Domů     Sestra v nesnázích
Sestra v nesnázích
5 minut čtení

Moje sestra Petra nebyla žádná supermodelka, ale ani Marfuša z Mrazíka. Prostě normální holka, která měla ráda společnost a ráda se smála.

Možná proto měla kolem sebe vždy spoustu přátel i nápadníků. Milovala pořádání různých večírků, školních setkání, posezení starých známých.

Na jednom z večírků potkala Dominika. Přivedl ho tam Petřin bývalý spolužák. Dominik se celý večer mračil, seděl za stolem a popíjel. Pro Petru bylo jeho chování něco jako výzva.

Přisedla si k němu a nedala se odbýt, ani když Dominik očividně zájem o konverzaci neprojevil. O to větším bylo překvapením, když mé sestře na druhý den Dominik napsal zprávu. Omluvil se za chování z předešlého večera. Chtěl pozvat Petru na oběd.

Co překvapilo mě, bylo, že Petra souhlasila. Když jsem později viděla jeho fotky, vůbec to nebyl její typ. Postavu měl sice pěknou, sportovní, ale připadal mi jako takový nevychovanec.

Věčně zamračený na celý svět, sotva pozdravil, pokud jsem je někde spolu potkala.

Myslela jsem, že naše antipatie jsou jen vzájemné a Dominik se chová jinak, když je s Petrou sám. Podle sestry jsem nebyla daleko od pravdy. Petra mi Dominika popisovala jako toho nejúžasnějšího společníka do nepohody.

Problémem bylo, že sám by s ní byl nejraději pořád. Sestřini známí ji vídali stále méně často. Dominik je neměl moc rád. A tak neviděl důvod, proč by se s nimi měl scházet i Petra

Jednou se mi sestru konečně podařilo vytáhnout ven do města. Blížily se narozeniny naší mámy. Chtěla jsem vybrat nějaký společný dárek. Petra vždy podobné záležitosti milovala. Místo veselé osůbky přišla ztělesněná nervozita.

Petra se celou dobu dívala na hodinky. V prvním obchodě mi odkývala první věc, kterou jsem vybrala. Chtěla zmizet co nejdříve domů. Na náš tradiční zvyk, jít si ještě někam sednout na kávu, jsem mohla zapomenout.

Dominik prý nemá rád, když se toulá dlouho a sama, protože se o ni bojí. A co se zlobím, vždyť já jsem stejná, pokud jde o nejbližší, snažila se Petra omluvit svého přítele. Je pravda, že Petra je ode mě dost mladší.

Měla jsem vždy přirozenou potřebu ji ochraňovat. Nikdy jsem jí však nezakazovala setkávat se se známými.

Dominik byl ukázkový manipulátor. Sestru postupně odstříhával od jejích známých. Na svém sociálním profilu musela vyhodit všechny mužské kamarády. Dominik měl Petřino heslo, a tak kdykoliv kontroloval, co a s kým si píše.

Jednou po firemním večírku se sestra nechala odvézt domů kolegou. Dominik číhal za oknem jako hlídací pes. Když viděl, kdo ji přivezl, udělal sestře takovou scénu, že poprvé ze strachu utekla a zůstala na noc u mě.

Doufala jsem, že Petře se otevřou oči a Dominika nechá. Byla jsem však vedle. Po pár dnech odprošování se sestra k Dominikovi vrátila. Dokonce docílil, že na firemní hry, kam se sestra každý rok těšila, tentokrát jít odmítla.

Nakonec ji byla osobně požádat její nadřízená. Samozřejmě s příslibem, že na ni dá pozor.

Dominika v sestřině práci už dobře znají. Pracuje jako doručovatel balíků. Za Petrou se zastaví i dvakrát denně. Na kontrolu. Zájem, který by zpočátku každému lichotil, se většinou postupně stává otravným. Mojí sestře ne.

Stále snila o tom, že z Dominika udělá lidumila, který s ní bude chodit do společnosti.

Myslím si, že konečně pochopila, že s Dominikem není všechno v pořádku, když ji doma zamknul. Oslavovala jsem své třicáté narozeniny. Zarezervovala jsem podnik, kde pracoval Petřin bývalý přítel. Nevěděla jsem to, dokonce ani Petra to netušila.

Tajné služby by klidně mohly vzít Dominika do svých služeb. Měl takový přehled o sestřiných známých jako nikdo.

Petra se velmi omlouvala, že na oslavu nepřišla. Bylo jí to trapné. Styděla se za sebe i za Dominika. Utěšila jsem ji a naznačila, že je možná načase se s Dominikem rozejít. Ujistila jsem ji, že může zůstat u mě doma. Kdyby Dominik vyváděl, můj partner by si s ním poradil.

