Domů     Námluvy skončily loupežným přepadením
Námluvy skončily loupežným přepadením
6 minut čtení

Chápu, že to maminka myslela dobře, když pro mého bratra hledala nevěstu. Bohužel mu ale vybrala strašnou ženskou, která ho okradla a ještě nás se svým kumpánem málem ubila k smrti.

Můj mladší brácha Péťa byl vždycky takovej hodnej trouba. Základní školu vychodil jen s odřenýma ušima a tak bylo jasné, že z něj nikdy nebude žádný právník ani doktor.

Ale co, vždycky byl šikovný, takže se vyučil opravářem zemědělských strojů a sehnal si práci na místním statku.

Živil všechny její potomky

Lidi ho měli rádi pro jeho bezprostřední a milou povahu, a protože to byl celkem pohledný mužský, časem se na něj začaly ženský lepit jako vosy. Bohužel ne zrovna takové, jaké bych si pro něj představovala. Jenže Péťa když se zamiloval, byl slepý a hluchý.

Bylo mu jedno, že ta Věrka, co na něj dělala oči, střídala chlapy jako ponožky, a že měla tři děti a každé s někým jiným. Péťa se do ní zbláznil a netrvalo dlouho, a ze svého platu živil všechny její potomky.

Připravila ho o všechny úspory

Vlastně jsme byli s maminkou rády, že se Věrka časem zbláznila do někoho jiného a svou početnou rodinu odstěhovala neznámo kam. Naštěstí Péťu nám nechala doma. Co by s ním taky dělala, když ho během několika měsíců připravila o všechny úspory.

Ani s Jaruš, která přišla po Věrce, to nebylo o mnoho lepší. Té ženské učaroval mámivý svět hracích automatů a málem s sebou stáhla i našeho Péťu.

Sháněla mu nevěsty

To už maminka věděla, že Péťa, co se týče ženských potřebuje dohled, a vzala to do rukou sama. Začala mu shánět nevěsty přes inzerát a ty, co prošly jejím přísným výběrem, zvala k nám na nedělní oběd.

U řízků a bábovky pak z nich mámila podrobnosti o jejich majetkových a rodinných poměrech. Vlastně se Péti ani neptala, jestli se mu některá z adeptek na vdavky líbí.

Můj brácha byl zvyklý poslouchat maminku na slovo a také už dávno pochopil, že kdyby to bylo na něm, skončí někde pod mostem a bez peněz.

Maminčino požehnání

Ačkoli se občas tvářil jako odsouzenec jdoucí na popravu, s němým odevzdáním přijal matčin verdikt. Začne se zajímat o Katku, která se naší mamince zdála velice perspektivní. Měla maturitu, pracovala jako účetní v jedné firmě ve městě a byla zcela bez závazků.

A protože jí evidentně nevadilo, že náš Péťa pracuje jen „jako opravář“, měli mladí maminčino požehnání. Tím spíše, že se Katka těšila, že se nastěhuje do domku, který Péťa zdědil po jedné naší tetě, a začne se mu starat o domácnost.

Stala se z ní špinavá cuchta

Já jsem se těšila, že mám bráchu konečně z krku. Vždyť mu už táhlo na čtyřicet a pořád jsem mu chodila vařit a uklízet. Bohužel, neradovala jsem se dlouho. Jakmile se Katka k Péťovi nastěhovala, začaly se dít věci.

Z perfektně upravené ženské, která neustále hýřila dobrou náladou, se stala věčně otrávená a špinavá cuchta, která by sama potřebovala k ruce ještě jednu služku. A to prosím pěkně ani nechodila do práce, jak se brzy ukázalo.

V kuchyni seděl cizí opilý chlap

Doufala jsem, že zasáhne maminka, která celou tuhle anabázi spískala. Jenže maminka začala stonat se srdíčkem a těsně před Vánoci dostala infarkt. Když mi došlo, že všechno zase zbylo jen na mě, vypravila jsem se k bráchovi na návštěvu.

