Domů     Tentokrát jsme se opravdu báli
Tentokrát jsme se opravdu báli

Vždycky jsme se s manželem celý týden těšili, až vyrazíme s vnoučaty do přírody. Náš poslední výlet se podobal hororu.

Výlety s vnoučaty byly pro nás s manželem tím nejlepším, co nás mohlo potkat. V sobotu ráno jsme si ty malé zbojníky vyzvedli a tra dá, vzhůru do přírody! Bylo jich pět, našich miláčků. Od první dcery dva kluci, od té druhé rovnou tři holčičky. Taková malá školka!

Pečlivá příprava

Manžel je všechny miloval nade vše, ale nějaké rozmazlování nestrpěl. „Děti musí mít řád a nesmí být líné! To nedovolím!“ tvrdil a nasadil vždycky u toho takový rádoby přísný výraz. Potom ve svém mentorování pokračoval:

„Nechci, aby byly děti tlusté a líné!“ S tím se už dalo souhlasit. Začali jsme je proto brát na dlouhé výlety, aby zapomněly na ty svoje tablety a mobily. Moc se jim to nelíbilo! „Babi, to je nuda!

Dědo, kdy už tam budeme?“ ptali se ti skřítci stále dokola, a mně už z nich začaly zlobit nervy. Nebyl by to ale můj muž, kdyby na něco nepřišel. Místo do kopců jsme začali chodit do lesů. Čím hustší a strašidelnější, tím lépe!

Na každou lesní výpravu jsme si předem pečlivě připravili nějakou báchorku. Malý horor! Hrůzostrašnou zkazku potom manžel vyprávěl na pokračování. Aby si dodal na vážnosti, akčně strašil děti i cestou. Někdy jako zdánlivě zabloudil, tu zas někoho strašidelného uviděl!

Vnoučata rád strašil

„Tudy už jsme šli, že bychom se ocitli na nekonečné stezce? Možná se už z lesa nedostaneme.!“ Tvrdil třeba a děti občas zbledly strachy. Chytily se mě za ruku a občas i za lýtko. Manžel to přeháněl!

„Neblázni, vždyť ty děti z toho tvého strašení budou mít trauma!“ napomínala jsem ho, ale on prostě neznal míru. Když se do něčeho pustil, nedokázal přestat! Občas jsme s dětmi i někde přenocovali. V nějaké turistické chatě nebo malém pensionku.

To bylo to nejhezčí! Poručili jsme si nějakou hodně dobrou večeři a nechali děti vybrat, na co mají chuť. Bylo nám celkem jedno, kolik utratíme. Jednou za čas by se měl umět člověk trochu odvázat! Na společné večeře jsme potom vzpomínali dlouho.

Jedna z vnuček, Terezka, si dokonce začala psát takový gastronomický deník, kde zapisovala, co kde jedla a jak jí to chutnalo.

Tajemná postava se vznášela nad zemí

Jednou, bylo to právě při takovém společném víkendu, jsme se hned druhý den ráno vydali zpět k domovu. Cestu jsme naplánovali přes hluboký les a cíl byl na náměstí malého městečka, kde nás měli vyzvednout oba zeťáci s auty.

Ušli jsme asi pět kilometrů, když jsem v dáli, na úzké lesní cestě, spatřila postavu. Byla jakoby z mlhy. Nohy se jí vznášely ve vzduchu a občas jakoby se rozplynula! Potom se zase zhmotnila o kus dál. Rukou nám kynula, abychom ji následovali!

Byl to tak strašidelný výjev, že mi po zádech přeběhl mráz. Děti začaly strachy křičet. A naše nejmladší, Adélka, se usedavě rozplakala! „Teda, to už přeháníš.

Chceš, abych dostala infarkt a děti začaly koktat?“ Obořila jsem se na manžela, protože nebylo pochyb, že v tom divadelním představení má prsty on. Kdo jiný?

Měli jsme velký strach

Manžel ale mlčel, ani se nebránil. Potom, opravdu ztěžka, usedl na zem. Bylo chladno a já se bála, že nastydne. Napomenula jsem ho. Aby nepřeháněl! Aby toho konečně nechal! Jenže, on o ničem nevěděl. Byl v tom nevině! „Já za to nemůžu. Já nic neudělal.

Mám strach!“ vykoktal ze sebe a já mu uvěřila. O to bylo moje zděšení větší! Děti se shromáždily kolem sedícího manžela a nechtěly se hnout. Zuby jim drkotaly strachy! Nic podobného jsem nikdy nezažila. Postava se blížila a vypadala čím dál strašidelněji.

Už se dal rozeznat starý potrhaný plášť i sukovice, kterou to strašidlo drželo v kostnaté ruce. „Hej vy tam, nezabloudili jste? Co to vyvádíte na té zemi, vždyť se nachladíte!“ ozvala se ta postava a z nějaké mlhy vystoupil obyčejný starý muž.

