Domů     Kvůli mojí první lásce po mně šla policie
Kvůli mojí první lásce po mně šla policie
6 minut čtení

S mým milovaným Patrikem jsem zažila nejen krásné chvíle, ale i okamžiky plné strachu. Dokonce jsem několik měsíců nevěděla, jestli je vůbec živý. Přes všechny tyto potíže jsem ho však nikdy nepřestala milovat.

Můj první kluk mě okouzlil nejen svým šarmem, ale i drahými dárky. Až mnohem později jsem zjistila, že peníze, kterých měl vždycky dost, pocházely z kriminální činnosti. Do Patrika jsem se zamilovala hned jak jsem ho poprvé uviděla.

Aby taky ne, vždyť to byl nejhezčí kluk z celého gymplu. Navíc, já byla v prváku a on už chodil do čtvrťáku. Proti mým spolužákům ze třídy vypadal jako dospělý chlap. Taky byl fakt moc hezký. Vyšší o hlavu než ostatní kluci a ty tmavé oči!

Jak se na mě poprvé podíval, byla jsem absolutně ztracená. A taky přesvědčená, že o tak krásném klukovi si můžu nechat jenom zdát.

Luxusní život s Patrikem

Když se ke mně jednoho dne na školní chodbě přitočil, aby mě pozval na rande, záviděly mi to všechny spolužačky. A taky měly důvod. Patrik mě vzal nejdřív do kina a pak do nejlepší restaurace u nás ve městě.

Na to, že byl student stejně jako já, se uměl skutečně rozšoupnout. Vůbec jsem se tehdy nezabývala tím, kde na to sotva osmnáctiletý kluk mohl vzít. Celou dobu jsem jenom doufala, že po tom prvním brzy přijde i další rande. Nemýlila jsem se.

Po první schůzce následovala brzy druhá, třetí, a netrvalo dlouho, a všichni spolužáci věděli, že my dva jsme pár. Chození s Patrikem bylo jako jízda na horské dráze.

Nosil mi drahé květiny, k svátku jsem dostala parfém, který u nás před revolucí nebyl k dostání. Teprve mnohem později mi došlo, jak vlastně Patrik ke svým financím přišel. Byl prostě do kšeftu. Obchodoval s kde kým a s kde čím.

U nich na vesnici prodával tehdy moderní digitálky, pro které jezdil do Polska a taky uměl sehnat nedostatkové džínsy a luxusní kosmetiku.

Jeho nevěry mi zlomily srdce

Užívala jsem si ten život přesně do té doby, než jsem se dozvěděla, že nejsem jeho jediná slečna. Když to prasklo, tak mi tvrdil, že se mnou se vídá z lásky, a ty druhé má jenom na sex.

Chvíli jsem mu to i věřila, vždyť on skutečně respektoval, že je mi teprve šestnáct, a nikdy si ke mně nic kromě líbání nedovolil. Jenomže po nějakém čase mě taková romance přestala bavit.

Když odmaturoval a odešel do Prahy, nějak ta moje láska vyšuměla do ztracena. Chvíli jsem si poplakala, vždyť zlomené srdce jsem měla poprvé, a pak už jsem na něj vzpomínala pouze v dobrém. Jenom mě občas napadlo, kde je mu asi konec?

Po sametové revoluci jsem si říkala, že je buď bohatý, nebo v kriminále. Čas ukázal, že jsem se zase tak moc nespletla.

Zahrnul mě přepychem

Ani jsem se neotočila, a byla jsem o pět let starší, a o několik bolestných rozchodů moudřejší. Zřejmě jsem byla připravená se znovu zamilovat, když vedle mě na ulici najednou přibrzdilo auta.

Sklonila jsem hlavu, abych se podívala, kdo sedí v tom parádním bouráku, a málem se mi zastavilo srdce. Za volantem jsem totiž uviděla Patrika, jak se na mě usmívá. Byl jenom o trochu starší, než jsem si ho pamatovala, ale pořád stejně hezký, jako kdysi.