A to vám povím, sotva jsem překročila práh domku, nepřestala jsem zírat. Všude byla špína a nepořádek a v kuchyni seděl úplně cizí chlap, který byl viditelně opilý.

Pohrozila jsem policií

„To je Katčin brácha Pavel,“ představil mi nešťastně Péťa nového obyvatele domku. V tu ránu do mě vjel takový vztek, že se ze mě stala příšerná fúrie.

Křičela jsem, že Katka i se svým povedeným bratříčkem musí okamžitě vypadnout, ale teprve až uklidí ten svinčík. Nu, to jsem neměla říkat. Katka, ta šmudla mi začala nadávat a její bratr, tedy jestli to vůbec bratr byl, jí přizvukoval. Když jsem jim pohrozila, že zavolám policii, teprve začalo to pravé peklo.

Oba v péči záchranářů

Katka mě začala fackovat a ten její povedený bratr se vrhl na Péťu, který se, ačkoli to byl chlap jako hora, ani neuměl bránit. Katčin bratr ho několika ranami pěstí srazil k zemi a mě Katka dokonce začala škrtit.

Nakonec nás oba svázali, do úst nám nacpali nějaké staré a špinavé hadry, a než z domku utekli, sebrali všechno, co jim přišlo pod ruku, včetně Péťovy platební karty. Trvalo několik hodin, než jsem si dokázala uvolnit ruce a přivolat mobilem pomoc.

Já i Péťa jsme skončili v péči záchranářů a trvalo několik týdnů, než jsme se alespoň částečně zotavili.

Zasedla rodinná rada

Pochopitelně jsme na Katku a jejího povedeného bratra podali trestní oznámení, jenže nám to nebylo nic platné. Po obou se slehla zem a nám zbyly jen oči pro pláč. Tedy abych se nerouhala, pořád máme jeden druhého, a to je veliké štěstí.

A také maminku, která tohle všechno vlastně spískala. Když se po operaci vrátila domů z nemocnice, opět zasedala rodinná rada. Bylo rozhodnuto, že se Péťa vrátí pod rodnou střechu a ten domek po tetičce prodáme.

Spravedlivý trest

Vždyť on ten můj bráška je takový trouba, že pokud by zůstal sám, tak by si mohl domů přivést ještě nějakou horší, než byla Katka. Jenže člověk míní a pán bůh mění. Uběhlo pár měsíců a Péťa se zakoukal do mladé paní, která nastoupila u nich ve statku.

A protože měla malou holčičku, tvořili všichni tři spokojenou a šťastnu rodinu. A jak to dopadlo s Katkou? Ji a jejího bratra, co vůbec nebyl bratr, ale milenec, zatkli policisté, když se pokusili vykrást jednu chatu nedaleko hranic s Německem. Když jim to pak sečetli u soudu, vyfasovali dohromady patnáct let nepodmíněně.

