Domů     Jen náhodou jsem poznala pravdu o svém otci
Jen náhodou jsem poznala pravdu o svém otci

Dodnes nedokážu pochopit, proč mi nikdo neřekl pravdu. Dokonce i babička mou matku ve lžích podporovala.

Kam až moje paměť sahá, vyrůstala jsem jen s matkou. Ta mi celý život říkala, že nás otec opustil a nikdy mě nechtěl vidět, prý o mě neměl vůbec zájem, neplatil ani alimenty, prostě nezodpovědný darebák.

Matka se s ním rozvedla, když mi byly dva roky, tehdy jsem ale byla ještě moc malá na to, abych si svého tátu pamatovala. Jak jsem rostla, pochopitelně jsem se začala zajímat, proč nemám tatínka, kde je a proč za námi nepřijde. Máma mi ale pořád tvrdila, že táta o mě nemá zájem.

O otci mi řekla jen to nejhorší

Žít s matkou ale nebylo nebyl jednoduché. Často mě nechávala doma samotnou, byla pryč dlouho do noci a většinou se vracela opilá, navíc si občas domů přivedla nějakého cizího pána, pokaždé jiného. Na mě měla jen velmi málo času.

Já v té době samozřejmě nechápala, co se děje a v noci jsem se doma sama bála.

Naštěstí jsem později mohla jet k babičce, která bydlela na kraji města, zůstávala jsem u ní i několik dní a ona se o mě starala aspoň trochu víc než matka, když měla své „nejhorší“ dny. Jen jsem pak musela mnohem dřív vstávat, abych to ráno stihla do školy.

Ptala jsem se na tátu samozřejmě i babičky, ale ona mi říkala to samé, co matka, nic nového jsem se nedozvěděla. Tak jsem se na tátu postupně přestala ptát, nikam to nevedlo, přijala jsem to tedy jako fakt, se kterým nic nemůžu dělat.

Ovšem nebýt babičky, nevím, jak bych dopadla. Čím jsem byla starší, tím častěji jsem bydlela u ní, až jsem tam zůstala bydlet natrvalo. Babička mě podporovala, jak mohla, snažila se vytvořit mi zázemí, abych mohla v klidu studovat.

S mámou to bylo čím dál horší, bez lahve už jsem si ji nedovedla představit. Stala se z ní doslova troska a v takovém prostředí jsem žít nechtěla. „Díky“ ní jsem si taky vypěstovala celoživotní odpor k jakémukoli alkoholu.

Ostuda na pohřbu

Hned po maturitě jsem si našla místo a pronajala si malý byt, který jsem si postupně sama zařizovala. U babičky to sice nebylo špatné, ale cítila jsem, že se musím postavit na vlastní nohy.

Dál jsem ji ale chodila navštěvovat a pomáhala jí, když něco potřebovala. K matce jsem raději nechodila.

Byla jsem šťastná, že mám svůj vlastní kout, kde je čisto, voní to, nezakopávám o prázdné lahve od alkoholu a nemusím se bát, v jakém stavu matka přijde, to mi za tu dobu, než jsem zůstala bydlet u babičky, bohatě stačilo. Za nějaký čas babička zemřela.

Bylo mi to hrozně líto, protože ona byla moje nejbližší spřízněná duše. Všechny záležitosti kolem pohřbu jsem musela zařizovat já, protože matka toho nebyla schopná. Moc jsem se s ní nevídala, neměla jsem si s ní ani co říct.

Asi dvakrát dokonce skončila v protialkoholické léčebně, jenže když ji pustili, netrvalo dlouho, a zase s pitím začala. Prosila jsem ji, aby alespoň na pohřeb dorazila střízlivá, a ona slibovala hory doly. Ale dopadlo to tak, jak jsem se bála.

Přimotala se do obřadní síně namol, spadla z lavice, občasnými výkřiky rušila obřad… Museli ji vyvést a já myslela, že se hanbou propadnu pod zem. Od té doby jsem se zařekla, že už k ní nepůjdu nikdy.

Šok v porodnici

Matku jsem tedy ze svého života úplně odstřihla. Po nějaké době jsem se seznámila s Láďou a začali jsme spolu začali žít. Dlouho jsem se ale bála založit s ním rodinu, i když jsem po ní velmi toužila.

