Domů     Vzpomínat na něj budu celý život
Vzpomínat na něj budu celý život

Zhruba od svých patnácti let jsem se stylizovala do role rebelky. Naši to se mnou neměli lehké. Bouřila jsem se v podstatě proti čemukoliv.

Když oni řekli „A“, já jsem řekla „B“. Stejné to bylo i s kamarádkami. Chtěla jsem, aby bylo vždycky po mém, a tak jsem pár opravdu dobrých kamarádek ztratila. Co se týkalo kluků, tam byla situace ještě složitější.

Přes všechnu navenek hranou sebejistotu jsem uvnitř byla zranitelná jako každý. Párkrát jsem se nešťastně zamilovala a dvakrát byla odmítnuta, když jsem své city odvážně vyznala klukovi přímo. Natruc jsem pak střídala partnery.

Takhle se to se mnou táhlo po celou střední školu. Na vysokou jsem se nedostala a to byla první rána, která poněkud změnila můj rebelský postoj.

Dostala jsem padáka

Najednou jsem viděla, že mi vlastně k ničemu není a spíš mi škodí než pomáhá. Nastoupila jsem do svého prvního zaměstnání, řádně zkrotlá. Když se ale člověk chová určitým způsobem několik let, jen tak se svých zvyků nezbaví.

Párkrát jsem byla drzá na kolegyni i na šéfa, a tak mě vyhodili ještě ve zkušební době. Právě v té době jsem potkala Jakuba. Pracoval ve stejné budově jako já a oslovil mě na chodbě, když jsem si šla vyřídit věci spojené s odchodem ze zaměstnání.

První setkání

„Slyšel jsem, co jste řekla šéfovi. Není divu, že vás vyrazil, ale protože ho znám, vím, že je to opravdu namyšlený idiot.“ Podívala jsem se na něj překvapeně. Vypadal zajímavě, ale bylo mu tak kolem čtyřiceti, takže o generaci starší muž.

„A co má být?“ zatvářila jsem se znuděně. „Vlastně nic,“ pokrčil rameny. „Jen jsem vám chtěl říct, že máte moje sympatie.“

„Hm, tak díky.“ Nasadila jsem povznesený výraz a šla si po svých.

Začal mě zajímat

Kdyby zůstalo u toho jednoho setkání, asi by se můj život odvíjel jinak. Jenže my jsme se s Jakubem zanedlouho potkali znovu, tentokrát ve městě. Bylo to ve chvíli, kdy mi spadla na chodníku kabelka a z ní se mi vysypaly věci.

Než jsem se nadála, už mi se sbíráním někdo pomáhal. A když jsem se podívala, o koho se jedná, spatřila jsem Jakuba. „Tak co, už máte práci? Zabralo někde to, že jste mi sympatická?“ ptal se v legraci a pokračoval.

„Jeden můj známý má malou obchodní firmu a asistentka mu bude zanedlouho odcházet na mateřskou. Mohl bych mu vás doporučit.“ Podívala jsem se na něj s překvapením. „Proč se mi vlastně snažíte pomoct?“ zeptala jsem se.

„Už jsem vám řekl, že se mi líbíte, ne?“ opáčil. Tentokrát jsem se netvářila tak negativisticky a nechala se pozvat na kávu.

Nečekaně jsem se zamilovala

Během následující půl hodiny se ukázalo, že Jakub je rozvedený a nezadaný, ale hlavně byl opravdu sympatický a vnímavý. To už jsem si tykali a já přijala pozvání na výlet.

A samozřejmě jsem Jakubovi slíbila, že se co nevidět zastavím u toho jeho známého kvůli práci. Sama jsem byla překvapená, jak to všechno dopadlo a musela jsem na to myslet po celý zbytek dne. Došlo mi, že jsem se nefalšovaně zamilovala a trochu jsem se toho polekala.

Celodenní výlet

Výlet do neznáma se opravdu povedl. Byl nádherný prosluněný podzimní den. Převážnou část jsme ho strávili v přírodě, přičemž jsme stačili i zabloudit. Během cesty jsem se dovídala o Jakubovi další a další věci a ty se mi zamlouvaly.

A dovolila jsem mu to, co jiným ne: aby mě rozebíral a kritizoval. Nijak moc jsem se nebránila, ve většině věcí jsem mu musela dát za pravdu. Zjistila jsem, že podobný vztah jsem celou dobu potřebovala:

někoho, kdo se mi nebude bát říct pravdu a od koho ji budu moci přijmout. Večer, když jsme se vraceli zpátky do města, vedli jsme se už za ruce.

Změnila jsem se

Práci u Jakubova kamaráda jsem dostala. Abych si nemyslela, že je to jen tak z protekce, upozornil mě můj nový šéf, že jestli nebudu dělat to, co mám, tak se se mnou rozloučí. Ještě před měsícem bych na to něco peprného odsekla.

Teď jsem se jen usmála a slíbila, že se budu snažit. Také doma byli ze změny v mém chování překvapeni.