Konečně jsem i na Petře viděla, že rozchod je to, co jí také víří hlavou. Bohužel moji radost zastínila událost, která za normálních okolností bývá také radostná. Petra zjistila, že je těhotná. Nechtěla dítě vychovávat sama. Vrátila se zpět k Dominikovi.

Zuřila jsem, jak si ji ten rabiát pojistil. Navíc Petra je na rizikovém těhotenství a nechtěla bych, aby se jí nebo miminku něco stalo. Dominik to má u mě ale sečtené.

Ještě jednou udělá sestře scénu a já jsem odhodlána ji sbalit a přestěhovat k nám i proti její vůli. Neboť to je to, co mě bolí nejvíce:

že Petra je stále ochotna Dominikovi všechno odpustit a přehlížet jeho nemocné manipulativní chování, které mění moji sestru na stále více uzavřenou bytost.

Tamara (30), jižní Čechy

Předchozí článek
Související články
4 minuty čtení
Manžel mi umřel před pěti lety. Prý na selhání srdce po zanedbané viróze. Já bych spíš řekla, že už nezvládal ty věčné hádky. I tak jsem ho milovala. Byla jsem celý život přesvědčená, že naše hádky pramení z mužovy výbušné povahy. Naše děti mě teď ale vyvedly z míry, když mi při poslední návštěvě řekly, že ta komplikovaná jsem vždy byla jen já. To člověka trochu vyvede z míry, že ano?! Tím ovše
3 minuty čtení
S manželkou mého bratra jsme nikdy neměly dobrý vztah. Když bratr zemřel, doufala jsem, že nás společné neštěstí sblíží. Ale spletla jsem se. Místo jejích slz přišly nákupy a místo vzpomínek nekonečná přehlídka luxusu. Bratr zemřel nečekaně a zatímco mě jeho skon zdrtil, se švagrovou ta tragédie neudělala nic. Spíš ji potěšila. Smrt manžela pro ni byla jenom vstupenkou do života bez finančních
2 minuty čtení
Já i manžel jsme vyrůstali jako jedináčci, naše dětství bylo smutné, i když jsme měli kamarády. A proto jsme si přáli mít dětí jako smetí. Dalo by se říct, že moje dětství bylo šťastné. Vlastně i manželovo. Neměli jsme si nač stěžovat. Jako jedináčci jsme měli všechno, co si jen mohly děti v naší době přát. Jen jediné nám osud nedopřál. Mít sourozence. Ve škole i v okolí jsem sice měla spoustu
5 minut čtení
Jsme úplně obyčejná rodina. Přesto se nám za posledních padesát let stalo i mnoho toho špatného a my k sobě zase museli hledat cestu. Mého muže Pepu jsem si brala v polovině sedmdesátých let. Mně bylo devatenáct, jemu o dva roky víc. Bydleli jsme v malém panelákovém bytě 2+1 v pražských Nuslích. Pepa pracoval v ČKD, já jako účetní v podniku na Smíchově. Brzy se nám narodil syn Martin a dva roky
5 minut čtení
Snacha mě k tomu dohnala. Nejen nějakou hádkou, ne jednou nevhodnou větou, ale dlouhými roky drobného, ale o to vytrvalejšího nátlaku. Poznala jsem ji jako mladou, hezkou holku, která se motala kolem mého syna. Ze začátku se na mě usmívala, přijímala ode mne dárky, později si nechávala s radostí hlídat děti, aby si mohla vyrazit s kamarádkami. Jenže postupně začala snacha měnit své chování vůči
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Krocani nás chránili před vetřelci i zloději
skutecnepribehy.cz
Krocani nás chránili před vetřelci i zloději
Našich krocanů se bálo celé okolí. Střežili náš dům i zahradu lépe než kdejaký hlídací pes. Nakonec dokázali zpacifikovat i zloděje. Z krocanů jsem měla jako dítě velkou hrůzu. Vzít si na sebe cokoli červeného byl hazard se životem. Krocany na našem dvorku doháněla červená barva k nepříčetnosti. Koho ovšem tato zvířata milovala, byla naše maminka. Tu vítali krocani
Kavkazský Prijut 11: Vysokohorský hotel, o který byl sveden nelítostný boj
epochaplus.cz
Kavkazský Prijut 11: Vysokohorský hotel, o který byl sveden nelítostný boj