I ten úsměv měl stále okouzlující. Za pět minut jsem seděla vedle něho na přední sedačce a vyprávěla mu o svých bývalých láskách. Ani Patrik nebyl v tu dobu zadaný, takže to netrvalo dlouho, než jsme spolu začali znovu chodit.

Restaurace, kam mě zval byly luxusnější než dřív a místo květin jsem dostávala drahé šperky. Po pár dnech jsem v tom byla zase až po uši. Znovu jsem se zamilovala do Patrika a jeho báječného smyslu pro humor. Prostě nám spolu bylo krásně.

Můj milenec pracoval pro mafii

Pak ale jednoho dne přišlo kruté rozčarování. Patrik nepřišel na domluvenou schůzku a já neměla, koho bych se zeptala, jestli se mu náhodou něco nestalo. Jeho rodiče jsem neznala a o tom, v jakém oboru vlastně podniká, jsem neměla ani tušení.

Na spoustu těchto otázek mi až mnohem později odpověděli policisté, kteří u mě doma za několik dní zazvonili. Můj Patrik prý pracoval jako bílý kůň pro místní mafii. Na své jméno bral na faktury zboží za desítky milionů a nikdy za nic nezaplatil.

Jeho mafiánští přátelé samozřejmě také ne. Když to prasklo, šli muži zákona nejdřív po Patrikovi. Vždyť jeho kamarádi byli před zákonem čistí. V tu chvíli teprve začala dobrodružná část mého života.

Dobrovolně se vydal policii

Ob den jsem byla u výslechu, protože ani na okresní kriminálce nechtěli věřit tomu, že o Patrikově podivném podnikání nemám ani páru. Trvalo to skoro rok, než zájem policie o mou osobu utichl. Můj život se v té době dočista změnil.

Po Patrikovi se slehla zem a já se bála, jestli ho jeho kumpáni nezabili. Až mnohem později jsem se dozvěděla, že se celou dobu skrýval v jedné chatové osadě u svého kamaráda z dětství. Jenomže takový život ho pomalu zabíjel a tak se dobrovolně vydal policii.

Rozhodl se, že si svůj trest raději odsedí, než aby se musel neustále schovávat.

Na svou lásku jsem čekala deset let

K soudu jsem svou první a zřejmě osudovou lásku přišla podpořit. Chtěla jsem, aby Patrik věděl, že při něm budu stát, ať se děje co se děje. Milovala jsem ho, i když už dávno nic neměl, a čekalo ho mnoho let ve vězení.

Protože Patrik své bývalé kumpány nikdy nepráskl, musel si odsedět skoro celých deset let. Po celou tu dobu jsem na něho skutečně čekala. Když konečně opustil brány vězení, byl sice šedivý, jeho oči se však na mě smály stejně jako kdysi.

Byla jsem s ním, když mě vodil do drahých restaurací, budu s ním i teď, když nic nemá.