Nezapomenutelná láska

Jakub bydlel sám a já jsem u něj začala trávit čím dál tím víc času. Poprvé v životě jsem se cítila spokojená, vyrovnaná a dospělá. Když jsem se ohlížela za svojí – ještě nedávnou – minulostí, moc jsem už nechápala své tehdejší chování.

Bylo to zkrátka po všech stránkách jedinečné období a já prožívala tu nejkrásnější lásku v životě. Trvalo to skoro tři roky. Během nich jsem se naučila mnoha věcem, jak v partnerském vztahu, tak ve vztazích s ostatními lidmi.

Rozdílné představy

Nebyla jsem natolik zaslepená a naivní, abych si myslela, že na růžových obláčcích se dá vznášet věčně. Věděla jsem, že jednou dojdeme s Jakubem na křižovatku, na které se budeme muset rozhodnout, co dál.

Já bych s ním bývala ráda byla napořád, vzala si ho za manžela, měla s ním děti, ale on o něčem takovém nechtěl ani slyšet a dával mi to najevo. „Těch dvacet let je opravdu hodně a já se na další manželství ani děti necítím,“ říkal mi. A tak jsem byla smířená s tím, že se naše cesty jednou rozejdou.

Rozloučení

Stalo se tak jednoho podzimního dne. Už pár týdnů mezi námi vládlo jakési bezdůvodné napětí. Seděli jsme v naší oblíbené vinárně, když Jakub řekl: „Budu se stěhovat do Prahy.“ Po jeho větě následovalo dlouhé mlčení, oběma nám bylo jasné, co znamená.

Vzmohla jsem se jen na otázku: „Kdy?“ Odpověděl, že máme ještě asi měsíc na to, abychom náš vztah nějak hezky ukončili.

Vzpomínky zůstanou

Oba jsme se pak snažili, aby ty zbývající dny byly naplněny tím nejkrásnějším, co si můžeme dát.

Když Jakub odjížděl, slíbili jsme si, že si občas zavoláme. Od té doby uplynulo už dvacet let. Za tu dobu jsme se viděli jen třikrát. Oba jsme si našli nové partnery – já jsem si i vdala.

Nikdy ale nezapomenu na člověka, který mě vnitřně prozářil a udělal ze mě vnímavou ženu.

