Domů     Se vším se dá vyrovnat
Se vším se dá vyrovnat
7 minut čtení

Někdy se náhoda dokáže projevit opravdu nečekaně a komicky. Snažila jsem se onoho večera zavést s manželem rozhovor na vážné téma, jenže on mě předběhl.

„Víš, co se mi zdálo?“ překvapil mě otázkou. To se mi sice v té chvíli zdálo dost nepodstatné, ale Vláďa se nedal odradit. „Že budeme dělat svatbu, protože naše Katka je těhotná. Mimochodem, co jsi chtěla ty?“ změnil téma.

A já jsem se jen nadechla a vyklopila ze sebe: „Víš, naše sedmnáctiletá dcera opravdu čeká miminko…“

Té noci jsem nemohla usnout. To vlastně nikdo, snad kromě nejmladší, tříleté dcerky Lucinky. Ta jediná nebyla vyděšená z toho, že se brzy stane tetou. Takhle jsem si to však nikdy nepředstavovala.

I když… ve svých sedmnácti letech jsem také už s Vláďou randila, vždyť jsme se znali od základní školy. Ale vždycky jsme se chovali tak, že na všechno krásné máme čas.

Jako dvacetiletí jsme měli krásnou svatbu, a když nám bylo dvacet dva, už jsme měli dvě krásné děti. Před Vláďovým odchodem na vojnu jsme stihli počít první dceru.

Vláďa prožíval to těhotenství hlavně v dopisech, jak moje problémy s ranními nevolnostmi v jeho počátcích, tak radost z prvního kopnutí drobné nožky. Vybíral mezitím jména, pro kluky jich měl spoustu, ale pro holčičku jediné: Kateřina, po své babičce.

Až po narození dcerky dostal opušťák a potom ještě jeden – a obsah mých dopisů byl neplánovaně opět stejný jako před rokem. Bolest v kříži a nohou… jen něco bylo trochu jiné. Tentokrát jsem čekala chlapečka. Dostal jméno Vojta.

Ten nakonec přišel na svět v době, kdy Vláďa v kasárnách už stříhal metr. Zůstávalo jen patnáct dnů. Před dvěma lety mě opouštěl samotnou a najednou se vracel ke třem lidem.

O dalšího člena se naše rodina rozrostla až po letech a bylo to opět nečekané a neplánované. Nevěděli jsme, jak reagovat a zda třetí dítě zvládnu. Potom mi jednoho večera nenápadně provokativně Vláďa řekl:

„Já jsem vlastně těhotenství s tebou nikdy nemohl pořádně prožívat. Znám ho jen z dopisů…“ „Ale vždyť bychom to dítě ani neměli v našem bytě kam dát,“ bránila jsem se.

Když jsem se nechala přemluvit a třetí děťátko jsem před nedávnem nosila už pod srdcem, vzpomněla jsem si, co jsem říkala mámě o svých potomcích.

Jako čtrnáctiletá jsem totiž přesvědčeně prohlašovala, že když mě děti nebudou poslouchat tak jako já mámu, nebudu chtít ani jedno. Odříkaného chleba největší krajíc, musela jsem si po letech říct s úsměvem, když jsem přivedla na svět Lucinku.

Starosti, kam s postýlkou, si nakonec vyřešila dcerka po svém – chtěla být od první chvíle jen a jen v náručí. A po vůli jí nebylo ani to, když jsem se chtěla po dvou letech zase vrátit do práce. Jen co jsem za sebou zavřela dveře, malé slečně stoupla teplota. „Ty už máš ráda jen tu svoji Lucinku,“ vyčítali mi žertem Vojta a Katka.

Nyní nás tedy svým sdělením překvapila právě prvorozená Katka. Nejprve jsme z toho byli zaražení. Já jsem svá těhotenství, jakkoliv neplánovaná, zvládla, i když jsem na ta první byla sama a v případě Lucinky jsme museli řešit spoustu praktických otázek.

