Domů     Námluvy skončily loupežným přepadením
Námluvy skončily loupežným přepadením
6 minut čtení

Chápu, že to maminka myslela dobře, když pro mého bratra hledala nevěstu. Bohužel mu ale vybrala strašnou ženskou, která ho okradla a ještě nás se svým kumpánem málem ubila k smrti.

Můj mladší brácha Péťa byl vždycky takovej hodnej trouba. Základní školu vychodil jen s odřenýma ušima a tak bylo jasné, že z něj nikdy nebude žádný právník ani doktor.

Ale co, vždycky byl šikovný, takže se vyučil opravářem zemědělských strojů a sehnal si práci na místním statku.

Živil všechny její potomky

Lidi ho měli rádi pro jeho bezprostřední a milou povahu, a protože to byl celkem pohledný mužský, časem se na něj začaly ženský lepit jako vosy. Bohužel ne zrovna takové, jaké bych si pro něj představovala. Jenže Péťa když se zamiloval, byl slepý a hluchý.

Bylo mu jedno, že ta Věrka, co na něj dělala oči, střídala chlapy jako ponožky, a že měla tři děti a každé s někým jiným. Péťa se do ní zbláznil a netrvalo dlouho, a ze svého platu živil všechny její potomky.

Připravila ho o všechny úspory

Vlastně jsme byli s maminkou rády, že se Věrka časem zbláznila do někoho jiného a svou početnou rodinu odstěhovala neznámo kam. Naštěstí Péťu nám nechala doma. Co by s ním taky dělala, když ho během několika měsíců připravila o všechny úspory.

Ani s Jaruš, která přišla po Věrce, to nebylo o mnoho lepší. Té ženské učaroval mámivý svět hracích automatů a málem s sebou stáhla i našeho Péťu.

Sháněla mu nevěsty

To už maminka věděla, že Péťa, co se týče ženských potřebuje dohled, a vzala to do rukou sama. Začala mu shánět nevěsty přes inzerát a ty, co prošly jejím přísným výběrem, zvala k nám na nedělní oběd.

U řízků a bábovky pak z nich mámila podrobnosti o jejich majetkových a rodinných poměrech. Vlastně se Péti ani neptala, jestli se mu některá z adeptek na vdavky líbí.

Můj brácha byl zvyklý poslouchat maminku na slovo a také už dávno pochopil, že kdyby to bylo na něm, skončí někde pod mostem a bez peněz.

Maminčino požehnání

Ačkoli se občas tvářil jako odsouzenec jdoucí na popravu, s němým odevzdáním přijal matčin verdikt. Začne se zajímat o Katku, která se naší mamince zdála velice perspektivní. Měla maturitu, pracovala jako účetní v jedné firmě ve městě a byla zcela bez závazků.

A protože jí evidentně nevadilo, že náš Péťa pracuje jen „jako opravář“, měli mladí maminčino požehnání. Tím spíše, že se Katka těšila, že se nastěhuje do domku, který Péťa zdědil po jedné naší tetě, a začne se mu starat o domácnost.

Stala se z ní špinavá cuchta

Já jsem se těšila, že mám bráchu konečně z krku. Vždyť mu už táhlo na čtyřicet a pořád jsem mu chodila vařit a uklízet. Bohužel, neradovala jsem se dlouho. Jakmile se Katka k Péťovi nastěhovala, začaly se dít věci.

Z perfektně upravené ženské, která neustále hýřila dobrou náladou, se stala věčně otrávená a špinavá cuchta, která by sama potřebovala k ruce ještě jednu služku. A to prosím pěkně ani nechodila do práce, jak se brzy ukázalo.

V kuchyni seděl cizí opilý chlap

Doufala jsem, že zasáhne maminka, která celou tuhle anabázi spískala. Jenže maminka začala stonat se srdíčkem a těsně před Vánoci dostala infarkt. Když mi došlo, že všechno zase zbylo jen na mě, vypravila jsem se k bráchovi na návštěvu.

