Domů     Kvůli mojí první lásce po mně šla policie
Kvůli mojí první lásce po mně šla policie
6 minut čtení

S mým milovaným Patrikem jsem zažila nejen krásné chvíle, ale i okamžiky plné strachu. Dokonce jsem několik měsíců nevěděla, jestli je vůbec živý. Přes všechny tyto potíže jsem ho však nikdy nepřestala milovat.

Můj první kluk mě okouzlil nejen svým šarmem, ale i drahými dárky. Až mnohem později jsem zjistila, že peníze, kterých měl vždycky dost, pocházely z kriminální činnosti. Do Patrika jsem se zamilovala hned jak jsem ho poprvé uviděla.

Aby taky ne, vždyť to byl nejhezčí kluk z celého gymplu. Navíc, já byla v prváku a on už chodil do čtvrťáku. Proti mým spolužákům ze třídy vypadal jako dospělý chlap. Taky byl fakt moc hezký. Vyšší o hlavu než ostatní kluci a ty tmavé oči!

Jak se na mě poprvé podíval, byla jsem absolutně ztracená. A taky přesvědčená, že o tak krásném klukovi si můžu nechat jenom zdát.

Luxusní život s Patrikem

Když se ke mně jednoho dne na školní chodbě přitočil, aby mě pozval na rande, záviděly mi to všechny spolužačky. A taky měly důvod. Patrik mě vzal nejdřív do kina a pak do nejlepší restaurace u nás ve městě.

Na to, že byl student stejně jako já, se uměl skutečně rozšoupnout. Vůbec jsem se tehdy nezabývala tím, kde na to sotva osmnáctiletý kluk mohl vzít. Celou dobu jsem jenom doufala, že po tom prvním brzy přijde i další rande. Nemýlila jsem se.

Po první schůzce následovala brzy druhá, třetí, a netrvalo dlouho, a všichni spolužáci věděli, že my dva jsme pár. Chození s Patrikem bylo jako jízda na horské dráze.

Nosil mi drahé květiny, k svátku jsem dostala parfém, který u nás před revolucí nebyl k dostání. Teprve mnohem později mi došlo, jak vlastně Patrik ke svým financím přišel. Byl prostě do kšeftu. Obchodoval s kde kým a s kde čím.

U nich na vesnici prodával tehdy moderní digitálky, pro které jezdil do Polska a taky uměl sehnat nedostatkové džínsy a luxusní kosmetiku.

Jeho nevěry mi zlomily srdce

Užívala jsem si ten život přesně do té doby, než jsem se dozvěděla, že nejsem jeho jediná slečna. Když to prasklo, tak mi tvrdil, že se mnou se vídá z lásky, a ty druhé má jenom na sex.

Chvíli jsem mu to i věřila, vždyť on skutečně respektoval, že je mi teprve šestnáct, a nikdy si ke mně nic kromě líbání nedovolil. Jenomže po nějakém čase mě taková romance přestala bavit.

Když odmaturoval a odešel do Prahy, nějak ta moje láska vyšuměla do ztracena. Chvíli jsem si poplakala, vždyť zlomené srdce jsem měla poprvé, a pak už jsem na něj vzpomínala pouze v dobrém. Jenom mě občas napadlo, kde je mu asi konec?

Po sametové revoluci jsem si říkala, že je buď bohatý, nebo v kriminále. Čas ukázal, že jsem se zase tak moc nespletla.

Zahrnul mě přepychem

Ani jsem se neotočila, a byla jsem o pět let starší, a o několik bolestných rozchodů moudřejší. Zřejmě jsem byla připravená se znovu zamilovat, když vedle mě na ulici najednou přibrzdilo auta.

Sklonila jsem hlavu, abych se podívala, kdo sedí v tom parádním bouráku, a málem se mi zastavilo srdce. Za volantem jsem totiž uviděla Patrika, jak se na mě usmívá. Byl jenom o trochu starší, než jsem si ho pamatovala, ale pořád stejně hezký, jako kdysi.

