Moje kamarádka musela přijít téměř o všechny úspory, aby pochopila, že člověk, ve kterého vkládala takové naděje, je jen obyčejný podvodník. A to nebylo zdaleka všechno. Růženka mu kdysi tak věřila, že doslova riskovala život.
Svou kamarádku Růženku, kterou jsem znala už od školních let, jsem měla vždy velice ráda. Proto mě velice mrzelo, když jsem ji viděla takhle ztrápenou. Jenže lék na její nemoc jsem neměla. Tady mohli pomoct jedině doktoři. Růženka totiž onemocněla rakovinou prsu, a navzdory tomu, že se na její chorobu přišlo brzy, a měla tak velice dobrou prognózu, den ze dne ztrácela naději.
Seznámila se s podivnou ženskou
Růženka nevěřila, že se může uzdravit a doslova propadala trudnomyslnosti. Sice respektovala rady lékaře, podstoupila operaci i chemoterapii, ale žádná jiskřička života v ní nebyla. Pořád mluvila jen o smrti a mě se zdálo, že jí chce jít dobrovolně naproti. Vše se změnilo, až když se v čekárně v nemocnici seznámila s jednou podivnou ženskou. Ta jí totiž navykládala, že zná skvělého léčitele, který dokázal uzdravit lidi mnohem nemocnější, než byla Růženka.
Byl hotový kouzelník
A hned ji také s tím na slovo vzatým „odborníkem“ seznámila. Už za pár dnů Růženka nemluvila o ničem jiném, než o Břéťovi. Byl to prý hotový kouzelník. Už při jejich prvním setkání uhodl, že Růženka trpí nádorovým onemocněním a hned jí také vysvětlil, že za to mohou lékaři, kteří jsou spojeni s velkými farmaceutickými firmami. Když do sebe přestane cpát ty „jedy“, které jí předepisují, má velkou šanci na uzdravení. Za svoje rady vyinkasoval od mé kamarádky úctyhodnou sumičku a nádavkem jí přihodil pytlík nějakých bylinek.
Přestala chodit na prohlídky
Mohla jsem do Růženky mluvit horem dolem, nedala si říct. Přestala chodit na pravidelné prohlídky a lila do sebe hrnky odporně smradlavého čaje. Chápejte, já nemám nic proti léčivým bylinkám a upřímně věřím, že mnoho bylinkářů má úctyhodné znalosti, které mohou spoustě lidem pomoci. Jen jsem přesvědčená, že člověk s tak vážnou nemocí, jako má Růženka, se musí řídit radami lékaře. V současné době se i onkologičtí pacienti uzdravují a to jen díky znalostem moderní medicíny. Jenže Růženka byla jako slepá a hluchá.
Jako kdybych mluvila do dubu
Měla jsem o svou kamarádku obrovský strach. Snažila jsem se jí vysvětlit, že klidně může pít všechny ty bylinky, které si od Břéti za drahé peníze nakoupila, ale nesmí zanedbávat svou léčbu. To jsem ale mohla rovnou mluvit do dubu a vyšlo by to nastejno. Když jsem pochopila, že tady nic nezmůžu, začala jsem se na Břéťu nenápadně vyptávat. Chtěla jsem o něm zjistit co nejvíce možných informací. Tvářila jsem se, jako kdyby mi konečně došlo, jak je Břéťa výjimečný a dokonce jsem si na Růžence vyprosila, že mě příště k Břéťovi vzala s sebou.
Dala mu skoro všechny své úspory
Nu, to jsem se nestačila divit. Ten slavný „léčitel“ sice bydlel v celkem nenápadném domku se zahradou, ale byl oblečen v drahém obleku a voněl luxusní kolínskou. Aby také ne, když mu Růženka za pár neurčitých rad bez řečí vyplázla pět tisíc korun. Jak jsem brzy pochopila, rozhodně ne prvních. Moje kamarádka během krátkého času dala Břéťovi téměř všechny úspory. Když už téměř nic neměla, přestal být Břéťa tak laskavý a velkorysý. Dokonce začal Růžence vyhrožovat, že se jí nemoc zhorší, a že bez jeho léčby brzy zemře.
Už nevěřila ve své uzdravení
Moje milá Růženka byla brzy úplně na dně. Neměla už téměř žádné peníze a nevěřila ve své uzdravení. Ani pak ale nechtěla vidět, že je Břéťa obyčejný podvodník. Bylo mi jasné, že musím jednat. Jenže u Růženčiných lékařů jsem nepochodila. Takové pacienty, jako je moje kamarádka, prý občas zkrátka mají. Bohužel je ale nemohou k léčbě nutit, takže pak vídají jej jejich tragické konce. Ale já jsem pořád doufala, že Růženka má ještě naději. Když mi nepomohli doktoři, obrátila jsem se na policii. A světe div se, Břéťa pro ně nebyl neznámou postavou.
Podvedených byly desítky
Takových, jak byla moje kamarádka, totiž byly desítky. Nešťastní a nemocní lidé, kteří mu dali všechny peníze, jen za malou jiskřičku naděje. Všechny je obalamutil svým suverénním jednáním, a během několika krátkých let dokázal ze svých zákazníků vylákat přes milion korun. Ve svých obětech vyvolal psychickou závislost, že mu nedokázaly odporovat, a platily jako mourovaté. Když to kriminalisté sečetli, Břéťovi hrozilo pěkných pár let kriminálu. Bohužel, i kdyby seděl ve vězení až do skonání světa, žádné z jeho obětí by to zdraví nevrátilo. Má kamarádka ale měla nakonec přece jen štěstí.
Stala se z ní vzorná pacientka
Když si konečně dokázala přiznat, že naletěla podvodníkovi, znovu se z ní stala vzorná pacientka. Pravidelně chodila na kontroly, takže brzy věděla, že je vše na dobré cestě. Svou nemoc ve spolupráci s lékaři porazila a už se nechtěla k událostem minulých dnů vracet. Jenže to nebylo tak jednoduché. Aby Břéťa za své činy konečně zaplatil, bylo potřeba svědectví právě takových lidí, jako byla Růženka. Ani se nedivím, že se Růžence k soudu nechtělo, ale muselo to být. Pochopitelně jsem si doprovodila, abych jí po celou tu dobu dodávala odvahy.
Všechno zlé bylo zapomenuto
Když jsme to měly za konečně za sebou, vyrazily jsme si na dortík a vynikající kafíčko. Zatímco Břéťa musel u soudu vyslechnout rozsudek, my dvě kamarádky se školních let jsme spřádaly plány na to, kam si v létě vyrazí na dovolenou.
Jiřina T. (63), České Budějovice
