Domů     Tentokrát jsme se opravdu báli
Tentokrát jsme se opravdu báli
5 minut čtení

Vždycky jsme se s manželem celý týden těšili, až vyrazíme s vnoučaty do přírody. Náš poslední výlet se podobal hororu.

Výlety s vnoučaty byly pro nás s manželem tím nejlepším, co nás mohlo potkat. V sobotu ráno jsme si ty malé zbojníky vyzvedli a tra dá, vzhůru do přírody! Bylo jich pět, našich miláčků. Od první dcery dva kluci, od té druhé rovnou tři holčičky. Taková malá školka!

Pečlivá příprava

Manžel je všechny miloval nade vše, ale nějaké rozmazlování nestrpěl. „Děti musí mít řád a nesmí být líné! To nedovolím!“ tvrdil a nasadil vždycky u toho takový rádoby přísný výraz. Potom ve svém mentorování pokračoval:

„Nechci, aby byly děti tlusté a líné!“ S tím se už dalo souhlasit. Začali jsme je proto brát na dlouhé výlety, aby zapomněly na ty svoje tablety a mobily. Moc se jim to nelíbilo! „Babi, to je nuda!

Dědo, kdy už tam budeme?“ ptali se ti skřítci stále dokola, a mně už z nich začaly zlobit nervy. Nebyl by to ale můj muž, kdyby na něco nepřišel. Místo do kopců jsme začali chodit do lesů. Čím hustší a strašidelnější, tím lépe!

Na každou lesní výpravu jsme si předem pečlivě připravili nějakou báchorku. Malý horor! Hrůzostrašnou zkazku potom manžel vyprávěl na pokračování. Aby si dodal na vážnosti, akčně strašil děti i cestou. Někdy jako zdánlivě zabloudil, tu zas někoho strašidelného uviděl!

Vnoučata rád strašil

„Tudy už jsme šli, že bychom se ocitli na nekonečné stezce? Možná se už z lesa nedostaneme.!“ Tvrdil třeba a děti občas zbledly strachy. Chytily se mě za ruku a občas i za lýtko. Manžel to přeháněl!

„Neblázni, vždyť ty děti z toho tvého strašení budou mít trauma!“ napomínala jsem ho, ale on prostě neznal míru. Když se do něčeho pustil, nedokázal přestat! Občas jsme s dětmi i někde přenocovali. V nějaké turistické chatě nebo malém pensionku.

To bylo to nejhezčí! Poručili jsme si nějakou hodně dobrou večeři a nechali děti vybrat, na co mají chuť. Bylo nám celkem jedno, kolik utratíme. Jednou za čas by se měl umět člověk trochu odvázat! Na společné večeře jsme potom vzpomínali dlouho.

Jedna z vnuček, Terezka, si dokonce začala psát takový gastronomický deník, kde zapisovala, co kde jedla a jak jí to chutnalo.

Tajemná postava se vznášela nad zemí

Jednou, bylo to právě při takovém společném víkendu, jsme se hned druhý den ráno vydali zpět k domovu. Cestu jsme naplánovali přes hluboký les a cíl byl na náměstí malého městečka, kde nás měli vyzvednout oba zeťáci s auty.

Ušli jsme asi pět kilometrů, když jsem v dáli, na úzké lesní cestě, spatřila postavu. Byla jakoby z mlhy. Nohy se jí vznášely ve vzduchu a občas jakoby se rozplynula! Potom se zase zhmotnila o kus dál. Rukou nám kynula, abychom ji následovali!

Byl to tak strašidelný výjev, že mi po zádech přeběhl mráz. Děti začaly strachy křičet. A naše nejmladší, Adélka, se usedavě rozplakala! „Teda, to už přeháníš.

Chceš, abych dostala infarkt a děti začaly koktat?“ Obořila jsem se na manžela, protože nebylo pochyb, že v tom divadelním představení má prsty on. Kdo jiný?

Měli jsme velký strach

Manžel ale mlčel, ani se nebránil. Potom, opravdu ztěžka, usedl na zem. Bylo chladno a já se bála, že nastydne. Napomenula jsem ho. Aby nepřeháněl! Aby toho konečně nechal! Jenže, on o ničem nevěděl. Byl v tom nevině! „Já za to nemůžu. Já nic neudělal.

Mám strach!“ vykoktal ze sebe a já mu uvěřila. O to bylo moje zděšení větší! Děti se shromáždily kolem sedícího manžela a nechtěly se hnout. Zuby jim drkotaly strachy! Nic podobného jsem nikdy nezažila. Postava se blížila a vypadala čím dál strašidelněji.

Už se dal rozeznat starý potrhaný plášť i sukovice, kterou to strašidlo drželo v kostnaté ruce. „Hej vy tam, nezabloudili jste? Co to vyvádíte na té zemi, vždyť se nachladíte!“ ozvala se ta postava a z nějaké mlhy vystoupil obyčejný starý muž.