Kavkaz – horský masiv mezi Černým a Kaspickým mořem se zapsal do historie již v dávné minulosti. U jeho úpatí se ve starověku vylodili Argonauti, aby zde, v bájné Kolchidě, hledali legendární zlaté rouno. Na Kavkaze prý trpěl hrdina Prométheus za to, že předal lidem zázrak ohně. Zuřily zde však i boje druhé světové války.
Australský Dům zázraků: Promlouvá tu k rodině mrtvý syn?
epochalnisvet.cz
Australský Dům zázraků: Promlouvá tu k rodině mrtvý syn?
Na předměstí západního Sydney stojí nenápadný rodinný dům. V roce 2006 se z něj ale stane jedno z nejpodivnějších poutních míst v Austrálii. Podle jeho majitelů tu totiž dochází k zázrakům, jejichž zdrojem je duch jejich mrtvého syna. Vrací se, aby pomáhal druhým? Jsou skvrny a nápisy na zdech skutečně projevem boží milosti?   V roce 2006 umírá při autonehodě jen
Kuskus a jeho chutě
tisicereceptu.cz
Kuskus a jeho chutě
Jméno kuskus je převzaté z arabštiny, jedná se totiž o tradiční severoafrické jídlo. Postupem času se rozšířilo do celého světa. Kuskus je spařená a do kuliček tvarovaná krupice. K jeho výrobě se použ
Nomos získává iF Design Award 2026 za svůj Club Worldtimer
iluxus.cz
Nomos získává iF Design Award 2026 za svůj Club Worldtimer
Německá manufaktura Nomos Glashütte si připisuje další významné designové ocenění. Model Club Sport neomatik Worldtimer silver získal prestižní iF Design Award 2026 v kategorii produktového designu. H
Jaro v kouzelném světě skla Koulier
epochanacestach.cz
Jaro v kouzelném světě skla Koulier
Jarní výstava v Řemeslné sklárně Koulier na Oflendě na Chrudimsku se právě otevírá a potrvá do 9. května tohoto roku. Udělejte si jarní rodinný nebo holčičí den plný krásy a inspirace pro nadcházející velikonoční výzdobu nebo Den matek. Obdivovat budete určitě ručně foukané skleněné kraslice, květinové motivy i veselé jarní dekorace. Čeká na vás více
Vesmírné stravování: Když polévka létá a čich stávkuje
21stoleti.cz
Vesmírné stravování: Když polévka létá a čich stávkuje
Vaření ve vesmíru je vskutku specifická disciplína, už jen proto, že fyzikální zákony v mikrogravitaci mají svou vlastní verzi pravidel. Na palubě ISS tak neexistuje něco jako obyčejný a běžný oběd, a
Postlerová se stala terčem útoku svého syna
nasehvezdy.cz
Postlerová se stala terčem útoku svého syna
Do puberty působil syn Simony Postlerové (†59) jako běžný kluk. Pak ale přišel zvrat a rozjely se problémy. Naplno se rozjely Aspergerův syndrom a schizofrenie a jejich svět se otočil naruby. Dlouh
Záhada ostatků Karla IV.: Jsou všechny kosti skutečně jeho?
enigmaplus.cz
Záhada ostatků Karla IV.: Jsou všechny kosti skutečně jeho?
Kde přesně odpočívá jeden z největších panovníků českých dějin? Císař Karel IV. měl být pochován v královské hrobce v Katedrála svatého Víta. Jenže staletí přestaveb, přesunů ostatků i archeologických
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Vyvraždili muslimové tisíce židů kvůli básni?
historyplus.cz
Vyvraždili muslimové tisíce židů kvůli básni?
„To máš za to, že našemu pánu šálíš mysl, žide!“ vykřikují útočníci, zatímco svou oběť zasypávají desítkami ran. Omráčeného vezíra pak dotáhnou na otevřené prostranství a za ruce i nohy jej hřeby přitlučou k dřevěnému kříži. Kromě něj dav berberských muslimů toho dne zmasakruje možná až tisícovku rodin z místní židovské komunity, která je v
Salát s ovocem a kuřecími prsíčky
nejsemsama.cz
Salát s ovocem a kuřecími prsíčky
Je šťavnatý, plný vitaminů a pochutnají si na něm spolehlivě i ti, kdo mají rádi pořádný kus masa. Ingredience: ● 200 g směsi listů různých salátů, baby špenátu a čekanky ● 2 kuřecí prsní řízky ● 1 granátové jablko ● 2 pomeranče ● hrst pekanových ořechů ● balsamicový ocet ● olivový olej ● sůl ● pepř Postup: Menší listy salátu, čekanky a špenátu vložte do mísy, větší listy natrhejte na kousky