Domů     V hlavních rolích
V hlavních rolích
7 minut čtení

Některé věci děláme hlavně kvůli druhým lidem. Tak třeba do ochotnického kroužku jsem začala chodit kvůli Ondrovi.

Líbil se mi už dlouho, ale nenašla jsem odvahu říct mu to přímo. Nepatřila jsem k nejprůbojnějším dívkám a zastávala jsem ten tradiční názor, že „balit“ má muž, nikoliv žena.

Svět se sice změnil, v moderní době je skoro všechno možné, jenže já si nedokázala představit, jak nějakému mladíkovi – natož pak přímo Ondrovi – říkám, že s ním chci chodit.

Protože můj idol bydlel přímo vedle mé kamarádky Aleny, měla jsem o něm celkem dost zpráv. Alena se mě jednoho dne zeptala, jestli bych si nechtěla zahrát divadlo. Nejprve jsem rázně podobnou myšlenku odmítla. Kamarádka mě však přemlouvala:

„Dej si říct, Jani, bude legrace. Přijímají nové členky a já si myslím, že my dvě na to máme.“ „To radši budeme chodit sportovat, třeba plavat do bazénu než se společensky znemožňovat,“ navrhovala jsem.

„Jak myslíš,“ pokrčila Alena rameny, „každopádně tam chodí i Ondra odvedle a ten si nemůže amatérské divadlo vynachválit.“ Po této větě jsem pochopitelně zpozorněla a můj názor se rychle otočil o sto osmdesát stupňů.

Alena tušila, že se mi Ondra líbí a určitě to řekla schválně. Já jsem to ale nechtěla přiznat naplno a tak jsem ještě chvíli dělala, že o celé věci přemýšlím. „No dobře,“ souhlasila jsem nakonec, „můžeme se tam jít podívat.

Stejně si myslím, že nás vyrazí pro nedostatek talentu, ale ať je tedy po tvém…“

Bála jsem se, jestli se před Ondrou opravdu neztrapním, avšak na druhou stranu to byla jedinečná příležitost, jak se s ním více sblížit.

Zanedlouho jsme se tedy se Alenou vydaly do místního kulturního domu, abychom se nechaly „otestovat“, nakolik máme herecké buňky. K mému zklamání u konkurzu Ondra nebyl, utěšovala jsem se však tím, že se s ním případně uvidím příště.

Soustředila jsem se na svůj výkon, a co nejprocítěněji odcitovala určenou pasáž z jedné divadelní hry. Byla o lásce a tak mi nedělalo problém do ní vložit skutečné city.

Starší muž, kterého mi představili jako Roberta a který byl vedoucím souboru a současně režisérem, si mě přeměřil zkoumavým pohledem a zeptal se: „Vy už jste někde hrála, slečno?“

„Ne, zatím ne,“ odpověděla jsem. Vytušila jsem, že můj výkon skutečně zaujal. A Robert mi to vzápětí potvrdil: „Ta role, ze které jste přečetla výňatek, je pro vás přímo stvořená.

Pokud máte zájem o spolupráci a chcete se stát členkou našeho souboru, garantuji vám, že ji dostanete.“ Potvrdila jsem, že zájem mám a Robertova slova mě potěšila. I kdybych zde nebyla hlavně proto, abych se setkala se Ondrou, zůstala bych, abych něco dokázala.

Alena, která byla vyzkoušena po mně, sice takový ohlas nevyvolala, ale přijata byla rovněž. Hra se měla začít zkoušet za týden. S Robertem jsem se dohodla, že roli – hlavní ženskou v dané hře – beru a dostala jsem scénář s textem.

Znamenalo to, že se budu muset ve volných chvílích učit, ale to mi nevadilo. Zvlášť ne poté, kdy jsem si celou hru přečetla a zjistila, že je skutečně zajímavá.

Na setkání souboru za týden, při němž se měly rozdělovat role a rozepisovat jednotlivé zkoušky, jsem šla opět s Alenou… a s vědomím, že tentokrát tam bude i Ondra. Moje očekávání se naplnilo hned u vchodu.

Znali jsme se od vidění a tak jsme na sebe přátelsky pokývli hlavou. „Vy budete hrát hlavní roli?“ zeptal se Ondra. „Ano, prý se na ni dobře hodím,“ přisvědčila jsem a cítila, jak mi tváře hoří napětím a studem. „Tak to bude zajímavé,“ usmál se Ondra.