Později jsem Láďovi řekla všechno o svém životě, co mě potkalo, a on byl naštěstí velmi trpělivý, nespěchal na mě a já pomalu začala věřit, že je možné žít i jinak, než jak jsem v dětství poznala.

Pak zemřela i moje matka, v opilosti spadla doma hlavou na topení. Našli ji sousedi, když dlouho nevycházela z bytu. Zase jsem zařizovala pohřeb, tentokrát ale bez obřadu. Nikdo by na něj stejně nepřišel a její kumpány z mokré čtvrti jsem stejně neznala.

Necítila jsme při tom nic, ani lítost, ani úlevu, prostě nic. S Láďou jsme se vzali až po deseti letech našeho soužití a já konečně usoudila, že je nejvyšší čas mít dítě.

Bylo mi už třicet let, a tak to nebylo úplně snadné, ale nakonec jsem přišla do jiného stavu. Na miminko jsme se oba dva hrozně těšili a já měla konečně pocit, že žiji normální život jako ostatní.

Těsně před mými jednatřicátými narozeninami se nám narodil syn Davídek a oba jsme byli na vrcholu blaha. V porodnici se mnou ležela na pokoji mladší žena Jitka, taky se jí narodil chlapeček Jiřík a docela jsme si padly do oka.

Povídaly jsme si o všem možném a domluvily se, že se někdy sejdeme, až budeme chodit s kočárky na procházku. Její příjmení bylo dokonce stejné, jako bylo moje za svobodna. Říkaly jsme si, že je to legrační náhoda.

Vyměnily jsme si na sebe telefony a slíbily si, že si zavoláme za tři týdny. Pak ji přišel navštívit její manžel se svým otcem. Jitka mě jim hned představila s tím, že je legrační, že se příjmením jmenujeme stejně, a pak si s nimi povídala.

Já ale zůstala zírat na jejího tchána, zdál se mi nějak povědomý. Přemýšlela jsem, odkud bych ho mohla znát. Pak jsem si uvědomila, že jsme si docela podobní. I on si toho nejspíš všiml a po očku se na mě díval. Pak mu to nedalo a po chvíli se mě zeptal:

„Promiňte, že se tak hloupě ptám, ale nejmenovala se vaše matka náhodou Jiřina?“ Zůstala jsem jako opařená. Chvíli jsem na něj beze slova koukala a pak jsem jen němě přikývla.

V té chvíli mi došlo, že přede mnou nejspíš stojí můj táta, který o mě nikdy neměl zájem. Chtělo se mi brečet. On také neřekl ani slovo, ale než odešli, zeptal se mě, jestli bychom si někdy nemohli o všem promluvit.

Neřekla jsem nic, měla jsem úplně stažené hrdlo a veškerou vůli jsem soustředila na to, abych se nerozplakala, nebo na něj nezačala křičet, a on odešel.

Všechno bylo jinak

Když mě pustili z porodnice, řekla jsem to doma Láďovi. Taky ho to překvapilo, ale říkal, že to možná vůbec není můj otec, že to může být někdo jiný, kdo moji matku znal. A ať to radši pustím z hlavy, o což jsem se snažila. Ne že by mi to moc šlo.

Po třech týdnech se skutečně Jitka ozvala a domluvily jsme se, že půjdeme společně na procházku.

Sešly jsme se v parku a šly pomalým krokem po cestě a ona mi vyprávěla, že její tchán s nimi o mě mluvil a vylíčil jim, že si myslí, že bych mohla být jeho dcera z prvního krátkého manželství.

Její slova jako by ve mně zvedla nějaké vnitřní stavidlo a já se rozpovídala, jak nás opustil, alimenty neplatil, vidět mě nechtěl. Julie ale řekla, že mi to vysvětlí její tchán sám. Čekal na další lavičce a ona nás nechala o samotě.

Chvíli jsme jsme mlčky seděli a pak mi začal povídat, jak to bylo. Že za mnou chodil, ale moje matka ho nikdy nepustila dovnitř. I alimenty platil, ukázal mi složenky, matka je zřejmě propila.