Byl hrozně hubený, šlachovitý, ale ve tváři měl starostlivý výraz a slabě se usmíval. My na něho koukali jako na zjevení. Chvíli jsme mlčeli, nikdo z nás nebyl schopen odpovědi.

Strašidla se už nebojíme

Potom promluvila naše Terezka: „My se vás báli. Mysleli jsme, že jste lesní duch!“ Řekla to tím svým hezkým dětským hláskem a ten cizí pán se srdečně rozesmál. Bušil tou svojí sukovicí do země a u toho se ještě předklonil.

Nemohl kvůli tomu smíchu popadnout dech! „To se povedlo. Víte, tady na té cestě se občas válí mlha. Asi jak se vypařuje les. No a v té mlze jsem asi nebyl celý vidět, co? Stalo se mi to už několikrát. Místní si tady ze mě dělají legraci.

Prý budu mít chození po lese zakázané, abych neplašil turisty!“ začal se znovu ten pán smát. A my tentokrát s ním! Rozdělili jsme se o svačinu, kterou nám připravili v pensionku, kde jsme spali. A on nás za to doprovodil až na náměstí. Zeťové už na nás čekali.

„Tati, tati, to je hodné strašidlo!“ představila pána naše vnučka a my se opět rozesmáli!

Božena V. (65), Třebíč

reklama
Související články
15.4.2024
Manžel mi vyčítá, že umím jen pomlouvat a roznášet klepy. Ničím tím prý celou rodinu. Já si ale myslím, že nedělám nic zlého. Jsem jen zvědavá. Ráda si povídám s lidmi, myslím, že to je částečně i moje náplň práce, jsem totiž u nás na vsi listonoška. A ta musí přece vědět o všem! Také moc ráda poznávám nové lidi, jsem šťastná, že máme domek hned na návsi, tam jsem u zdroje všeho. Jakmile něk
15.4.2024
Propadla jsem úžasnému koníčku! Sleduji akční ceny, je to lákavé dobrodružství, takový můj sport, díky kterému jsem si našla i skvělé přátele. Najednou jsem nevěděla, co budu dělat? Na chození po divadlech jsem neměla peníze, na cestování dost sil, sedět u televize a dívat se na seriály mě nebavilo. Důchod se na mě šklebil v té nejděsivější podobě. Byla jsem sama, manžel mi zemřel. Doma to n
12.4.2024
Nikdo mě nenutil, mohla jsem si pořídit skleničku a umělé zuby. Já ale toužila po hezkém chrupu. Spořila jsem, jak to šlo, ale ono to moc nešlo. Jako rozvedená s platem nic moc to dalo docela fušku. Když k tomu člověk přičte nájem a občas něco na sebe, zbylo mi sotva na jídlo a nějaké to ovoce. I tak moje úspory dosáhly úctyhodné částky. Poctivě jsem střádala Měla jsem přesně vypočítané,
12.4.2024
Nebyl to nikdy žádný lev salónů, co se vzhledu týče, ale já hledala spíš klid a bezpečí. Jenže věk ho zřejmě připravil o poslední kapku charismatu. Stal se z něho nudný patron. Už kdysi na rande s ním byla celkem nuda. Nebyl vůbec zábavný, nerozuměl legraci a většinou jen mlčel. Já ale měla za sebou hodně bouřlivý vztah, a dokázala jsem tedy ocenit pravý opak. Vždycky to tak bylo Po svatb
11.4.2024
S Janou se známe od puberty. Seznámily jsme se na tenise. A staly se z nás hned kamarádky. A to celoživotní. Až donedávna… Tenis u nás, tehdy ještě na vesnici, se rozhodlo postavit pár tenisových nadšenců, protože se jim už nechtělo jezdit do nejbližšího města. Místo pro budoucí kurty bylo nádherné. Hned u řeky Lužnice. Tehdy, před padesáti lety, se rozhodlo, že kurty budou antukové a tři. Vévo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Vnučka se moc trápila kvůli lásce
skutecnepribehy.cz
Vnučka se moc trápila kvůli lásce
Je jí už třicet, ale máma s ní jedná jako s malou. Zakazuje jí chlapce a hlídá ji na každém kroku. Pořád dělá scény a vnučka chřadne před očima. Moje dcera bývala pěkné kvítko. Už na základce chodila s dvacetiletým a později těch chlapů vystřídala nepočítaně. Když se konečně vdala, ulevilo se mi, ale ne na dlouho. Stala se z ní taková
Do hlubin jeskyně Výpustek: Ukrývá největší krasové jezero u nás?
epochalnisvet.cz
Do hlubin jeskyně Výpustek: Ukrývá největší krasové jezero u nás?