„Já hraji vašeho manžela…“ Po pravdě řečeno, přála jsem si to už při čtení hry, ale říkala jsem si, že takto mi osud vstříc patrně nevyjde. Trochu jsem se roztřásla, ale snažila jsem se nedat na sobě nic znát. Kdybych byla sama, asi bych skákala radostí.

Text hry už jsem znala skoro nazpaměť a bylo tam mnoho pasáží, ve kterých si s mým „divadelním manželem“ máme vyznávat lásku. Dokonce padnou i polibky. Existuje snad lépe splněný sen než tento?

To vše na mě mělo čekat až od příštího setkání souboru. Dnešního večera proběhlo jen asi hodinové setkání všech zainteresovaných, během něhož se řešily organizační záležitosti.

Alena dostala roli mé sestry – to jsem kvitovala s povděkem, protože se lépe hraje blízký vztah s někým, s kým ho doopravdy máte. Z kulturního domu jsme odcházely v doprovodu Ondry.

Ten mi – napůl v legraci – navrhl, že bychom mohli začít zkoušet soukromě, neboť spoustu dialogů jsme měli ve hře společných. Brala jsem to víceméně jako nepřímé pozvání na rande či alespoň projevený zájem.

Vždyť něco takového Ondra vůbec nabízet nemusel… bývalo by stačilo, kdyby počkal na zkoušku souboru. Souhlasila jsem tedy, že to není špatný nápad. Alena se nabídla, že nám bude dělat nápovědu.

Možná se mnou chtěl být Ondra spíš sám, ale mně to takhle vyhovovalo víc, alespoň pro začátek.

Sešli jsme se u Aleny v neděli odpoledne. Oba dva na mě už čekali. Text jsem se mezitím naučila skoro celý nazpaměť, zejména ty odstavce, kde líčím svému protějšku, co pro mě znamená. S bušícím srdcem jsem přistoupila k recitaci vět z úvodního dialogu.

Snažila jsem se text pouze neodříkávat, ale i dostatečně „hrát“, jako by už šlo o skutečné představení. Dívala jsem se přitom Ondrovi do očí. Připadala jsem si jako v sedmém nebi.

On mi můj pohled opětoval, a když přišla řada na jeho slova, vložil do nich také silný prožitek. Na chvíli jsem sama sobě předstírala, že se nejedná pouze o nácvik divadelní hry, ale o realitu. Došli jsme k místu, kde jsem měla dát Ondrovi pusu.

Na okamžik jsem přemýšlela, jestli se nezesměšním, když budu naši zkoušku brát takto do slova a do písmene. Pak jsem ale podlehla rozpoložení, které ve mně předchozí slova vyvolala a skutečně jsem Ondru políbila.

Asi to trvalo o něco déle, než mělo… nicméně Ondra se nebránil. A Alena nám dokonce zatleskala.

Nezůstalo jen u toho jednoho soukromého setkání. Než došlo k první skutečné zkoušce, měli jsme se Ondrou a Alenou ještě další „sezení“. V kulturním domě jsme pak už tvořili natolik sehraný pár, že nás považovali za opravdové milence.

Nikomu jsem to nevymlouvala a Ondra také ne. Čekala jsem, kdy mě pozve na rande. Už to skoro viselo ve vzduchu. Došlo k tomu při dalším domácím nácviku, kterého se tentokrát Alena nezúčastnila, a proto se konalo u Ondry v bytě.

V místě, kde mi Ondra měl vyznat lásku, přidal několik slov, která ve hře nebyla – to jsem okamžitě poznala, protože už jsem ji znala do posledního písmene. Zareagovala jsem stejně.

Jeden od druhého jsme se nemohli odtrhnout pohledem a vyměňovali jsme si vyznání, která už neměla s hrou nic společného. Polibek, který následoval, ve scénáři rozhodně nebyl…

Premiéra se konala za dva měsíce. Měla docela slušný ohlas, i když se jednalo o amatérské divadlo. Já a Ondra jsme v hlavních rolích excelovali.

Do hry jsme si přidali i svá vlastní slova, ale nikomu to nevadilo, ani režiséru Robertovi ani divákům, kteří nic nepoznali.