Dokáže to ale zvládnout sedmnáctiletá Katka? Ta se měla nyní trápit s učením a ne s plínkami. Přehazovala jsem se na posteli a všimla jsem si, že ani Vláďa nespí. Nakonec jsme vedli dlouhý rozhovor a ráno jsme Katce řekli:

„Neboj se, všichni společně to zvládneme…“ Poté, co Vláďa odešel do práce a Katka s Vojtou do školy, našla jsem si v telefonním seznamu nejbližší psychologickou poradnu.

Potřebovala jsem to přece jen probrat s někým cizím a nezúčastněným a vyslechnout si něco moudrého. Měla jsem štěstí, mohla jsem přijít ještě téhož dopoledne. Dala jsem Lucinku na hlídání k sousedce a vydala se tam.

Paní doktorka mi řekla hodně věcí a nakonec mě usadila těmito slovy: „Představte si, že by se místo oznámení těhotenství včera večer vaše dcera vrátila a řekla, že má nevyléčitelnou nemoc. To by byl skutečný důvod k zoufalství.

S tímhle se vyrovnáte.“ Měla pravdu. Sama jsem si cestou domů musela několikrát položit otázku: je Katčino těhotenství důvodem k pláči?

Otázek, a ne málo, jsem však měla i na adresu budoucího otce. Neznala jsem ho, Katka o něm pouze párkrát vyprávěla. Jmenoval se Tomáš, bylo mu dvaadvacet a už naštěstí pracoval. Dcera ho přivedla domů za dva dny. Působil klidně a odvážně na to, co způsobil.

Překvapil mě ale hned první větou. Prý se ve svém věku cítí na rodičovství, ale ne na manželství. „Aha,“ rozhořčila jsem se. „A kdy tedy budeš otcem? Ráno? Nebo jen večer? Odpoledne? V noci? Když bude tvoje dítě nemocné?

Nebo jen když bude zdravé?“ Na víc otázek nebo spíš Tomášových odpovědí jsem neměla sílu. Já ho na radnici tažným lanem tahat nebudu. To si vlastně řekla i těhotná Katka. Během posledních dnů si prošla kus cesty.

Od prvního zoufalého pocitu, že jí nezůstává nic jiného než skoncovat se životem až po důvěru, že s takovými rodiči, jaké má ve mně a ve Vláďovi, všechno zvládne i bez manžela. Nerozhodnému Tomášovi řekla: „Když si mě nevezmeš před porodem, tak po porodu si nevezmu já tebe.“

Stačilo to. Za dva měsíce byla svatba.

V jednom měl Tomáš pravdu, na rodičovství byl opravdu připravený. Přitom za sebou neměl žádné pedagogické školy, jen učňák se specializací automechanika a licenci taxikáře.

Když se však jeho školou povinná manželka rozhodla udělat si po ukončení kadeřnického učebního oboru maturitní nadstavbu, byl to on, kdo zůstával celé dny doma sám s několikaměsíční dcerkou Ivetkou.

A aby toho neměl málo, přidali jsme mu k tomu občas na hlídání i nezbednou Lucinku – jeho malou švagrovou. Zvládal obě. Přebalování, krmení, koupání, uspávání… to všechno mu šlo na jedničku. Byl to vážně vzorný otec.

Než Katka stačila odmaturovat, on by mohl rovnou promovat – z otcovství. Doma přitom vyrůstal sám, protože dva starší bratři už z domu odešli. V prázdném bytě a s maminčiným „servisem“ mohl být králem. I přes to se rozhodl bydlet u nás.

Dobří lidé se prý všude nějak vejdou. Katka odmaturovala na samé dvojky a dokonce nyní pokukuje po vysoké škole. Odešli od nás nedávno, kdy si pronajali dvoupokojový byt v našem činžáku.

Od některých lidí jsem si musela vyslechnout svoje. „Být to moje dcera, tak se k ní vůbec nehlásím,“ řekla mi například jedna kolegyně. „A ty jak víš, že se ti to nikdy nemůže stát?“ zeptala jsem se jí, protože měla dceru jen o málo mladší než Katka.