Jana L. (46), Liberec

Předchozí článek
reklama
Související články
11.4.2024
Každý masopust je pro mě dobou, kdy se kromě jídla oddávám vzpomínkám. Kdysi jsem totiž na masopustním průvodu poznala lásku svého života. Bylo mi něco přes dvacet, studovala jsem vysokou školu a měla spoustu plánů, jak vyrazím do světa a já nevím co ještě. Pak mě kamarádka Tamara pozvala na víkend k ní na vesnici. A můj život se úplně změnil. Víkend na venkově Byla jsem mladá holka a kou
11.4.2024
V těhotenství s první dcerkou jsem přibrala dvacet pět kilo, po porodu ještě víc. Ale ať jsem se snažila, jak jsem jen mohla, kila dolů nešla. Po narození druhé dcery jsem vážila rovný metrák. Můj muž mi často dával najevo, že jsem tlustá a nelíbím se mu. Sebevědomí mi tím pádem šlo dolů. I moje lékařka mě upozornila, že je nutné s tím začít něco dělat. Ještě horší to bylo, když jsem zjistila,
4.4.2024
V mládí jsem byla vzteklá. Už nejsem, s léty jsem pochopila, že rozčilovat se kvůli zbytečnostem je hloupé. Ale to víte, v osmnácti letech člověk ten svět vidí jinak a byl by schopen se poprat kvůli maličkosti. Byla jsem horká hlava. Zdědila jsem to po tátovi, cholerikovi jako hrom. Tehdy jsem byla mladá holka, ale už jsem coby čerstvě vyučená kadeřnice chodila do práce. Těšila jsem se na kv
3.4.2024
Byla jsem průměrná studentka. V matematice jsem, přiznávám, pokulhávala, český jazyk jsem měla naopak docela ráda. Na maturitu jsme se učili s předstihem, ale spoustu jsme si toho nechali na takzvaný svatý týden. Všichni jsme naivně věřili, že během těchto několika dní si toho nacpeme do hlavy pomalu víc než za celý rok. Platonicky zamilovaná V té době jsem byla platonicky zamilovaná do t
3.4.2024
Byla jsem tajně zamilovaná do pohledného vysokoškoláka Pavla, ale on se ke mně choval jako kus ledu. Vypadalo to, že ho nezajímám. Bylo velmi romantické narodit se jako kastelánova dcera. Po celé dětství i dospívání jsem si připadala jako princezna. Ale jako všechno, i tohle mělo své slabé stránky. Táta byl vášnivý divadelník, amatérské divadlo hrával od dětství a nutil tuto zálibu mámě i mně.
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ach, ta láska aneb Co se děje s vaším tělem, když jste zamilovaní
21stoleti.cz
Ach, ta láska aneb Co se děje s vaším tělem, když jste zamilovaní
Kdo by nechtěl být zamilovaný, cítit motýly v břiše, neustále myslet na protějšek bez nutnosti spát či jíst. I když zamilovanost netrvá věčně, protože pro tělo je velmi vyčerpávající, přináší řadu zdr
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Nakonec ještě bude Ryška ráda prodavačkou zmrzliny
nasehvezdy.cz
Nakonec ještě bude Ryška ráda prodavačkou zmrzliny
Během natáčení seriálu Zlatá labuť trávila Kristýna Ryška (38) většinu času ve vlaku. Jedna jízda z Rožnova pod Radhoštěm do pražských ateliérů jí zabrala čtyři hodiny – a takto jezdila i dvacetkrát
Pikantní tuňáková pomazánka
tisicereceptu.cz
Pikantní tuňáková pomazánka
Nevíte, co si počít s konzervovaným tuňákem? Máme pro vás připravený opravdu chutný recept. Suroviny 1 velká tuňáková konzerva 1 větší červená cibule 2 lžíce citronové šťávy 4 lžíce jogurtu n
Sen o americké osadě stál Skoty samostatnost
historyplus.cz
Sen o americké osadě stál Skoty samostatnost
Dlouhá plavba je u konce, lodě zakotvily nedaleko Nového Edinburghu. Skotští kolonisté se těší na svoje krajany, kteří sem připluli už před rokem. Čeká je však obrovské zklamání. Místo vzkvétající osady plné pohody a smíchu je přivítají stovky hrobů…   Skotové by ze své země rádi udělali hospodářskou velmoc. Chtějí – stejně jako Anglie, Nizozemí
Omega připomíná sto dní do zahájení Olympijských her
iluxus.cz
Omega připomíná sto dní do zahájení Olympijských her
Už za 100 dní odstartují Olympijské hry 2024 v Paříži a atmosféra se už nyní elektrizuje přípravami a očekáváním. Hodinářská značka Omega, jako oficiální časoměřič her, přichází s novinkou: hodinkami
Evropský unikát? Neolitické srdce Orknejí!
epochaplus.cz
Evropský unikát? Neolitické srdce Orknejí!
Starší než Stonehenge a pyramidy v Gíze, zachovalá div ne jako Vesuvem pohřbené Pompeje. Tak se často hovoří o unikátní kamenné neolitické osadě Skara Brae na západním pobřeží orknejského ostrova Mainland.   Žije se tu zhruba mezi lety 3180 př. n. l. až 2500 př. n. l. A nejde o žádné chatrče. Desítka kamenných seskupených
No řekněte, cožpak může přátelství skončit?
skutecnepribehy.cz
No řekněte, cožpak může přátelství skončit?
Když jsem slavila šedesáté narozeniny, číšník mi přinesl obálku. Ale nebyly tam peníze. Uvnitř se skrýval můj nejkrásnější narozeninový dárek. Celý život jsem neměla kamarádku. Tedy když nepočítám Bohunku, ale o tu jsem přišla. S Bohunkou jsme byly spřízněné duše. Než ta první něco dořekla, ta druhá se tomu už smála, až se za břicho popadala. Bohunku
Poprvé na kameru: Vědci zachytili rozmnožování mořských korálů v laboratorních podmínkách
epochalnisvet.cz
Poprvé na kameru: Vědci zachytili rozmnožování mořských korálů v laboratorních podmínkách
Vůbec první přímý přenos rozmnožování mořských korálů v umělých podmínkách se podařilo zachytit vědcům z londýnského Mordenu. Cílem projektu laboratoře Coral Spawning Lab a společnosti Canon je porozumět životním cyklům těchto organismů klíčových pro udržení ekosystému na planetě a poskytnout informace a nástroje, které umožní je zachránit.   Laboratoř Coral Spawning Lab se zabývá záchranou
Co je pravdy na konspirační teorii chemtrails?
enigmaplus.cz
Co je pravdy na konspirační teorii chemtrails?
Příznivci konspiračních teorií jim říkají chemtrails – chemické stopy. Údajně jsou napuštěny chemikáliemi, viry či kovy a mohou mít nejrůznější účely. Pomalé trávení lidstva, šíření nemocí či steriliz
Kuře na citronech
nejsemsama.cz
Kuře na citronech
Suroviny: 1 kuře 3 citrony 1 svazek petrželky 2 snítky čerstvého tymiánu 2 snítky rozmarýnu 2 stroužky česneku 2 palice česneku 200 g másla cibule olivový olej sůl, pepř mletý Postup: Kuře omyjte a důkladně osušte. Nastrouhejte kůru z jednoho citronu, nasekejte petrželku, polovinu tymiánu a rozmarýnu, rozdrťte dva stroužky česneku a vše důkladně promíchejte
Olomoucká zajímavost: Vodopád v Bezručových sadech
epochanacestach.cz
Olomoucká zajímavost: Vodopád v Bezručových sadech
Tato olomoucká zajímavost nemá dlouhou historii jako gotické nebo barokní památky, ale za prohlídku určitě také stojí. Vodopád na skále v Bezručových sadech vysoký osm metrů vznikl až v roce 1965 u příležitosti květinové výstavy Flora Olomouc a měl tehdy být jen reklamou na kvalitu vodních čerpadel. Voda v něm cirkuluje v uzavřeném okruhu, jehož součástí je podzemní nádrž,