Domů     Kamarádka mě podržela
Kamarádka mě podržela
2 minuty čtení

Teprve v nouzi poznáš skutečné přátele. A to je naprostá pravda. Díky tomu jsem přežila nejhorší chvíle ve svém životě.

Maruška se spokojeně rozhlíží po mé útulné garsonce. To, že si můžu sedět v pohodlném ušáku a pít kafíčko je jen a jen její zásluha. Bez ní bych skončila, bůh ví kde. Jakoby nestačilo, že jsem ztratila manžela. Člověka, kterého jsem milovala přes půl století. A který mi vážně zanechal nepěkné překvapení.

Spokojený a pohodlný život

Rudolf byl vždy svědomitý a pracovitý chlapík. To jsem na něm obdivovala. Dokázal zabezpečit naši rodinu. Před třiceti lety nám pořídil krásný, velký byt. Měli jsme se dobře. Když děti dospěly a odstěhovaly se, byl byt na nás moc velký.

Ale manžel se stěhovat nechtěl. Já sice šla do důchodu, ale on úspěšně podnikal. Podle něj jsme si mohli trochu přepychu dovolit. A tak jsme si užívali, dovolené u moře, lázně… Až do chvíle, kdy manžel náhle padl k zemi a už se ho nepodařilo vrátit do života.

To nemůže být pravda

Byla to strašná rána. Tolik let jsme spolu prožili a najednou tu Rudolf nebyl a já zůstala sama. Truchlit mě ale dlouho nenechala šokující zpráva.

Ukázalo se, že manželova firma je před krachem a Rudolf po sobě zanechal jen veliké dluhy a mnoho naštvaných lidí. Všechno se to na mě sesypalo. Hrozila mi exekuce a já vůbec nevěděla, co mám dělat.

Spadla s nebe

A právě v tu chvíli se objevila Maruška, moje kamarádka. Dozvěděla se o úmrtí mého muže a přijela za mnou. Našla mě v hrozném stavu. Nezačala mě hloupě utěšovat, sedla si, promyslela všechno a začala jednat. Mě sbalila věci a vzala mě k sobě.

Už toto přátelské prostředí, které mi zároveň nepřipomínalo milovaného manžela, mně ohromně pomohlo. Dalších pár týdnů jsem žila jako ve snu.

Všichni se dohodli

Maruška začala řešit mou finanční situaci a po dohodě s mými dětmi vše dali, jako zázrakem do pořádku. Přišla jsem sice o byt, ve kterém bych stejně nechtěla zůstat sama se svými vzpomínkami. Ale teď svou garsonku.

A hlavně neuvěřitelnou kamarádku, se kterou trávíme spoustu krásně prožitého času.

Zuzana H. (68), Prostějov

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
historyplus.cz
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
nasehvezdy.cz
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
Hvězda Kriminálky Anděl Marta Dancingerová (34) už svou novou lásku rozhodně neskrývá. Herečka, kterou si diváci oblíbili mimo jiné i ve Zlaté labuti a taneční soutěži StarDance, tvoří už několik m
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Rostliny jako strážci domova
nejsemsama.cz
Rostliny jako strážci domova
Nejsou jen krásnou zelenou dekorací. Jsou to vlastně malé magické bytosti s jemnými vibracemi, které dokážou přitahovat radost a klid. Pěstování květin není jen o pouhém zalévání a utírání prachu z listů. Je to tichý, neobyčejně hluboký rituál propojení s přírodou přímo uprostřed vašeho obývacího pokoje. Rostliny nasávají těžkou energii, čistí vzduch od škodlivin, ale především vyzařují harmonii, která