A to vám povím, sotva jsem překročila práh domku, nepřestala jsem zírat. Všude byla špína a nepořádek a v kuchyni seděl úplně cizí chlap, který byl viditelně opilý.

Pohrozila jsem policií

„To je Katčin brácha Pavel,“ představil mi nešťastně Péťa nového obyvatele domku. V tu ránu do mě vjel takový vztek, že se ze mě stala příšerná fúrie.

Křičela jsem, že Katka i se svým povedeným bratříčkem musí okamžitě vypadnout, ale teprve až uklidí ten svinčík. Nu, to jsem neměla říkat. Katka, ta šmudla mi začala nadávat a její bratr, tedy jestli to vůbec bratr byl, jí přizvukoval. Když jsem jim pohrozila, že zavolám policii, teprve začalo to pravé peklo.

Oba v péči záchranářů

Katka mě začala fackovat a ten její povedený bratr se vrhl na Péťu, který se, ačkoli to byl chlap jako hora, ani neuměl bránit. Katčin bratr ho několika ranami pěstí srazil k zemi a mě Katka dokonce začala škrtit.

Nakonec nás oba svázali, do úst nám nacpali nějaké staré a špinavé hadry, a než z domku utekli, sebrali všechno, co jim přišlo pod ruku, včetně Péťovy platební karty. Trvalo několik hodin, než jsem si dokázala uvolnit ruce a přivolat mobilem pomoc.

Já i Péťa jsme skončili v péči záchranářů a trvalo několik týdnů, než jsme se alespoň částečně zotavili.

Zasedla rodinná rada

Pochopitelně jsme na Katku a jejího povedeného bratra podali trestní oznámení, jenže nám to nebylo nic platné. Po obou se slehla zem a nám zbyly jen oči pro pláč. Tedy abych se nerouhala, pořád máme jeden druhého, a to je veliké štěstí.

A také maminku, která tohle všechno vlastně spískala. Když se po operaci vrátila domů z nemocnice, opět zasedala rodinná rada. Bylo rozhodnuto, že se Péťa vrátí pod rodnou střechu a ten domek po tetičce prodáme.

Spravedlivý trest

Vždyť on ten můj bráška je takový trouba, že pokud by zůstal sám, tak by si mohl domů přivést ještě nějakou horší, než byla Katka. Jenže člověk míní a pán bůh mění. Uběhlo pár měsíců a Péťa se zakoukal do mladé paní, která nastoupila u nich ve statku.

A protože měla malou holčičku, tvořili všichni tři spokojenou a šťastnu rodinu. A jak to dopadlo s Katkou? Ji a jejího bratra, co vůbec nebyl bratr, ale milenec, zatkli policisté, když se pokusili vykrást jednu chatu nedaleko hranic s Německem. Když jim to pak sečetli u soudu, vyfasovali dohromady patnáct let nepodmíněně.