Byl hrozně hubený, šlachovitý, ale ve tváři měl starostlivý výraz a slabě se usmíval. My na něho koukali jako na zjevení. Chvíli jsme mlčeli, nikdo z nás nebyl schopen odpovědi.

Strašidla se už nebojíme

Potom promluvila naše Terezka: „My se vás báli. Mysleli jsme, že jste lesní duch!“ Řekla to tím svým hezkým dětským hláskem a ten cizí pán se srdečně rozesmál. Bušil tou svojí sukovicí do země a u toho se ještě předklonil.

Nemohl kvůli tomu smíchu popadnout dech! „To se povedlo. Víte, tady na té cestě se občas válí mlha. Asi jak se vypařuje les. No a v té mlze jsem asi nebyl celý vidět, co? Stalo se mi to už několikrát. Místní si tady ze mě dělají legraci.

Prý budu mít chození po lese zakázané, abych neplašil turisty!“ začal se znovu ten pán smát. A my tentokrát s ním! Rozdělili jsme se o svačinu, kterou nám připravili v pensionku, kde jsme spali. A on nás za to doprovodil až na náměstí. Zeťové už na nás čekali.

„Tati, tati, to je hodné strašidlo!“ představila pána naše vnučka a my se opět rozesmáli!

Božena V. (65), Třebíč

Související články
3 minuty čtení
Byla to dlouho moje noční můra. Ti krásní tvorové se hrdě procházeli zámeckým parkem a běda tomu, kdo jim přišel do cesty. Jako dítě školou povinné jsem jezdívala z rodné vísky na hodiny houslí do nedalekého městečka. „Liduška“ se nacházela v blízkosti zámečku. A moje cesty na hodiny houslí se občas zdramatizovaly. V zámeckém parku totiž volně pobíhali pávi, kteří byli chloubou města. Na dospěl
3 minuty čtení
Každý den zvonila u mých dveří a stále si jen na něco stěžovala. Nenašla jsem odvahu ji vyhnat. Nakonec mi pomohl osud sám. Po rozvodu jsem zůstala několik let sama s dětmi, a to člověk potřebuje nějakou spřízněnou duši. Do dvou měsíců jsem potkala několik svobodných maminek, které se potýkaly s podobnými problémy. Nakonec jsme se začaly scházet v jedné nadaci, kde jsme dostaly možnost si tu a 
5 minut čtení
Žila jsem s pocitem, jaké mám štěstí, že mám vydařené manželství. Teď jsem zjistila, že v tom manželství nejsem jedinou ženou mého muže. Smanželem Petrem jsme spolu přes třicet let. Na naše manželství jsem byla vždy pyšná – přežilo radosti i starosti, výchovu dvou dětí, finanční těžkosti i mé zdravotní problémy. Vždycky jsem si myslela, že jsme tým, který všechno zvládne. Až do chvíle, kdy se m
3 minuty čtení
Minulý týden jsem při nákupech zažila něco, co mi připomnělo staré, ale rozhodně ne dobré časy. Šla jsem jako každý čtvrtek na trh koupit zeleninu, když jsem v davu zahlédla známou tvář. Byla to Jitka, moje spolužačka ze základní školy. Stála u stánku s květinami, usmívala se a vypadala spokojeně. Na ni nikdy nezapomenu Chvíli jsem váhala, jestli se k ní mám vůbec hlásit, ale pak jsem se
3 minuty čtení
Můj manžel byl vždy pracovitý a starostlivý, ale taky tak trochu pecivál. Pak se přistěhoval nový soused a můj muž se změnil k nepoznání. S mým mužem Toníkem jsme prožili velmi pěkný život. Znali jsme se od dětství. Chodili jsme spolu do jedné školy, on o rok výš. První pusu jsem od něj dostala už ve třetí třídě, když jsem šla na maškarní za ovečku, a on za vlka. Vyhráli jsme hlavní cenu a tanc
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
JFK a Jacqueline Kennedyová: Muž, který doprovází svoji ženu
epochaplus.cz
JFK a Jacqueline Kennedyová: Muž, který doprovází svoji ženu
John Fitzgerald Kennedy triumfuje v prezidentských volbách v listopadu roku 1960. Porazí v nich republikánského rivala Richarda Nixona. K vítězství mu dopomůže přízeň médií. V lednu roku 1961 se John Fitzgerald Kennedy (1917–1963) zabydluje v Bílém domě i se svojí drahou polovičkou Jacqueline (1929–1994) , která u veřejnosti obzvlášť boduje. Prostí Američané jí říkají láskyplně Jackie. Nová první dáma
Jak si naše dcera Jitka postavila hlavu
skutecnepribehy.cz
Jak si naše dcera Jitka postavila hlavu
Zeťák myslel, že z naší dcery udělá ženu v domácnosti, že se vzdá své kariéry. Naše chytrá a ambiciózní Jitka se ale nedala. Musela si prosadit svou. Když si našla moje dcera Jitka ženatého přítele, navíc o deset let staršího, nebyli jsme s manželem z toho odvázaní. Štěstí našeho jediného dítěte nám bylo ale nade vše, tak jsme její rozhodnutí tolerovali.