Bylo to jistě hlavně proto, že vše, co jsme si takhle veřejně na divadelních prknech řekli, mělo svůj reálný podklad ve skutečném životě…

Jana (25), severní Čechy

Předchozí článek
Další článek
Související články
4 minuty čtení
Domluvila jsem si schůzku s mužem ze seznamky. Jenže den se nevyvíjel vůbec podle plánu. Ve stresu jsem si popletla místo setkání. Po dlouhé době jsem se odhodlala jít na schůzku s příjemným mužem ze seznamky a chtěla jsem vypadat co nejlépe. Jenže jako na potvoru, ten den v práci byl jeden velký chaos. Šéf trval na tom, že nikdo neodejde, dokud se práce neodevzdá. I když jsem se už od rána těš
3 minuty čtení
Čas utekl jako voda, s Pepou, o kterého jsem kdysi tak stála, jsme se rozvedli. Byla jsem přesvědčena, že zůstanu sama, ale osud to tak nechtěl. Měl pro mě ještě jednu lásku. Koukala jsem z okna chaty na jez a myslela na to, že čas utekl jako ta voda. Jak je to dlouho, co jsem se na jezu producírovala, aby si mě všiml Pepa? Pak si mě doopravdy všiml, ale otázka zní, co jsem tím získala. Dvacet
3 minuty čtení
Kdo hledá prince z pohádky, neuspěje. Pokud žena nechce zůstat sama, je třeba přestat snít a navrátit se na pevnou zem. Připadala jsem si stará. Z dnešního pohledu jsem stará určitě nebyla, bylo mi šestatřicet, ale vše nasvědčovalo tomu, že zůstanu na ocet. Další rok zase utekl jako voda a přišel máj. Voněl šeříkem, jasmínem a kvetoucími třešňovými stromy a sliboval lásku, ale, jak jsem byla př
6 minut čtení
Zamilovala jsem se do černovlasého kluka, kterého jsem občas potkávala. Tajně, nikdo o tom nevěděl, on už vůbec ne. A měl holku. Moje sny o princi se nesplnily. Nebyla jsem ani dost hezká, ani dost zajímavá. Toužila jsem po dětech, po rodině, a to mladí muži zpravidla neradi slyší. A ještě ke všemu jsem se mizerně učila, a tak ode mě kluci nemohli ani opisovat. Beznadějně zamilovaná Vyuči
3 minuty čtení
Rozvod vás semele. Člověk se dlouho vzpamatovává a čeká, kdy se konečně z toho dna dostane. Já věřila tomu, že už zůstanu navždycky sama. Naštěstí si mě láska našla. Po rozvodu jsem spálila všechny mosty, dala sbohem milovanému městu a přátelům, z nichž mnozí ani opravdovými přáteli nebyli, prodala byt a koupila domeček na venkově. Sehnala jsem tu i práci v místní prodejničce a sama sobě řekla,
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Deset bytostí z českého folkloru, o kterých jste možná nikdy neslyšeli
enigmaplus.cz
Deset bytostí z českého folkloru, o kterých jste možná nikdy neslyšeli
V našich pověstech se to všelijakými strašidly a přízraky jen hemží. V různých formách se vyskytují snad na každém hradě, ale také v lesích, v podzemí či dokonce v ulicích měst. Narazit na ně můžete,
Za tajemnými menhiry po Česku
epochanacestach.cz
Za tajemnými menhiry po Česku
Česká republika je poseta menhiry různého stáří a původu. K některým se pojí temné historické pověsti, jiné jsou vyhlášené pro své energetické působení. Navštivte s námi oblíbené menhiry, jež zdobí naši zem. Zakletý mnich u Drahomyšle Zakletý mnich u Drahomyšle (viz úvodní foto) poblíž Žatce je asi naším nejznámějším menhirem. O tomto kameni také existuje pověst. V
Tajemný africký horoskop
nejsemsama.cz
Tajemný africký horoskop
Pod horkým saharským sluncem vznikla kdysi magická geomantie. Jde o věštecké umění z předmětů, které bylo v dávných dobách důležité pro přežití. Věštilo se z kostí, hlíny, kamenů či písku. Najděte své znamení, a dozvíte se úžasné věci. Víte, jaké jsou vaše šťastné dny a co to o vás všechno vypovídá? Zjistěte podle svého narození, ke kterému magickému znamení patříte. Silný Baobab 4.