I ten úsměv měl stále okouzlující. Za pět minut jsem seděla vedle něho na přední sedačce a vyprávěla mu o svých bývalých láskách. Ani Patrik nebyl v tu dobu zadaný, takže to netrvalo dlouho, než jsme spolu začali znovu chodit.

Restaurace, kam mě zval byly luxusnější než dřív a místo květin jsem dostávala drahé šperky. Po pár dnech jsem v tom byla zase až po uši. Znovu jsem se zamilovala do Patrika a jeho báječného smyslu pro humor. Prostě nám spolu bylo krásně.

Můj milenec pracoval pro mafii

Pak ale jednoho dne přišlo kruté rozčarování. Patrik nepřišel na domluvenou schůzku a já neměla, koho bych se zeptala, jestli se mu náhodou něco nestalo. Jeho rodiče jsem neznala a o tom, v jakém oboru vlastně podniká, jsem neměla ani tušení.

Na spoustu těchto otázek mi až mnohem později odpověděli policisté, kteří u mě doma za několik dní zazvonili. Můj Patrik prý pracoval jako bílý kůň pro místní mafii. Na své jméno bral na faktury zboží za desítky milionů a nikdy za nic nezaplatil.

Jeho mafiánští přátelé samozřejmě také ne. Když to prasklo, šli muži zákona nejdřív po Patrikovi. Vždyť jeho kamarádi byli před zákonem čistí. V tu chvíli teprve začala dobrodružná část mého života.

Dobrovolně se vydal policii

Ob den jsem byla u výslechu, protože ani na okresní kriminálce nechtěli věřit tomu, že o Patrikově podivném podnikání nemám ani páru. Trvalo to skoro rok, než zájem policie o mou osobu utichl. Můj život se v té době dočista změnil.

Po Patrikovi se slehla zem a já se bála, jestli ho jeho kumpáni nezabili. Až mnohem později jsem se dozvěděla, že se celou dobu skrýval v jedné chatové osadě u svého kamaráda z dětství. Jenomže takový život ho pomalu zabíjel a tak se dobrovolně vydal policii.

Rozhodl se, že si svůj trest raději odsedí, než aby se musel neustále schovávat.

Na svou lásku jsem čekala deset let

K soudu jsem svou první a zřejmě osudovou lásku přišla podpořit. Chtěla jsem, aby Patrik věděl, že při něm budu stát, ať se děje co se děje. Milovala jsem ho, i když už dávno nic neměl, a čekalo ho mnoho let ve vězení.

Protože Patrik své bývalé kumpány nikdy nepráskl, musel si odsedět skoro celých deset let. Po celou tu dobu jsem na něho skutečně čekala. Když konečně opustil brány vězení, byl sice šedivý, jeho oči se však na mě smály stejně jako kdysi.

Byla jsem s ním, když mě vodil do drahých restaurací, budu s ním i teď, když nic nemá.