Hana V. (52), Hodonín

Související články
2 minuty čtení
Moje matka byla kouzelná bytost s velkým srdcem a otevřenou náručí. Celý život nám obětovala. Na konci měla jediné přání. To jsem jí nesplnila. Maminka byla vždycky usměvavá, milá a laskavá. Říkala nám, svým třem dětem, ,,koťátka“, na víkend vždycky napekla buchty a hrála si s námi karty. Často jsme s ní podnikali výpravy do lesa, kde nás učila znát bylinky, stromy, ptáčky a zvířátka. S maminko
3 minuty čtení
Nikdy nezapomenu na větu, kterou mi maminka vmetla v zápalu jedné z hádek. „Neměla ses narodit!“ Jak to myslela? Neměla mě snad ráda? Dlouho jsem si myslela, že mě maminka nemá ráda. Dívala jsem se na ostatní děti, jak se s nimi rodiče smějí, objímají je a chlubí se jimi. Já doma nic takového neznala. Když jsem se mámě snažila zavděčit, většinou si našla něco, co bylo špatně. V duchu jsem si ří
5 minut čtení
Když zavřu oči, pořád ji vidím, jak stojí před domem a mává mi. Naposledy. Bylo nám tehdy deset a musely jsme se rozdělit. Byly jsme nejlepší kamarádky. Sedávaly jsme spolu v lavici, o přestávkách si šeptaly tajemství a po vyučování chodily kus cesty domů společně. Vymýšlely jsme si, co budeme dělat, až vyrosteme. Jednou jsme chtěly být učitelky, jindy herečky, pak zase cestovatelky. Bylo nám j
3 minuty čtení
Mateřská dovolená není žádná dovolená, ale těžká práce. Tím náročnější, nechává-li vás manžel samotnou třeba i o sobotách a nedělích. Měla jsem dvě děti ve věku dva a tři roky, manžel byl věčně pryč. Já vím, anebo aspoň doufám, že byl v práci, ale kam se hrabe jakákoli práce na celodenní péči o dvě čilé dětičky. Jela jsem s nimi na chalupu v horách, ale jak jinak, zase sama. Nejhorší bylo, ž
4 minuty čtení
Se sestrou jsme si slíbily, že budeme tým. Mělo to být v dobrém i ve zlém, ale pak mezi nás vstoupila její nemoc. A já si nejsem jistá, co ještě vydržím. Žijeme se sestrou Alenou pod jednou střechou už skoro deset let. Když nám oběma zemřeli manželé a děti se rozutekly za vlastními životy, připadalo nám jako nejlepší nápad spojit síly. Prodala jsem svůj byt a přestěhovala se do jejího většího d
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Změnily výstřely v Marseille osudově tvář Evropy?
historyplus.cz
Změnily výstřely v Marseille osudově tvář Evropy?
Atentát v Marseille 9. října 1934 otřese Evropou. Jugoslávský král Alexandr I. při něm umírá v otevřeném voze a spolu s ním i francouzský ministr zahraničí Louis Barthou. Zatímco veřejnost sleduje šokující záběry z místa činu, v zákulisí se tiše hroutí celý bezpečnostní systém, který měl držet nacistické Německo na uzdě. V jihofrancouzské Marseille se
Oslava života po mexicku: The Monkey Bar zve na Día de los Muertos
iluxus.cz
Oslava života po mexicku: The Monkey Bar zve na Día de los Muertos
Podzimní čas vzpomínek na naše blízké, kteří již nejsou mezi námi, nemusí být jen obdobím ticha a melancholie. V Mexiku se totiž vzpomíná jinak – s barvami, hudbou, květinami a radostí ze života. Práv
Soulad podle harmonie zlatého řezu
rezidenceonline.cz
Soulad podle harmonie zlatého řezu
Vznosné křivky rezidence Habitação Áurea v regionu Amarante na severu Pyrenejského poloostrova vytvořily díky dané koncepci prostor s přirozenou rovnováhou, otevřený krajině, světlu i modernímu rodinnému životu. Neutrální barevná paleta a přírodní textury, jež byly použity v dokonalém souladu, přispívají ke klidné a sofistikované atmosféře, zatímco architektonické prvky, jako je prosklená terasa a stropy v
Hlaveň vytvoří vlastní podpis. Jak střela začala vypovídat o zbrani