Darina T. (52), Kolín

Související články
3 minuty čtení
Znaly jsme se víc než patnáct let. Nebyla to jen kamarádka, byla moje jistota. A přitom mě pak tak snadno podrazila. Sdílely jsme spolu radosti i pády, znala moje vztahy, moje strachy i sny. Byla u všech důležitých okamžiků a já jsem byla u těch jejích. Nikdy by mě nenapadlo, že právě ona jednou dá na někoho, kdo mě od začátku nesnášel. Byl to její muž. Nikdy mě nepřijal. Neřekl to přímo, ale b
4 minuty čtení
Když jsem poprvé vešla do pokoje číslo 114, chtělo se mi brečet. Ani ne z toho, že bych byla sentimentální, spíš mi došlo, že tohle je konečná. Uvědomila jsem si, že už jsem „klientka“, jak tu říkají důchodcům, a že moje postel má svoje číslo a na nočním stolku bude jen kelímek na zubní protézu a stoh kapesníků. A že odtud živá nevyváznu. Doma jsem škaredě upadla a lékař mě po rehabilitaci rovn
5 minut čtení
Když se s někým kamarádíte tolik let, máte pocit, že už ho znáte a berete ho jako rodinu. Připustit si, že by vám někdo takový chtěl ublížit, je těžké. Můj život byl jako dobře udržovaná zahrada, vše mělo své místo, své hranice a svůj řád. Jenže jsem si do té zahrady dobrovolně nasadila jedovatý břečťan. Jmenovala se Marta. S Martou jsme se znaly od střední školy. Byly jsme ta nerozlučná dvojic
3 minuty čtení
Když mi bylo asi deset let, zakoukala jsem se do hezkého kluka ze sousedství. Dospělí se nad dětskými láskami většinou usmívají, pro mě to však tehdy byla vážná věc. Zamilovala jsem se do stejně starého kluka, který bydlel v naší ulici. Vzpomínám si, jak jsem ho zasněně pozorovala skrze záclonu, když mašíroval po chodníku s merunou anebo šlapal po silnici na kole. Líbil se mi, měl hezké oči i m
3 minuty čtení
Dlouho jsem si nebyla jistá, jestli o tom někdy dokážu promluvit. Některé věci si člověk raději nechává pro sebe a nevrací se k nim. Některé vzpomínky už tolik nebolí, i když umí občas udeřit se stejnou silou jako dřív. Dnes je mi osmdesát, a přesto mě někdy zaplaví stejný smutek jako tehdy, když mi bylo dvanáct. Bylo jaro, slunce konečně hřálo, tráva se zelenala a ve vzduchu bylo cítit něco no
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kdo zanechal šlépěje v blátě?
skutecnepribehy.cz
Kdo zanechal šlépěje v blátě?
Mám strach jezdit na vlastní chalupu. Na jaře jsem tam našla cizí stopy v blátě, které vedly téměř k ní. A překvapivě končily dva metry od ní. Mám starou chalupu v Krušných horách, kterou postavil můj děda. Nejezdíme tam moc často, protože podle manžela je moc daleko od civilizace, naše děti nemají čas a vnoučatům zase vadí, že tam
Matyáš Korvín vystrnadil císaře z Hofburgu
historyplus.cz
Matyáš Korvín vystrnadil císaře z Hofburgu
Císař před lety získal z Uher svatoštěpánskou korunu. Korvínovi ji vrátí až po dlouhém vyjednávání a zaplacení tučné finanční částky. Pro uherského krále je to obrovská potupa. Později se sice Fridrichovi za toto neuctivé handrkování pomstí, ale svého hlavního politického cíle nedosáhne. Chystal se oženit se svou snoubenkou Magdalenou Francouzskou (1443–1495). Mladičký český a uherský
Podvodník Harry Jelínek udělal obchod století
epochalnisvet.cz
Podvodník Harry Jelínek udělal obchod století
Usměvavý gentleman pokyne mladému manželskému páru: „Tudy prosím.“ Pozve ho na prohlídku „svého“ starobylého rodového sídla. Moc rád by jim ho totiž prodal. Co na tom, že se jedná o státní hrad Karlštejn.   Je to jeden výmysl za druhým. Už přezdívka Harry (asi 1905–1986) je falešná, stejně jako titul z medicíny, kterým se ohání. Rodák
