinému, by určitě falešné alibi neposkytnul.

Petr mě dokonce tak dojal, že jsem mu na večer přichystala do krabičky svačinu, aby chudák nehladověl u těch svých lejster.

Trochu jsem se musela přetvařovat

Já se chystala využít čas po svém. Obvolala jsem kamarádky, abychom se po dlouhé době někde sešly. U lahvičky vína a ženských řečí, které jsem dost postrádala. Pořád jsem obskakovala Péťu, a na nějaké to klábosení mi vůbec nezbýval čas.

Postrádala jsem novinky typu kdo, kde, s kým. A také jsem nevěděla, co se děje ve všech mých oblíbených seriálech. Péťa je totiž nesnášel, sledoval jen dokumenty a taky nějaké ty filmy o zvířatech. Nic jiného neuznával.

Předstírala jsem, že sdílím jeho intelektuální vášně, ale opak byl pravdou. Co bych dala za svoji milovanou Ordinaci a Ulici! Nechtěla jsem ale, aby si o mně myslel, že jsem nějaká tuctová slípka. I doma jsem chodila v šatech a letních pantoflích.

Elasťáky a rozšlapané papuče letěly do polednice! Přes všechna malá utrpení jsem byla s Péťou moc šťastná. Byl na mě hodný a rozdal by se! Také měl z čeho, když trávil tolik času v práci…

Těšila jsem se na kamarádky

Večer jsem se těšila na kamarádky. Sraz jsme si daly ve vzdálené vinárně skoro za městem. Byla nově otevřená a všichni si ji chválili. I my s Péťou plánovali, že tam zajdeme, ale zatím zůstalo jen u těch plánů.

Chystala jsem se odměnit dobrou večeří a nemínila na sobě šetřit. Také proč. Ať všechny kámošky vidí, jak se mám! „Teda Leni, ty vypadáš vážně skvěle!“ přivítala mě Lída a já měla co dělat, abych jí nedala pusu. Tak moc mě potěšila!

Hlavně tím upřímným tónem, který jsem v jejím hlasu slyšela. Ona byla Lída vždycky moc hodná. Na všechny! Nikdy nikomu nezáviděla, přestože měla co. Sama byla dost při těle a penězi také zrovna neoplývala. Ani druhá kamarádka nezklamala.

Pochválila mi šaty a Lídě vlasy. Všechny tři jsme si objednaly a daly se jedna přes druhou do řeči.

Líbal se s jinou

Neuplynula ani hodinka a já zahlédla v přítmí vzdáleného stolu známou postavu. Muže. Byl oblečený jinak, než jak jsem ho znala. A taky neměl strniště, které ho dělalo vždycky tak sexy. „Můj Petr!“ vydechla jsem překvapeně a hovor kolem mě utichnul.

Holky nechápavě hleděly mým směrem. „To je můj nový přítel! Bydlíme spolu už skoro půl roku! Chtěla jsem vám o něm vyprávět!“ opakovala jsem stále dokola nechápavě. Připadala jsem si jako ve zlém snu.

Jako by se nic z toho, co právě vidím, vůbec ve skutečnosti neodehrávalo. Jen v mojí hlavě! „Třeba se probudím. Třeba se mi to jen zdá! Třeba mám halucinace!“ říkala jsem si, ale věděla, že to není pravda. Petr se přímo před mýma očima objímal s jinou!

Takovou urostlou krasavicí. Byla určitě o dobrých dvacet let mladší než já! A dvacet kilo lehčí, to bylo zřejmé na první pohled.

Polila mě vodou

A ta líbačka! Takovou urážku jsem nemínila strpět. Rozeběhla jsem se k nim a beze slůvka výčitky vrazila Petrovi facku. Pořádnou! Ta jeho krasavice vykřikla. On se chytil za tvář a popadl mě za ruku. Bolestivě mi ji zkroutil za záda.

„Co si to dovolujete?“ zařval a já se nenechala zahanbit. Byla jsem určitě hlasitější, než on: „Jo tak ty mi vykáš, jo? Ty mě jako neznáš, Péťánku!“ V jeho očích jsem zahlédla udivený výraz, jakoby nechápavý, ale ani ten mě nezastavil v mém běsnění.

Vrhla jsem se na něho a mlátila mu kabelkou do hlavy. Kupodivu ani necouvnul, jen se mě opět snažil chytit za ruce. Moje řádění ukončila jeho milenka. Chrstla na mě sklenici vody!

Z Petra se vyklubal Pavel

Perlivé a s příchutí, soudě podle toho, jak jsem byla o chvíli později lepkavá. „Ale já nejsem Péťa!“ ozvalo se z Petrových úst a já se rozesmála: „Jasně, a tady to všechno není, jak to vypadá!“ Petr se na mě tak nějak pobaveně podíval a řekl: „Já jsem Pavel.

Dvojče Petra. On vám neřekl, že má bratra?“ Krve by se ve mně nedořezal. Teď začalo dávat všechno smysl. To, že má Petr na sobě jiný oblek. A že se oholil. A že není v práci. A dokonce má i trochu jiný hlas. Udělalo se mi mdlo.

Ztěžka jsem usedla k Pavlovu stolu. Zvolala Petrovi. Cvrlikal na mě z práce dokonce mi chtěl předat svého šéfa! Kdyby jen věděl, co jsem vyvedla! Pavel jako kdyby četl moje myšlenky, mi zašeptal do ucha: „Zůstane to mezi námi! Já jsem tady inkognito. Moje žena o ničem neví!“

Lenka P., (56), Trutnov

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může