epochaplus.cz
Hlaveň vytvoří vlastní podpis. Jak střela začala vypovídat o zbrani
Zločinec může utéct, svědci si nemusí nic pamatovat a pachatelova pistole skončí schovaná někde v temné zásuvce. Jenže vystřelená střela někdy prozradí víc, než by její majitel čekal. Kriminalisté postupně zjišťují, že kovový projektil si z hlavně odnáší mikroskopické stopy. Rodí se forenzní balistika, obor, v němž se i nepatrná rýha může stát důležitým svědkem.
Největší vánoční příběhy na zámku Loučeň
epochanacestach.cz
Největší vánoční příběhy na zámku Loučeň
Vánoce jsou nerozlučně spojené se světlem, a to ať už jde o hvězdu svítící nad Betlémem nebo o jiskřičky radosti v očích dětí. Ve znamení světla se ponesou i vánoční prohlídky na zámku Loučeň. A to nejen v zámku. Od 17. listopadu do 17. ledna se na středočeském zámku Loučeň poblíž Nymburka denně koná oblíbená
Tisíc let hledání ztraceného hrobu. Kde spočinul věrozvěst Metoděj?
enigmaplus.cz
Tisíc let hledání ztraceného hrobu. Kde spočinul věrozvěst Metoděj?
Zemřel roku 885 a podle staroslověnských pramenů spočinul ve významném moravském chrámu. Kde tento kostel stál a kam se poděly ostatky muže, který spolu s bratrem Cyrilem změnil duchovní dějiny Slovan
Chodí Vondráčková s kamarádem  „ex“?
nasehvezdy.cz
Chodí Vondráčková s kamarádem „ex“?
To jsou nám ale novinky! Hvězda seriálu Ulice Lucie Vondráčková (46) prý už není sama, ale má si užívat romantické chvilky s novým mladým krasavcem! A celá věc je ještě pikantnější v tom, že má jít
Sestra mi udělila pořádnou lekci
skutecnepribehy.cz
Sestra mi udělila pořádnou lekci
Pět let jsem žila v nepřetržitém stresu. Starala jsem se o vlastní rodinu a také o maminku, která vážně onemocněla. Moje sestra dělala, že jí se to netýká. Všechno to začalo nenápadně. Máma zapomínala klíče, připalovala hrnce a občas si spletla jména svých vnoučat. Zpočátku jsme tomu nepřikládaly velkou váhu. Když ale lékaři potvrdili začínající demenci, byl to pro nás
Domácí malinovka z čerstvých malin
tisicereceptu.cz
Domácí malinovka z čerstvých malin
Pokud jsou maliny samy o sobě dost sladké, tak není zapotřebí přidávat cukr. Ingredience 5 snítek máty 250 g čerstvých malin 7 lžic třtinového cukru 1 l mírně perlivé vody šťáva z ½ citronu
Dýně s čočkou
nejsemsama.cz
Dýně s čočkou
Do hotové směsi můžete vmíchat ještě opečenou pikantní klobásu. Dýně snese i aromatičtější koření, přidejte třeba trochu garam masaly. Ingredience na 4 porce: ● 300 g uvařené čočky ● 1 malá dýně ● 1 cibule ● 1 stroužek česneku ● olej ● sůl ● pepř ● 1 lžička sušeného tymiánu Postup: Dýni nakrájejte na kousky a dejte na plech vyložený pečicím papírem. Pokapejte olejem, posypte sušeným tymiánem, osolte a opepřete. Promíchejte
Přistát už nestačí aneb jak se lidstvo zabydlí na Měsíci
21stoleti.cz
Přistát už nestačí aneb jak se lidstvo zabydlí na Měsíci
Poprvé lidstvo na Měsíci přistálo v roce 1969, naposledy o tři roky později. Nyní po více než půl století k němu opět míří a to i s novou výzvou: tentokrát už na něm zůstat. To ovšem s sebou přináší n
Muž, který čekal v ledu. Příběh Ötziho začal znovu před 35 lety
epochalnisvet.cz
Muž, který čekal v ledu. Příběh Ötziho začal znovu před 35 lety
Ležel v horách více než pět tisíc let. Měl kožešinovou čepici, luk, toulec se šípy a na těle desítky tajemných tetování. Pak přišlo 19. září 1991 a mrtvý muž z doby měděné vstoupil do moderního světa. Dnes odpočívá za sklem archeologického muzea v Bolzanu. Teprve když před ním člověk stojí, naplno mu dojde, jak neuvěřitelný