Domů     Usmířila nás až manželská poradna
Usmířila nás až manželská poradna
5 minut čtení

Hádky, výčitky a nepřátelské mlčení. To vše, a mnohem víc, bylo u nás na denním pořádku. Zbýval rozchod nebo pomoc odborníka. Pomohla nám hned první návštěva manželské poradny!

Najít si přítele nebylo nic lehkého, obzvlášť v mém věku. Vlastně už před deseti lety, ale ani tehdy mi už nebylo dvacet. Byl to hodný chlap, i když svoje mouchy měl. Já ale nečekala nějakou závratnou lásku ani zázrak.

Toužila jsem jen po spolehlivém a normální chlapovi. Nechtěla jsem zůstat na stará kolena sama.

Můj přítel byl skrblík

Po delším hledání se mi to povedlo, i když jsem musela pomyslnou laťku nároků o dost snížit. Pavel byl skromný a ničím neobtěžoval. Nechal mě žít a volně dýchat! Toho jsem si na něm cenila ze všeho nejvíc.

Můj ex manžel byl totiž extrémně žárlivý a vyslýchal mě kvůli každé maličkosti. Proto jsem si dokázala vážit i takových věcí, které byly pro moje kamarádky samozřejmostí.

„A tobě nevadí, že skoro nic nevydělává?“ ptala se mě třeba Helena, moje nejlepší kamarádka. Ani jsem jí nemusela odpovídat. Znala mě jako svoje boty a věděla, že mi to opravdu nevadí. Lepší se uskromnit, než žít s nějakým psychopatem!

Roky ubíhaly a my oslavili desáté výročí seznámení. Čekala jsem nějaký dárek, ale nic se nekonalo. Nebyly peníze!

Voňavý poklad

Tentokrát jsem musela dát Heleně za pravdu, když tvrdila, že je to s těmi Pavlovými financemi nějaké divné. V práci si přece jen něco vydělal, tak kam se ta jeho výplata poděla? Když jsem se ho na to zeptala, jen krčil tajemně rameny.

Jako by mi do toho nic nebylo! Začala jsem pátrat, ale marně. Nikde ani stopa, za co by mohl Pavel utrácet. Až jednou. Při úklidu. „Co to tady je?“ divila jsem se s vysavačem v ruce, když mi nešla vytáhnout trubice zpoza postele. Za něco uvízla!

Poklekla jsem na všechny čtyři a strčila hlavu pod pelest. To, co jsem uviděla, mi vyrazilo dech. Až u zdi strčená taška plná nejdražších lahůdek! Sklenička s pravým kaviárem. Francouzská husí játra. Nějaké nóbl belgické pralinky. Velký lanýž ve slaném nálevu.

A spousta dalšího drahého zboží. Zírala jsem nevěřícně na všechnu tu voňavou nádheru a sliny se mi sbíhaly jako těm psům pana Pavlova!

Dobroty jsem mu omlátila o hlavu

Zmocnil se mě vztek. Pavel byl totiž nejen skromný, ale také dost šetřivý. Vlastně takový malý skrblíček! Nějaké peníze na domácnost mi dával, ale na vyskakování to rozhodně nebylo. Většinu nákupů jsem hradila mlčky ze svého.

Že se u nás jedlo skromně, nemusím zdůrazňovat. Často jsem si odepřela i milované ředkvičky nebo rajčátka, když nebyly v nějaké akcičce. A on, po společném jídle, leží u postele, a cpe se takovými lahůdkami!

Bylo to k smíchu, si ho představit, ale mě se v tom okamžiku úplně zhnusil! Popadla jsem tu tašku a šla mu ji omlátit o hlavu. Doslova! Seděl u televize a nechápal, co se děje. Potom vyskočil a rozkřičel se: „Co ti je do toho, co já jím!

Ty utrácíš za šminky a parádu, já za dobroty. Jsme si kvit!“

V čekárně jsme se nestačili divit

To ale nebyla pravda. Já utrácela ze svého, na rozdíl od něho, který se ode mě nechal málem živit! Hádky a výčitky se staly denní rutinou. Uvažovala jsem o rozchodu. Byt byl můj, tak co. Zbavím se toho proradného mlsouna jednou provždy! „Neblázni.

Vytrestáš jen sama sebe. Zůstaneš opuštěná a nešťastná. Kde budeš někoho hledat, když ani před lety to nebylo vůbec snadné!“ domlouvala mi moje věrná Helena a já jí opět musela dát za pravdu. Objednala jsem se s Pavlem do Manželské poradny.

Nechtělo se mu tam, ale nakonec rezignoval. Prý aby projevil dobrou vůli! Čekárna poradny byla útulnější, než jsem očekávala. Krásné kytky a obrázky na zdech. Z rádia se linula nějaká relaxační hudba. Člověk by hned usnul!

Z polospánku mě vyrušil nějaký pištivý ženský hlas. „Blbečku jeden, já ti to spočítám!“ vyhrožovala polohlasně taková křehká květinka svému protějšku. Ten její se krčil, jakoby čekal pohlavek. Za chvíli ho opravdu dostal!

V cukrárně nám bylo lépe

„Au, nech toho. Víš, že se máš naučit ovládat!“ prosil a pro jistotu si o jednu židli odsednul. Jeho manželka si nenechala říct. I ona se posunula a pokračovala: „V posteli nestojíš za nic, prachy domů taky nepřineseš a ještě jsi tlustej.

Proč s tebou marním čas!“ vykřikla a k našemu údivu se rozplakala. Slzy jako hrachy jí kapaly na kraťoučkou sukýnku. Ten její vytáhnul kapesník a trpělivě jí je utíral. U toho ji slovoval miláčku! Po chvilce se začali ti dva komedianti líbat!

„Pojď pryč, mám dost!“ navrhnul Pavel a já radostně vyskočila. Byli jsme oba tak šokovaní tím, co jsme právě viděli, že jsme na svoji hádku zapomněli. Skončili jsme v cukrárně na rohu ulice. Nad obrovským a notně drahým dortem s kopcem šlehačky!

K němu jsem si poručila vídeňskou kávu a na vrch ještě sklenku šampaňského. „Platíš ty! A všechno!“ poručila jsem Pavlovi a on se na mě docela hezky zadíval: „Já jsem tak rád, že tě mám…“

Milada R., (58), Písek

Související články
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
3 minuty čtení
Bývalá žena mého muže mi dělala ze života peklo. Intrikovala a štvala proti mně svého syna, až padla poslední kapka. Začala jsem se bránit. Můj muž se s exmanželkou nerozešel v dobrém, ale má s ní, bohužel, syna. Hned na začátku našeho vztahu jsem byla svědkem jejich scény. Z ničeho nic k nám ta ženská přivedla syna, že prý chce vidět tátu. Spíš ale chtěla ona obhlídnout mě. Neměla jsem z ní do
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.