Darina T. (52), Kolín

Související články
2 minuty čtení
Moje matka byla kouzelná bytost s velkým srdcem a otevřenou náručí. Celý život nám obětovala. Na konci měla jediné přání. To jsem jí nesplnila. Maminka byla vždycky usměvavá, milá a laskavá. Říkala nám, svým třem dětem, ,,koťátka“, na víkend vždycky napekla buchty a hrála si s námi karty. Často jsme s ní podnikali výpravy do lesa, kde nás učila znát bylinky, stromy, ptáčky a zvířátka. S maminko
3 minuty čtení
Nikdy nezapomenu na větu, kterou mi maminka vmetla v zápalu jedné z hádek. „Neměla ses narodit!“ Jak to myslela? Neměla mě snad ráda? Dlouho jsem si myslela, že mě maminka nemá ráda. Dívala jsem se na ostatní děti, jak se s nimi rodiče smějí, objímají je a chlubí se jimi. Já doma nic takového neznala. Když jsem se mámě snažila zavděčit, většinou si našla něco, co bylo špatně. V duchu jsem si ří
5 minut čtení
Když zavřu oči, pořád ji vidím, jak stojí před domem a mává mi. Naposledy. Bylo nám tehdy deset a musely jsme se rozdělit. Byly jsme nejlepší kamarádky. Sedávaly jsme spolu v lavici, o přestávkách si šeptaly tajemství a po vyučování chodily kus cesty domů společně. Vymýšlely jsme si, co budeme dělat, až vyrosteme. Jednou jsme chtěly být učitelky, jindy herečky, pak zase cestovatelky. Bylo nám j
3 minuty čtení
Mateřská dovolená není žádná dovolená, ale těžká práce. Tím náročnější, nechává-li vás manžel samotnou třeba i o sobotách a nedělích. Měla jsem dvě děti ve věku dva a tři roky, manžel byl věčně pryč. Já vím, anebo aspoň doufám, že byl v práci, ale kam se hrabe jakákoli práce na celodenní péči o dvě čilé dětičky. Jela jsem s nimi na chalupu v horách, ale jak jinak, zase sama. Nejhorší bylo, ž
4 minuty čtení
Se sestrou jsme si slíbily, že budeme tým. Mělo to být v dobrém i ve zlém, ale pak mezi nás vstoupila její nemoc. A já si nejsem jistá, co ještě vydržím. Žijeme se sestrou Alenou pod jednou střechou už skoro deset let. Když nám oběma zemřeli manželé a děti se rozutekly za vlastními životy, připadalo nám jako nejlepší nápad spojit síly. Prodala jsem svůj byt a přestěhovala se do jejího většího d
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Změnily výstřely v Marseille osudově tvář Evropy?
historyplus.cz
Změnily výstřely v Marseille osudově tvář Evropy?
Atentát v Marseille 9. října 1934 otřese Evropou. Jugoslávský král Alexandr I. při něm umírá v otevřeném voze a spolu s ním i francouzský ministr zahraničí Louis Barthou. Zatímco veřejnost sleduje šokující záběry z místa činu, v zákulisí se tiše hroutí celý bezpečnostní systém, který měl držet nacistické Německo na uzdě. V jihofrancouzské Marseille se
Oslava života po mexicku: The Monkey Bar zve na Día de los Muertos
iluxus.cz
Oslava života po mexicku: The Monkey Bar zve na Día de los Muertos
Podzimní čas vzpomínek na naše blízké, kteří již nejsou mezi námi, nemusí být jen obdobím ticha a melancholie. V Mexiku se totiž vzpomíná jinak – s barvami, hudbou, květinami a radostí ze života. Práv
Soulad podle harmonie zlatého řezu
rezidenceonline.cz
Soulad podle harmonie zlatého řezu
Vznosné křivky rezidence Habitação Áurea v regionu Amarante na severu Pyrenejského poloostrova vytvořily díky dané koncepci prostor s přirozenou rovnováhou, otevřený krajině, světlu i modernímu rodinnému životu. Neutrální barevná paleta a přírodní textury, jež byly použity v dokonalém souladu, přispívají ke klidné a sofistikované atmosféře, zatímco architektonické prvky, jako je prosklená terasa a stropy v
Hlaveň vytvoří vlastní podpis. Jak střela začala vypovídat o zbrani