Zesměšnil odvážný Slovák Fridricha Velikého?
historyplus.cz
Zesměšnil odvážný Slovák Fridricha Velikého?
Je jich málo, mají jen pár děl, a přesto husaři dokážou nemožné – obsadí Berlín! Bleskovým přepadem ochromí místní vojenskou posádku a šokované pruské královně nezbývá než z města uprchnout. Rakouský vojevůdce Andrej Hadik se brilantní akcí zapíše do dějin.   „Virtuti nihil invium!“ „Udatnost nezná překážek!“ Právě tímto krédem se celý život řídí rakouský maršál
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
iluxus.cz
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
Exkluzivní šampaňské MUMM Cordon Rouge uskutečnilo první piknik v rámci 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Akce, jež proběhla v malebné zahradě hotelu Imperial, přivítala řadu
Ruce, které nezapomínají
skutecnepribehy.cz
Ruce, které nezapomínají
Někdy mám pocit, že se celý život vejde do pár doteků. Do jemného pohlazení po vlasech nebo hrnku, který podáváte druhému, aby ho zahřál. Moje ruce si toho pamatují víc než moje hlava. Prsty mám pokřivené, klouby už dávno nepracují, jak by měly, ale ty staré dlaně… pořád cítí. Je v nich vše: dětství, práce, radosti, pády i ta každodenní
Podprsenka: Od mučivého korzetu k osvobozujícímu designu
epochaplus.cz
Podprsenka: Od mučivého korzetu k osvobozujícímu designu
Dokud ženy nosily korzety, a že to trvalo hezkých pár století, nemohly volně dýchat a měly jeho vinou i jiné, velmi vážné zdravotní problémy, jako například poškození vnitřních orgánů. Korzet zkrátka není nic, do čeho byste se dnes chtěly dobrovolně nasoukat. Naštěstí se našly průkopnice i muži, kteří se postarali o to, aby ženy mohly
Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí, odhalují čeští vědci
epochalnisvet.cz
Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí, odhalují čeští vědci
Ač vědci zkoumají rostliny do detailů na úrovni molekul či z globálních perspektiv, jsou stále okamžiky jejich života, jež jsou prakticky neprobádané a dají se na nich udělat průlomové objevy. Jedním z nich je uvolňování pylu prašníky a jeho přenos hmyzem mezi květy. Prchavý děj, k jehož studiu nám víc než moderní přístroje pomůže
V Belize byla objevena přes 1600 let stará hrobka mayského krále
21stoleti.cz
V Belize byla objevena přes 1600 let stará hrobka mayského krále
Hrobka náležela králi jménem Te K’ab Chaak, zakladateli města Caracol, které bylo významným centrem Mayské nížiny během 6. a 7. století. Je to po 40 letech poprvé, kdy byla nalezena identifikovatelná
Duchovny se tajně podruhé oženil s o 25 let mladší kráskou
nasehvezdy.cz
Duchovny se tajně podruhé oženil s o 25 let mladší kráskou
Po rozvodu s herečkou Téou Leoni (59) v roce 2014 herec, režisér a scenárista, dobře známý ze seriálu Akta X a Californication, David Duchovny (64), tvrdil, že je příliš starý na to, aby se znovu ožen
Muffiny s jahodami a jogurtem
tisicereceptu.cz
Muffiny s jahodami a jogurtem
Jogurt lze naředit několika kapkami mléka. Suroviny na 12 kusů 100 g hladké mouky 120 g pohankové mouky 80 g cukru krystal 1 lžička skořice 2 lžičky prášku do pečiva 2 lžíce oleje 1 rozmix
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
rezidenceonline.cz
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
To všechno naše domovy získají, pokud je vybavíme některým z moderních typů sedacího nábytku s přiznanou konstrukcí ze dřeva či kovu. Zvolené řešení ovlivňuje samozřejmě jak vzhled, tak funkčnost každé sedací soupravy, a to i v případě, že konstrukční prvky nejsou vidět. Ocelové i dřevěné prvky ovšem bývají kvůli svému vzhledu přiznané, a to ve