Když kosatky učí své potomky a šimpanzi drží krok s módou…
21stoleti.cz
Když kosatky učí své potomky a šimpanzi drží krok s módou…
Kultura dlouho patřila mezi výsady, jimiž se člověk rád vymezoval vůči zbytku živočišné říše. Jenže moderní výzkum postupně ukazuje, že zvyky, tradice a dokonce i jakési módní trendy nejsou tak výlučn
Mandarin Oriental, Prague představil nového generálního ředitele Johna Kitchense
iluxus.cz
Mandarin Oriental, Prague představil nového generálního ředitele Johna Kitchense
Mandarin Oriental, Prague oznamuje jmenování Johna Kitchense do pozice generálního ředitele. Do jednoho z nejprestižnějších pražských hotelů přichází s více než dvacetiletou mezinárodní zkušeností v o
Vyklízí Obermaierová pole synově nevěstě?
nasehvezdy.cz
Vyklízí Obermaierová pole synově nevěstě?
Takový rychlý spád bychom tedy nečekali! Ještě před pár týdny měla Jaroslava Obermaierová (80) alias Vilma Nyklová ze seriálu Ulice marně shánět pro syna Jaroslava (44) partnerku. Do toho se ale n
Noc kostelů 2026 v Husově sboru v Chebu
epochanacestach.cz
Noc kostelů 2026 v Husově sboru v Chebu
Odhalte tajemství chebské Schlaraffie V pátek 29. května 2026 se v rámci celostátní akce Noc kostelů otevřou veřejnosti i místa, která běžně zůstávají skrytá. Jedním z nejzajímavějších bude bezesporu Husův sbor Církve československé husitské v Chebu (Vrbenského 14), který letos nabídne večer plný historie, hudby, tajemství i dobrodružství pro malé i velké návštěvníky. Málokdo ví,
Jak na pestrobarevné makronky
tisicereceptu.cz
Jak na pestrobarevné makronky
Lahodné makronky se z Francie dostaly do celého světa. Jsou sice na přípravu trošku náročné, ale nebojte. S trochou cviku a naším postupem se vám určitě povedou tyto jedny z nejoblíbenějších sladkostí
Pokračování lásky přišlo až po mnoha letech
nejsemsama.cz
Pokračování lásky přišlo až po mnoha letech
Nerozdělil nás osud, ale něčí nešetrný zásah. Bylo mi devatenáct, když jsem Marka poprvé uviděla. Pršelo a já stála bez deštníku na zastávce. Přišel ke mně, beze slova mi ho podržel nad hlavou a usmál se. Tak obyčejný okamžik – a přesto změnil všechno. Milovala jsem ho tak, jak umí milovat jen mladé dívky: bez
Plevel ovládl váš trávník? Možná děláte tuhle zásadní chybu
rezidenceonline.cz
Plevel ovládl váš trávník? Možná děláte tuhle zásadní chybu
Pokud váš trávník po zimě připomíná spíš flekatý koberec než lákavý zelený porost, není to náhoda. Jaro vždy nemilosrdně odhalí místa, kde plevel využil náskok, který získal ještě před začátkem sezóny. Dobrou zprávou je, že právě teď máte šanci změnit pravidla hry. Když půda volá o pomoc Důvod, proč se plevele na jaře chovají životaschopněji
Karel IV. a tajemství svatých relikvií: Věřil císař v jejich zázračnou moc?
enigmaplus.cz
Karel IV. a tajemství svatých relikvií: Věřil císař v jejich zázračnou moc?
Císař a český král Karel IV. patří ve své době k největším sběratelům svatých relikvií v Evropě. Shromažďuje trny z Kristovy koruny, ostatky apoštolů i předměty spojené s ukřižováním Ježíše. Kolem jeh
Kulomety versus opeřenci: Jak australští vojáci prohráli válku s pštrosy
epochaplus.cz
Kulomety versus opeřenci: Jak australští vojáci prohráli válku s pštrosy
Představte si armádu se samopaly, vojenskou disciplínou a plánem na „likvidaci nepřítele“. A teď si představte, že tím nepřítelem nejsou vojáci ani bandité, ale velcí nelétaví ptáci s načechraným peřím a dlouhýma nohama. Zní to jako absurdní komedie? Jenže v roce 1932 Austrálie skutečně vyhlašuje válku pštrosům emu a pro armádu to dopadne hodně trapně.