Za tajemnými menhiry po Česku
epochanacestach.cz
Za tajemnými menhiry po Česku
Česká republika je poseta menhiry různého stáří a původu. K některým se pojí temné historické pověsti, jiné jsou vyhlášené pro své energetické působení. Navštivte s námi oblíbené menhiry, jež zdobí naši zem. Zakletý mnich u Drahomyšle Zakletý mnich u Drahomyšle (viz úvodní foto) poblíž Žatce je asi naším nejznámějším menhirem. O tomto kameni také existuje pověst. V
Vyzrajte na cestovní horečku!
nejsemsama.cz
Vyzrajte na cestovní horečku!
Změna prostředí, nervozita z dlouhé cesty, studený pot, závratě, zácpa, nebo naopak průjem. Znáte to také? Zkušené bylinářky doporučují zázvorový nápoj. K tomu potřebujete kus zázvorového kořene a jablko. Za pomoci odšťavňovače získáte chutný nápoj. Jestliže vás trápí průjem, rychle se ho zbavíte, když si uvaříte silný černý čaj, do kterého přidáte půl lžičky soli. K zastavení průjmu se
Kníže ďáblů Belzebub: Vládce pekla v něm však nehledejte!
enigmaplus.cz
Kníže ďáblů Belzebub: Vládce pekla v něm však nehledejte!
Je to takový malý oblíbený „pekelný“ omyl. Ne, Belzebub opravdu není vládce pekla a nejde o ekvivalent Satana či Lucifera. Kde se Belzebub vzal a kdo ho na pekelný trůn vlastně záměrně, či omylem uved
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
iluxus.cz
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
Exkluzivní šampaňské MUMM Cordon Rouge uskutečnilo první piknik v rámci 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Akce, jež proběhla v malebné zahradě hotelu Imperial, přivítala řadu
Osvětimské album: Fotografie, které nikdy neměly spatřit svět
historyplus.cz
Osvětimské album: Fotografie, které nikdy neměly spatřit svět
Teprve 19letá Lili Jacobová se rozhlíží po místnosti, kde ještě před nedávnem pobývali příslušníci SS. Snaží se najít něco, co by jí po osvobození tábora Mittelbau-Dora přišlo vhod. Zaujme ji noční stolek, a tak otevře jeho přihrádku. Leží v ní album plné fotografií, na nichž jsou naprosto šokující snímky, které dokazují nacistická zvěrstva ve vyhlazovacím
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
rezidenceonline.cz
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
To všechno naše domovy získají, pokud je vybavíme některým z moderních typů sedacího nábytku s přiznanou konstrukcí ze dřeva či kovu. Zvolené řešení ovlivňuje samozřejmě jak vzhled, tak funkčnost každé sedací soupravy, a to i v případě, že konstrukční prvky nejsou vidět. Ocelové i dřevěné prvky ovšem bývají kvůli svému vzhledu přiznané, a to ve
Muffiny s jahodami a jogurtem
tisicereceptu.cz
Muffiny s jahodami a jogurtem
Jogurt lze naředit několika kapkami mléka. Suroviny na 12 kusů 100 g hladké mouky 120 g pohankové mouky 80 g cukru krystal 1 lžička skořice 2 lžičky prášku do pečiva 2 lžíce oleje 1 rozmix
Letní paradox: Slunce svítí déle, ale den je kratší
21stoleti.cz
Letní paradox: Slunce svítí déle, ale den je kratší
Aktuální měření ukazují, že naše planeta letos v červenci zažila kratší dny, než bývá obvyklé. Jde o součást dlouhodobého procesu, jehož příčinou je jak jádro Země, tak i změny klimatu. Brzká r
Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí, odhalují čeští vědci
epochalnisvet.cz
Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí, odhalují čeští vědci
Ač vědci zkoumají rostliny do detailů na úrovni molekul či z globálních perspektiv, jsou stále okamžiky jejich života, jež jsou prakticky neprobádané a dají se na nich udělat průlomové objevy. Jedním z nich je uvolňování pylu prašníky a jeho přenos hmyzem mezi květy. Prchavý děj, k jehož studiu nám víc než moderní přístroje pomůže
Proč se sobě Dyková a Čadek vyhýbají?
nasehvezdy.cz
Proč se sobě Dyková a Čadek vyhýbají?
Jak tohle dopadne? Před časem jsme vás informovali, že to velmi jiskří mezi manželem Jitky Čvančarové (47) ze seriálu Doktor Martin, tanečníkem Petrem Čadkem (46), a hvězdou seriálu Marta Tatianou Dyk