Nemohla jsem uvěřit tomu, jak mi celý život lhala a že ji v tom babička podporovala. Zeptat jsem se jich už ale nemohla. Oběma nám to bylo líto a já se konečně rozplakala. Stalo se to už před lety, ale od té doby jsme se začali s tátou stýkat.

Vždyť jsme museli dohnat to, o co nás matka za ta léta připravila. Julie se stala mou nejlepší kamarádkou a její manžel, můj nevlastní bratr, si zase dobře rozumí s Láďou. Náš David zase našel kamaráda v jejich Jirkovi.

Přátelství nám vydrželo dosud, kdy už jsme skoro v důchodovém věku. Můj otec stále žije, je to skvělý člověk a já jsem šťastná, že ho ještě mám. Jen když si vzpomenu na ty roky, které jsme kvůli matce promarnili, je mi dodnes do pláče.

Jana (58), východní Čechy

reklama
Související články
7.6.2023
Matka mě opustila, když jsem byla ještě maličká. To člověka těžce poznamená. Naštěstí jsem měla báječného tatínka, který se o mě dojemně staral. Máma od nás odešla, když mi byly čtyři. Nic jsem pro ni neznamenala. Jak by jinak mohla proboha opustit čtyřletou holčičku? Táta se mi to chudák snažil nějak vysvětlil, mumlal omluvně: „No asi neměla mateřské instinkty…“ Nikdy jsem jí neodpustila. Žila
5.6.2023
Ivanka byla moc zamilovaná a hrnula se do svatby. Moje intuice mi ale říkala, že s tím klukem není něco v pořádku. Ta svatba by byla unáhlená! Lukáš byl moc pěkný, chytrý, zabezpečený a o pět let starší než naše dvacetiletá Ivanka. Že ji miluje, jí sdělil hned na prvním rande. Bombardoval ji telefonáty i zprávami s takovou intenzitou, že mu nakonec dala šanci. „Tak úžasnou ženu jsem ještě nikdy
5.6.2023
Ani ve snu by mě nenapadlo, že by můj táta nebyl můj vlastní. Když se to dozvíte v pokročilém věku, je to šok, s nímž se těžko vyrovnává. Táta. Když slyším tohle slovo, vybaví se mi vždycky jen jediný chlap na světě. Ten, který mě učil jezdit na bruslích, plavat, hrát ping- -pong. Ten, který mi foukal bolístky a vyprávěl před spaním pohádky. Byla jsem jeho princezna, mazlíček! Máma mu vždycky s
1.6.2023
Letos zjara jsme se s maminkou vypravily na tatínkův hrob, abychom ho uklidily a také si zavzpomínaly. Setkání s tetou Helenou nebylo hezké, ale tatínek by se možná pobavil. Tatínek zemřel loni před Svátkem zesnulých. Letos zjara jsme se s maminkou vypravily na hrob, abychom odklidily dušičkovou výzdobu a s tatínkem si symbolicky popovídaly. Nesmírně nám chybí. Život nás nehýčká ani jednu, a
29.5.2023
Své děti jsem vychovala dobře, byly to hodné a slušné dcery. Nevím, po kom se nevydařil můj jediný vnuk? Asi jsem ho rozmazlila! Když chodil vnuk Pepíček na základní školu, dostala se dcera do problémů. S manželem se doma hádali a vypadalo to na rozvod. Nechtěla jsem, aby v tom můj vnuk vyrůstal, a tak jsem si ho vzala k sobě. Měla jsem jen samé dcery, žádného syna, tak jsem se o vnoučka nál
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zámek Vrbičany spjatý s nacistickou minulostí: Zůstává zde snad negativní energie ponurých událostí až do dnešních dnů?
enigmaplus.cz
Zámek Vrbičany spjatý s nacistickou minulostí: Zůstává zde snad negativní energie ponurých událostí až do dnešních dnů?
Zámek Vrbičany najdeme nedaleko Lovosic na Litoměřicku. Tento pozdně barokní zámek byl postaven v 18. století Františkem Kresselem, svobodným pánem z Kvaltenberku, a to velice pravděpodobně na místě b
Krásna saunování: Horká alchymie a umění ceremoniálů
epochalnisvet.cz
Krásna saunování: Horká alchymie a umění ceremoniálů