Před badatelem Josefem Urbánkem leží právě dokončená mapa. Zakreslená je na ní také obří vodní plocha. Urbánek totiž ve 20. a 30. letech minulého století postupně prozkoumal záhadnou jeskyni Výpustek. Údajně v ní objevil také přírodní unikát. Po něm se ale úplně slehla zem. Existuje vůbec a může nás k němu mapa přivést?   Rozlehlými prostorami
Opékané španělské papričky
tisicereceptu.cz
Opékané španělské papričky
Ve Španělsku se konzumují jako předkrm. Vy si je můžete vychutnat třeba jako přílohu k masu. Suroviny 250 g čestvých papriček Pimientos de Padrón hrubozrnná (uzená) sůl kvalitní olivový olej
Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře překonala nový milník
21stoleti.cz
Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře překonala nový milník
V roce 2023 stoupla globální hladina oxidu uhličitého na 419 částic na milion, což je přibližně o 50 % více než před průmyslovou revolucí. To znamená, že ve vzduchu je zhruba o 50 procent více molekul
Bronislav Poloczek už neměl chuť žít
nasehvezdy.cz
Bronislav Poloczek už neměl chuť žít
Herec Bronislav Poloczek (†72) připomínal medvěda. Postavou i chováním. Dětství a mládí prožil Bronislav Poloczek (†72) ve Slezsku a mluvil stejně dobře polsky jako česky. Původně chtěl studovat př
Versailles v číslech: Od sídla moci po muzeum dějin
epochaplus.cz
Versailles v číslech: Od sídla moci po muzeum dějin
Zámek jako z nejkrásnější pohádky je svědkem pohnutých dějin od doby, kdy se Francie stává významnou velmocí až po dramatický úpadek monarchie. Ve Versailles se však rozhoduje i o osudu jiných států. Impozantní sídlo ve Versailles je jednou z nejcennějších památek Francie, která je od roku 1979 zapsána na seznamu památek UNESCO. A také patří
Archeopark Modrá: Jak to vypadalo v dobách Velkomoravské říše?
epochanacestach.cz
Archeopark Modrá: Jak to vypadalo v dobách Velkomoravské říše?
Jak to vypadalo v dobách Velkomoravské říše, o tom se můžeme přesvědčit jen kilometr od poutního areálu ve Velehradě, v Archeoskanzenu Modrá. Představuje opevněné sídliště z dob Velké Moravy vybudované na základě skutečných archeologických nálezů přímo ze zdejší lokality. Prostor je členěn do několika tematických celků. Fortifikační část se věnuje typům dobových opevnění od hradeb ze dřeva a
4 neuskutečněné atentáty 2. světové války: Chtěli Britové zabít Hitlera podle románu?
historyplus.cz
4 neuskutečněné atentáty 2. světové války: Chtěli Britové zabít Hitlera podle románu?
Je to jedinečná šance, jak zlikvidovat prvního muže Třetí říše. Při svých pravidelných vycházkách po Obersalzbergu je totiž téměř nechráněn. Stačí vybrat vhodné stanoviště, zamířit a vystřelit. Pokud by britský odstřelovač přece jenom minul, jeho dva kolegové budou připraveni dokončit práci bazukou…   Usekni hadovi hlavu a vyřadíš celé tělo…Myšlenka s jasným poselstvím, že když
Proč jsem se nechala zlákat na seanci?
nejsemsama.cz
Proč jsem se nechala zlákat na seanci?
Byli jsme mladí a až příliš troufalí. Chtěli jsme si promluvit s duchy našich blízkých. Takovou zkušenost bych ale nikomu nedoporučovala. Tehdy mi bylo třináct let, když mi zemřela babička, kterou jsem měla velice ráda. Neměla jsem moc kamarádek, ráda jsem trávila čas sama. Ráda jsem si četla, malovala a vyšívala, vždy v klidu v tichosti domova. Ven jsem chodila
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Zámek Vranov nad Dyjí: Rejdiště neklidných duchů?
enigmaplus.cz
Zámek Vranov nad Dyjí: Rejdiště neklidných duchů?
Zámek Vranov nad Dyjí, nacházející se na jihu Moravy nedaleko Vranovské přehrady, se může pochlubit velmi bohatou historií. Už okolo roku 1100 zde totiž údajně stával hrad, zmiňovaný rovněž v Kosmově
Mistrovský hodinář tvarů: Cartier odhaluje své novinky pro letošní rok
iluxus.cz
Mistrovský hodinář tvarů: Cartier odhaluje své novinky pro letošní rok
Cartier se vždy vyznačoval vytvářením jedinečných forem, od designu přes propracované siluety, které jsou na první pohled okamžitě rozpoznatelné. Hra s tvary, stírání hranic mezi skutečným a imaginárn