epochaplus.cz
Hlaveň vytvoří vlastní podpis. Jak střela začala vypovídat o zbrani
Zločinec může utéct, svědci si nemusí nic pamatovat a pachatelova pistole skončí schovaná někde v temné zásuvce. Jenže vystřelená střela někdy prozradí víc, než by její majitel čekal. Kriminalisté postupně zjišťují, že kovový projektil si z hlavně odnáší mikroskopické stopy. Rodí se forenzní balistika, obor, v němž se i nepatrná rýha může stát důležitým svědkem.
Největší vánoční příběhy na zámku Loučeň
epochanacestach.cz
Největší vánoční příběhy na zámku Loučeň
Vánoce jsou nerozlučně spojené se světlem, a to ať už jde o hvězdu svítící nad Betlémem nebo o jiskřičky radosti v očích dětí. Ve znamení světla se ponesou i vánoční prohlídky na zámku Loučeň. A to nejen v zámku. Od 17. listopadu do 17. ledna se na středočeském zámku Loučeň poblíž Nymburka denně koná oblíbená
Tisíc let hledání ztraceného hrobu. Kde spočinul věrozvěst Metoděj?
enigmaplus.cz
Tisíc let hledání ztraceného hrobu. Kde spočinul věrozvěst Metoděj?
Zemřel roku 885 a podle staroslověnských pramenů spočinul ve významném moravském chrámu. Kde tento kostel stál a kam se poděly ostatky muže, který spolu s bratrem Cyrilem změnil duchovní dějiny Slovan
Chodí Vondráčková s kamarádem  „ex“?
nasehvezdy.cz
Chodí Vondráčková s kamarádem „ex“?
To jsou nám ale novinky! Hvězda seriálu Ulice Lucie Vondráčková (46) prý už není sama, ale má si užívat romantické chvilky s novým mladým krasavcem! A celá věc je ještě pikantnější v tom, že má jít
Sestra mi udělila pořádnou lekci
skutecnepribehy.cz
Sestra mi udělila pořádnou lekci
Pět let jsem žila v nepřetržitém stresu. Starala jsem se o vlastní rodinu a také o maminku, která vážně onemocněla. Moje sestra dělala, že jí se to netýká. Všechno to začalo nenápadně. Máma zapomínala klíče, připalovala hrnce a občas si spletla jména svých vnoučat. Zpočátku jsme tomu nepřikládaly velkou váhu. Když ale lékaři potvrdili začínající demenci, byl to pro nás
Domácí malinovka z čerstvých malin
tisicereceptu.cz
Domácí malinovka z čerstvých malin
Pokud jsou maliny samy o sobě dost sladké, tak není zapotřebí přidávat cukr. Ingredience 5 snítek máty 250 g čerstvých malin 7 lžic třtinového cukru 1 l mírně perlivé vody šťáva z ½ citronu
Dýně s čočkou
nejsemsama.cz
Dýně s čočkou
Do hotové směsi můžete vmíchat ještě opečenou pikantní klobásu. Dýně snese i aromatičtější koření, přidejte třeba trochu garam masaly. Ingredience na 4 porce: ● 300 g uvařené čočky ● 1 malá dýně ● 1 cibule ● 1 stroužek česneku ● olej ● sůl ● pepř ● 1 lžička sušeného tymiánu Postup: Dýni nakrájejte na kousky a dejte na plech vyložený pečicím papírem. Pokapejte olejem, posypte sušeným tymiánem, osolte a opepřete. Promíchejte
Přistát už nestačí aneb jak se lidstvo zabydlí na Měsíci
21stoleti.cz
Přistát už nestačí aneb jak se lidstvo zabydlí na Měsíci
Poprvé lidstvo na Měsíci přistálo v roce 1969, naposledy o tři roky později. Nyní po více než půl století k němu opět míří a to i s novou výzvou: tentokrát už na něm zůstat. To ovšem s sebou přináší n
Muž, který čekal v ledu. Příběh Ötziho začal znovu před 35 lety
epochalnisvet.cz
Muž, který čekal v ledu. Příběh Ötziho začal znovu před 35 lety
Ležel v horách více než pět tisíc let. Měl kožešinovou čepici, luk, toulec se šípy a na těle desítky tajemných tetování. Pak přišlo 19. září 1991 a mrtvý muž z doby měděné vstoupil do moderního světa. Dnes odpočívá za sklem archeologického muzea v Bolzanu. Teprve když před ním člověk stojí, naplno mu dojde, jak neuvěřitelný