Mně ta neobvyklá situace, kdy mě moje prvorozená dcera udělala babičkou už ve svých necelých osmnácti letech, nakonec dodala spoustu síly žít.

A jestliže jsem i předtím měla pochopení pro lidské osudy a slabosti, nyní bezpečně vím, že se vším na světě, co neohrožuje zdraví nebo život člověka, se dá vyrovnat a najít na tom i ty lepší stránky!

Eliška (39), severní Čechy

Související články
3 minuty čtení
Svého vnuka moc miluju. Je celý můj syn, i když někdo tvrdí, že je po snaše. To ale není pravda. Vojta je chytrý a bystrý hoch, to o jeho mámě říct nemůžu. Adéla mi nesedla od první chvíle, kdy jsem ji uviděla. Zatímco můj jediný syn Richard studoval práva, ona byla jen zdravotní sestra. Nepracovala ani v nemocnici, ale v ordinaci praktického lékaře. Doufala jsem, že ta zamilovanost syna přejde
4 minuty čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že by starý receptář mé babičky mohl zapříčinit, že se naše rodina dá zase po dlouhé době dohromady. Vždycky jsem si myslela, že rodinné tradice jsou jen něco, o čem se vypráví, ale nikdy jsem nečekala, že právě ony nás naučí, co znamená být rodinou, která drží pospolu. Voňavé vzpomínky Když jsem byla malá, trávila jsem hodně času na vesnici u babičky Anny. Byla to
3 minuty čtení
Mám tři děti, všechny jsem vychovala co možná nejlépe. Vždycky jsem si říkala, že budu hodná babička, co nosí buchty a hlídá vnoučata. Vastně jsem se docela na období v důchodu těšila. Jen jsem absolutně nečekala, že se ze mě stane služka, která si nedovolí ani zakašlat, aby ji její snacha nepeskovala. Na to jsem tedy rozhodně připravená nebyla! Drsná snacha Můj syn Martin si vzal Simonu
4 minuty čtení
Můj syn se ženil poměrně pozdě. Byla jsem tedy šťastná, když mi konečně oznámil, že je zamilovaný, a budoucí snacha se mi moc líbila. Můj syn Luděk byl úplně normální chlap, co se týče vzhledu, ale byl velmi úspěšný ve své profesi a tomu měl i odpovídající plat. Svoji ženu Evu poznal, až když mu bylo čtyřicet let. Byla o dvanáct let mladší a byla to skutečná krasavice. Byla ten typ ženy, za
5 minut čtení
Ten dětský smích. Kdysi se rozléhal celým bytem, a když kluci vyrostli, těšila jsem se, že tu hudbu uslyším, až oni budou mít děti. Bohužel je tu ticho. Kolikrát jsem si představovala, že za rohem vykoukne malá holčička nebo klouček, rozběhnou se ke mně a obejmou mě. Ale není tu nikdo, děti ani dospělí. Osmdesát let života je za mnou, a přesto, když přemýšlím o své rodině, si připadám, jako byc
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Země divů i relaxu – Albánie
nejsemsama.cz
Země divů i relaxu – Albánie
Průzračné moře, komfortní ubytování i služby, atmosféra historických uliček, ale i nádherná divoká příroda. A co je moc příjemné – všechno tu pořídíte mnohem levněji než v Česku. Albánie vás nadchne! Albánie už dávno není místem politických nepokojů. Proměnila se v bezpečnou oázu klidu, která nabízí vyžití jak pro vyznavače lenošení na pláži, tak pro milovníky divoké přírody a výšlapů s batohem na zádech.
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Chřestový krém
tisicereceptu.cz
Chřestový krém
Chřest se do polévek či krémů hodí skvěle. Zkuste tento recept. Suroviny na 4 porce 400 g odřezků z chřestu (stonky, slupky) 8 stonků celého chřestu 80 g másla 2 lžíce mouky 1 l zeleninového
Starověká škola: Holky mají se vzděláním většinou smůlu
epochaplus.cz
Starověká škola: Holky mají se vzděláním většinou smůlu