Hana V. (52), Hodonín

Související články
2 minuty čtení
Proč já? Nebyla jsem tak ošklivá, abych si nenašla muže. Bohužel, když přišel ten pravý, osud mi ho brzy zase vzal. Vždy ve mně bylo něco jinak. Přitahovala jsem pozornost, aniž bych o to usilovala. Bohužel i tu negativní. Když jsem byla mladá, mužům jsem se líbila, to jsem vnímala. Jenže tehdy jsem s tím asi neuměla tak pracovat. Měla jsem pocit, že mám čas. Lidé se mi smáli Hlavně ženy
3 minuty čtení
Rodiče mě vychovávali přísně. Nesměla jsem nic a nikam, zakázali mi i školní výlet, prý kdovíco se tam může stát. Tak jsem se vzbouřila. Stále si myslím, že to rodiče s přísností přeháněli. Zařekla jsem se, že taková nebudu, že je to příliš, a snažila jsem se u své dcery o jiný přístup, kamarádský, tolerantnější. Domov není vojna. Ale moji rodiče mi z něj vojnu udělali, divím se, že mě ráno tru
4 minuty čtení
Dlouhá léta byla součástí naší rodiny. Trávila s námi víkendy a děti jí říkaly teto. Nenapadlo by mě, že nás celou dobu jen chladnokrevně využívá. Jitku jsem poznala ve škole a bylo z toho hned nerozlučné přátelství. Jenže po studiích se naše cesty rozešly. Odstěhovala jsem se za manželem na druhý konec republiky, zatímco Jitka zůstala v rodném městě. Ze začátku jsme si často psaly, ale postupn
2 minuty čtení
Po letech se vrátil do našeho města můj bratranec a vypadal příšerně. Žena mu utekla do ciziny a on zůstal sám! Bratránek, se kterým jsem si v dětství užila spoustu zábavy, se na dlouhé roky ztratil z mého života. Teď byl zpět a mně se nad ním srdce svíralo. Podle jeho vyprávění to neměl v poslední době v životě vůbec lehké, navíc byl tak sám. Byla bych necita, kdybych mu nepomohla, brala js
3 minuty čtení
Pamatuji si ten den docela přesně. Chtěla jsem kamarádce pomoct. Pak jsem začala mít kvůli ní problémy. Bylo to v práci, obyčejné dopoledne, kdy se nic zvláštního neděje. Káva z automatu, hluk tiskárny, někdo si stěžoval na poradu. A pak přišla ona. Lenka. Byla to moje kolegyně z účtárny, tichá, nenápadná, vždycky pečlivá. Ten den ale vypadala jinak. Vlastně poprvé jsem ji viděla opravdu unaven
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Připadám si zase krásná
skutecnepribehy.cz
Připadám si zase krásná
Když jsem po letech potkala svoji studentskou lásku, Jiřího, zjistila jsem, že se i v seniorském věku dokážu červenat jako dospívající dívka. Ještě nedávno byl můj život uspořádaný jako krabice se starými krajkami. Rána patřila kávě a luštění křížovek, spíše ze zvyku než z potřeby si bystřit mozek. Občas se zastavila dcera s vnoučaty. Ta na chvíli udělala v bytě chaos a
Zvířecí dobroty: Proč patří ke králíkům mrkev?
epochaplus.cz
Zvířecí dobroty: Proč patří ke králíkům mrkev?
Opice si dá banán, ježek jablko, myška sýr. A co zajíc či jeho blízký kolega králík? Ti si samozřejmě pochutnají na mrkvi! Proč jsou podobné představy o potravě zvířat často spíš mýty? Pokud máte doma králíka, mrkev mu dát můžete. A nejspíš mu i bude chutnat, ovšem měl by ji mít jen jako občasný pamlsek.
Ledová expedice: Jak dostat kostku ledu na Saharu
epochalnisvet.cz
Ledová expedice: Jak dostat kostku ledu na Saharu
Arktický mráz, tři tuny ledu, jedno auto, tisíce kilometrů, písek a tropické vedro. To je ve zkratce zdánlivě nesplnitelná výzva, která se promění v úžasné dobrodružství a důkaz, že nic není nemožné.   Vše začíná na podzim 1958 jako hec. Rádio Luxembourg přichází s neobvyklou výzvou. Tomu, kdo dokáže dopravit ze severního polárního kruhu na