Sauna. Nejdemokratičtější chrám, jaký kdy lidé postavili. Přináší odreagování, jaké může poskytnout hladovému jídlo, žíznivému voda, básníkovi čistý list papíru. A k tomu vyvolává v těle neuvěřitelné
BMW Alpina B5 GT: nejvýkonnější Alpina pro 250 vyvolených
iluxus.cz
BMW Alpina B5 GT: nejvýkonnější Alpina pro 250 vyvolených
Už více než 50 let se značka ALPINA věnuje vývoji a výrobě výjimečných automobilů pro znalce a nadšence. Firma obohacující automobilový svět prostřednictvím unikátních vozů, které charakterizuje dynam
Člověk vs. robot: Má smysl posílat lidi do vesmíru?
epochaplus.cz
Člověk vs. robot: Má smysl posílat lidi do vesmíru?
Vytvořili kráter na kometě 9P/Tempel. Postávají na Venuši, Titanu, asteroidu Eros i kometě Čurjumov-Gerasimenko. V současnosti prozkoumávají Měsíc i Mars a dva z nich vstoupili do mezihvězdného prosto
Usmíření až těsně před jeho smrtí
nasehvezdy.cz
Usmíření až těsně před jeho smrtí
České legendární herce Jiřinu Bohdalovou (92) a Radoslava Brzobohatého (†79) spojil osud. Vypadalo to, že tito dva umělci jsou pro sebe stvoření. Bouřlivé manželství ale nevydrželo a z lásky zbyla záš
Wrap se skyrovým dipem
tisicereceptu.cz
Wrap se skyrovým dipem
SKYR slouží nejen jako bílkovinami nabitá svačina, ale také jako ingredience, která má své místo ve sladkých i slaných receptech. Ingredience na salátovou směs – 4 porce 2 kuřecí prsa 1 konzerv
Proč je bolest v noci intenzivnější?
21stoleti.cz
Proč je bolest v noci intenzivnější?
Bolest vnímáme negativně, jako něco nepříjemného, co nám nedovoluje podávat stoprocentní výkon v práci či při sportu. Bolesti zubu, hlavy, zad či kloubů jsou zkrátka obtěžující, a tak často saháme po
Věnečky z kvítí jsem vysvobodila zakleté duše
skutecnepribehy.cz
Věnečky z kvítí jsem vysvobodila zakleté duše
To kvílení v noci mi nedalo spát, musela jsem zjistit, co se ve starém domě stalo. Kronika mi odhalila příběh tří nešťastných dívek, které neměly ani po smrti klid. Tehdy jsem jela na služební cestu do západních Čech. Pracovní jednání včetně setkání s německými kolegy se mělo uskutečnit během tří dnů a já našla ubytování v malém penzionu na
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
rezidenceonline.cz
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
Nádherný byt s desítkou rozmanitých luxusních pokojů představuje esenci dokonalého souznění orientální atmosféry se soudobou precizností, tak typickou pro nábytek a doplňky společnosti Covet House, je
Samsonova kašna: Monument uprostřed náměstí v Českých Budějovicích
epochanacestach.cz
Samsonova kašna: Monument uprostřed náměstí v Českých Budějovicích
Socha Samsona se lvem se uprostřed největšího českobudějovického náměstí odráží ve vodní hladině zdejší historické kašny už téměř tři sta let. Kašna je jednou z největších v zemi a je také symbolem města. Nikdo z návštěvníků Českých Budějovic nemůže minout náměstí Přemysla Otakara II. Leží přece přímo v centru města a navíc je druhým největším čtvercovým náměstím v republice. Ten
Ořechová másla
tisicereceptu.cz
Ořechová másla
Lze je dělat z nejrůznějších druhů ořechů, třeba z kešu či pistácií. Suroviny 500 g ořechů sklenice mixér Postup Připravte si vybrané ořechy a buď je použijte ve stavu, v jakém jste je k
Ilona Svobodová věří v další lásku
nasehvezdy.cz
Ilona Svobodová věří v další lásku
Herečka ze seriálu Ulice Ilona Svobodová (62) v posledních letech velmi milovala dva muže. Bohužel kvůli nepřízni osudu o oba přišla. Nejprve pochovala svého milovaného manžela, hudebního skladatel