Slavný filozof Platón věří, že každé dítě má právo na vzdělání. Do tří let má být s rodiči. Pak nastupuje do školy. Do dvaceti let se učí i sportuje. Následuje deset let filozofie. A nakonec, pokud má talent, může pomáhat řídit město. To ovšem platí pro muže. Platón (427–347 př. n. l.) chce, aby každý
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
epochanacestach.cz
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
V turisticky oblíbených Luhačovicích se v Kulturním centru Elektra uskuteční první poprázdninové HOVORY W. Nejen místní minerální vodu budou se skvělým Otakarem „Ťuldou“ Brouskem popíjet pánové Jiří Werich Petrášek, Pavel Mészáros a Karel Štolba. A vše proběhne s láskou a humorem.  
Vědci objevili klíčové změny v lidské pánvi, které nám v průběhu evoluce umožnily chůzi po dvou
21stoleti.cz
Vědci objevili klíčové změny v lidské pánvi, které nám v průběhu evoluce umožnily chůzi po dvou
Všichni obratlovci disponují pánví, ale jen jediný druh ji využívá pro vzpřímenou chůzi po dvou končetinách, a tím je člověk. Příběh odlišného vývoje lidské pánve a bipedalismu se začíná psát před 5 m
Černovická rezidence: Pedant Hlávka kontroloval každou cihlu
historyplus.cz
Černovická rezidence: Pedant Hlávka kontroloval každou cihlu
Patří mezi sedm novodobých divů Ukrajiny. Řeč je o obřím černovickém areálu, za jehož vznikem stál slavný český architekt Josef Hlávka. Ten si na něm dal mimořádně záležet. Jeho stavební plány by při rozložení pokryly plochu fotbalového hřiště. S nesmírným zápalem rozkládá architekt Josef Hlávka (1831–1908) na stůl plány na stavbu velkolepé budovy. V kalendáři je březen
Zářijová výročí: Od útoku UFO po Jacka Rozparovače
enigmaplus.cz
Zářijová výročí: Od útoku UFO po Jacka Rozparovače
Jaká významná výročí ve světě záhad a událostí, které se dodnes nepodařilo objasnit, si připomínáme v září? EnigmaPlus.cz vám je představí! [gallery ids="158070,158071,158072"] 5. září 2013: UFO
Do manželství jsem se hrnout neměla
skutecnepribehy.cz
Do manželství jsem se hrnout neměla
Partnera je třeba dobře poznat, než si slíbíte lásku na celý život. Kdybych to tak věděla dřív, než jsem bezhlavě řekla ANO dvěma ničemům. S manželem jsme se rozvedli v době, kdy děti chodily ještě na základní školu. Můj muž byl opilec, dokázal propít celou výplatu hned první den − a pak tahal peníze ze mě. Pořád jsem
Tiffany & Co. uvádí kampaň, která oslavuje novou kolekci šperků Bird on the Rock
iluxus.cz
Tiffany & Co. uvádí kampaň, která oslavuje novou kolekci šperků Bird on the Rock
Značka Tiffany & Co. dnes odhaluje novou kampaň, jež oslavuje exkluzivní a luxusní kolekci šperků inspirovanou Bird on the Rock, která bude uvedena na trh 2. září. Současnou podobu ikonického moti
Bršlice není jen plevel
epochalnisvet.cz
Bršlice není jen plevel
Máte-li alespoň malou zahrádku, pak víte, o jaké rostlině je řeč. Ano, je to ten téměř nevymýtitelný plevel s dlouhými oddenky, časem vykvétající do vysokých bílých květenství, s nímž už léta marně bojujete.   Ale co se na bršlici kozí nohu podívat trochu jiným pohledem? Uvidíte, že hned změníte názor. Je totiž nejen jedlá a
Už má za Čermáka slibnou náhradu?
nasehvezdy.cz
Už má za Čermáka slibnou náhradu?
V kuloárech se šušká, že herečka známá ze seriálu Ulice Veronika Čermák Macková (31) má novou lásku. Údajně jde o jejího letitého kamaráda, který ji vždycky platonicky miloval. Zřejmě tak nyní využi