Snaží se Neužil zachránit manželství?
nasehvezdy.cz
Snaží se Neužil zachránit manželství?
Co nám tají herec ze seriálu Metoda Markovič Václav Neužil (46)? Modrooký fešák se prořekl, že musí docházet na terapie. Kvůli jakýmsi svým vnitřním problémům. Podle jeho tvrzení má potíž s tím, že
Grilované kuřecí špízy s dipem
nejsemsama.cz
Grilované kuřecí špízy s dipem
Šťavnaté kuřecí špízy se zeleninou patří mezi favority pro zahradní oslavy, neboť jsou lehké a hodí se k vínu i domácí limonádě. Ingredience pro 4 osoby: ● 600 g kuřecích prsou ● 1 červená a 1 žlutá paprika ● 1 červená cibule ● 150 g cherry rajčat ● 3 lžíce olivového oleje ● 1 lžička sladké papriky ● 2 stroužky česneku ● sůl ● pepř Na dip: ● 200 g řeckého jogurtu
Krveprolití na Dukle: Našel si Koněv obětního beránka?
historyplus.cz
Krveprolití na Dukle: Našel si Koněv obětního beránka?
„Jednou jsi nahoře, podruhé dole, i takovou podobu má válka,“ pomyslí si Jan Kratochvíl. Právě se dozvěděl, že už není velitelem svého armádního sboru. Ne, nechce neúspěch házet na jiné, pocitu křivdy se ale neubrání. O jeho schopnosti tu ovšem nejde. Sověti zkrátka musejí najít viníka…   Generál Heliodor Píka (1897–1949), velitel mise Československé armády
Bramborovo-sójová miska s vejcem
tisicereceptu.cz
Bramborovo-sójová miska s vejcem
Hodí se na pozdní snídani, takzvaný brunch. Suroviny na 4 porce 4 brambory vařené ve slupce 250 g sójového granulátu 1 kostka masového vývaru 2 stroužky česneku 4 vejce olej sůl pepř maj
8 důvodů, proč letos v létě vyrazit do Madonna di Campiglio
epochanacestach.cz
8 důvodů, proč letos v létě vyrazit do Madonna di Campiglio
Dolomity umí být dramatické, ale málokde je jejich krása tak snadno dostupná jako v oblasti Madonna di Campiglio. Stačí pár minut v lanovce a ocitnete se mezi skalními věžemi, horskými jezery a nekonečnými výhledy. Přinášíme tipy na osm zážitků, kvůli kterým stojí za to naplánovat si letní dovolenou právě sem. Madonna di Campiglio uhrane každé
Prostor, který roste s dítětem
rezidenceonline.cz
Prostor, který roste s dítětem
Je to svět, který se vyvíjí a proměňuje od prvních dětských krůčků až po dospívání. Správně navržený pokoj podporuje bezpečí, kreativitu, soustředění i odpočinek a reaguje na každou etapu života a specifické potřeby dítěte. Pro nejmenší je klíčová jednoduchost, měkkost a bezpečí, proto by pokoj miminka měl působit především klidně a útulně. Předškolní věk je
Věděli Američané o útoku na Pearl Harbor dopředu?
enigmaplus.cz
Věděli Američané o útoku na Pearl Harbor dopředu?
Ohlušující výbuch otřese Pearl Harborem. Je ráno 7. prosince 1941 a japonský útok mění americkou námořní základnu v peklo. Torpéda posílají lodě ke dnu, hladinu pokrývá hořící nafta a začíná jeden z n
Vodní hladina otisknutá do křišťálu
iluxus.cz
Vodní hladina otisknutá do křišťálu
Sklářský výtvarník František Jungvirt přichází s volným pokračováním svých autorských sběratelských kolekcí Garden Unique a rozšiřuje ji nyní o dva sběratelské unikáty s podtitulem Aquatic. Objekty z
Každý 25. z nás nosí v genech skryté riziko. Většina o něm nikdy neuslyší
21stoleti.cz
Každý 25. z nás nosí v genech skryté riziko. Většina o něm nikdy neuslyší
Geny jsou zvláštní archiv. Pamatují si příběhy našich předků po tisíce generací a občas v nich zůstane i chyba, která se tiše dědí dál. Je nenápadná. Nepůsobí bolest ani únavu. Člověk o ní nemusí vědě